﻿
Obsah
Předmluva	9
Předmluva k prvnímu vydání	9
Předmluva k druhému vydání	10
Historické pozadí spisů E. G. Whiteové o zdraví	10
Prvotní články E. G. Whiteové o zdraví	10
Křesťanská střídmost a biblická hygiena, 1890	11
Zdravý způsob života, 1897	11
Ve šlépějích Velkého Lékaře, 1905	11
Rady o zdraví, 1923	11
Zdravotní služba, 1932	11
Rady o výživě a pokrmech, 1938	12
Střídmost, 1949	12
Dobročinná služba, 1952	12
Rady životně důležité pro dnešek	12
Cíl a podmínky prosperity nezměněny	13
Svědectví a význam slov	13
1. Léčební síla a její zdroj	15
Příroda Božím služebníkem	15
Kristus – život i světlo	15
Život z Boží moci	15
Bůh v přírodě	15
Bůh živitelem miliónů na zemi	15
Vše udržováno v činnosti	15
Přírodními zákony	16
Bůh v přírodě	16
Zákony fyzického života	16
Odkaz přírody	16
Poselství lásky	17
Příroda není Bůh	17
Zdroj léčení	17
Velký Lékař	17
Společné úsilí	17
Duch Svatý obnovuje tělo	17
Nejlepší lék	17
O co se pokouší lékař; Kristus naplňuje	18
Výchova je lepší než zázračné léčení	18
Kdy mohou být naše modlitby vyslyšeny?	18
Opatření pro zdravotně misijní dílo podle Písma	18
Zázraky nejsou bezpečným důkazem Boží milosti	19
Když Kristus odmítl konat zázraky	19
Nejdříve náprava a pak konání divů	19
Modlitba za nemocné	19
Pro další studium:	20
2. Boží plán ve zdravotním a misijním díle	21
Majestát nebes jako Lékař a Misionář	21
Služebník všech	21
Výraz Boží lásky	21
V Jeho šlépějích	21
Jeho jméno bude uctíváno	22
Porozumění plynoucí z praxe	22
Následuj Mistra	22
Je čas jít vpřed	22
Účel Kristovy pokory	22
Kristovi Učedníci musí reprezentovat Jeho charakter	23
K výšinám víry	23
Očištěni od přízemnosti	23
Zdroj úspěchu	24
Druhy Boží spásné moci	24
Nejvyšší úkol	24
Boží památníky	25
Reformní lékařské způsoby	25
Čest patří Bohu	25
Vyvýšit Ježíše Krista	25
Kristus přináší úlevu a uzdravení	25
Vzbudit víru ve Velkého Lékaře	25
Pro další studium:	26
3. Křesťanský lékař a jeho práce	27
Zodpovědnost za duši i tělo	27
Žalostný omyl	27
Oddanost a vytrvalost	27
Jak získat dílu Božímu špatnou pověst	27
Berte zřetel na budování charakteru	28
Lékařův vliv	28
Návod k správnému rozhodování	28
Boží pomoc	28
Vzdejte Bohu chválu	28
Bůh a lékařova účinná pohotovost	29
Svody k popularitě	29
Jen zázrak jej mohl zachránit	29
Špatné sklony zesílily tím, že jim bylo holdováno	29
Příklady úspěchu v pokoře	30
První práce lékařova	30
Příprava duší na smrt	30
Povinnost věrnosti	31
Veďte duše k Velkému Lékaři	31
Povinnost hlásat evangelium	31
Hlubší touha po duši	31
Čas ke společenství s Bohem	32
Mladému lékaři	32
Bez omluvy	32
Budování charakteru pro věčnost	33
Volba druhů	33
Ježíši Kristu to nejlepší	33
Lékaři na rozpacích	34
Rozdávejte lásku Boží	34
Spojte se se svými bratřími	34
Poraďte se se svými bratřími	35
Má zavládnout sobectví?	35
Pokušení soběstačnosti	35
Výzva k bratrské soudržnosti	35
Společné porady lékařů	36
Studovat příčinu a následek	36
Lékař a sobota	36
Odpočinek pro přepracované	36
Pohled na věčné a neviditelné	37
Skrýt se v Kristu	37
Pro další studium:	38
4. Naše lékařská učiliště	39
V prozřetelnosti Boží	39
Budoucí výchovné středisko	39
Místo, kterého si musíme vážit	39
Praktický výcvik	39
Výzva v zájmu našeho lékařského učiliště	39
Opatřit, co je podstatné	40
Potřeba nejlepších hřiven	40
Výchova pracovníků	40
Pro různá odvětví díla	41
Zvláštní vzdělání pro ženy	41
Žádný kompromis	42
Kristův podíl a náš podíl	42
Praví misionáři jako pastýři	42
Student medicíny	43
Možnosti	43
Neplýtvejte časem	43
Důkladnost	43
Vysoký cíl	44
Poctivost	44
Bez vychloubání	44
Vítězství	45
Zdar pacientů	45
Přípravné studium	45
Důležitost biblického studia	45
Biblické kurzy	46
Rozvíjet zkušenosti	46
Duchovní vzrůst	46
Buďte poctiví	46
Buďte neochvějní	47
Studujte svého Vůdce	47
Opatrnost při povzbuzování studentů	48
Potřeba nejlepších talentů	48
Úroveň školy v Loma Lindě	48
Kdo se má ucházet	49
Studenti musí být mravně silní	49
Podstatná je síla charakteru	49
Poddajní nadřízeným	49
Rovnoměrnost duševního a tělesného úsilí	49
Otupená mysl a chyby ve výživě	49
Zdravotní návyky učitelů	50
Vychovávat v prostotě Kristově	50
Počítejte náklady	50
Musí znát sebe	51
Zodpovědnost před Bohem	51
Přepínání organismu	51
Tělesná práce ve školách	51
Studujte i praktické věci	52
Nemírnost při studiu	52
Žádné zábavy, nýbrž posvěcené dílo	52
Misijní práce	52
Ať není potlačena pravda	52
Rada pro nestálé	53
Naše vztahy k zákonům	53
Spolupráce s Velkým Lékařem	53
Pro další studium:	54
5. Varování před spiritistickými bludy	55
Stavba na skále	55
Falešné vědecké teorie	55
Pravé vyšší vzdělání	55
Pravda posiluje porozumění	56
Vliv bludu na mysl	56
Církev – Kristova pevnost	56
Velebení přírody místo Boha přírody	56
Práce falešných vychovatelů	56
Teorie neproměnlivosti přírody	57
Správná chápání Boha	57
Výmluvné mlčení	57
Prostota Kristova učení	58
Odolat nepříteli	58
Výzva k probuzení	58
Bůh zjevený ve svých slovech a ve svém díle	58
Domněnky o Bohu	59
Rodí se člověk jako král?	59
Nebezpečí ješitnosti	59
Spekulace o Boží osobnosti	59
Klamné názory o Bohu	59
Zdrženlivost a mravní síla zničeny	60
Ani nitka panteismu	60
Výsledek předvídán	60
Mravnost a náboženství jsou nerozlučné	61
Spekulace o budoucím životě	61
Kažte slovo Boží	61
Podvod ohledně duchovního příbuzenství	62
Padělané nebe	62
Zanedbávání základních pravd pro neplodnou spekulaci	62
Pocty pověrám a prolhanosti	63
Pro další studium:	63
6. Správné a nesprávné způsoby léčby koncentrací mysli	64
Štěstí a zdraví	64
Tisíce zbytečně nemocných	64
Zdraví ze služby jiným	64
Dřina místo zdravé pracovní činnosti	64
Spokojenost a radost	64
Zapřáhnout sílu vůle	64
Klamná nemocnost	65
Duch svatý je ten nejlepší obnovovatel	65
Posvěcená léčba soustředěním mysli	65
Chronická nemoc	66
Špatné trávení vyvolané strachem	66
Povzbuďte zoufalé a malomyslné	66
Falešné zázraky	66
Uchopte se věčnosti	67
Satanovy zdánlivé zázraky	67
Satan se snaží uvést mysl ve zmatek	67
Nebezpečný způsob léčby koncentrací mysli	67
Úskočný závěr	67
Výzva k dokonalosti	68
Osobní zkušenosti s nepravou vědou	68
Skrze mysl ovládá satan tělo	68
Skutečné nebezpečí	69
Povznášejte mysl ke Kristu	69
Nebezpečná věda	70
Pro další studium:	70
7. Honoráře a mzdy	71
Přemrštěné honoráře	71
Boží ponaučení pro Izrael	71
Na místě Kristově	71
Zdroj lékařovy dovednosti	72
Správná soudnost	72
Vyčištění chrámu	72
Bohem usměrněné svědomí	73
Co by činil Kristus?	73
Nové metody	73
Buďte lidmi spravedlivých zásad	74
Musíme zachovávat náboženské zásady	74
Procentuální plánování může být léčkou	75
Povinnost být svatým a mít ryzí povahu	75
Dávejte pozor na vydání	75
Chytráctví zneucťuje Boha	75
Zaslíbení obětavým pracovníkům	76
Připravujte se pro věčnost	76
Rada mladému lékaři	76
Učte se neposkvrněnosti, sebezapírání a pokoře	76
Církev andělem světla	77
Nebesa nás pozorují	77
Nakažlivý příklad	77
Boží autorita musí být uznávána	77
Jako služebníci Kristovi	78
Otázky zpytující srdce	78
Dvě třídy služebníků	78
Pochvala pro ty, kteří získávají duše	78
Tisk, který je ztrátou	79
Pro další studium:	79
8. Zaměřenost a opatrnost	80
Naše chování k Božím ústavům	80
Vztah členů církve k lékařským pracovníkům	80
Bezohledná a krutá kritika	80
Potřeba zkušenosti a moudrosti	81
Kazatel a jeho manželka	81
Lékař a jeho manželka	81
Choulostivá pokušení	81
Udržovat vysokou mravní úroveň	82
Nevyhnutelná opatrnost	82
Jak hledat svého druha	82
Hřích dnešní doby	83
Vystříhejte se prvního křivého kroku	83
Jako proudy čistého pramene	83
Vychovávejte se k myšlenkové čistotě	84
Vystříhejte se stranění	84
Jiné vedou do zkázy	85
Výzva k větší soucitnosti	85
Získávat důvěru pacientů	85
Mysli i na nepříjemné věci	86
Křesťanská uhlazenost a jemnocit	86
Vzdávat díky Bohu	86
Nemístné představy o společenských mravech	87
Neviditelný svědek	87
Zakládání nových sanatorií	87
Sanatoria pro osobní zisk	87
Duchovní ztráty při osobním sobectví	88
V moudrosti a služnosti	88
Počítat vydání	88
Sanatoria na spekulaci	89
Ať jsou Boží nástroje čisté, svaté a ušlechtilé	89
Odklon od správných zásad	89
Vážné varování	89
Postupujte opatrně	90
Buďte spokojeni s povolným vzrůstem	90
Čest v ponížení	90
Nevýhody velkých institucí	91
Nebezpečí v opouštění Písma	91
Svěcení soboty zkušebním kamenem v této době	91
Větší síla je v pravdě než ve světské okázalosti	92
Žádné ústupky, žádný kompromis	92
Pro další studium:	92
9. Řízení sanatorií	93
Ušlechtilá práce	93
Vysoká úroveň	93
Podstatné požadavky na ředitele	93
Používání prostředků	94
Všichni jsme bratři	94
Ochota přijmout rady	94
Rychle rozpoznávat	94
Zbytečné dluhy	94
Neusilovat o vnější okázalost	95
Prostota v zařízení	95
Nejlepší je cesta Boží	95
Duchovní smysl zkoušek	95
Potřebujeme lidi s rozhledem	96
Umírněné poplatky	96
Žádoucí odměna	96
Slovo nezkušenému správci	97
Ohleduplnost ke zraněnému spolupracovníkovi	97
Buďte laskaví k poníženým	97
Zachovejte si posvátnou důstojnost	98
Vliv krásného charakteru	98
Potřeba zkušených pracovníků	98
Cele odevzdáni Bohu	98
Výběr pracovníků	99
Sanatoria a výchova	99
Buďme cvičnými školami	99
Rozumné hospodaření	99
Duch radostné služby	100
Trpělivě zacházet s bloudícími	100
Napravit zanedbání rodičů	100
Odpovědnost vůdců	101
Vlídnost v kázni	101
Snažte se o Kristovo vysvětlení	102
Na místě otce	102
Buďte spravedliví v udělování mezd	102
Nebeské záznamy	103
„Buďte čistí“	103
Pro další studium:	103
10. Příležitost ke kazatelské službě v nemocnicích a sanatoriích	104
Ozdravění prostřednictvím zdravotní reformy	104
Ukazovat zásady království Božího	104
Otvírat pevně zavřené dveře	104
Ukažte na Spasitele, odpouštějícího hříchy	105
S něžností a moudrostí	105
Učme se pracovat tak, jak pracoval On	105
Věnujte pozornost získávání duší	105
Každodenně se snažte získávat duše	105
Služba nesená vírou	106
Boží mluvčí	106
Potřební pracovnici	106
Překonání nervové bojácnosti	106
Rychlost při setkáních	106
Dochvilnost a výkonnost	106
Přednost kazatelského poslání	107
Modlitba za nemocné	107
Je třeba okusit Spasitelovu lásku	107
Učit a utěšovat	108
Přesvědčující vliv	108
Posvěcení ošetřovatelé	108
Mnoho obrácených a uzdravených	108
Pro další studium:	109
11. Sanatorijní rodina	110
Křesťané, buďte nositeli světla	110
Roznášejte světlo a vědomosti	110
Nacvičujte všechny druhy práce	110
Výchova ošetřovatelů	111
Přijměte Krista	111
Žádná práce nemá být vykonávána bezmyšlenkovitě	111
Pravidelná biblická instruktáž pro ošetřovatele	111
Složte své břímě k Jeho nohám	112
V denním kole povinností	112
Napodobujte dokonalé cesty Boží	112
Svatá odpovědnost	113
Výsledky správných zásad	113
Vyvolen pro práci	113
Soulad mezi pracovníky	114
Kvalifikace vrchní sestry	114
Žena se zkušenostmi	114
Zdůrazňovat slovo Boží	114
Přinášet útěchu a povzbuzení	114
Úvaha pro nepřemýšlející	115
Jak jednat s nerozumnými	115
Méně nadaný student	116
Učitelovo chování	116
Na tomto světě, ne v nebi	116
Udržujte atmosféru chvály	116
Čistota a pořádek	116
Klevetění	117
Radujte se v Pánu	117
Hluboká vážnost a radost	117
Svěcení soboty	117
Lékaři nejsou výjimkou	118
Ohrožené lidské duše	118
Sobotní práce	118
Desátky	119
Vhodné místo pro ztrátu víry	119
Budujte harmonicky	119
Proměňte se v Boží obraz	119
Skromnost v chování	119
Nikoliv ze světa	120
Pro další studium:	120
12. Předcházení nemocem a léčba racionálními metodami	121
Předcházení nemocem	121
Fyziologii učte od počátku	121
Vychovávejte nemocné	121
Dráždidla a omamné jedy	121
Lékařův příklad má výchovné účinky	122
Poslušnost přírodních zákonů	122
Pěstujte důvěru v přirozené ozdravné prostředky	123
Požitkářství příčinou nemocí	123
Zákon víry a práce	123
Potírejte choroby prostými metodami	124
Hygienické zásady	124
Léčba drogami	124
Símě smrti	125
Tisíce by se mohly uzdravit	125
Co můžeme pro sebe vykonat	125
Opovážlivost a netečnost	126
Poučení misionářům	126
Slunce, větrání a teplo	126
Velké léčebné zdroje přírody	126
Uzdravující síla pod širým nebem	126
Elixír života	127
Život jen v Kristu	127
Výhody cvičení na čerstvém vzduchu	127
Zdraví a radost na loukách a v sadech	128
Probuďte víru ve Velkého Lékaře	128
Pro další studium:	128
13. Zdravotně misijní dílo a evangelizační služba	129
Spojená práce	129
Tělo – paže – hlava	129
Otevírat dveře	129
Žádné jiné dílo nemá takový úspěch	130
Zjevení Kristova soucitu	130
Přinášejte jasné nebeské paprsky	130
To je pravá duchovní služba	130
Účinný nástroj	130
Povzbuzujte pracovníky	130
Nejhorší zlo	131
Prostředek ke vstupu do srdce	131
Vážná výzva k lékařům	131
Mnozí zachráněni z ponížení	131
Chudé nelze zanedbávat	132
Práce pro bohaté	132
Osobní snahou a živou vírou	132
Hodnota zdravotnické práce	133
Odstraňte předsudky	133
Co může vykonat misijní ošetřovatelka	133
Bez očekávání chvály nebo odměny	134
Výkonnost a síla	134
Příklad uzdravení a práce pro získání duše	134
Spojená duchovní služba	134
Lékaři jako městští evangelisté	134
Dvojnásobná služba	135
Vysílání dvojic	135
Spolupráce	135
Oproštěno od všeho sobectví	136
Nikoliv skrze zástupce	136
Rozpoznávací znamení	136
Pravá dobročinnost	136
Ovzduší lásky	136
Setí a žeň	137
Kazatel musí bojovat proti nemocem	137
Být dokonalý jako On	137
Milujte své nepřátele	137
Bohatá zkušenost	138
Čiňte dobro bez ohledu na odměnu	138
Horlivost a vytrvalost ve zdravotně misijní službě	139
Ve skvělé společnosti	139
Přijde velké probuzení	139
Pro další studium:	139
14. Vyučování zdravotním zásadám	141
Evangelium zdraví	141
První práce	141
Vychování zákonům života	141
Věda sebezapírání	141
Rada sanatorijnímu lékaři	141
Jak vysvětlovat základy zdravé výživy	142
Veďte lid	142
Zbytečná námaha bez poučení	142
Vychovávejte, vychovávejte, vychovávejte	143
Činy duchovní služby	143
Učte lidi sebezapření	143
Zdrženlivost a zdraví	143
Poučení z Kristova vítězství	144
Zodpovědnost lékařů a kazatelů	144
Hygienické restaurace jako školy	144
Poučení v domácnosti a ve školách	144
Spolupráce s ostatními pracovníky	144
Vychovávejte chudé	145
Moudrý hlas	145
Význam práce na zdravém jídle	145
Jako manna	145
Pán poučí ty, kteří poslouchají	145
Návod, jak zdravě vařit	145
Je zapotřebí spojeného úsilí	145
Popudy k činnosti	146
Buďte shovívaví k mínění jiných	146
Činnost extrémistů	146
Dobrá kuchařství jako věda	146
Kuchařské školy	147
Talent nejvyšších hodnot	147
Mnozí budou zachráněni	147
Pro další studium:	147
15. Dieta a zdraví	149
Důležité zásady	149
Opatřete si výživnou stravu	149
Rozumný pokrok	149
Posvěcení a sebeovládání	150
Dokazujte cenu zdravotní reformy	150
Pro slávu Boží	150
Práva jednotlivce	150
Danielova bezúhonnost	150
Výzva k lékaři	151
Zpět k původní výživě	151
Reptání Izraele	151
Příčina úmrtnosti	151
Výzva ke kazateli	152
Nestavte se proti zdravotní reformě	152
Výzva k rodičům	152
Příklady správného konání	153
Oslabování žaludku	153
Jíme příliš často	153
Dvě jídla denně	154
Vytrvalost v přemáhání	154
Modlete se za mravní sílu	154
Živte se Kristovým chlebem	154
Pravý půst	154
Návrhy pro sanatorijní dietu	155
Vystříhejte se náhlých změn	155
Žádné maso na stoly sanatorií	155
Hojná pestrost	155
Pořádání přednášek	156
Lékaři, který umírá z přepracování a chudé výživy	156
Používání mléka a vajec	156
Používejte chutné potraviny	157
Výživné, chutné a základní potraviny	157
Moudrost při vyučování	157
Světlo, jež zasvitlo z lásky a ze soucitu	157
Pro další studium:	158
16. Zdraví pracovníků	159
Jsme Božím vlastnictvím	159
Důležitost pravidelných návyků	159
Svědomití strážci vlastních sil	159
Zhroucení následkem vypětí sil	160
Lékař si musí zachovat sílu	160
Duševní ztráty následkem nadměrné únavy	160
Povinnost kazatele jako strážce svého zdraví	161
Posilujte duševní a mravní síly	161
V teplém podnebí	161
Zahrádka a zdraví	162
Pravidelné cvičení	162
Pro další studium:	162
17. Zdravotně misijní dílo ve velkých městech	163
Práce pro Krista ve velkých i menších městech	163
Zdravotní evangelizace ve velkých městech	163
Příprava pracovníků	164
Potíže se budou zvětšovat	164
Není vhodná doba pro usídlení	164
Naše opomenutí je satanovou příležitostí	165
Misie v každém městě	165
Mohutné hnutí	165
Spolupráce	165
Kráčejte vpřed	166
Příklad, jak by to mělo vypadat	166
Strážní na venkově	166
Zdravotní restaurace	166
Nebezpečí, že se mineme cílem	167
Konejte osobní práci	167
Užitečnost se pozná podle výsledků	167
Sanatoria blízko New Yorku	167
Získávání budovy	168
Rozmístění pracovníků	168
Vykupujte čas	169
Vyhledávejte venkovské domovy	169
Umísťování ústavů na venkově	169
Práce pro vyhnance	169
Bděte nad mládeží	170
Překonání těžkostí	170
Pro další studium:	170
18. Rozsah díla	171
Kristovi spolupracovníci	171
Účel církve	171
Kazatelé jako zdravotní misionáři	171
Armáda pracovníků	171
Konejme dílo Kristovo	171
Živá církev	172
Příležitosti	172
Tisíce pramenů	172
Životní dílo jako škola	172
Pravda má být podávána mnoha způsoby	173
Jak zjevovat Krista	173
Nový prvek	173
Příležitost pro všechny	173
Obrození církve	173
Buďte praktickými misionáři	174
Práce pro děti a mládež	174
V dobách pronásledování	174
Výzva beznadějných pracovišť	174
Soběstačnost v práci	174
Lékařská misie do každého velkého města	175
Výhody malých škol	175
Mnoho výchovných středisek	175
Sanatoria spojená se školami	175
Mnoho malých sanatorií	175
Příležitost ke koupi pozemků pro sanatoria	175
Sanatoria mají vychovávat	176
Nikoliv pro obchodní spekulaci	176
Je zapotřebí víry	177
Nechť světlo svítí	177
Společné dílo	177
Bděte	177
Jednejte s porozuměním	178
Splňte Boží plány	178
Zajistěte si podporu bohatých	178
Vědomí vlastních potřeb	178
Zásahy do cizích pracovišť	179
Zdravotní instituce do mnoha zemí	179
Jděte vpřed	179
Místo pro každého	180
Čas soustředěného zájmu	180
Jako hořící pochodeň	180
Výzva k většímu sebezapření	181
Pro další studium:	181
















































(PO ÚPRAVÁCH BEZ KONTROLY)
Název anglického originálu: MEDICAL MINISTRY (1932) – MM
Předmluva
Předmluva k prvnímu vydání
Jak si uchovat a zlepšit zdravotní stav, jak předcházet chorobám a jak je léčit, to jsou skutečně živé problémy v dnešním lékařském světě. Nikdy se dosud v dějinách lidstva nedostalo těmto vážným otázkám tak intenzivního vědeckého studia a tak široké pozornosti, jaká se jim věnuje v přítomné době. Lékařská věda v celém svém rozvětvení učinila v posledním půlstoletí obdivuhodný pokrok. Potřebovali bychom celý svazek k vypočtení a vysvětlení objevů, rozvoje a úspěchu, jichž bylo dosaženo na tomto širokém poli zájmů o lidský prospěch. Vědomosti, kterých bylo dosaženo rozsáhlým studiem těchto nejzákladnějších otázek, byly veřejnosti předkládány ve vysoce vědeckých, technických knihách a svazcích, a také ve zjednodušené podobě v knihách, časopisech, novinách přednáškách. MM v.1
Tento svazek, nazvaný „Zdravotní služba“, je dalším hodnotným příspěvkem k řešení problémů tělesného, duševního a duchovního prospívání. Rozsahem svého pojednání je to jedinečné dílo. Doporučuje skutečně vědecké poznatky o příčinách a léčení chorob, klade nesmírný důraz na dodržování všeho, co má vztah k zabránění jejich vzniku. Navíc pisatelka této knihy uznává hřích, přestupování Božího zákona, jako nejprvotnější příčinu nemocí a smrti. MM v.2
Protože věří, že přestupování mravního zákona vede k zanedbávání zákonů tělesných a duševních, pisatelka klade neobyčejný důraz na dodržování mravního zákona jako na jednu z nejhlavnějších podmínek, potřebných pro dokonalé zdraví. Zdůrazňuje se zde, že dodržování mravních zákonů může být dosaženo jenom přijetím nauky Kristovy a ztotožnění člověka se Spasitelem; protože člověk pro svou hříšnost upadl do záhuby. Dokonalým lékem pro choroby lidstva je tedy dodržování duchovních, duševních fyzických zákonitostí naší bytosti. MM v.3
Rozsah pokynů a návodů, shrnutých do „Zdravotní služby“, činí tento svazek doporučení - hodným široké veřejnosti. Návody nejsou úzce odborného rázu, porozumí jim každý laik. Předpoklady pro duševní, duchovní a tělesné zdraví a štěstí jsou tak srozumitelné, že je může dodržovat každý. To, co se vztahuje k předcházení nemocím, je obzvláště hodnotné. Moudrost předků nám praví, že jeden gram předcházení nemoci je lepší než kilogram léčby. MM v.4
Pisatelka této knihy, E. G. Whiteová, věnovala téměř 70 let svého života hlásání evangelia. V mládí byla stále těžce nemocná. V počátcích svého manželství zápasila se slabým srdcem, rakovinou a jinými nemocemi. Když jí bylo 36 let, dostalo se jí velikého poznání významu střídmosti pro zdraví, tělesnou a duševní zdatnost a křesťanský život. Přísné dodržování poznaných pravd a zákonů duchovních i tělesných jí přineslo velkou úlevu a ozdravení. Od té doby se stala velmi výmluvným vzorem a hlasatelkou zásad zdraví a střídmosti. MM vi.1
V roce 1865 vyzvala E. G. Whiteová církev adventistů sedmého dne, k níž patřila, aby byl zřízen zdravotní ústav, v němž by nalezli nemocní rozumnou léčbu bez drog a medikamentů a kde by se jim dostalo poučení o zdravotních zákonech. Na tuto výzvu byla taková instituce zřízena v Battle Creeku, ve státě Michigan. Měla velký úspěch, vyrostla do velkých rozměrů a téměř půl století bylo sanatorium v Battle Creeku velmi známé a vřele doporučované. V dalších letech bylo založeno mnoho podobných sanatorií v různých částech Spojených států i v mnoha jiných státech světa. MM vi.2
Správcové pozůstalosti E. G. Whiteové našli v jejích dopisech a rukopisech mnoho statí dosud nepublikovaných, obsahujících hodnotné pokyny pro lékaře, ošetřovatelky, ředitele sanatorií, pomocníky, hlasatele evangelií a křesťanské pracovníky. Rozhodli se proto, že musí být tyto vzácné rady zveřejněny. Upřímně si přejeme, aby byl tento svazek požehnáním pro všechny, kteří jej budou číst a skrze ně aby se toto požehnání rozšířilo na velké množství lidí, jimž budou chtít posloužit. MM vi.3
A. G. Daniells
Předmluva k druhému vydání
Historické pozadí spisů E. G. Whiteové o zdraví
Stálé dožadování se knih E. G. Whiteové volá po častém znovu vytištění, případně po nových vydáních. Tento svazek, vydaný původně v roce 1932, se nyní objevuje v druhém vydání. I když vzhled písma a velikost stránek byly změněny proto, aby kniha svou velikostí zapadla mezi svazky populární Knižnice křesťanského domova, zůstal text neměněn a stránkováni je zachováno v souladu s prvním vydáním. Proto nové vydání zůstává v souladu s odkazy v Úplném indexu ke spisům E. G. Whiteové. MM vii.1
Zdravotní služba byla první knihou E. G. Whiteové, sestavenou většinou z neuveřejněných pramenů, která měla být vydána po její smrti. Pokyny ses. Whiteové pro její ustanovený Výbor pověřenců sloužily jako vodítko v tomto díle. Ve svém zplnomocnění pro výbor učinila opatření „pro publikování svazků sestavených z jejích rukopisů“. Uznávala, že ve sděleních, adresovaných jednotlivců i ústavům po celé léta, jsou rady, které by mohly posloužit Boží věci všeobecně. MM vii.2
Zdravotní služba zaujala své místo mezi ostatními knihami od též autorky a následovala další díla, týkající se zdraví. Protože to je pouze jeden článek v řetězci knih zasvěcených tomuto důležitému námětu, jeví se příhodným udělat přehlídku dějin několika děl E. G. Whiteové, jak minulých, tak i přítomných, které pojednávají o zásadách zdraví a zdravotním díle. To pomůže čtenáři prokázat totožnost různých publikací, které jsou k dostání a rozebrané už v tomto životně důležitém poli. MM vii.3
Ellen Whiteová byla v r. 1848 varována ohledně používání tabáku, čaje a kávy, a v r. 1854 obdržela světlo o důležitosti čistoty a používání potravin vysoce rafinovaných anebo příliš bohatých. Avšak teprve v r. 1863 obdržela první souhrnné vidění, týkající se zdravotní reformy. O tom napsala: „Bylo to v domě br. A. Hilliarda v Otsego, Mich., 6. června 1863, kdy důležitá věc zdravotní reformy byla přede mnou odhalena ve vidění“. Review and Herald z 8. října 1867. V následujících viděních bylo jí představeno mnoho podrobností, týkajících se této věci; tato vidění tvoří základ podrobnějšího spisu o zdraví a vedení zdravotnického díla církve. MM vii.4
Prvotní články E. G. Whiteové o zdraví
První všeobecně psané pojednání ses. Whiteové o zdraví se nalézalo v článku o 32 stranách, nazvaném Zdraví. Objevilo se v Duchovních darech, sv. IV, str. 120-151, v létě 1864. V tomto článku vyložila velké zásady, dané jí ve vidění v r. 1863 ve zhuštěné podobě. Tato látka je dnes k dostání ve shodném přetisku svazků Duchovních darů. MM viii.1
James a Ellen Whiteovi, uznávajíce do určité míry důležitost a velikost zdravotní reformy, publikovali v r. 1865 šest pojednání, nadepsaných Zdraví aneb Jak žít. Pět z těchto pojednání obsahovalo 64 stran a jedno mělo 80 stran. V každém byl jeden článek z pera E. G. Whiteové a nesl název „Nemoc a její příčiny“. K článku ses. Whiteové byl připojen materiál, vyňatý ze spisů lékařů a kazatelů a články zvláště připravené Jamesem Whitem a jinými pro tato pojednání. Každý byl věnován základnímu zdravotnímu námětu: Dieta, Manželství a život rodiny, Používání drog, Péče o nemocné a hygiena, Péče o dítě a oděv dětí a Zdravé odívání. V r. 1899 a 1900 bylo těchto šest poselství E. G. Whiteové publikováno jako série souvislých článků v Review and Herald. V r. 1958 byly zpřístupněny jako devětašedesátistránkový dodatek ve Vybraných poselstvích, sv. 2. MM viii.2
Ve specializovanější oblasti rané rady o zdraví byl článek, nadepsaný „Výzva k matkám“. Ten byl vytištěn v r. 1864 jako pojednání s tímto názvem. V r. 1870 jej Jakub White vtělil jako příspěvek E. G. Whiteové k 270-ti stránkové Vážné výzvě, týkající se ojedinělé neřesti. Rozsáhlé části tohoto článku se nalézají dnes ve Výchově dětí v oddílu nadepsaném „Jak si uchovat mravní bezúhonnost“. Tytéž základní rady se nalézají ve Svědectvích pro církev, sv. 2 a 5. MM viii.3
Křesťanská střídmost a biblická hygiena, 1890
Svazek nadepsaný Křesťanská střídmost a biblická hygiena byl uveřejněn v r. 1890. První část, Křesťanská střídmost, byla napsána E. G. Whiteovou a druhá, o Biblické hygieně, byla kompilována ze spisů Jakuba White. Na prvních 162 stranách předkládá ses. Whiteová základní zásady zdraví v lidovější a rozšířené podobě. Po 15 letech to byl základ pro knihu Ve šlépějích Velikého Lékaře. Rovněž všechny nebo části devíti z 18 kapitol napsaných E. G. Whiteovou v knize v r. 1890, byly znovu otištěny v r. 1923 v Radách o zdraví a Základech křesťanské výchovy. Ostatní kapitoly byly otištěny těsně vedle podobných kapitol v knize Ve šlépějích Velikého Lékaře. MM viii.4
Zdravý způsob života, 1897
V r. 1897, v době, kdy ses. Whiteová byla v Austrálii, dr. David Paulson, pracující tehdy v sanatoriu v Battle Creek, dal dohromady velký počet výňatků a odstavců ze spisů ses. Whiteové o zdravotních námětech, tehdy dosažitelných, a uspořádal je podle námětů. Tato sbírka, nazvaná Zdravý způsob života, vyšla 8 let před vydáním Ve šlépějích Velkého Lékaře. Tento svazek, čítající 284 stran, se stal cennou učební pomůckou a byla vydána nejméně ve třech vydáních. Avšak s objevením se Ve šlépějích Velkého Lékaře v r. 1905, nebyla už Paulsonova sbírka dále vydávána. Ses. Whiteová si velice vážila tohoto sestaveného svazku, ale schází mu spojitost, která charakterizuje její knihy. MM ix.1
Ve šlépějích Velkého Lékaře, 1905
Krásné pojednání ses. Whiteové o zdraví je podáno v „Šlépějích Velkého Lékaře“, knize o 516 stránkách, kterou plánovala pro čtenáře adventisty i neadventisty v Americe i v zámoří. Když připravovala jejích 43 kapitol, těžila vydatně z materiálů obsažených v Křesťanské střídmosti a biblické hygieně, ačkoliv materiál rozšířila a přepsala. V době smrti ses. Whiteové v r. 1915 to byla její jediný dosažitelná kniha o zdraví. MM ix.2
Rady o zdraví, 1923
Zřetelné zásady o zdravém způsobu života byly vytyčeny v knize Ve šlépějích Velkého Lékaře. Ovšem v článcích ses. Whiteové, které se objevily v časopisech církve, ve Svědectvích pro církev a v určitých rozebraných knihách, byla ještě další dodatečná poselství. A tyto materiály byly dány dohromady v r. 1923. Tento 634stránkový svazek, omezující se na látku, která se objevila v tisku v různé podobě, byl svazkem, který velice slouží církvi a obzvláště lékařskému personálu. MM ix.3
Zdravotní služba, 1932
Rozhlašování zdravotního poselství bylo po 50 let námětem, na kterém Ellen Whiteové záleželo velice. Na poli zdraví psala více než o kterémkoliv jiném jednotlivém bodu svých rad. Mnohé její rukopisy dokumentů, adresované lékařům, ředitelům ústavů, ošetřovatelům a rodinám v sanatoriích, obsahují životně důležité rady. Jejich kopie se uchovávají v kartotéce. Mnohé z těchto rad podávají směrnice pro lékařské dílo. Jiné, napsané v kritických obdobích vývoje našeho lékařského díla, zní jako výstrahy. Některé jsou poselstvím, napsaným na záchranu pracovníka, který čelil zvláštnímu nebezpečí. Poučení samo je časově neomezené. MM x.1
Tento svazek, Zdravotní služba, je prvotně výběrem těch rad, které byly adresovány lékařskému personálu a jiným osobám ve spojení s lékařskými ústavy Adventistů s. d. Rady byly dány dohromady a publikovány tak, aby i jiní mohli bít z nich užitek. Předmluvu k nim napsal br. A. G. Daniells, který byl po mnoho let předsedou Generální konference a jedním z pověřenců, vybraných ses. Whiteovou, aby pečoval o její spisy. Když byla kniha poprvé vydána, byl br. Daniells také předsedou výboru College of Medical Evangelists (Škola lékařské evangelizace v Loma Lindě). MM x.2
Rady o výživě a pokrmech, 1938
Záhy v roce 1926 Dr. H. M. Walton v době, kdy vyučoval o výživě na College of Medical Evangelists, posbíral materiály E. G. Whiteové z pramenů publikovaných i nepublikovaných, které měly vztah k dietě a potravinám. Tento materiál, připravený ve spolupráci s pověřenci spisů Whiteové, byl vytištěn v Loma Lindě jako vyučovací pomůcka ve dvousloupcovém brožovaném 200stránkovém díle s názvem Studie o výživě a potravinách na podkladě svědectví. Tyto materiály byly uspořádány podle námětů, aby je bylo možno snadno najít. Nakonec bylo uznáno, že tyto materiály mají takovou cenu, že je vhodné nechat je rozšířit více mezi adventisty s. d. Pověřenci spisů Whiteové vzali tyto materiály, vynechali z nich určité statě, které se opakovaly, a doplnili je novými materiály z neuveřejněných pramenů. Rovněž přidali některé oddíly a uveřejnili to, co se osvědčilo jako velice oblíbený svazek, čítající 500 stránek, s názvem Rady o výživě a pokrmech. Její rady, uspořádané podle námětů a opatřené pečlivě sestaveným indexem, činí sebrané výroky Ducha prorockého o výživě snadno použitelnými pro studium. MM x.3
Střídmost, 1949
Třistastránkový svazek, vhodně pojmenovaný Střídmost, předkládá církvi celé písmo rad, vyňatých ze všech pramenů, zveřejněných i nezveřejněných, týkajících se tohoto námětu. Tři proslovy Ellen G. Whiteové o střídmosti se v knize nalézají jako dodatek. Tento svazek se stal příručkou pro pracovníky v oblasti střídmosti. MM xi.1
Dobročinná služba, 1952
Dobročinné dílo Církve adventistů s. d. spojuje práci pro zdraví se sousedskými skutky křesťanské služby. Dobročinná služba na svých 350 stránkách poskytuje rady Ellen G. Whiteové jako dobročinné pracovnice, jsou vrcholem tohoto svazku. Jsou také pomůckou v této oblasti. MM xi.2
Těchto pět dosažitelných svazků, spolu s částmi Vybraných poselství, sv. 2, představují úplný řetěz rad E. G. Whiteové o zdraví a počínání si ve zdravotním díle. MM xi.3
Rady životně důležité pro dnešek
Je zajímavé připomenout si, že uplynulo již století od doby, kdy pozornost adventistů s. d. byla obrácena ke zdraví viděními danými E. G. Whiteové. Tyto rady obstály i ve velmi přísné a pečlivé zkoušce ze strany školených vědců. Nálezy pokrokových výzkumných pracovníků den za dnem potvrzují vědeckou přesnost rad. MM xi.4
Když ses. Whiteová jako laik na poli lékařské vědy s velice omezeným vzděláním začala v šedesátých letech minulého století předkládat své názory na zdraví, bylo přirozené, že někteří lidé se budou snažit sdružovat její výklady se spisy určitých soudobých lékařů. Na připomínku některých lidí, že skutečnou inspirací pro její spisy na poli zdraví byly asi názory osob žijících v jejím okolí, odpověděla otevřeně a jednoduše s odkazem na vidění ze 6. června 1863: MM xi.5
„Nečetla jsem žádné spisy o zdraví, dokud jsem nenapsala Duchovní dary, sv. III a IV a Výzvu k matkám a dokud jsem nenačrtla většinu ze svých 6 článků v 6 číslech Jak žít… MM xii.1
Když jsem uváděla otázku zdraví přátelům, kde jsem pracovala v Michiganu v Nové Anglii a ve státě New York a mluvila proti drogám a masitým pokrmům a ve prospěch vody, čistého vzduchu a vhodné stravy, dostala jsem často odpověď: ,Ty nám zde mluvíš skoro zcela tytéž názory, jaké jsou obsaženy v Zákonech života a jiných publikacích, napsaných lékaři Trallem, Jacksonem a jinými. Četla jsi to pojednání a ta díla?‘ Mou odpovědí bylo, že jsem nečetla a ani nepotřebovala je číst, dokud jsem zcela nevypsala své názory, aby se neřeklo, že jsem své světlo o zdraví obdržela od lékařů a nikoli od Pána.“ – RH Oct. 8, 1867 MM xii.2
A opět onoho roku, co se odvolávala na své spisy týkající se zdraví, prohlašovala: MM xii.3
„Mé knihy byly napsány nezávisle na knihách nebo názorech druhých osob.“ – Manuscript 7, 1867 MM xii.4
Určití vedoucí bratří v našich řadách komentovali v 1864 tento bod ve spojení s uveřejněním jejího článku ve „Výživě k matkám“. Po tomto 29stránkovém pojednání bylo vydáno určité lékařské svědectví. Mezi článek E. G. Whiteové a tyto výroky jiných pisatelů vložili pověřenci nakladatelství společnosti církve adventistů s. d. následující významnou poznámku: MM xii.5
„Pokládali jsme za patřičné připojit k tomu, co předchází, následující svědectví od mužů, kteří mají vysoké postavení a autoritu v lékařském světě, na podporu názorů, předložených na předchozích stránkách. A na ospravedlnění pisatel oněch stran chceme říci, že ona nečetla nic od pisatelů, zde citovaných, a ani nečetla žádná jiná díla o této věci dříve, než dala do našich rukou to, co napsala. Není proto opisovatelkou, přestože vypověděla důležité pravdy, o kterých vydali svědectví mužové, mající právo na naši nejvyšší důvěru. MM xii.6
Správci

Těm, kdož namítají, že spisy ses. Whiteové odrážejí závěry současných novátorů v lékařství, musíme jenom připomenout odporující si výroky z těch doba a otázat se: „Jak by mohl neinformovaný laik oné doby vědět, co vybrat a co zavrhnout?“ Jen málo z populárních pojetí oné doby přežívá, ale rady ses. Whiteové nejen že dnes stojí, ale jsou potvrzovány posledními objevy na klinikách a v laboratořích. MM xiii.1
Cíl a podmínky prosperity nezměněny
Od smrti E. G. Whiteové v r. 1915 byly v lékařském světě učiněny velké pokroky. Zatímco tyto pokroky přinesly úpravy v jednotlivostech lékařské praxe, nezbavily modernosti léčebnou cenu „čistého vzduchu, tělesných cvičení, vhodné stravy, používání vody“ a „důvěry v Boží pomoc“, které E. G. Whiteová vypočítává jako „ty pravé léky“. Zatímco moderní metody rychlého poznávání a léčení nemocí zkrátily dobu, v níž nemocní musí pobývat v léčebných ústavech, a zatímco to mělo svůj dosah na počínání ústavů Církve adventistů s. d., základní zásady, stanovené v radách E. G. Whiteové jsou dnes bezpečným a použivatelným průvodcem. Ses. Whiteová, píšící uváženě, prohlásila: MM xiii.2
„Když se naše dílo rozšířilo a naše ústavy rozmnožily, Boží úmysl v jejich zřizování zůstává tentýž. Podmínky prosperity se nemění.“ – 6T 224 MM xiii.3
Můžeme si být jisti, že tyto rady ve zdravotní oblasti jsou časem neomezené. Když ses. Whiteová stála před Generální konferencí při zasedání v r. 1909, řekla: MM xiii.4
„Bylo mi ukázáno, že zásady, které nám byly dány v raných dnech poselství, jsou tak důležité a mělo by jich být dbáno zrovna tak svědomitě dnes, jako tehdy.“ – 9T 158 MM xiii.5
Zásada se nemění, ačkoliv změny v okolnostech mohou vyvolat úpravu, potřebnou v použití některé ze zásad. A vskutku E. G. Whiteová psala o díle v nově zřízené škole v Loma Linda: MM xiii.6
„Nemůžeme vyznačit přesnou čáru, podle které jít bezpodmínečně. Vzniknou okolnosti a nouzové situace, pro které musí Pán dát zvláštní instrukce, ale začneme-li pracovat a budeme-li cele závislí na Pánu, budeme bdít, modlit se a půjdeme v souladu s Jeho světlem, které nám sesílá, nebudeme ponecháni, abychom šli v temnotě.“ – Letter 192, 1906 MM xiii.7
Svědectví a význam slov
Význam určitých výrazů se také může podstatně změnit během řady let. Nicméně pečlivé studium základních zásad, jak byly zjeveny v množství rad, činí úmysl pisatele a tím vlastní náležitý běh počínání jasným. MM xiv.1
Ten, kdo studuje zdravotní rady Ellen G. Whiteové, si je vědom častého odsuzování používání drog a výzvy k používání jednoduchých léků. Před 100 lety a po mnoho let později používali lékaři jako léky obvykle prostředky, které nyní známe jako silné jedy. Příčina nemocí nebyla často ani známá. Teorie o zárodcích nemocí nebyla ještě plně potvrzena a léčení se obvykle týkalo příznaků. Každý, kdo zná lékařskou literaturu z oné doby, je si vědom vysoké úmrtnosti i krátké doby života. Je si vědom povahy mnohých léků, které užívali lékaři. Mnozí zemřeli následkem použití předepsaných drog. Hlas Ellen G. Whiteové, volající proti tomuto nevážení si života, nebyl osamělým hlasem, ale ona mluvila ze srdce, které cítilo, a z mysli osvícené inspirací. MM xiv.2
Ten, kdo věci studuje pečlivě, vyhne se zneužití citátů o drogách. Nikdy nepoužije paušálně odsouzení drog na vyzkoušené léčivé prostředky, získané na základě vědeckého výzkumu. Zjistí si průzkumem výroky Ellen G. Whiteové, sleduje řádek za řádkem a poučku za poučkou, že její citáty o „silných drogách“, „jedovatých drogách“ i používání „léků, které… působí škodlivě na tělo“, jsou kvalifikačními faktory, které se musí brát v úvahu. Viz výroky a používání drog shrnuté ve Vybraných poselstvích, kniha 2, strany 279-285. MM xiv.3
Také zjistí, že ses. Whiteová používala léčebných prostředků a využívala opravdových pokroků v lékařské vědě v pozdějších letech svého života. Všimne si, že její postoj nebyl ani extrémní ani fanatický, ale racionální a v souladu s vědeckými nálezy a přiměřeným oceněním těchto nálezů. Všimne si, že ve všech radách Ducha prorockého o zdraví se klade důraz na preventivní lékařství. Je v nich výzva k opatrování těla, pěstování jednoduchých životních návyků a využívání obnovujících činitelů, které jsou k dispozici všem. MM xiv.4
Lékaři při svém úsilí pochopit prevenci, příčinu a léčbu nemoci, i při svém úsilí použít lékařského díla jako „pravého ramene“ poselství třetího anděla, zjistí, že tyto rady, výstrahy i povzbuzení, pocházející od Boha, jsou aktuální pomocí. MM xv.1

Správní rada Institutu EGW
Washington, D. C.,
1. listopadu 1962
1. Léčební síla a její zdroj
Příroda Božím služebníkem
Fyzický svět je pod Boží kontrolou. Celá příroda je řízena zákony. Vše koná vůlí Stvořitele. Mraky, déšť a rosa, sluneční svit, lijáky, větry a bouře, vše je pod Božím dohledem a bezpodmínečně poslouchá Toho, který je usměrňuje. Tenounké stéblo trávy si razí cestu prstí; nejprve bylinu, potom klas, potom plné obilí v klasu. Pán je používá jako své poslušné služebníky, aby plnili Jeho vůli. – Letter 131, 1897 MM 7.1
Kristus – život i světlo
Ježíš Kristus, který stvořil svět a všecko, co je v něm, je životem i světlem každého živoucího tvora. – 6T 182 MM 7.2
Náš život pochází z Ježíše Krista. V něm je život, prvotní, původní, neodvozený. V nás je pramínek ze Zdroje života, v Něm je pramen života. Život je nám sice darován, avšak Dárce jej bere zpět. Je-li náš život skryt v Bohu, když Kristus opět přijde, zjevíme se i my s Ním v Jeho slávě. Pokud jsme však na tomto světě, musíme odvádět Bohu v obětavé službě všechny schopnosti, kterými nás obdařil. – Letter 309, 1905 MM 7.3
Život z Boží moci
Podobenství o semenu nám říká, jak Bůh působí v přírodě. Semeno má v sobě zákon klíčení, princip, který do něj vložil sám Bůh. Necháme-li je však samo sobě, není schopné vzklíčit. Člověk musí vykonat určitou práci, aby podporoval vzrůst semene. … MM 7.4
V semeni dřímá život, v půdě je síla; Jestliže však nebude dnem i nocí působit moc Boží, semeno nevydá užitek. Musí přijít déšť, aby dal vládu žíznivým polím; slunce musí zaseté semeno zahřívat. Život, který Stvořitel do semen vložil, může být probuzen jenom Jím. Každé semeno roste, každá bylina se rozvíjí jenom z moci Boží. – COL 63 MM 7.5
Bůh v přírodě
Pán dal život celému svému stvoření. Jeho Slovem se zvyšuje nebo snižuje plodnost země. MM 8.1
Kdyby se lidé snažili poznávat vztah mezi přírodou a Bohem v přírodě, vyznávali by uctivě moc Stvořitele. Bez života z Boha by příroda zahynula. Dílo Jeho stvoření je závislé na Něm, On rozdává život všemu, co se v přírodě zrodí. Ve stromech obtížených plody musíme vidět Boží dary, jakoby On sám vložil toto ovoce do našich rukou. – Manuscript 114, 1899 MM 8.2
Bůh živitelem miliónů na zemi
Pán Ježíš nasytil chlebem pět tisíc. Tím poukázal na moc, která se stále projevuje v náš prospěch v přírodě. Každoroční žně jsou ustavičným zázrakem. To, co se stalo při onom památném nasycení, děje se přírodním pochodem. Lidé připraví půdu a zasejí símě, ale Bůh dává semínku život a vzrůst. Musí působit Boží déšť, vzduch a slunce: „Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.“ Bůh sytí denně úrodou milióny lidí. – DA 367 MM 8.3
Vše udržováno v činnosti
Tlukoucí srdce a bijící tepny, každý nerv a sval v žijícím organismu udržuje v pořádku a v činnosti nekonečná moc Boží. „Patřte na kvítí, kterak rostou; nedělají, ani předou. Pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl odín, jako jedno z těchto. A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, o malé víry? I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to roztržité mysli buďte. Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš ví, že těch věcí potřebujete. Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám předány.“ MM 8.4
Ježíš Kristus nás vybízí k tomu, abychom sledovali širé pole přírody. Jeho moc se dotýká našich očí a smyslů, abychom rozpoznali velkolepé dílo Boží moci. Vede naši pozornost nejdříve k přírodě a přírodou k Bohu v Přírodě, jenž udržuje světy svou mocí. – Manuscript 73, 1893 MM 9.1
Přírodními zákony
Zákon není uveden pohyb, aby símě samo pracovalo. List se neobjeví sám od sebe. Bůh sice ustanovil zákony, avšak tyto jsou pouze Jeho služebníky, jimiž dosahuje výsledků. Je to bezprostřední působení Boží, že se malinké semínko prodírá půdou, aby vzklíčilo. Každý list roste, každá květinka kvete z Boží moci. MM 9.2
Organismus každého člověka je pod dohledem Božím; nejsou to však hodiny, které jsou uvedeny v chod a jdou samy. Srdce tluče, tep následuje za tepem, dech za dechem, celá bytost je ale pod dohledem Božím. „Jste Boží rolí, Boží vzdělání jste.“ Bohem jsme živí, hýbeme se a trváme. Každý úder srdce, každý vdech je Jeho vdechnutím, kterým vdechl Adamovi dech života – vdechnutí věčně přítomného Boha, Mocného JÁ JSEM. – RH Nov. 8, 1898 MM 9.3
Bůh v přírodě
Na všech stvořených věcech lze vidět pečeť Božství. Příroda vydává svědectví o Bohu. Citlivá mysl se dostane do styku s tajemnými divy vesmíru působením nekonečné síly. Země nám neprokazuje svá dobrodiní, ani nepokračuje rok za rokem ve svém oběhu kolem slunce z nějaké své vlastní vnitřní síly. – Boží neviditelná ruka řídí planety v jejich nebeských drahách. Celou přírodou prostupuje tajemný život – život, který udržuje světy v nekonečném prostoru; život nepatrného hmyzu, který jest unášen letním vánkem; život, který dává křídla letu vlaštovky a potravu mladým, hladovým ptáčatům a který mění poupě v květ a květ v ovoce. MM 9.4
Zákony fyzického života
Tatáž síla, která udržuje přírodu, působí také v člověku. Tytéž velké zákony, které řídí hvězdu stejně jako atom, řídí i lidský život. Zákony, které ovládají činnost srdce a usměrňují život v těle, jsou zákony mocné inteligence, od Níž pochází všechen život a která má ve své moci i duši. Život může najít své pravé poslání jenom v souladu s Bohem. Vše, co bylo stvořeno, je vázáno stejnou podmínkou – životem, který trvá přijímáním síly od Boha a který může trvat jen v souladu s vůlí Stvořitele. Porušením jeho fyzického, duchovního nebo morálního zákona se člověk vylučuje ze souzvuku a je vydán bezzákonnosti a zkáze. MM 10.1
Tomu, kdo se naučil takto vykládat přírodní jevy, bude vše jasné; svět se mu stane učebnicí a život školou. Jednota člověka s přírodou a s Bohem, vláda Jeho zákona nad celým vesmírem a zjevné následky přestoupení tohoto zákona nemohou zůstat bez účinku na mysl a utváření charakteru. … MM 10.2
Srdce, které není zatvrzeno vlivem zla, snadno rozpozná přítomnost Boží, převládající ve všech stvořených věcech. Ucho, které dosud není ohlušeno lomozem světa, dovede pozorně naslouchat hlasu, promlouvajícímu ze všech projevů přírody. … MM 10.3
Neviditelné je vyjádřeno viditelným. Ve všem na zemi mohou lidé vidět Boží obraz a Boží tvůrčí ruku. – Ed 99, 100 MM 10.4
Odkaz přírody
Celá příroda je oživená. Ve všech svých nejrůznějších podobách života mluví k těm, kdo mají uši k slyšení a srdce k poznávání Toho, jenž je zdrojem všeho živého. Příroda nám zjevuje zázračnou práci a obdivuhodné dílo Mistra – Umělce. – Letter 164, 1900 MM 10.5
Poselství lásky
Na počátku se Bůh projevoval ve všem díle stvoření. … A na všech věcech na zemi a ve vzduchu i na obloze napsal poselství o Otcově lásce. MM 10.6
Hřích sice maří dokonalé dílo Boží, avšak napsané poselství zůstává. Všechny stvořené věci hlásají i dnes slávu výtečnosti Boží. … Každý strom a keř i každý lísteček vydává onu lásku života, bez níž nemůže žít ani člověk, ani zvíře; člověk a zvíře zase přispívají k životu stromu, keře a lístečku. – DA 20, 21 MM 10.7
Příroda není Bůh
Boží dílo v přírodě to není sám Bůh v přírodě. Stvořená příroda je výrazem Božího charakteru; jejím prostřednictvím můžeme poznat Jeho lásku, sílu a slávu; ale nemůžeme považovat přírodu za Boha samého. Umělecká dovednost člověka rovněž vytváří překrásná díla, která přitahují oko. Z nich se dovídáme něco o umělcově myšlence, kterou chtěl vyjádřit; toto dílo však není umělec sám. Avšak nikoliv toto dílo, nýbrž jeho tvůrce je hoden uznání. A tak, je-li příroda výrazem Boží myšlenky, pak ne přírodu, ale Boha v přírodě je nutné chválit. – 8T 263 MM 11.1
Zdroj léčení
Nemoc, utrpení a smrt jsou dílem protivníka. Satan je ničitel, Bůh je obnovovatel. MM 11.2
Slova, promluvená k Izraeli, platí i dnes o těch, kteří se uzdravují tělesně nebo duševně: „Já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.“ MM 11.3
Bůh si přeje, aby se při každém člověku naplnila slova: „Nejmilejší, žádám ve všem, abys se dobře měl, a zdráv byl, jako duše tvá dobře se má.“ MM 11.4
On „odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé, kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním“. – CH 168 MM 11.5
Velký Lékař
Boží uzdravující moc proniká celou přírodou. Jestliže se člověk zraní nebo si zlomí nějakou kost, příroda začne okamžitě zranění léčit a zachraňovat život člověka. Člověk však může jednat tak, že přírodě zabrání konat její ozdravující práci. … Jestliže někdo kouří, … oslabuje tuto ozdravující moc. … Ten, kdo pije alkohol, oslabuje rovněž svůj organismus a ten už nemůže odolávat síle. Bůh zařídil, aby lidská přirozenost obnovovala vyčerpané síly těla. On je ten Velký Lékař. – Letter 77, 1899 MM 11.6
Společné úsilí
Nemocní mohou být uzdraveni spoluprací Boží a lidskou. Všemi dary, které Kristus slíbil svým učedníkům, může být obdarován každý, kdo Mu věrně a oddaně slouží. – Letter 205, 1899 MM 12.1
Duch Svatý obnovuje tělo
Hřích je příčinou tělesné i duchovní nemoci a slabosti. Kristus nám umožnil, abychom se zbavili tohoto prokletí. Pán slibuje prostřednictvím pravdy obnovit duši. Duch Svatý zprostředkuje každému, kdo je ochoten dát se použit, sílu pravdy. Obnoví každý tělesný orgán, aby služebníci Boží mohli konat úspěšně své dílo. Povznesme se touto mocí do vyšších a svatějších sfér, abychom mohli vykonat svěřený nám úkol. – RH Jan. 14, 1902 MM 12.2
Nejlepší lék
Náboženství Písma nemůže uškodit ani tělu ani mysli. Vliv Ducha Božího je nejlepším lékem, který může být podáván nemocnému člověku. Nebe je naplněno zdravím; čím hlouběji může vniknouti vliv nebeského zdraví do těla nemocného věřícího, tím jistější je jeho uzdravení. – 3T 172 MM 12.3
O co se pokouší lékař; Kristus naplňuje
Jen křesťanský, věřící lékař může plnit povinnosti svého povolání podle vůle Boží. V tak posvátném díle nemůže být místa pro sobecké plány a zájmy. Každý úmysl, každá pohnutka musí být podřízena zachování života, který se srovnává s životem Božím. Nechť je v každém našem konání vidět příklad Ježíše Krista, Spasitele světa. Všichni následujme jeho příkladu. Oč se lékař jen pokouší, to může dokázat jedině Ježíš Kristus. Lékaři se snaží prodloužit život; ale On jediný je Dárcem života. Ježíš, ten mocný Lékař je primářem. Všichni ostatní lékaři jsou podřízeni tomuto Mistru. Požehnán je každý lékař, který se od svého Pána naučil pečovati rovněž o duši, zatímco se svými vědomostmi a dovedností snaží léčit těla trpících nemocných. – Letter 26, 1889 MM 12.4
Výchova je lepší než zázračné léčení
Někdo se mne ptal: „K čemu máme sanatoria? Proč bychom se neměli jako Ježíš Kristus za nemocné modlit, aby byli zázračně uzdraveni?“ Odpověděla jsem: „Dejme tomu, že bychom to ve všech případech dokázali. Kolik z uzdravených by si svého uzdravení vážilo? Stali by se ti, kteří by byli uzdraveni, hlasateli nové zdravotní reformy, anebo by pokračovali v ničení svého zdraví?“ MM 13.1
Ježíš Kristus je Velký Lékař, žádá však, abychom žili v souladu s Jeho zákony, spolupracovali s Ním při obnovení a udržení svého zdraví. S úsilím o uzdravení musí jít i poučení, jak odolávat svodům, nástrahám a pokušení. U těch, kteří přicházejí do našich sanatorií, by měl být vyburcován smysl pro vlastní zodpovědnost, aby spolupracovali v souladu s Bohem Pravdy. MM 13.2
My neumíme vyléčit. Neumíme změnit chorobné podmínky našeho těla. Je však naší povinností, jako poslů se zvěstí o zdraví a léčbě, jako spolupracovníků Božích, používat všech prostředků, které nám připravil. Pak se budeme modlit, aby Bůh tyto léky a prostředky požehnal. Věříme v Boha, jenž slyší naše modlitby a vyslyší je. Neboť On řekl: „Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.“ – RH Dec. 5, 1907 MM 13.3
Kdy mohou být naše modlitby vyslyšeny?
Mnozí očekávají, že je Bůh uchrání před nemocí prostě proto, že Ho o to prosili. Ale Bůh jejich modlitby nevyslyšel, poněvadž jejich víra nebyla dotvrzena činy. Bůh neučiní zázrak, aby byli uchráněni nemoci ti, kdo se sami o sebe nestarají, ustavičně přestupují zdravotní zákony a vůbec se nenamáhají zabránit vzniku nemoci. Děláme-li ze své strany všecko, čeho je třeba k uchování zdraví, pak můžeme očekávat, že naše výsledky budou požehnány a můžeme v dobré víře prosit Boha, aby žehnal našemu úsilí o zachování zdraví. Bude-li tím jeho jméno oslaveno, vyslyší naše prosby. Všichni by si měli být vědomi toho, že musí vykonat určité dílo. Bůh nebude zázračným způsobem zachraňovat zdraví těch, kteří se dali na jistou cestu vedoucí k nemoci tím, že svévolně nedbali zdravotních zákonů. MM 13.4
Ti, kteří uspokojují jen svoji chuť, pak pro svoji nestřídmost trpí a proto berou drogy a léky, aby se jim ulevilo, mohou být ujištěni, že Bůh nezakročí, aby zachránil jejich zdraví a život, který tak bezohledně ohrožovali. Příčina vyvolá následky. Mnozí z nich pak jako poslední útočiště se sice snaží poslouchat směrnice, dané slovem Božím a dožadují se modliteb starších církve pro záchranu svého zdraví. Bůh však neuzná za správné, aby vyslyšel modlitby, vysílané za takové lidi, protože dobře ví, že kdyby se jim zdraví vrátilo, okamžitě by ho obětovali na oltáři nezdravé chuti. – 4SG 144, 145 MM 14.1
Opatření pro zdravotně misijní dílo podle Písma
Dílo Ježíše Krista spočívalo v tom, že kázal slovo Boží a zázračně zbavoval lidi utrpení. Byla jsem však poučena, že tímto způsobem nemůžeme pokračovat v díle; protože satan uplatní svou moc a bude dělat zázraky. Boží služebníci dnes nemohou pracovat děláním zázraků. Budou totiž existovat podvržená uzdravení, o nichž bude prohlašováno, že jsou božského původu. MM 14.2
Pán nám proto ukázal cestu, po které bude Jeho lid pokračovat v zdravotním díle spojením s hlásáním Božího slova. Musí být vystavěna sanatoria, v nichž budou pracovat lidé, kteří budou konat opravdové zdravotně misijní dílo. A tak bude vytvořen okolo těch, kteří se přijdou do sanatorií léčit, ochranný vliv. MM 14.3
Toto je opatření, kterým náš Pán zajistil, že bude pro mnoho duší existovat zdravotně misijní dílo podle Písma. Tyto ústavy mají být vybudovány vně velkých měst. V nich bude rovněž s velkým porozuměním dělána výchovná práce. – Letter 53, 1904 MM 14.4
Zázraky nejsou bezpečným důkazem Boží milosti
Nastala doba, kdy satan dělá zázraky, aby do myslí lidí vtiskl, že je Bůh. Lid Boží se musí postavit za vyznávání pravdy, obsažené v třetím andělském poselství. Musí být jasně vylíčený zázraky, kterými, kdyby to bylo možné, byli svedeni i vyvolení. Jedinou nadějí každého je věrné přidržení se důkazů potvrzené pravdy. Tyto důkazy nechť jsou znovu a znovu zvěstovány až do konce dějin této země. – RH Aug. 9, 1906 MM 14.5
Když Kristus odmítl konat zázraky
Pokušením, kterým byl sváděn Kristus, by mělo být poučením pro všechny Jeho následovníky. Když na nich Kristovi nepřátelé ze satanova podnětu žádají, aby činili zázraky, měli by jim odpovědět tak, jak to učinil Syn Boží satanovi: „Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.“ Nebudou-li přesvědčení vnuknutým Slovem Božím, projev moci Boží jim nepřinese žádný prospěch. Zázračná díla Boží se neprojevují, aby byla uspokojena senzacechtivost kohokoliv. Ježíš Kristus, Syn Boha živého, odmítl dát satanovi důkaz své síly a moci. Neučinil nic, aby odstranil satanovo „jestli-že“ tím, že by učinil zázrak. MM 15.1
Kristovi učedníci budou v podobných situacích. Nevěřící budou požadovat, aby vykonali zázraky, jestliže tvrdí, že je v církvi Boží moc a že oni jsou vyvolení Boží. Nevěřící, stižení chorobami, budou na nich požadovat, aby se při nich uskutečnil zázrak, je-li Bůh s nimi. Následovníci Kristovi však musí následovat příkladu svého Pána. Ježíš Kristus se svou božskou mocí neudělal žádný mohutný skutek, aby satana přesvědčil. A tak to nebudou dělat ani služebníci Boží. Jako důkaz, že jsou oddaným lidem Božím a dědici spasení, musí nevěřící odkázat na psané, vnuknuté Slovo Boží. – 4SG 150, 151 MM 15.2
Nejdříve náprava a pak konání divů
Jsem nesmírně vděčná za zdravotně misijní dílo, prováděné podle Písma. Musíme ho šířit, udržovat a vést dále, protože je to stejná práce, kterou konal Kristus, když byl na této zemi. Byl největší misionář, jakého kdy svět spatřil. MM 15.3
Někdo může říci: „Proč se tedy nechopit díla a neléčit nemocné, jak to činil Kristus?“ Odpovídám: Nejste připraveni. Někteří věří; někteří jsou uzdraveni; ale mnoho je těch, kteří jsou nemocní pro nestřídmost v jídle a holdování jiným zlozvykům. Když pak onemocní, máme se za ně modlit, aby se zvedli ze svého lože a pokračovali v nezřízeném životě? V našich řadách musí nejdříve dojít k nápravné změně; lid musí dosáhnout vyšší životní úrovně, a teprve potom můžeme čekat, že se Boží moc projeví viditelným způsobem v uzdravování nemocných. … MM 15.4
Přijmeme-li Mistrovo učení, uchopíme-li se síly, kterou nám On dává, bude při nás zjevné Boží spasení. Dovolte, abych řekla, že nemocní budou uzdravováni, budete-li mít víru a přistoupíte k Bohu správným způsobem. Děkujeme našemu Pánu, že můžeme šířit zdravotně misijní dílo. Kamkoliv přinášíme zvěst Písma, můžeme a musíme lidi učit, jak mají žít a pečovat o své zdraví. – GCB April 3, 1901 MM 16.1
Modlitba za nemocné
Pokud se týká modliteb za nemocné, je to příliš vážná věc, než abychom ji brali na lehkou váhu a povrchně. Věřím, že musíme přinést k Pánu vše, vyznat Mu všechny své slabosti a předložit Mu svoji úzkost. Jsme-li v nejistotě, kterou cestou se dát, měli by se dva nebo tři, kteří jsou uvyklí se modlit, spojit a prosit Pána, aby je osvítil svým světlem a seslal na ně svoji zvláštní milost, On jejich prosbu vyslyší, On vyslyší jejich modlitbu. Jsme-li sami nemocní, je jistě správné, abychom měli víru a prosili Boha ve své vlastní záležitosti. Je-li to třeba, měli bychom rovněž požádat ty, kterým důvěřujeme, aby se s námi spojili na modlitbách k Ježíši Kristu, který je jediným mocným Lékařem. Pomoc se určitě dostaví, budeme-li prosit v pokorné víře. Myslím, že jsme všichni stále ještě malé víry, příliš chladní, příliš vlažní. MM 16.2
Onomu textu Písma rozumím tak, že nemocný požádá starší sboru a ti naplní příkazy, dané v Písmu. Ve jménu Pána namažou olejem jeho tělo a s vírou se budou modlit. Čteme, že „Modlitba víry uzdraví neduživého, a pozdvihneť ho Pán; a jestliže jest co prohřešil, budeť jemu odpuštěno“. MM 16.3
Nemůžeme svolávat starší sboru při každém onemocnění; znamenalo by to nesprávné zatížení. Kdyby tak dělali všichni, byli by zaměstnáni tak, že by už nic jiného nemohli dělat. Pán nám však poskytl tu výsadu, že ho můžeme ve vroucí modlitbě osobně vyhledávat, abychom ulevili své duši a nic před Ním neskrývali, neboť On nás pozval: „Pojďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste a já vám odpočinutí dám.“ Jak musíme být vděční, že je Ježíš Kristus ochoten a schopen unést všecky naše choroby a posílit a uzdravit nás, je-li to k našemu prospěchu a k Jeho slávě. MM 16.4
I za dnů Ježíšových a za dnů Jeho učedníků mnozí zemřeli, protože Pán věděl, co je pro ně nejlepší. – Letter 35, 1890 MM 17.1
Pro další studium:
Bůh a nikoliv člověk je zdrojem uzdravení: CH 346 (MH 243)
Církev zmocněna léčit: CH 30, 529
Kristovi služebníci jsou prostředníky životodárné síly: CH 30.31 (DA 823, 824)
Láska ke Kristu je oživující silou: CH 29 (MH 115)
Kdy je výchova lepší než zázračné léčení: CH 469
Modlitba za nemocné: CH 373-382; MH 225-233; 2T 145-150; 4T 565-570
Zdraví těch, kteří úmyslně setrvávají v nevědomosti, není možné zázračně uchovávat: CH 504
Případ: Degenerovaný člověk vyhledává uzdravení: CH 618-621
Po uzdravení musí následovat poslušnost: CH 138, 139 (9T 164, 165)
Správná životospráva a modlitba: CH 247 (1T 561)
Zázraky vyléčení jsou podvodně podvrhovány satanem: CH 460-1; (589, 590); 1T 302
Varování před spiritistickými lékaři: CH 454-460
2. Boží plán ve zdravotním a misijním díle
Majestát nebes jako Lékař a Misionář
Tento svět byl navštíven nebeským Majestátem, Synem Božím. „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Kristus přišel na tento svět jako výraz srdce, mysli, přirozenosti a charakteru Božího. On byl odleskem slávy Otcovy, věrný obraz Jeho osobnosti. Odložil však své královské roucho a vladařskou korunu a sestoupil ze svého trůnu, aby zaujal místo služebníka. Byl bohatý, ale abychom my získali věčné bohatství, stal se chudým. On stvořil svět, ale tak dokonale se zbavil všeho pozemského, že ve své službě prohlásil: „Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.“ MM 19.1
Přišel na svět a byl mezi lidmi jako člověk plný starostí, seznámený s utrpením: „On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno.“ Ve všem byl pokoušen jako my, ale On nezhřešil. MM 19.2
Služebník všech
Kristus stál v čele lidství v lidské přirozenosti. Byl tak plný soucitu a lásky, že se ani ten nejchudší neobával k Němu obraceli s důvěrou. Chodil od domu k domu, uzdravoval nemocné, sytil hladové, těšil zarmoucené, uklidňoval rozčílené a mluvil o pokoji a míru k lidem v neštěstí. Bral malé dítky do náruče a žehnal jim, dával naději a útěchu unaveným matkám. S neochvějnou jemností a laskavostí tišil lidské bolesti a utrpení. Nepracoval pro sebe, ale pro druhé. Byl ochoten se ponížit a zapřít se. Nevyhledával příležitosti, aby se vyznamenal. Byl služebníkem všech. Jeho pokrmem a nápojem bylo být jiným posilou a útěchou, potěšit smutné a unavené, s nimiž denně přicházel do styku. MM 19.3
Výraz Boží lásky
Kristus před námi stojí jako vzor člověka, velkého Lékaře-Misionáře, příklad pro všechny, kteří přijdou po Něm. Jeho čistá a svatá láska žehnala všem, kdo přišli do okruhu Jeho vlivu. Jeho charakter byl naprosto dokonalý, bez nejmenší poskvrny hříchu. Přišel jako výraz dokonalé lásky Boží, ne aby ničil, ne aby soudil a zatracoval, ale aby léčil každý slabý a poskvrněný charakter, aby vytrhoval muže a ženy z ďáblovy moci. MM 20.1
On je Stvořitel, Spasitel a Udržovatel lidského pokolení. Všechny zve: „Pojďtež ke mně všichni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým. Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.“ MM 20.2
V Jeho šlépějích
Jaký příklad tedy máme dát světu? Musíme konat tutéž práci, kterou konal náš Veliký Lékař a Misionář pro nás. Musíme jít cestou sebeobětování, po níž kráčel Ježíš. MM 20.3
Poněvadž vidím, jak se mnozí dovolávají toho, že jsou lékaři a misionáři, vynořuje se mi v mysli Kristova představa a Jeho dílo. Když srovnávám dnešní pracovníky s tímto božským Vzorem a vidím, jak ani zdaleka nedosahují Jeho vzoru, mé srdce tísní zármutek, který slova nedovedou vyjádřit. Budou kdy muži a ženy schopni konat dílo, jež nese rysy a má charakter tohoto Velkého Lékaře a Misionáře? … MM 20.4
Není dosti utrpení na této hříchem stižené a zlořečené zemi, abychom se dovedli zasvětit práci a hlásali zvěst: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný?“ Po této zemi kráčel Syn Boha živého. Přišel, aby přinesl lidem světlo a život a aby je osvobodil z otroctví hříchu. On opět přijde v plné moci a velké slávě, aby k sobě vzal ty, kteří v tomto životě následovali Jeho šlépějí. MM 20.5
Jeho jméno bude uctíváno
Ó, jak velmi si přeji, aby ti, kteří se prohlašují za zdravotní misionáře, uctívali svůj Veliký Vzor. Jeho život ukazuje, co se požaduje od zdravotního misionáře! Přála bych si, aby si osvojili Spasitelovu pokoru a poníženost. Bolí mne srdce, vzpomenu-li, jak musí být Ježíš zarmoucen nad svými následovníky. Označují se jménem, které si pro své každodenní jednání neprávem přisvojují. MM 21.1
Musíme být na duši i na těle posvěcení pravdou; teprve tak budeme dělat čest jménu „zdravotní misionář“. Toto jméno přece tolik znamená! Vyžaduje něco zcela jiného, než co představují ti, kteří se za tímto jménem kryjí. Brzy však pochopí, jak dalece se odklonili od nebeských zásad a jak nesmírně zarmoutili Kristovo srdce. – Letter 117, 1903 MM 21.2
Porozumění plynoucí z praxe
Když všichni naši zdravotní misionáři budou žít novým životem v Ježíši Kristu a pochopí Jeho učení v jeho pravém smyslu, pak bude mnohem jasnější a mnohem srozumitelnější, v čem je pravá podstata zdravotně misijní práce. Porozumět této práci znamená provádět ji ve vší prostotě v praktickém životě. Rozvinutí této práce pochopí hlouběji, když uposlechnou svatého zákona, vrytého do skály Božím prstem, počítaje v to i přikázání o sobotě, o němž Kristus sám promluvil ústy Mojžíšovými k Izraeli. … MM 21.3
Následuj Mistra
Boží služebníci, vykonávající pravou zdravotně misijní práci, mají vznešenou a posvátnou zodpovědnost. Měli by mít stále na zřeteli nesobeckou službu Ježíše Krista. Měli by odvrátit svůj zrak od všeho ostatního a upřít ho na Ježíše Krista, Původce a Dokonavatele své víry. On je zdrojem všeho světla, pramenem, z něhož prýští nebeské požehnání. Byla jsem pověřena říci každému zdravotnímu misionáři: následuj svého Vůdce! On je cesta i pravda, světlo i život. Jeho příklad musí následovat každý skutečný zdravotní misionář. MM 21.4
V tomto věku chorobného pobožnůstkářství a zvrácených zásad budou ti, kteří byli obráceni, uplatňovat v životě i praxi zdravý duchovní vliv. Ti, kteří poznají pravdu, zjevenou Bohem v Písmu, musí postupovat vpřed. Moji bratři, Bůh to od vás žádá. Využijte každý okamžik svého vlivu na Boží straně. Je na nás všech, abychom se naučili hájit pravdu, s níž souhlasíme. Kdo žít Kristovým životem, musí nazývat věci pravým jménem a obhajovat pravdu, jež je v Ježíši Kristu. MM 22.1
Je čas jít vpřed
Je třeba, aby každá duše, jejíž život je skryt s Kristem v Bohu, vstoupila do první řady. Něco se musí vykonat. Musíme velmi houževnatě zápasit o víru, jednou danou svatým. Duch, kterým se obhajuje pravda a uskutečňuje Boží království, musí být týž, jako kdyby byl Kristus sám osobně na této zemi. Kdyby byl zde, musel by mnohé veřejně pokárat za to, že se vydávají za zdravotní misionáře, ale nerozhodli se následovat Jeho velkého příkladu pokory a poníženosti srdce. V životě těch, kteří zaujímají nejvyšší místa, byla vyvýšena vlastní samolibost. Dokud se tito lidé nezbaví touhy sebevyvyšování, nikdy nepoznají charakter a slávu Velkého zdravotního Misionáře… MM 22.2
Musíme se sjednotit a pravou, skutečnou zdravotní a misijní prací připravovat cestu pro přicházejícího Krále. Prohlubujme poznávání pravdy a vzdejme čest a slávu Tomu, který je jedno s Otcem. Velmi opravdově usilujme o nebeské pomazání Duchem svatým. – Manuscript 83, 1903 MM 22.3
Účel Kristovy pokory
V kněžském poslání všech denominací je příliš mnoho vlastního já a příliš málo Ježíše Krista. Pán však užívá pokorných mužů k hlásání Jeho poselství. Kdyby byl Kristus přišel v královském majestátu, s pompou, která náleží velkým mužům tohoto světa, mnoho lidí by Ho přijalo. Ale Ježíš Nazaretský neovlivnil smysly lidu okázalostí, která by si vynucovala jejich úctu. Přišel jako ponížený člověk, aby byl učitelem, vzorem a spasitelem celého lidstva. Kdyby usiloval o slávu, kdyby Jej následoval průvod velkých mužů naší země, jak by mohl hlásat a učit pokoru srdce? Jak by mohl zvěstovat tak pronikavou pravdu, kterou zvěstoval v kázání na Hoře? Jeho? Jeho příklad byl takový, jaký chtěl zanechat svým následovníkům. Kde by byla naděje životem ponížených, kdyby Ježíš přišel s povýšeností a choval se na této zemi jako král? Ježíš znal potřeby lidí, než oni sami. Nepřišel jako anděl, oděný nebeskou výzbrojí, ale jako člověk. S Jeho pokorou však byla spojena moc a vznešenost, jež uváděla v úžas lidi, kteří Ho milovali. I když byl příjemný a nenáročný zjevem, pohyboval se mezi nimi s důstojností a mocí krále nebes. – 5T 253 MM 22.4
Kristovi Učedníci musí reprezentovat Jeho charakter
Spasitel žil na této zemi takovým životem, že láska k Bohu zaujme každého skutečného vyznavače Kristova života. Budeme-li při své zdravotně misijní práci následovat Jeho příkladu, svět pozná, že jsme byli posláni; že jako představitelé Božího království naplňujeme slova modlitby Páně: „Přijď království Tvé.“ Spojením s Kristem v Bohu ukážeme světu, že jak Bůh poslal svého Syna, aby Ho zastupoval na zemi, tak i nás poslal Kristus, abychom světu zjevovali Jeho charakter. Každý, kdo má pravou víru v Ježíše Krista, bude Ho zjevovat svým charakterem. … MM 23.1
K výšinám víry
Naši zdravotní misionáři musí této výše dosáhnout jenom živou, účinnou vírou. V této době nesmí muži, stojící v čele našeho díla, připustit žádné nejasnosti, pokud se týká požadavku, kladeného na skutečné zdravotní misionáře, poslané Pánem. Musí být jasno v tom, v čem záleží zdravotně misijní dílo. Musíme pochopit, že toto dílo musí stát na mnohem vyšší úrovni a dosahovat mnohem posvěcenějších výsledků dříve, než k tomu dá Bůh svůj souhlas. Ti, kteří chtějí uctívat Boha, nebudou mísit světské plány s Jeho plány a pokoušet se dosáhnout výsledků, patřících Pánu. … MM 23.2
Naše práce je přesně určena. Tak jako Bůh poslal svého jednorozeného Syna na svět, tak Ježíš Kristus posílá nás, své učedníky, jako svoje zdravotně misijní pracovníky. Chceme-li naplnit toto svaté poslání, musíme plnit Boží vůli. Představa ani úsudek žádného člověka nemůže rozhodovat o tom, v čem spočívá opravdová zdravotně misijní práce. … MM 24.1
Pravá zdravotně misijní práce je nebeského původu. Nebyla vymyšlena člověkem. Avšak ve spojitosti s touto prací vidím tolik toho, co není ke cti a slávě Boží, že mám příkaz prohlásit: Zdravotně misijní dílo je Božího původu a musí naplnit velmi slavné poslání. Ve všech svých vztazích musí být v souladu s dílem Kristovým. Ti, kdo opravdu spolupracují s Pánem, budou právě tak představovat charakter Kristův, jako Kristus představoval charakter svého Otce, pokud byl na tomto světě. MM 24.2
Očištěni od přízemnosti
Jsem zmocněna prohlásit, že si Bůh přeje, aby zdravotně misijní dílo bylo očištěno od přízemnosti a před celým světem povýšeno na své pravé místo. Jsou-li ve spojitosti s touto prací plánovány zákroky, které by ohrozily duši, její účinky zaniknou. To je důvod, proč se vyskytly při provádění naší zdravotně misijní práce mnohé nesrovnalosti, vyžadující našeho pečlivého zkoumání. … MM 24.3
V tomto stadiu naší práce nám nemůže nic pomoci více, než porozumět a naplnit poslání nejvyššího Lékaře-Misionáře, jaký kdy kráčel po této zemi. Musíme si uvědomit posvátnost práce tohoto druhu a její dokonalou souvislost s životním dílem Velkého Misionáře. Cíl našeho poslání je stejný, jako cíl poslání Kristova. Proč seslal Bůh světu propadlému zkáze svého Syna? Aby dotvrdil a ukázal svoji lásku k lidem. Kristus přichází jako Spasitel a Vykupitel. V celém svém učení stále vyzdvihoval, že Jeho posláním je spása hříšníků. … MM 24.4
Božím cílem při pověření mužů a žen stejným úkolem, který svěřil Kristovi, bylo odpoutat Jeho následovníky od všeho světského pletichaření a svěřit jim dílo, kterým byl pověřen Ježíš. – Manuscript 130, 1902 MM 24.5
Zdroj úspěchu
Pán nám nařídil, že naše sanatoria musí být vedena tak, aby bylo jasné, že úspěch naší práce není výsledkem dovednosti našich lékařů, ale že je to důsledek Boží moci, působící skrze lékaře. Velký Lékař musí být oslaven a veleben. Všem má být jasno, že na našem institutu spočívá Boží milost, protože je Kristus uznáván jako vedoucí Lékař. Budou-li naše sanatoria správně řízena, budou stejně jako byla v minulosti, lidem k požehnání a budou je pozvedat. Bude-li pravda hlásána správně, naučí se ti, kteří přijdou do našich sanatorií, mnohému ze zásad pravdy a mnoho jich může být obráceno k pravé víře. Tyto instituce jsou jako světla majáku, která hlásají pravdu obsaženou v Ježíši Kristu. Pán Ježíš je velký hlasatel uzdravení a Jeho přítomnost v našich institucích je záchranou životů pro život. Kristus přišel na svět jako Velký Lékař lidství. Kdekoliv budou vybudována naše sanatoria, stanou se výchovnými institucemi. Pán bude potěšen, budete-li na náboženském poli konat s vyvolenými pomocníky lepší dílo. MM 25.1
Vybudování tolika zdravotních zařízení bylo skvělé dílo podle Božího plánu. Svět je v zajetí nestřídmosti všeho druhu a ti, kdo jsou v této době skutečnými vychovateli, kteří učí o ukázněném sebeovládání a rozumné sebekázni budou odměněni. Nyní máme příležitost vykonat požehnané dílo. – Letter 50, 1909 MM 25.2
Druhy Boží spásné moci
V našich lékařských institucích musí být lidé přiváděni do styku s přítomnou pravdou. Bůh řekl, že instituce budou zřizovány pod vedením a dohledem lidí, kteří byli uzdraveni vírou v Boží slovo a vysvobozeni z nedostatků svých charakterů. Aby se ulehčilo lidskému utrpení, byla ve světě zřízena nejrůznější zařízení, ale pravdu v její prostotě musí těmto trpícím zvěstovat muži a ženy, kteří zachovávají Boží přikázání. Po celém světě budou vybudována sanatoria, řízená lidmi, žijícími v souhlase s Božími zákony, spolupracujícími s Bohem a hlásajícími pravdu, která rozhodne o případu každé duše, za kterou Ježíš Kristus položil svůj život. … MM 25.3
Všechno světlo minulosti, pronikající svým svitem do přítomnosti a zasahující i budoucnost, světlo zjevené Slovem Božím, bude osvěcovat každou duši, která se svěří našim sanatoriím. Sanatoria, vybudována adventisty sedmého dne, se mají stát ukazatelem toho, co je možné učinit pro svět. Stanou se druhem spásné moci pravdy obsažené v Písmu svatém. Budou to články v plnění velkého Božího plánu pro lidské pokolení. MM 26.1
Božímu lidu a jeho ústavům této generace patří právě tak, jako starému Izraeli, inspirovaná slova zaznamenaná Mojžíšem: MM 26.2
„Nebo ty lid svatý jsi Hospodinu, Bohu svému; tebe vyvolil Hospodin, Bůh tvůj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteříž jsou na zemi.“ MM 26.3
„Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin, Bůh můj… Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest. Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin, Bůh náš, ve všem volání našem k němu? A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?“ MM 26.4
Avšak ani tato slova nedosahují velikosti a slávy Božího úmyslu, který má uskutečnit Jeho lid. – Manuscript 166, 1899 MM 26.5
Nejvyšší úkol
Potřebujeme sanatoria, v nichž se budou úspěšně provádět lékařské a chirurgické zákroky. Tyto ústavy, vedené podle Boží vůle, odstraní předsudky a postaví naše dílo do příznivého světla. Nejvyšším úkolem pracovníků těchto institucí musí být dosažení duchovního zdraví u všech pacientů. Úspěšná evangelizační práce může být dobře konána ve spojení se zdravotně misijní prací. Když bude tato dvojí práce spojena, můžeme očekávat to nejlepší ovoce naší námahy pro Pána. – Letter 202, 1903 MM 26.6
Boží památníky
Naše sanatoria ve všech svých odděleních budou Božími památníky, Jeho nástroji pro rozsévání símě pravdy do lidských srdcí. Budou-li správně vedeny a řízeny, opravdu se jimi stanou. – 6T 225 MM 27.1
Reformní lékařské způsoby
V našich ústavech se užívají drogy a léky a to není v souhlase se světlem, které nám Bůh dal. Užívání drog a léků způsobilo totiž mnohem více zla světu a zabilo mnohem více lidí, než jich vyléčilo. Bylo mi ukázáno, že je třeba reformy léčebných způsobů některých lékařů. – Letter 69, 1898 MM 27.2
Čest patří Bohu
Je-li instituce řízena správným způsobem, je uctěn Pán nebes. Sanatorium v ___ bylo zřízeno na Boží příkaz, aby si muži a ženy naučili lépe znát vlastnosti stromu života. Bůh ve své milosti obdařil toto sanatorium takovou mocí ulehčovat tělesné utrpení, že k němu jdou tisíce lidí, aby se zbavili svých chorob. Často nejsou vyléčeni pouze fyzicky, nýbrž dosahují od Spasitele odpuštění svých hříchů a cele se ztotožňují s Ježíšem Kristem. Jsou z nich sňaty jejich hříchy a jsou dány na účet Kristův. Je jim připočtena Jeho spravedlnost, léčivý balzám uzdravuje jejich duše. Jsou v milosti Kristově a jdou, aby jiným hlásali světlo Kristovy pravdy. Tak se stávají svědky svého Pána. Jejich svědectví zní: „kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm“. Nikdy nezapomenou na modlitby, chvalozpěvy a díkůvzdání, které slyšeli v sanatoriích. Dovedeme si představit, jak je touto prací Bůh oslaven? – Letter 38, 1899 MM 27.3
Vyvýšit Ježíše Krista
Účel našich zdravotních institucí není v první řadě ten, aby to byly jen nemocnice a léčebny. Zdravotní instituce, spojené s naplněním Slova Božího na zemi, jsou onou velkou zásadou Písma Svatého v jeho celém významu a celé šíři. Kristus má být objevován ve všech institucích spojených se závěrečnou fází. Nikde to nejde tak plně učinit, jako ve zdravotních zařízeních, kam nemocní přicházejí pro úlevu a vysvobození jak z fyzických, tak i duchovních neduhů. Mnohým z nich je třeba, jako chromým za dávných časů, na prvním místě odpuštění hříchů. Musíte se naučit, jak naplnit slova: „Jdi a nehřeš více.“ MM 27.4
Jestliže se v sanatoriu, spojeném s touto závěrečnou fází, nepodaří pozvednout Krista a zásady Písma Svatého, jak jsou obsaženy v třetím andělském poselství, pak ztroskotalo ve svém nejzákladnějším poslání a ztratilo důvod své existence. – RH Oct. 29, 1914 MM 28.1
Kristus přináší úlevu a uzdravení
Byla jsem poučena, že máme ujistit nemocné v našich institucích, že mohou očekávat veliké věci, protože naši lékaři věří ve Velkého Lékaře, jenž v dobách svého kněžského úřadu na této zemi procházel městy a vesnicemi země a uzdravoval všechny, kteří k Němu přišli. Nikdo neodešel s prázdnou; všichni byli uzdraveni. Nechť si nemocní uvědomí, že i když je neviditelný, je Kristus přítomen, aby přinesl úlevu a uzdravení. – Letter 82, 1908 MM 28.2
Vzbudit víru ve Velkého Lékaře
Jako Kristovi následovníci musíme postupovat všemi rozumnými metodami a hlásat přítomnou pravdu Písma Svatého. Nejenom slovy, ale skutky musíme dokázat, že Ježíš Kristus je ochoten spojit se se svými oddanými služebníky, aby byli trpící a nemocní uzdraveni. Pán chce oživit v myslích svých dělníků živou a účinnou víru ve svou velikou moc. Jestliže se utvrdíme u víře v Kristovo Slovo Boží a budeme podpírat tuto víru v slovo samého Boha, nebude v našich sanatoriích jenom praktická znalost, jak správně léčit choré. Zavládne tam rovněž živá víra v Boha, která dovede všechny pracovníky k tomu, aby vzývali Pána a prosili Velkého Lékaře o Boží pomoc. A Pán jim pomůže a odpoví na velkou víru v Jeho moc a sílu. MM 28.3
I když teď máme sanatoria k léčení nemocných, nepřestaneme se modlit k Velkému Lékaři o pomoc. Nespoléháme se jen na účinky léčiv, ale vedeme všechny postižené k Mocnému Lékaři všech chorob. Usilovně prosíme, aby Jeho svatá moc pracovala v souzvuku s naší lékařskou službou. Práce našich sanatorií by byla ještě úspěšnější, kdyby lékaři horlivěji četli Slovo Boží a jeho návody uskutečňovali v praxi, kdyby kázali království Boží na zemi, kdyby se modlili, aby na postižené sestoupila léčivá milost Kristova. MM 28.4
Předkládejme Slovo Boží nemocným a spojujme Velkého Lékaře Ježíše Krista s prostými léky, které používáme. Naše živá víra dosáhne úspěchu. Avšak ti, kdo přicházejí k Velkému Lékaři, musí ochotně plnit Jeho vůli, ponížit své duše a vyznat své hříchy. Jestliže se vírou chopíme Boží moci, zažijeme spásu Boží. MM 29.1
Kristus prohlásil, že přišel zachránit lidské životy. Tuto práci musí konat také Kristovi následovníci, a to nejjednoduššími prostředky. Je třeba naučit rodiny opatřovat nemocné. Naděje plynoucí z Písma musí znovu ožít v srdcích mužů a žen. Musíme je přivést k Velkému Lékaři. Při léčebném postupu budou naši lékaři pracovat s rozmyslem, neužívajíce drog a léčiv, ale budou užívat přírodní rozumné metody. Modlitbou víry budou prosit o Boží pomoc, aby zastavil postup nemoci. To posílí u nemocných víru v Krista a moc modlitby a vlije do nich důvěru v naše prosté metody, jimiž je zbavíme choroby. Taková práce bude nejlepším prostředkem, jak obrátit jejich mysl k pravdě a bude mít největší úspěch při hlásání zvěsti Písma. – Letter 126, 1909 MM 29.2
*****
Pro další studium:
Kristovy metody kněžské služby: CH 30, 31, 34, 316-318, 497-499, 526-528; MH 17-50, 73-94, 143
Kristus příkladem prostoty: CH 319, 320
Cíle a úkoly sanatorií: CH 203-254 (6T 219-228); CH 271-273 (7T 95-97); 8T 181-191
Sanatoria a zvěsti Písma: CH 212-214
Největší nebezpečí při práci v sanatoriích: 1T 560
3. Křesťanský lékař a jeho práce
Zodpovědnost za duši i tělo
Každý lékař – praktik, ať už to připouští nebo ne, je zodpovědný za duši svých pacientů právě tak, jako za jejich tělo. Pán od nás často očekává mnohem více, než pro Něj učiníme. Každý lékař by měl být oddaný, rozvážný, lékařský misionář podle Písma Svatého, jenž se vyzná v nebeských lécích pro duše obtížené hříchem právě tak, jako ve vědě a prostředcích, léčících choroby těla. MM 31.1
Protože přichází denně do styku s chorobami a smrtí, měla by jeho mysl pohotově znát Písmo Svaté, aby z této pokladnice čerpal slova útěchy a naděje a rozséval je jako semínka do srdcí dychtivých přijmout je. Umírajícího by měl povzbudit, aby důvěřoval Kristu jako hříchy odpouštějícímu Spasiteli a měl by ho připravit na setkání s Pánem v pokoji a míru. MM 31.2
Lékař má mít dvojitou míru víry. Ze všech lidí v jakémkoliv zaměstnání potřebují lékaři nejvíce jasnou mysl, čistotu ducha a onu víru skrze lásku dělající a očišťující duši, aby učinili správný dojem na všechny, kteří přicházejí do okruhu jejich vlivu. Lékař nemá jen poskytnout co nejvíce úlevy těm, kteří musí umřít, ale má ulevit také jejich obtížené duši, představit jim Spasitele a nechat je pohlédnout na Beránka Božího, který snímá hříchy světa. … MM 31.3
Kdo rozumí křesťanství stejně jako vědě, má svoji osobní náboženskou zkušenost. Kdo je strážcem zdraví těla, měl by mít dosti taktu, aby zachraňoval i duši. Dokud se Spasitel nestane Spasitelem jeho vlastní duše, nebude lékař znát odpověď na otázku: „Co mám činit, abych spasen byl?“ … MM 31.4
Žalostný omyl
Jakou má posvěcený lékař příležitost projevit podobně jako Kristus zájem o své pacienty! Je jeho výsadou, že k nim může povzbudivě mluvit a sklonit hlavu k modlitbě nad jejich lůžkem. Stát vedle lůžka nemocného a nenajít slova povzbuzení je žalostný omyl. Nechť má lékař ve své mysli zásobu pohotových slov a svěžích myšlenek. Nechť se naučí zpaměti slova útěchy, která používal Ježíš, když za své pozemské služby kázal a uzdravoval nemocné. Nechť mluví o plné naději a důvěře v Boha. Projeví tím opravdový zájem. Skvostná slova Písma, která Duch Svatý zpečetí v mysli, získají srdce nemocných pro Ježíše, jejich Spasitele. – Letter 20, 1902 MM 31.5
Oddanost a vytrvalost
Lékaři musí projevovat vlastnosti Kristovy a neúnavně konat práci, kterou je Bůh pověřil. U těch, kdo konají oddaně tuto práci, stojí andělé, pověření, aby na ně brali bedlivější zřetel co do charakteru a práce Kristovy, Jeho moci, Jeho milosti a Jeho lásky. Tak se stanou účastníky Kristovy přirozenosti a den ze dne budou dorůstat v plnost postavy mužů a žen v Kristu. Je výsadou dítek Božích stále více poznávat pravdu, vnášet do své práce Boží lásku a přijímat od druhých chválu a díkuvzdání Bohu. MM 32.1
Lékaři musí neochvějně stát pod praporem trojandělského poselství, bojovat vytrvale a úspěšně dobrý boj za vítězství víry a nespoléhat na vlastní moudrost, ale na moudrost Boží. Musí užívat nebeských zbraní, Slova Božího a nikdy nezapomínat, že mají Vůdce, jenž nikdy nebyl a nikdy nemůže být překonán zlem. – Manuscript 24, 1900 MM 32.2
Jak získat dílu Božímu špatnou pověst
Lékaři nesmí svou práci vykonávat hrubě, nedbale a lhostejně. Lékař musí přistupovat k nemocnému s něhou a jemností. Musí být v nejlepším slova smyslu tím, který slouží. Musí být služebníkem, který byl nepřítomným Pánem pověřen péčí o svého bližního. Mdlý, rozházený a neurovnaný způsob práce, jaký někteří lékaři uplatňují, přivádí do špatné pověsti práci, kterou by celý svět měl vidět jako zářný příklad. Jestliže jen jeden jediný lékař koná svou práci chabě a neúspěšně, trpí tím všichni jeho kolegové. – Manuscript 102, 1902 MM 32.3
Berte zřetel na budování charakteru
Jestliže existuje někdo, kdo musí bedlivě zušlechťovat svůj charakter, pak jsou to naši lékaři. Mnozí z nich postupně ochabovali ve zbožnosti, sebeovládání, čistotě, svatosti a bdělosti. Než budou moci o sobě prohlásit, že jsou poctivými pracovníky, musí úplně změnit svoji povahu, svého ducha i duši. … MM 33.1
Jenom muž, který každý den a každou hodinu prožívá svůj křesťanský život, může správně plnit své lékařské povinnosti. Nechť si naši lékaři uvědomují vznešenou zodpovědnost svého povolání. Velmi mnoho záleží, jak zacházejí s lidmi, nemocnými tělesně i duchovně. Přečasto je pacientův život v rukou lékaře. Jeden nesprávný pohyb nástroje při operaci a život musí být obětován. Jak vznešená to myšlenka. MM 33.2
Jak je proto důležité, aby byl lékař pod stálou kontrolou božského Lékaře! Nechť ten, kdo se snaží prodlužovat život, k Němu vzhlíží, aby On vedl a řídil každý jeho pohyb. Je-li si lékař vědom, že po jeho boku stojí Někdo, kdo je život sám, Někdo, kdo dokáže to, oč se lidská bytost nemůže ani pokoušet, jakou důvěru to vlije do jeho nitra a díla! A jakým požehnáním je lékař v nemocničním pokoji, jestli neustále důvěřuje Tomu, jemuž náleží všechny duše, kterým má sloužit. Spasitel dá takovému lékaři takt i dovednost, při zacházení s obtížnými případy. – Letter 61, 1904 MM 33.3
Lékařův vliv
Lékař, který si neustále uvědomuje Boží přítomnost, bude působit na své pacienty dojmem pramene pravdy. Ukazuje-li, že skutečně věří slovům: „Vím, že Vykupitel můj živ jest, že za mne prosil; a proto že on žije i já budu žít“, jak z něj vyzařuje vliv těchto slov. Lékaři si stěží uvědomují sílu, jakou mohou mít v nemocničním sále, budou-li si vědomi přítomnosti Boží. Jejich slova i skutky budou rozsévat do myslí jejich svěřenců jen dobro. … MM 33.4
Otevřete všechna okna k nebesům a vítejte nebeský paprsek Slunce Spravedlnosti. „Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova.“ Žít a pracovat s neustálým vědomím: „Viztež, neboť Pán je zde“, přinese posvěcenou atmosféru, která nemůže zůstat bez vlivu na srdce i mysl. – Manuscript 33, 1901 MM 33.5
Návod k správnému rozhodování
Pán si přeje, abyste pracovali s radostí a své pacienty obklopili veselou atmosférou. Ať z naší tváře vyzařuje Slunce spravedlnosti. Neustupujte od svých náboženských povinností! Nechť je Pán Ježíš vaším důvěrníkem. Položte si vysoký cíl a vaše úspěchy budou větší a větší u vědomí přítomnosti Pána a Spasitele Ježíše Krista. – Letter 128, 1905 MM 34.1
Boží pomoc
Čas v němž rozmlouváte s Bohem a vyhledáváte Jeho pomoc, abyste ulevili těm, kteří jsou v kritické situaci, přivede na vaši stranu anděly s Boží pomocí. Jak velká bude vaše důvěra v Boha, takový bude váš úspěch. On bude po vašem boku právě tak, jak byl Kristus po boku trpících, když kráčel mezi nimi na této zemi. – Health, Philanthropic, and Medical Missionary Work, p. 40 MM 34.2
Vzdejte Bohu chválu
Bůh bude spolupracovat s každým křesťanským lékařem. Jemu musí lékař vzdát čest a chválu za úspěch, jenž se dostaví v jeho díle. Jedině tenkrát jde lékař po bezpečné půdě, pracuje-li v pokoře a s vírou. … MM 34.3
Chcete-li mít schopnost a sílu vykonat dobrou práci, musíte být úplně závislí na svém velikém Lékaři. Přimkněte se k Ježíši Kristu. Dá vám bystrost intelektu rozpoznat s pohotovostí a s klidnými nervy, co je třeba s naprostou přesností vykonat. – Letter 3, 1901 MM 34.4
Bůh a lékařova účinná pohotovost
Pán je zdrojem síly každého lékaře. Jestliže si v operačním sále lékař uvědomí, že pracuje pouze jako viditelná ruka Páně, povede neviditelná ruka velkého Lékaře ruce svého lidského vykonavatele a bude řídit každý jeho pohyb. Pán dobře ví, s jakým strachem a hrůzou se pacienti častokrát rozhodují pro operaci jako jedinou záchranu svého života. Ví, že jsou ve větším nebezpečí, než kdy před tím. Cítí, že jejich život spočívá v rukou toho, o němž věří, že je dovedný lékař. Ale uvidí-li tohoto lékaře klečet na kolenou před Boží tváří a prositi, aby byla rozhodující operace úspěšná, tato modlitba je povzbudí stejně tak, jako povzbudí lékaře a oni dostanou pevnou naději a důvěru. Tato důvěra je i v nejkritičtějších zákrocích zárukou úspěchu. Všichni věří, že se naplní Boží vůle. … MM 34.5
Taková modlitba může být vykonána i před nevěřícími, protože zahání stíny, které satan vrhl do myslí všech. Když trpící projde krizí, zaujme pravda místo pochybností a nevěry. Mlha pochyb, která zahalovala mysl, byla rozptýlena. – Manuscript 26, 1902 MM 35.1
Svody k popularitě
Dr. ___ se nespokojil jen s průměrným vzděláním, ale vynaložil velké úsilí, aby získal dokonalou znalost lidského organismu a nejlepší vědomosti o úspěšném léčení nemocí. To mu získalo velkou popularitu. V jeho působišti si jej vážili jako muže zralého úsudku a obdivuhodné rozvahy, muže, který pečlivě rozeznává příčinu a následek. Je nesmírně oblíben pro své vlídné chování a křesťanskou bezúhonnost. Jsou tam však jiní, kteří by se v tomto institutu chtěli stát vlivnými muži, plnými důvěry a moci. … MM 35.2
23. listopadu 1879 bylo mi zjeveno něco ve vztahu k našim institucím, o povinnostech a nebezpečí těch, kteří v nich zaujímají vedoucí postavení. Viděla jsem, že dr. ___ byl povýšen, aby vykonával zvláštní práci jako nástroj Boží, aby byl veden a ostříhán Jeho Duchem. On má dát odpověď na výzvu Boží a nikdy nemá mít pocit, že vše dělá svým vlastním umem. Nemá používat svých vědomostí a sil pro svůj prospěch. Ačkoliv má ten nejlepší úmysl a vůli činit dobro, zabloudí, nebude-li tím nejpilnějším žákem ve škole Ježíše Krista. Jeho úkolem je kráčet pokorně s Bohem. MM 35.3
Jen zázrak jej mohl zachránit
Na jeho cestě jej čekají nástrahy. Zvítězí-li, bude moci zpívat píseň vítězství ve městě Božím. Jeho silné povahové rysy by měly být neustále pod Boží kontrolou. Ovládány Duchem Božím budou hotovým požehnáním. V opačném případě budou jeho kletbou. Dr. ___ jede nyní na voze oblíbenosti; jestli z toho nedostane závrať, bude to zázrak milosrdenství. Bude-li se spoléhat jen na svou vlastní moudrost, jak to většina lidí v jeho postavení činí, stane se tato moudrost bláznovstvím. Odevzdá-li se však ve své práci do vůle Páně a neuhne ani na píď od Božích zásad, Pán ho oděje nebeským rouchem a bude mu mocným Pomocníkem. „Nebo ty, kteříž mne ctí, poctím.“ … MM 36.1
Špatné sklony zesílily tím, že jim bylo holdováno
Kdyby měl v Bohu svou sílu, miloval a bál se Ho, byl by našel svou rovnováhu. Jestliže však ztratí spojení s Bohem a bude se spoléhat jen na svou vlastní sílu, tatáž vůle, jež byla pro něj požehnáním, poškodí jeho i jiné. Stane se domýšlivým, hrdým, zpupným a pánovitým. Tyto rysy charakteru nesmí za žádných okolností nabýt vrchu, protože ony zesílí tím, když jim ponecháváme vůli. Pak nás zcela opanují. Náš charakter se vyšine z rovnováhy, a to nás učiní nevhodnými pracovníky v díle Božím. … MM 36.2
Bůh vyžaduje odevzdání celé, nerozdělené bytosti. Méně nepřijme. Čím je vaše postavení zodpovědnější, tím více potřebujete pomoci Ježíšovy. Láska a bázeň před Hospodinem udržely Josefa čistým a neposkvrněným na dvoře faraonově. Byl uveden do velkého bohatství, k těm nejvyšším poctám, byl první po králi a tyto pocty byly tak náhlé, jak byly veliké. MM 36.3
Příklady úspěchu v pokoře
Je nemožné stát na významném místě bez nebezpečí. Bouře nezasáhne skromnou květinku v údolí, ale prudce zápasí s pyšném stromem na vrcholku hory. Je mnoho lidí, jichž mohl Bůh skvěle použít, dokud byli tísněni chudobou, – avšak blahobyt je zničil. Byli strženi do hlubin, protože zapomněli být pokorní, zapomněli, že jejich silou je Hospodin. Stali se nezávislými a soběstačnými. To je rovněž vaše nebezpečí. MM 36.4
Josef obstál ve zkoušce charakteru v protivenství. Když byl v blahobytu, nezaslepilo jej zlato. I když stál hned vedle trůnu, nebo byl v žalářní kobce, měl stejnou vysokou úctu k vůli Boží. Kdekoliv se ocitl, všude stavěl na odiv svou víru a to bylo tajemstvím jeho neochvějné věrnosti a oddanosti. Jako muži na vedoucích místech musíte mít vše pronikající sílu pravé zbožnosti. Říkám vám v bázni Boží, vaše cesta je poseta nástrahami, které nevidíte a necítíte. Skryjte se v Ježíši Kristu. Nejste v bezpečí, nedržíte-li se pevně ruky Kristovy. Za prvé se musíte chránit domýšlivosti a stále si uchovávat ducha, jenž by raději trpěl, než by zhřešil. Žádné vítězství, kterého dosáhnete, nebude ani zpolovice tak cenné, jako vítězství nad sebou samým. – Special Testimonies to Physicians and Helpers, pages 7-27 MM 37.1
První práce lékařova
Vykupitel od našich lékařů očekává, že budou považovat za svůj nejpřednější úkol záchranu duší. Budou-li chodit s Pánem a spolupracovat s Ním v Jeho lásce a bázni, dostanou z listí stromu života, aby mohli pomoci trpícím. Jeho pokoj bude s nimi a oni budou učiněni posly pokoje. MM 37.2
Pouhé čtení Písma svatého nestačí. Musíme prosit Pána, aby naplnil naše vrtošivá srdce svým Duchem, abychom Jeho slovům porozuměli. Máme-li mít prospěch ze čtení slov Kristových, musíme jich používat ve svém vlastním životě. MM 37.3
Bylo nám svěřeno poselství, které ve své důležitosti převyšuje všechna poselství, jež byla kdy smrtelníkům svěřena. Kristus osobně sestoupil na ostrov Patmos, aby je předložil Janovi. Řekl mu, aby napsal, co během svého vidění viděl a slyšel, aby věřící věděli, co přijde na naši zemi. Uvědomují si naši lékařští pracovníci význam poselství Janova Zjevení? … MM 37.4
Slova, „Ale mám proti tobě, že jsi tu první lásku svou opustil“ se hodí na mnoho lidí žijících v naší době. Bůh žádá okamžitou lítost a obnovu. Je čas, aby u těch, kteří očekávají druhý příchod svého Pána, došlo k pronikavým změnám. Brzy se budou dít podivné věci. Budeme se Bohu zodpovídat za to, jakým způsobem jsme zacházeli s pravdou. Čistota víry a činů rozhodne o naší budoucnosti. MM 37.5
Bůh to s námi myslí vážně. Každý člověk má Bohem přidělen úkol. Každý z nás musí přispět svým dílem. Každý musí vydat jasné a rozhodné svědectví, protože lid musí být připraven na dobu nesnází a soužení, jaké nikdo dosud nezakusil. – Manuscript 136, 1902 MM 38.1
Příprava duší na smrt
Často byla kladena otázka, jestli je lékařovou povinností sdělit pacientovi plnou pravdu. To záleží na okolnostech. Ve většině případů však je nejlépe poukázat na Krista jako osobního Spasitele. Je ovšem mnoho těch, kteří by byli hluboce zraněni a do hloubi duše dotčeni, kdyby jim byl předkládán nějaký nový názor, který není v souhlase s jejich dřívějšími náhledy. V takových případech se musíme nechat vést Bohem. On sám musí připravit lidskou mysl, aby byla schopna snést slovo pravdy. Lékař má zrovna tak povinnost připravit jejich duši na to, co se má stát, jako sloužit jejich tělesným potřebám. Ať si uvědomí nebezpečí, ve kterém se ocitli. Buďte věrnými Božími šafáři. Ať nikdo neumírá bez slova napomenutí a varování. Nemůžete zanedbat tuto povinnost a být přitom dobrým šafářem. Bůh žádá, abyste mu byli věrní, ať jste kdekoliv. Je to velká práce, ale uchopte se jí a vykonávejte ji s rozvahou. Každému, kdo tak činí, pomůže Bůh. – 62, 1900 MM 38.2
Povinnost věrnosti
Nechť se nikdy lékař neuchýlí ke lži. Není sice vždy nejlepší a nejbezpečnější cestou říci nemocnému plnou pravdu. Pravdu nemůžeme říci ve všech případech, nikdy se však nesmí lhát. Je-li k dobru nemocného, aby nebyl zbytečně vystrašen a aby se mu to nestalo osudné, je nutné být opatrný, ale nikdy nelhat. … MM 38.3
Víra a náboženské zásady se v mnohém zhoršily a promísily se se světskými návyky a praktikami. Čisté a neposkvrněné náboženství se vyskytuje zřídka. Duše, ta vzácná duše, má hodnotu a proto musí být zbělena krví Beránkovou. Musíte proto zvítězit nad satanovým našeptáváním a pokušením a vyjít jako Josef a Daniel bezúhonní a neposkvrnění. Váš život a charakter musí být vaším nejsilnějším argumentem pro křesťanství, protože jen tak budou všichni donuceni si vás všimnout a uznat, že jste bývali s Ježíšem a učili se od Něj. Život, řeč a chování jsou nejpádnějším argumentem, nejdůraznější výzvou pro nedbalé a pochybující. … MM 38.4
Všichni potřebujete živé náboženství, abyste mohli stát jako svědkové Boží a hlásali, že za hříchem následuje utrpení. Když se snažíte zahnat bolest a nemoc, musíte nemocnému také jasně vyložit, co je podle vašeho přesvědčení skutečnou příčinou jeho utrpení a co je jediným lékem: „Nehřeš více.“ Musíte mu ukázat na Spasitele, který snímá hříchy světa. – Manuscript 4a, 1885 MM 39.1
Veďte duše k Velkému Lékaři
V žádném jiném druhu práce nemůže pravda zasvítit jasněji, než v lékařské misijní práci. Každý pravý lékař – misionář zná prostředek pro hříchem obtíženou duši stejně tak, jak pro nemocné tělo. Vírou v Krista se stane kazatelem evangelia a poslem milosrdenství. Když používá prostých léků, které Bůh určil pro vyléčení tělesného utrpení, musí rovněž mluvit o Kristově moci, uzdravující choroby duše. MM 39.2
I v dnešní době může mít nashromážděné světlo minulosti úsilím křesťanského lékaře žádoucí účinek. Lékař však nemá jen dávat rady z Božího slova, řádek za řádkem, poučku za poučkou. On má tyto návody umocnit i svou slzou a modlitbami, aby duše došla spásy… MM 39.3
Když se ve své práci lékaři zabývají nemocí a smrtí, mohou lehce ztratit výhled na budoucnost duše. Při jejich usilovné, horečnaté úzkosti odvrátit nebezpečí tělesné, se lehce stane, že zapomenou na nebezpečí, hrozící duši. Buďte proto na stráži, a myslete na to, že se jednou musíte setkat s těmi, kteří vám zemřeli, před soudnou stolicí Kristovou. – Letter 120, 1901 MM 39.4
Povinnost hlásat evangelium
Naši lékaři musí nabýt hlubší znalost hlásání evangelia, protože to Bůh od nich vyžaduje. Ať si uvědomí, že nenásledují příkladu Velkého Lékaře-Misionáře, nekonají-li horlivě práci pro spásu duše právě tak, jako pro záchranu těla. Musí pilně studovat Slovo Boží, aby se seznámili s jeho zaslíbeními a mohli šetrně a s láskou poukázat hříšníku na Velkého Lékaře. Naše sanatoria byla založena proto, aby přinesla nemocným jak duševní, tak i tělesnou úlevu. MM 40.1
Lékař má neustále přijímat milost Kristovu. Má si uvědomovat, že bohabojný lékař je oprávněn považovat se za Božího spolupracovníka. Spasitel je ochoten pomoci každému, kdo Ho prosí o moudrost a jasnost myšlení. A komu je třeba více moudrosti a jasných myšlenek než lékaři, na jehož rozhodování tolik záleží? MM 40.2
Pán si přeje, aby s Ním naši lékaři při léčení nemocných úžeji spolupracovali, aby ukázali pevnější víru a užívali méně drog a léků. Důvěřujme více Bohu. Naše víra je malá a naše srdce se nezměnila. Bůh si přeje, aby se změnila. Praví: „A dám vám srdce nové.“ Když se toto zaslíbení Božímu lidu splní, budou podmínky života zcela jiné, než jsou dnes. – Manuscript 14, 1904 MM 40.3
Hlubší touha po duši
Lékařskou-misijní práci musí proniknout hlubší touha po duši. Tato touha naplňovala srdce pracovníků, kteří založili naše první léčebné ústavy. Kristus musí být neustále přítomen v nemocničních pokojích, aby naplnil lékařovo srdce vůní své lásky. Bude-li jeho život takový, bude s ním Kristus přítomen u lože nemocného. Všichni pak budou přesvědčeni, že je s nimi slitovávající se Spasitel a toto přesvědčení je uzdraví. MM 40.4
Slovy i činy musí lékaři i ošetřovatelky v našich léčebných zařízeních jasně, zřetelně a jednoznačně prohlašovat: „Bůh jest na místě tomto“ aby zachraňoval, nikoliv aby ničil. Ježíš chce, aby se s Ním lékaři seznámili. Splní-li tento požadavek, budou přesvědčeni, že dostanou všechno, zač budou prosit. Jejich mysl bude ozářena moudrostí shůry. Budou-li mít stále své zraky upřeny na Ježíše, budou Mu stále více podobní, až se nakonec bude moci o nich v nebeských síních prohlásit: „Jste v Něm dokonalí.“ Kristus se zavázal, že poskytne svým učedníkům vše, zač Ho budou v Jeho jménu prosit. Jestliže budou pracovat v souladu s Ním, mohou prosit, aby jim pomohl v naléhavých případech. – Manuscript 14, 1904 MM 40.5
Čas ke společenství s Bohem
Opravdu obrácený lékař na sebe nenaloží tolik povinností, aby mu bránily v jeho práci pro duše. Je omylem nakládat na křesťanského lékaře, který byl povolán do Božího díla, tolik povinností, že mu nezbývá čas ke společenství se svým Pánem, ke čtení Písma svatého a k modlitbě. Kristus prohlásil: „Beze mne nic nemůžete učiniti.“ Jak tedy může lékařský misionář plně a úspěšně konat své důležité dílo, když nemá čas opravdově vyhledávat svého Pána na modlitbách? Modlitba a studium Písma svatého přinášejí věřícímu život a zdraví. – Manuscript 159, 1899 MM 41.1
Mladému lékaři
Mé srdce s tebou cítí. Pán tě neopustil. Je to Bůh něžného soucitu a obdivuhodné lásky a nepřeje si, abys kráčel v temnotách. Nesmíš zoufat, protože Pán je milostivý a říká: „Jeho život nesmí ztroskotat. Připoutám jej k sobě, ukáži mu, že si cením jeho duše. Budu s ním pracovat a pozvednu jej. Nesmí zahynout. Mám pro něj zvláštní úkol. Jestliže se se mnou spojí, uvěří ve mne a bude pro mne pracovat, stanou se nejslabší stránky jeho charakteru, bez ohledu na jeho minulé nezdary, jeho nejsilnějšími stránkami.“ MM 41.2
Nehleď na nedokonalý příklad křesťanů. V jejich životě totiž můžeš vidět věci, které nebyly správné. Budeš-li ale vyhledávat jejich chyby, nakonec si je osvojíš. Místo aby ses zajímal o život svých bližních, zabývej se životem Ježíše Krista. Tam nenajdeš žádnou porušenost, jen dokonalost, spravedlnost, dobrotu, slitování a pravdu. Vezmi si ve všem příklad ze svého Spasitele. Tvojí největší chybou bylo, že jsi se díval na lidi, místo abys hleděl na Krista. MM 41.3
Bez omluvy
Nemáš omluv pro to, že nežiješ správným křesťanským životem. Kristus přišel na tento svět a podrobil se vůli svého Otce s jedním velkým úmyslem: aby mužům a ženám ukázal, čím se podle vůle Boží mají a mohou stát. Přišel, aby před člověkem rozvinul charakter podle nebeských povah. MM 42.1
Já jsem však nezačala psát tuto kapitolu, abych tě odsuzovala, ale abych tě povzbudila, abys odvrátil pohled od hříšných vzorů a vzhlédl ke vzoru Dokonalosti, abych tě uvedla na stezku pokoje a svatosti. I pro tebe je stále připravena milostivá láska Boží. On si přeje, abys šel lepší cestou, než v minulosti. Proto nesmíš hledět na nalomený život těch, kteří si říkají „křesťané“, ale dívat se na Ježíše Krista, který na tomto světě v lidské podobě žil život čistý, vznešený, dokonalý a dal tím příklad hodný následování. MM 42.2
Pán ti podává ruku, aby tě zachránil. Toužím po tom, abych viděla, jak jeho pozvání přijmeš: „Sváže sílu mou, aby učinil se mnou pokoj, aby pokoj učinil se mnou.“ … MM 42.3
Bylo mnoho věcí, které tě sváděly, aby ses odklonil od pravdy, ale Spasitel je ochoten tě vést na každém kroku. Pán chce, aby se mladí lidé stali Jeho pomocníky. Samuel byl dítětem, když jej Pán vyvolil, aby vykonal dobrou a bohabojnou práci. … MM 42.4
Budování charakteru pro věčnost
I když někteří slouží nepříteli, nemusí proto všichni odpadnout od Boha. Shromažďuj ve své duši světlo Slova Božího. Nezapomínej, že den co den buduješ svůj charakter pro časnost i věčnost. MM 42.5
Poučení v bibli o budování charakteru je velmi zřetelné. „Cožkoli činíte v slovu neb v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše.“ Nech se jim vést a potom jej pros o ochranu. On dal za tebe svůj život. Nezarmucuj Ho. Buď opatrný na to, co mluvíš a co děláš. Kristus si přeje, abys byl pro jiné mladé muže Jeho představitelem, abys byl vyvoleným lékařským misionářem podle Písma Svatého. MM 42.6
Nezapomínej, že ve tvém životě není náboženství pouze jednou stránkou mezi ostatními, ale musí být vlivnou stránkou tvého charakteru, ovládající všecko ostatní. Buď přísně ukázněn, odolávej pokušení. Nedělej ústup lstivému, zchytralému nepříteli. Nepopřávej sluchu radám, které vkládá do úst mužů a žen. Musíš zvítězit. Musíš získat ušlechtilost charakteru; toho však nedosáhneš, necháš-li se stísnit a zmalomyslnět neúspěchy. Zlom pouta, jimiž tě satan omotal. Nemusíš mu otročit. „Přátelé moji jste“, řekl Kristus, „učiníte-li, což já přikazuji vám.“ MM 43.1
Ježíš Kristus tě miluje a dal mi pro tebe poselství. Jeho velké srdce, plné nekonečné něžnosti, je nad tebou dojato. Posílá ti poselství, aby ses vyprostil z osidel nepřítele, abys znovu nabyl sebeúcty. Pomocí povznášejícího vlivu Ducha Božího se můžeš pokládat za vítěze. Uchop ruku Páně a nepusť ji. MM 43.2
Odevzdáš-li se otevřeně a bez výhrad do služeb Páně, budeš pro druhé velkým požehnáním. Zaujmeš-li místo na straně Ježíše Krista, bude ti stát po boku moc a síla shůry. S Kristovou pomocí můžeš uniknout porušení, jež ovládlo svět a stát se světlým příkladem toho, co znamená Kristus pro ty, kteří s Ním spolupracují. MM 43.3
Volba druhů
Nevyhledávejte společnost těch, kdo jsou služebníky hříchu a nevystavujte se tak pokušení. Kdo se pohybuje v pochybné společnosti, nezíská ušlechtilý charakter. Nedovolte, aby velké požadavky Slova Božího byly jen přívěskem vašeho života. Vaší jedinou nadějí je postavit se do správného vztahu k Bohu. Mysleli jste si, že dovedete své srdce tak zatvrdit, že nebudete dbát pravdy a spravedlnosti. Ale nedokázali jste to. Toužili jste se uchopit Boží ruky, aby vám byla oporou, silou a pomocí. MM 43.4
Bůh si přeje, abychom stále stoupali výše. Dokonce i v menších povinnostech denního života máme z milosti Boží neustále vzrůstat, vedeni vysokými a svatými pohnutkami přicházejícími od Toho, který obětoval svůj život, aby nám dal příklad, jak můžeme úspěšně vybudovat svůj křesťanský charakter. MM 43.5
Kristus pro vás přinesl oběť smíření. Nesmíte kráčet životem jen s polovičatým charakterem. Nabudete sílu silou Boží, založenou na důvěře a víře v Jeho Slovo. Jste seznámeni s požadavky Božími a já vás prosím, nezůstávejte slabochy. … MM 44.1
Pevně věřím, že se stanete tím, čím vás chce Pán mít, – lékařskými misionáři podle Písma Svatého. Nebudete jen stále dovednějšími lékaři, ale vyvolenými Božími misionáři, kteří si nejvíce cení služby Pánu. MM 44.2
Ježíši Kristu to nejlepší
Nechť nic nemaří váš pokoj. Odevzdejte nejlepší a nejsvětější city srdce Tomu, jenž obětoval svůj život, abyste mohli být uprostřed vykoupené rodiny v nebesích. Budete-li usilovat o korunu života, nebudete méně spokojeni nebo méně užiteční. Velký Učitel se chce k vám hlásit jako ke svým pomocníkům. Proto si přeje vaši spolupráci. Nedáte Mu vše, co máte a čím jste? Nezasvětíte své schopnosti a nadání Jeho službě? MM 44.3
Tento život je vaše doba setí. Nezavážete se Bohu slibem, že símě, které zasejete, vyroste ne jako plevel, ale jako bohatá úroda pšenice? Bůh bude s vámi spolupracovat. On zvýší vaši užitečnost. Svěřil vám hřivny a nadání, které s Jeho pomocí a v Jeho síle vydají vzácnou žeň. – Letter 228, 1903 MM 44.4
Lékaři na rozpacích
Tolik jsem si přála, abych si s tebou mohla pohovořit. Kdybych tě mohla navštívit, řekla bych ti, co jsem ti říkala nedávno, když jsem měla v noci vidění. Byl jsi zřejmě na rozpacích, co máš v budoucnosti dělat. Tázala jsem se tě: „Proč jsi na rozpacích?“ A ty jsi odpověděl: „Protože nevím, jaká je nejlepší cesta, po které bych měl jít.“ Potom k tobě někdo přistoupil a řekl: „Nepatříš sám sobě, jsi koupen. Tvůj čas, tvoje vědomosti a nadání, každý puntík tvého vlivu patří Pánu. Jsi Jeho služebníkem. Tvým úkolem je konat to, co ti přikáže a denně se od Něj učit. Nemůžeš si založit vlastní obchod, nebo vlastní ordinaci. To není v Božím plánu. Nemůžeš se v lékařské praxi spojit s nevěrci. Ani to není v Božím plánu.“ O tobě patří slova: „Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím? A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se; a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.“ (2 K 6,14-16) … MM 44.5
Přijmi milost Kristovu, toho velkého Lékaře-Misionáře. Odmítneš-li spojit se se světem, bude ti k dispozici Jeho božská moudrost. Bůh si přeje, aby ses zapojil tam, kde můžeš spolupracovat s jinými lékaři. Ty a tvůj společník nemusíte být zrovna stejného založení a temperamentu. Bylo by lépe, kdybyste nebyli. To, co jednomu schází, může doplnit druhý, jestliže se ale oba naučíte nést jho Ježíšovo. … MM 45.1
Milý bratře, zvol si cestu, na které budeš poslouchat Krista. Uč se z Jeho laskavosti a poníženosti. Stůjte spolu se svými bratřími těsně u sebe, aby i oni byli povzbuzeni ke společné práci. Skryjte se v Kristu a Spasitel vám bude v každé době pohotovou pomocí pro nejtěžší případy. MM 45.2
Rozdávejte lásku Boží
Lid Boží musí se ještě mnohému přiučit. Upne-li svou mysl na Pána, který je příliš moudrý, aby chyboval a příliš dobrotivý, než aby někomu ublížil, dosáhne dokonalého pokoje. Zachycujte Boží úsměv a odrážejte jej na druhé. Kolik slunečního jasu můžete vnést do životů jiných kolem vás. Shromažďujte se v něžném, posvátném společenství těsně kolem Ježíše Krista jako jeho dítky. Nikdy nezapomínejte, že přijímáte-li Boží lásku, jste povinni rozdávat ji jiným. Tak bude Boží lid šířit radost, která bude požehnáním pro všechny, na které padne její paprsek. MM 45.3
A právě v této věci Boží lid často chybuje. Neprojevuje dostatek vděčnosti za velký dar lásky a milosti Boží. Ze srdcí musí být odstraněno sobectví. Musí být očištěna od závisti a podezírání. Věřící jsou na světě proto, aby nepřetržitě přijímali a rozdávali lásku Boží. Jedině tehdy o nich nevěřící prohlásí: Chodí s Kristem a učí se od Něho. Žijí v úzkém, nepřetržitém spojení s Ježíšem Kristem, jenž jest láska sama. Svět se na ně dívá a neujde mu, že má-li někdo spojení s Ježíšem Kristem, je to vidět v jeho životě. Charakter lidí jako Božích prostředníků musí být odrazem charakteru Spasitele. … MM 46.1
Spojte se se svými bratřími
Píši ti to, milý bratře, protože doufám, že ti pomohu. Jsi sváděn k tomu, abys dělal práci, pro kterou tě Bůh neurčil. Nikdo z nás nemá dělat nic sám. Vždy se máme spojovat se svými bratry, pracovat společně a Bůh nám dá vliv na sebekontrolu. Musíme se snažit dostat se blíže k Bohu, abychom se přiblížili k sobě navzájem. MM 46.2
Jestliže někdo ví, jak dosáhnout hlubších zkušeností ve věcech Božích, ale promešká si uvědomit, že každý paprsek nebeského světla, každý záblesk požehnání je mu dán proto, aby ho dal bližním, nikdy nedosáhne dokonalosti v Kristu. Jestliže chceme být způsobilými pro nebesa musíme denně přicházet blíž a blíže ke svému Vykupiteli. Kristus musí zářit z každého rysu našeho charakteru. MM 46.3
Jaká je podle Bible zkouška charakteru? „Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.“ Nikdo nemusí zahynout duchovní slepotou. Jasné „tak praví Hospodin“ je vodítkem pro všechny. – Letter 40, 1903 MM 46.4
Poraďte se se svými bratřími
Neodmítejte se spojit se svými bratry v obavě, že nebudete moci dělat, co se vám líbí. Boží dělníci se musí spolu radit. Duchovní, lékaři a ředitelé nedělají dobře, pokládají-li sama sebe za dokonalý celek; jestliže necítí potřebu poradit se se zkušenými lidmi, kteří byli vedení Pánem. Když šli kupředu v sebezapírání, aby dílo postupovalo, dokázali, že jsou vedeni a řízeni Duchem Svatým a mohli tedy mluvit, plánovat a konat všechny věci moudře a s porozuměním. MM 46.5
Pán potřebuje muže, kteří jsou ochotní spojit se s Kristem i s bratřími, kteří se chtějí stát tím, čím musí být, mají-li dokončit dílo Boží, mužů, kteří vzhlížejí k Ježíši a uposlechnou Jeho výzvy „Poďtež ke mně… a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.“ – Letter 13, 1902 MM 47.1
Má zavládnout sobectví?
Každý lékař se musí kriticky zkoumat. Jakou získal náboženskou zkušenost? Nechá se ovládat sobectvím? Jsou na prvním místě jeho přání a touhy? Nebo si uvědomuje, že je nutné a nevyhnutelné šířit slávu Boží? Učí se denně od Ježíše Krista? Jsou-li toto vaše zážitky, všichni, kteří přijdou s vámi do styku, budou přivedeni blíže k Spasiteli. Proč? Poněvadž nepřetržitě hledíte na Toho, který je Cesta, Pravda i Život. … MM 47.2
Pokušení soběstačnosti
Chtěla bych upozornit na nebezpečí, že naši lékaři propadnou sebevědomému přesvědčení, že oni nejlépe vědí, co mají dělat. Myslí si, že ti, kteří jim chtějí radit, nepochopili jejich schopnosti a nedocenili je. To je kámen úrazu, přes který už mnozí klopýtli. Ještě jste nepřekonali svůdnou myšlenku, že sami můžete vykonat daleko lepší práci, než když se o ni musíte dělit se svými bratřími. Právě ti, kteří takhle myslí, nejvíce potřebují pomoci. MM 47.3
Milý bratře. Pán tě potřebuje ke své práci. Nechceš být Jeho pomocníkem? Byl by to velký omyl, kdybys přijal místo ve světě, kde bys nemohl konat lékařskou misionářskou práci, kterou Bůh od tebe očekává. Nedopusť se tohoto omylu. Nechej se vést a řídit největším Lékařem-Misionářem, jakého kdy svět poznal. Pod Jeho vedením získáš mnohem větší schopnosti k vykonání Jeho díla. MM 47.4
Lid Páně musí svým životem, který má být podobným Kristově životu, dokazovat, že Bůh má na zemi lid, který představuje čisté a svaté společenství, které se shromáždí kolem trůnu Božího, až vykoupení vstoupí do svatého města. Ti, kteří poslouchají a milují Boha již na této zemi, budou shledáni očištěnými, oddanými a hodnými, aby s Ním přebývali v nebeských příbytcích. – Letter 41, 1903 MM 48.1
Výzva k bratrské soudržnosti
Mít v srdci bázeň Boží a jít s Ním je výsadou a povinností každého lékaře. Bylo mi ukázáno, že satan se snaží svádět více naše lékaře, než ty mimo okruh věřících. Satan tak chce povzbudit u nich pýchu, ctižádostivost, sobectví a touhu po nadvládě, aby tak zabránil silné bratrské soudržnosti mezi našimi lékaři. Takovýmto bratrským přístupem je totiž neobyčejně posílen náš cíl a naše podnikání by mělo nebývalý úspěch. Ve všech našich institucích by proto měli věřící lékaři usilovat o soulad. MM 48.2
Nemělo by dojít k žádné rivalitě. Nesváry a rivalita mezi lékaři mnohdy urážejí Boha mnohem více než mezi duchovními, protože věřící lékař je vyslanec Kristův, který má rozdávat Slovo Boží trpícím, kteří brzy ukončí život. Je-li dost moudrý promluvit slovo v pravý čas a přivést trpícího k tomu, aby spoléhal na Ježíše Krista, je v rukou Božích nástrojem pro spásu duší. Jak pevně musí být obrněno lékařovo srdce, aby v něm nenašly útočiště nečisté a smyslné myšlenky. MM 48.3
Bylo mi ukázáno, že je velkou ztrátou, jestliže se lékaři rozcházejí pro různost v praxi užívaných metod. Měly by se konat lékařské schůzky, kde by se všichni společně radili, vyměňovali si názory a dělali plány, jak spojit a sloučit svou práci. Pán člověka stvořil pro společenský styk a přeje si, abychom byli nasáklí laskavou, milující přirozeností Kristovou a byli svázáni těsným příbuzenstvím jako dítky Boží, konající práci pro časnost i věčnost. … MM 48.4
Společné porady lékařů
Nechť v lásce a bázni Boží konají lékaři poradní schůze a mluví na nich o tom, jakými cestami a prostředky je nejlépe možné sloužit Pánu v Jeho velkém díle v jejich oboru. Ať dají dohromady všechno své vědění a umění, aby vyli jeden druhému oporou. Vím, že existuje společná cesta, aby nikdo nesledoval své sobecké cíle. – Letter 26a, 1889 MM 49.1
Studovat příčinu a následek
Moudrý křesťanský lékař si stále více uvědomuje souvislost mezi hříchem a nemocí. Stále usiluje o dokonalou znalost zákona příčiny a následku. Vidí, jak je naléhavé, aby studentky v kurzu ošetřovatelek byly ve všech směrech přísně ukázněné, protože nedbalost v dodržování zdravotních zákonů, zanedbávání vhodné péče o tělo, jsou příčinou mnoha nemocí. Jestliže někdo opomene pečovat o své tělo, ten živý stroj, uráží tím svého Stvořitele. Dodržování Božích pravidel a nařízení zachrání lidskou bytost před nemocí a často i předčasnou smrtí. … MM 49.2
Pozná-li lékař, že nemoc, která zachvátila tělo, je důsledkem nesprávného jídla a pití a neřekne pacientovi, že jeho utrpení je následkem špatné životosprávy, poškozuje tím lidské bratrské společenství. Řekněte to pacientovi šetrně, ale nikdy nezamlčte pravou příčinu jeho nemoci. – Letter 120, 1901 MM 49.3
Lékař a sobota
Kristus byl po všech stránkách adventistou sedmého dne. On to byl, jenž povolal Mojžíše na horu a dal mu nařízení pro jeho lid. S velkou vznešeností Kristus vyhlásil zákon Hospodinův; mezi jinými nařízeními dal také tento příkaz: „Pamatuj na den sobotní, abys jej světil.“ Můj bratře, ještě jsi nezasvětil sobotu tak, jak to vyžaduje Pán. Zavládla nevážnost a je dáván příklad, který Pán neschvaluje, není uctíván a oslavován. MM 49.4
Vždy budou povinnosti, které musí být vykonány i v sobotu, aby bylo zmírněno lidské utrpení. To je správné a v souhlase se zákonem Toho, jenž dí: „Milosrdenství chci a ne oběti.“ Ale pozor! V tomto bodě vládne nedbalost a vykonávají se takové nepodstatné úkony, které není třeba dělat v den sobotní. MM 50.1
V sobotu se zbytečně cestuje a dělo se mnoho jiných věcí, které nejsou třeba. Buďte na stráži na všech svých cestách, abych neodňal Ducha Svatého od vás, ježto mdle dbáte přikázání mých. „Pomni na den sobotní, abys jej světil.“ Stále mějte na mysli: „Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své.“ V těchto dnech musíte vykonat všechno, co je třeba připravit na sobotu. – Letter 51, 1901 MM 50.2
Odpočinek pro přepracované
Lékaře mnohdy napadají velká pokušení, často je hnán povinnostmi nad snesitelnou míru, přepracován, někdy k smrti unaven. Jestliže však své srdce odevzdá Bohu jako svému věrnému Stvořiteli, najde lid a pokoj. Pravý klid a pokoj obdrží jedině od Ježíše Krista. MM 50.3
Nevěřící lékaři nechtějí být osvíceni světlem, vyzařujícím z Ježíše. Povyšují se a ztrácejí duchovní zájmy. Ale lékař, kteří znají vliv pravdy na mysl a srdce, umějí zacházet s prostředky, léčícími hříchem nemocné duše i těla. Dovedou s nebeskou moudrostí pronášet slova, která jsou hudbou pro duši, dychtící po povznesení. MM 50.4
Jsi pastýřem duší a lékařem těla. Potřebuješ Boží pomoc a dostaneš ji, přijdeš-li k Pánu jako malé dítě. Můžeš mít bohatou zkušenost, ale nesmíš se vyčerpat přepracováním a přepínáním nervů. Dosáhneš-li duchovní rovnováhy pomocí Ducha svatého, budeš nejprve hledat království Božího a Jeho spravedlnosti. Budeš připraven přijmout přítomnou pravdu v jasných, zřetelných paprscích světla. Spatříš význam pravdy pro dnešní dobu a tvoje zkušenost bude v dokonalém souzvuku s trojandělským poselstvím. … MM 50.5
Pohled na věčné a neviditelné
Jestliže si chceme nade vše cenit věčných skutečností, nemůžeme se zabývat jen pozemskými věcmi. Zvláště ti, kteří jsou tak spoutáni s utrpením a potřebami lidstva, musí upírat své zraky víry na věčné a neviditelné hodnoty. Musí se seznámit s Božím velkým plánem, aby se všichni trpící naučili znát hodnotu lidské duše. Lékaři proto musí Kristovo pohánění pokládat za větší bohatství než všechny poklady Egypta. MM 51.1
Vím, že na nás doléhá znechucení a vaši duši tísní zkoušky, až téměř zapomínáte na Ježíše Krista jako svého pomocníka, i když je Jeho oko v každé chvíli upřeno na vás. Když se budete připravovat, abyste ulevili lidskému utrpení, vězte, že to nejste vy, kdo konají tuto práci. Kristus si přeje, abyste nesli Jeho jho a ulehčili mu Jeho břímě. Velké sympatizující srdce Ježíšovo se neustále ztotožňuje s trpícím lidstvem. Nic nemůžete učinit sami od sebe. Buďte nástroji v rukou Božích, aby Jeho mír, Jeho mysl a Jeho milost zavládla v srdcích a v životech trpících. MM 51.2
Buďte nití v rukou Božích, kterou bude vyšit Jeho vzorek. Sami to nikdy nedokážete. Nemůžete dosáhnout vysokého místa a užitečnosti sami od sebe. Budete nástroji, spolupracujícími s Bohem. „S bázní a třesením spasení své konejte. Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i činění, podle dobře libé vůle své.“ Zde jsou spojeny obě služby. Bůh a lidský činitel spolupracují v společné harmonické práci. – Letter 97, 1894 MM 51.3
Skrýt se v Kristu
Dr. John Cheyne, i když dosáhl velmi vysokého postavení, nikdy nezapomínal na své povinnosti k Bohu. Jednou napsal svému příteli: „Chceš znát můj duševní stav? Jsem ponížen až do prachu myšlenkou, že není jediného činu mého rušného života, jenž by snesl pohled oka svatého Boha. Přemýšlím-li však o slovech Vykupitelových ,Pojďte ke mně‘ a o tom, že jsem toto pozvání přijal, a nad to, že mé svědomí dosvědčuje, že jsem si vždy usilovně přál, aby moje vůle byla vždy v souladu s vůlí Boží, mám v nitru pokoj, mám v nitru mír, zaslíbený Jím, v Němž nebylo nalezeno žádné viny.“ MM 51.4
Před svou smrtí nařídil tento vynikající lékař, aby byl blízko místa, kde měl odpočívat postaven sloup, a na něm měly být vyryty tyto citáty, jako hlas Věčnosti: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož v Něho věří nezahynul, ale měl život věčný.“ „Pojďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ „Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána.“ MM 52.1
A zatímco Dr. Cheyne takto dokonce až za hrob usiloval o to, aby přiváděl hříšníky k Spasiteli a slávě, zatajil i na tomto sloupu své vlastní jméno. Neopomenul říci náhodným kolemjdoucím: „Jméno, povolání a stáří toho, jenž leží v hrobě, nemají význam, ale snad by bylo pro vás důležité zvědět, že byl milostí Boží přiveden k tomu, aby patřil na Ježíše Krista jako jediného Spasitele hříšníků, a že právě toto patření na Ježíše dalo pokoj jeho duši.“ Říkával: „Modlete se k Bohu, abyste byli poučeni z Písma Svatého. A buďte ubezpečeni, že Bůh sešle Ducha Svatého, jediného Učitele pravého vědění těm, kdož o Něj prosí.“ Tento památník byl určen pro ty, kteří měli být přivedeni k Bohu a přestali se shlížet v lidech. MM 52.2
Tento muž nebyl pro dílo Kristovo potupou. Řeknu ti, milý bratře, v Kristu lze dokázat vše. Je povzbuzující, uvědomíme-li si, že existovali lékaři, kteří se cele zasvětili Bohu, byli jím usměrněni a vedeni. A takoví mohou být i v dnešních dobách: Lékaři, kteří nepovyšují sebe, kteří kráčejí životem a pracují se zrakem upřeným k Boží slávě, věrní zásadám, bedliví na své povinnosti a vzhlížející k Ježíši Kristu, aby je osvítil. … MM 52.3
Zkoumáme-li minulost, vyvstává před naším zrakem lékař za lékařem, kteří jsou schopní sloužit duši stejně jako tělu. Nebezpečí jejich povolání je přivedlo k tomu, aby hledali moudrost Boží a byli uvedeni Duchem Svatým na cestu, na jejímž konci byla sláva. … MM 52.4
Bohabojný, Boha hledající a milující lékař touží po tom, aby zjevil hříchem obtíženým duším, Ježíše a řekl jim, jak osvobozující, jak dokonalé je Vykupitelovo spasení. „Jeho něžná milost se rozprostírá nade vší Jeho prací.“ Ale o lidstvo je ještě postaráno mnohem lépe. Existuje slib, poukazující na Ježíše, zdroj pomoci proti hříchu a neřesti. Co může více ulehčiti srdci, co může dokonaleji ozářit paprskem slunce vaši duši, než vědomí, že vám byly odpuštěny hříchy? Kristův pokoj je život a zdraví. MM 53.1
Nechť si proto lékař uvědomí, že se s ním počítá. Nechť vede stále více duší ke Kristu jako hříchy odpouštějícímu Spasiteli. Nechť si váží lidské duše víc, než čehokoliv jiného a získává ji pro Krista a pravdu. Nechť Pán osvítí naše lékaře svým Duchem, pomůže jim předstoupit před jejich Mistra a naučí je milovat Ježíše a duše, pro které Kristus položil svůj život. – Manuscript 17, 1890 MM 53.2
*****
Pro další studium:
Křesťanský lékař: CH 321-386 (6T 229-234; 4T 566-569); MH 111-124; 6T 243-253
Lépe vyzbrojeni, než kazatelé, kteří jenom káží: CH 503, 504
Posel milosrdenství: CH 351-354 (7T 72-75)
Skutečné výsledky obecenství s Bohem: MH 511, 512
Zanedbávání náboženských povinností: CH 362, 403, 404
Pěstování mravnosti a rozumu: CH 257-260 (4T 545-549)
Hodnota protivenství, nebezpečí soběstačnosti: 8T 123-132
Návyky zdrženlivosti: CH 321-323 (5T 439-442)
Trpělivost a soucit s těmi, kteří si to nezasluhují: CH 347-350 (3T 178-184; 7T 72-75)
Buďte pevní, avšak úslužní a něžní: 3T 170
Povinnost k pravdomluvnosti: MH 245
Poučení o příčinách nemocí: CH 366
Vhodná zaslíbení umírajícím: MH 121-124
Boží pomoc při operacích: 8T 187, 188
Díkuvzdání Bohu za uzdravení: CH 334, 335; MH 119
Není místa pro povýšení: CH 405 (4T 554-562)
4. Naše lékařská učiliště
V prozřetelnosti Boží
V neděli 15. dubna byly naše krásné pozemky a budovy sanatoria v Loma Lindě slavnostně zasvěceny službě Boží. … MM 55.1
Během slavnosti bylo přítomným řečeno, jak obdivuhodná Prozřetelnost střežila každičký náš krok, abychom získali tyto pozemky. Zmínili jsme se také o tom, jaký účel má skutečnost, že zařizujeme mnoho sanatorií. Byla jsem ve shromáždění jenom kratší dobu a mluvila jsem skoro půl hodiny o významu pobytu na čerstvém vzduchu při léčení chorob. MM 55.2
Zdůraznila jsem, že lékaři i ošetřovatelky v sanatoriu musí spolupracovat s Bohem, chtějí-li zdolávat nemoci přírodními léčivými prostředky, které máme k dispozici. Je velmi důležité povzbuzovat pacienty, aby spoléhali na moc Boží tím, že dodržují přikázání Boží… MM 55.3
Jedna z výhod polohy Loma Lindy je rozmanitost a kouzelnost okolní přírody. Důležitější než skvělá scenérie, krásné budovy a pozemky, je však blízkost institutu a hustě zalidněného okresu. Nabízí se nám tak příležitost, abychom noha lidem pomohli k poznání trojandělského poselství. Musíme mít jasný duševní postřeh, jinak nerozeznáme Boží příležitost, jíž má být pro nás připravena cesta k osvícení světa. MM 55.4
Stojíme před velkou krizí. Je čas, aby se varovné poselství rozezvučelo cestami, které nám Bůh k tomuto účelu svěřil. Nezapomínejme, že jednou z nejdůležitějších cest je naše lékařská misijní práce. Nikdy ani na okamžik nepusťme ze zřetele účel, pro který jsme svá sanatoria vybudovali, aby pomohla k rozšíření Božího závěrečného díla na tomto světě. MM 55.5
Budoucí výchovné středisko
Loma Linda nemá být jen sanatoriem, nýbrž výchovným střediskem. Máme-li toto místo, doléhá na nás závažná zodpovědnost, vtisknout práci této instituce výchovný charakter. Musí zde být zřízena škola, kde by se podle Písma svatého vzdělávali lékařští misionáři a kazatelé. MM 56.1
Na této práci mnoho záleží a je velmi důležité, abychom správně začali. – RH June 21, 1906 MM 56.2
Místo, kterého si musíme vážit
Loma Linda je výhodné středisko, kde můžeme zahájit několik misijních podniků. Vidíme v tom Boží vedení, že se toto sanatorium dostalo do rukou našich lidí. Musíme si Loma Lindy vážit jako místa, o kterém Pán věděl, že ho budeme potřebovat a proto nám ho dal. – Manuscript 3, 1908 MM 56.3
Praktický výcvik
Musíme pro svou práci zajistit ty nejlepší talenty a umožnit jim vychovávat druhé. Když budou naše sanatoria a misijní místa volat po lékařích, budeme mít k dispozici mladé lidi, kteří budou schopni svými zkušenostmi, získanými v praktické práci, nést větší zodpovědnost. – CT 473 MM 56.4
Výzva v zájmu našeho lékařského učiliště
Skutečný pokrok díla v Loma Lindě potřebuje modlitby, plné přemýšlení a plánování, aby byly splněny příkazy, dané Pánem pro tamější práci. Studium na lékařské škole v Loma Lindě nesmí být omezováno pro nedostatek místa. Musíme rychle promyslet způsob, jak rozšířit budovy, aby tam mohli bydlet studenti a aby ti, kteří chtějí v Loma Lindě studovat, nebyli odmítnuti. MM 56.5
Studenti v Loma Lindě chtějí být vychováni podle nařízení Páně, aby se stali úspěšnými učiteli a pracovníky, kteří budou pomáhat jiným. Když jejich studium v Loma Lindě skončí, půjdou jinam, aby se připojili k inteligentním pracovníkům na velkém světovém poli žní, kde jsou prováděny reformy, aby byl lid připraven pro den Kristova příchodu. Všude je zapotřebí pracovníků, kteří jsou seznámeni s potíráním chorob a s péčí, kterou musíme věnovat nemocným a trpícím. Musíme udělat všechno, co je v naší moci, aby ti, kteří chtějí být připraveni k službě, dostali potřebný výcvik… MM 56.6
Náš lid musí být seznámen s tím, jak se mají nemocní léčit bez užívání drog. Mnozí z nich by měli získat vědomosti, aby uměli nejprostšími metodami bojovat proti nejrůznějším nemocem. Tisíce musely zemřít jenom proto, že užívaly jedovaté drogy, i když jim těmi nejprostšími přírodními metodami mohlo být navráceno zdraví. Dovedně a moudře prováděná vodoléčba, je jedním z prostředků, který již zachránil mnoho životů. Nechť je spojeno pilné studium s pečlivou léčbou. Ať je od lůžka nemocného, vysíláno k nebi hodně modliteb. Nemocné je třeba povzbuzovat k tomu, aby si vyprosili podle Písma svatého od Pána milost. – Manuscript 15, 1911 MM 57.1
Opatřit, co je podstatné
Bylo mi ukázáno, že musíme zařídit vše potřebné, aby naše mládež, která se chce věnovat lékařskému povolání, byla dobře připravena a obstála ve všech zkouškách, přicházejících na budoucího úspěšného lékaře. Musí být důkladně seznámen s postupem léčby všech nemocí. Nedovolíme, aby si někdo myslel, že naše škola nedává potřebnou odbornou kvalifikaci. Po absolvování školy se však musí studenti dále vzdělávat, protože jen „cvičení dělá mistra“. MM 57.2
Lékařská fakulta v Loma Lindě bude na vysoké úrovni. Studenti této školy budou mít přednost živého kontaktu se všemi vynikajícími lékaři, kteří zde vyučují. Uděláme zde vše pro to, aby studenti nemuseli studovat u lékařů, kteří nejsou našeho vyznání. Studující se mohou podle svých zájmů specializovat a mohou dosáhnout takového vzdělání, že budou schopni skládat zkoušky předepsané pro praxi řádně kvalifikovaného lékaře. Zavřeme dveře, které si otevřel náš nepřítel, protože mladí muži a ženy, o jejichž duchovní vzrůst se máme starat, nebudou přinuceni stýkat se s nevěřícími, aby byli důkladně připraveni k lékařskému povolání. – PUR Feb. 3, 1910 MM 57.3
Potřeba nejlepších hřiven
Loma Linda mi byla ukázána jako velmi důležité místo, které vyžaduje nejlepší biblické znalce a učitele. Studuje zde slibná, vybraná mládež, která má zaujmout důležitá místa. Budou mít ten nejlepší profesorský sbor a nejlepší znalce Písma, kteří správně chápou pravdu. Pravda Božího slova bude pevností a záštitou pracovníků. MM 58.1
Viděla jsem plán práce, která musí být vykonána v Loma Lindě a proto vím, že musí být tomuto místu věnována ta největší péče. Právě zde bychom měli vít ty nejmoudřejší a nejlepší učitele, protože naši duchovní pracovníci musí být vychováváni těmi nejlepšími odborníky. Celý plán musí být proveden podle přání našeho Pána a nikoliv podle lidských dohadů a předpokladů. MM 58.2
Máme ohromnou výhodu v tom, že nám Pán dal Loma Lindu. Pomocí tohoto institutu bude dílo Boží na postupu. Bude zde zřízena škola, která nám vychová biblické pracovníky a misijní ošetřovatelky. – Letter 196, 1908 MM 58.3
Výchova pracovníků
Boží dílo by dnes bylo mnohem dál, kdybychom v dřívějších letech vychovávali ošetřovatelky, které by vedle svých odborných znalostí a praxe v péči o nemocné byly navíc vyškoleny jako hlasatelky evangelia při získávání duší. MM 58.4
K výchově takových pracovnic a lékařů byla založena škola v Loma Lindě. Budou zde školeni lékaři ne proto, aby provozovali pouze lékařskou praxi, ale aby byli lékařskými misijními evangelisty. Takovéto vzdělání bude v souhlase se zásadami pravého vyššího vzdělání. Naše věc vyžaduje stovky pracovníků dokonale teoreticky i prakticky vyškolených v lékařství, kteří však rovněž mohou vyučovat bibli, jsou znalci Písma a kolportéři. Takoví studenti by měli vychodit školu, aniž by se vzdali ideálů zdravotní reformy nebo lásky k Bohu a spravedlnosti. MM 58.5
Ti, kteří se vyškolí v ošetřovatelských kurzech a jdou do světa jako zdravotně misijní evangelisté, nemohou očekávat, že se jim dostane stejných poct a stejné odměny, kterou dostávají plně vyškolení lékaři. Budou-li však pokračovat ve své učitelské i lékařské práci a budou-li spolupracovat s kazateli, spočine na jejich práci Boží požehnání a dojde k podivuhodným změnám. Budou ve zvláštním slova smyslu Jeho pomocníky. – CT 471 MM 59.1
Pro různá odvětví díla
Existuje ještě jedna velmi skvostná práce ve spojení se zájmy sanatoria a školy v Loma Lindě. I ta se uskuteční, budou-li všichni pracovat k tomuto cíli. Slovo Boží bude naší učebnicí. V jednotě, která mezi námi zavládne, můžeme vidět znamení, že Bůh je v našem středu. … MM 59.2
V naší škole v Loma Lindě si můžeme vychovat mnoho pracovníků jako misionáře ve věcech zdravotních a ukázněné střídmosti. Zaměstnejme v této výchovné práci své nejlepší učitele – ne však muže, kteří si vysoko cení svých vlastních schopností, ale muže, plně spoléhající na pomoc našeho Pána. … MM 59.3
Zaujmou-li profesoři naší lékařské fakulty místo, které jim patří, můžeme vidět vynikající dílo. Vroucně prosím Pána, aby chránil ty, kteří jsou upřímní a nedal je svést na scestí. MM 59.4
Učitelé musí být připraveni pro různé druhy práce. Budeme zakládat školy v místech, kde dosud nebyla konána žádná práce. … Musíme hlásat biblickou pravdu na mnoha místech. Kristus se ztotožňuje se všemi, kteří jsou v nouzi a ponížení, když říká: „Cožkoli jste učinili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.“ MM 59.5
Všichni se musíme snažit, abychom rozmnožili své zkušenosti. Jsme ve velmi vážné situaci, avšak Kristus je v našich těžkostech s námi. Křesťané se musí denně dovídat o Kristu. Musíme napnout své duchovní svaly a vypracovat správný postup pro každé město, městečko i vesnici. Musíme najít a vyučit schopné talenty a k tomu potřebujeme pravou moudrost. Snad se nám zdá, že není třeba radit se s Bohem, ale správný křesťan se na prvním místě ptá, jaká je vůle Páně… MM 60.1
Musíme vykonat velké dílo, hlásat zásady zdravotní reformy, jak nám je naznačil Pán. Studujeme-li Kristův život a bereme-li si z něj příklad, zavládne mezi námi pravda a spravedlnost. Budeme si vážit jako nejvyšší hodnoty tichého a pokorného ducha, který má před tváří Boží velkou cenu. – Letter 132, 1908 MM 60.2
Zvláštní vzdělání pro ženy
Mám pro vás, kteří jste duchovními, lékaři a poradci v Loma Lindě, zvláštní příkaz. … MM 60.3
Podivuhodným způsobem dal Bůh do našeho vlastnictví některé z institucí, jejichž pomocí musíme dokonat dílo reformace, k němuž je náš lid povolán. V této vážné době musí být všechny schopnosti každého pracovníka pokládány za svatý dar, kterého je třeba užívat při šíření reformační práce. Pán si přeje, aby naše sestry, které jsou vyškoleny pro zodpovědná místa, věrně vykonávaly svá povolání a moudře užívaly svého vlivu. Spolu s bratřími u víře se jim dostane takových zkušeností, že se stanou ještě užitečnějšími a nepostradatelnějšími. … MM 60.4
Za starých dob Pán podivuhodně pracoval s posvěcenými ženami, které se s muži spojily pro Jeho dílo. Používal žen, aby i ony dosáhly velkého a rozhodujícího vítězství. Vícekrát je v dobách velké tísně přivedl do prvních řad a jejich prostřednictvím bylo zachráněno mnoho životů. … MM 60.5
Je mnoho schopných žen, které stojí po boku svých mužů v práci v sanatoriích, obstarávají léčení nemocných a poskytují jiným radu i povzbuzení. Jsou mnohé, které by měly studovat, aby mohly také konat lékařské dílo. MM 60.6
I v tomto směru se musí udělat něco velmi důkladného. Ženy musí stejně jako muži dosáhnout plného lékařského vzdělání. Měly by zvláště studovat ženské choroby. Považuje se za samozřejmé, že muži, kteří se chtějí stát lékaři, musí studovat, aby mohli toto povolání se zdarem vykonávat. Je ale právě tak podstatné, aby rovněž ženy dosáhly stejného vzdělání a dostaly diplom, který by je opravňoval k provádění lékařské praxe. MM 61.1
Naše instituce musí být proto vybaveny tak, aby na nich mohly studovat a praktikovat také ženy, které by se chtěly stát porodními asistentkami. V našich sanatoriích by měly být ženy – lékařky, zběhlé v porodnictví, aby pomáhaly ženám v jejich těžké hodince. Poznala jsem, že by v těchto případech měly ženy převzít povinnosti místo mužů. Byla jsem odkázána na místo v Bibli, kde byla v těchto případech práce svěřena ženám jako lékařkám. I u nás by se měl tento Boží plán realizovat. MM 61.2
Bylo mi dáno na vědomí, že máme vybrat ženy a vychovávat je pro tento druh práce. Je vhodná doba k tomu, abychom rozřešili tento úkol. Pro tuto práci by mělo být vychováno mnoho žen a tím budou zavřeny dveře pokušení. Není totiž třeba, aby byli lékaři, ošetřovatelky nebo lidé, kterým slouží, přiváděny do zbytečných pokušení. – Letter 22, 1911 MM 61.3
Žádný kompromis
Musím prohlásit, že v naší výchovné práci není místa pro nějaký kompromis, abychom se tak vyrovnali světským učilištím. Lidé, zachovávající přikázání Boží, se nesmí mísit se světem a řídit různé směry své práce podle světských plánů a světské moudrosti. MM 61.4
Náš lid prochází těžkou zkouškou, jestli bude čerpat moudrost od největšího Učitele, jakého kdy svět poznal, anebo se přikloní k bohu z Akaronu. Musíme se rozhodnout, že se ani nejtenčí nitkou nedáme připoutat k výchovným metodám lidí, nerespektujících hlas Boží a Jeho přikázání. MM 61.5
Musíme si vzít k srdci napomenutí: „Vcházejte těsnou branou.“ (Mt 7,13.14) Ti, kteří kráčí po úzké cestě, jdou ve šlépějích Ježíše Krista a světlo nebes osvěcuje jejich stezku. MM 62.1
Musí snad naši lékaři následovat světské vzory, než se stanou úspěšnými lékaři? Toto je otázka, v níž se prověří víra některých našich bratří. Nechť nikdo z našich bratří na společných schůzích nezarmucuje Pána tím, že bude prosazovat návrh, že je třeba od nevěřících dosáhnout vyššího vzdělání, než je to určeno naším Pánem a Vykupitelem. MM 62.2
Představení našeho Velkého Učitele musí být považováno za plně dostačující. Ti z našich řad, kteří chtějí být lékaři, se musí spokojit s takovým vzděláním, jaké je v souhlase s Boží pravdou. Mnozí navrhovali, aby studenti po nějaké praxi v Loma Lindě dokončili svá studia na světské lékařské fakultě. To ale není v souhlasu s plánem našeho Pána. Bůh je naše moudrost, naše posvěcení, naše spravedlnost. Zajistěme proto v Loma Lindě takové možnosti, aby byly potřebné přednášky lékařských předmětů předneseny učiteli, kteří se bojí Boha a jsou v souladu s Jeho plány pro léčení nemocných. MM 62.3
Nemohu říci ani slovo ve prospěch světských způsobů vyššího vzdělání v jakékoliv naší škole, kterou budeme organizovat pro vzdělání lékařů. Je totiž vždy nebezpečí, že se pak přikloní k světským ústavům a budou pracovat pod vedením a řízením světských lékařských odborníků. Satan dává příkazy těm, které odvedl od víry. Velmi důrazně radím, aby se žádný z našich mladých lidí nepřikláněl k světským lékařským ústavům, doufaje, že bude mít větší úspěch a větší vliv jako lékař. – Letter 132, 1909 MM 62.4
Kristův podíl a náš podíl
Spasitelova práce složit trpícímu lidstvu byla vždy spojena se službou Jeho slovem. On kázal slovo a léčil choroby stejnou mocí. Dnes bude dělat totéž. Z naší strany musíme splnit svou povinnost a přivést nemocné do styku s velkým Lékařem. Spasitel opustil nebeskou slávu a přišel na svět, aby snášel pokušení, odpíral zlému a aby si člověk zvykl používat Jeho sílu. Duše, přicházející ke Kristu skrze živou víru, přijímá Jeho sílu a je zbavena svých nemocí. MM 62.5
…Dnes spojujeme práci lékařskou s kazatelskou tak, jak jsme to nikdy před tím nedělali. Vychováváme naše lidi, aby věděli, jak zacházet s nemocným tělem, jak znovu nabýt zdraví a jak si ho udržet. – Manuscript 95, 1908 MM 63.1
Praví misionáři jako pastýři
Byla jsem jednou v noci probuzena a bylo mi přikázáno, abych napsala svědectví o práci v naší škole v Loma Lindě. Zdravotní reforma musí být na prvém místě, aby si ji všechna mládež osvojila a prováděla v praxi. Všichni naši vychovatelé musí důsledně propagovat zdravotní reformu a metody její léčby. Pán si přeje, aby z našich škol vycházeli jako průkopníci opravdoví misionáři. Musí být zapáleni pro naši práci, Boží posvěcení pracovníci, kteří denně rozšiřují okruh své užitečnosti a jejichž srdce hoří pro pravdu. Vliv posvěceného lékařského misionáře – učitele v našich školách je neocenitelný. – Manuscript 31, 1908 MM 63.2
Student medicíny
Zatímco se připravuje pro svou životní dráhu, musí být student lékařství veden k tomu, aby se vyškolil ve všech možných oborech, pro které má nadání. Jeho studium, i když je vyčerpávající, nesmí podlomit jeho fyzické zdraví nebo zmenšit radostnou účast na věcech duchovních. Během svého studia musí stále vyrůstat v milosti a znalosti pravdy a neustále zvětšovat zásobu svých vědomostí, které z něho učiní moudrého praktického lékaře. MM 63.3
Studentovi medicíny bych chtěla říci: Pusť se do studia s pevným předsevzetím, že budeš poctivě pracovat a zůstaneš věrný křesťanským zásadám. Varuj se pokušení a vyhýbej se každému vlivu zla. Zachovej si čistotu duše. Měj úctu k pravdě a spravedlnosti. Buď poctivý i v sebemenších povinnostech a dokaž, že máš zdravý, nepokřivený charakter, že jsi loajální k Bohu i k lidem. MM 63.4
Možnosti
Máš spoustu možností. Budeš-li pilný a poctivý, můžeš nabýt vzdělání nejvyšší hodnoty. Využij všechny své výsady. Nespokojuj se jenom s průměrnými výsledky, hleď dosáhnout takové kvalifikace, abys mohl zastávat důvěryhodné postavení ve spojení s prací pro našeho Pána. Jestliže se spojíš s Bohem moudrosti a síly, budeš intelektuálně velmi zdatný a budeš stále více umět získávat duše. Budeš-li silou své vůle a s Boží pomocí usilovat o to, abys nabyl studiem co největších vědomostí a praxe, dosáhneš jako zralý muž nebo žena vlivného místa. MM 64.1
Cvič své duševní síly a schopnosti a nezanedbávej ani fyzickou stránku své bytosti. Nepřipusť, aby ti myšlenková lenost zavřela cestu k větším vědomostem. Přemýšlej a studuj, aby se tvůj myšlenkový obzor rozšiřoval, sílil a rozvíjel. Nikdy si nepřipusť myšlenku, že už jsi se naučil dost a že tvé úsilí může povolit. Ušlechtilá mysl je měřítkem hodnoty člověka. Pokračuj ve svém vzdělávání celý život. Každý den se máš něčemu přiučit a ihned toho použít v životě. MM 64.2
Abyste se stali muži a ženami, na které je možno se spolehnout, musíte růst v myšlenkové síle a cvičit všechny své schopnosti, i v těch nepatrných věcech. Pak nabudete větší síly, abyste unesli větší zodpovědnost. Osobní zodpovědnost a spolehlivost je podstatná. Když budete v praxi užívat toho, čemu jste se během studentských let naučili, nezaleknete se zodpovědnosti, spojené s rizikem. Nechtějte po druhých, aby za vás myslili. Cvičte své síly, abyste byli silní a rázní. Pak se rozhojní vaše hřivny. Bůh si přeje, abyste ze dne, krok za krokem nabývali nových myšlenek, jakoby byla každá chvilka klenotem, které pečlivě sbíráte a z nichž se v soukromí radujete. Tím poroste vaše myšlení do šíře a váš intelekt zmohutní. MM 64.3
Neplýtvejte časem
Z ničeho nemusíte Bohu skládat tak přesné účty, jako z toho, čím jste se zaměstnávali ve svém čase. Byly tyto hodiny promarněny nebo zneužity? Bůh nám nesvěřil vzácnou příležitost života k tomu, abychom ho využili k sobeckému požitkářství. Naše práce je příliš vážná, náš čas k službě Bohu a bližním příliš krátký, než abychom se honili za slávou. Kdyby se lidé zastavili ve svých touhách tam, kde jim Bůh stanovil hranici, oč více by se dostalo našemu Pánu! MM 65.1
Důkladnost
Je mnoho studentů, kteří mají velmi naspěch, aby se dostali na významná místa. Vynechávají proto některou příčku na žebříčku a ztratí tak mnohou zkušenost, jak se stát inteligentními pracovníky. V jejich zápalu se jim zdají mnohé vědomosti málo důležité, kloužou po povrchu a nejdou do hlubin pravdy. Tím se jen pomalu dopracují ke zkušenostem, jimiž by mohli posloužit jiným. Chceme, aby naši studenti medicíny byli muži a ženami, kteří jsou důkladní a pociťují jako svou povinnost, aby zvelebovali své hřivny, které jim byly propůjčeny a nakonec jim svěřený kapitál zdvojnásobili. MM 65.2
Světlo, jimž Bůh osvítil lékařské-misijní dílo, nedovolí, aby byl Jeho lid pokládán za méněcenný ve vědeckých lékařských znalostech, ale umožní jim, aby stáli v prvních řadách. Bůh si přeje, aby to byli moudří, rozvážní lidé, protože je v jejich řadách On. V síle Toho, který je pramenem vší moudrosti a laskavosti, budou nedostatky a neznalosti překonány. MM 65.3
Vysoký cíl
Nechť si každý student medicíny stanoví vysoký cíl. V péči našich nejlepších učitelů budou naše kurzy a přednášky spět k dokonalosti. Všichni zdravotně misijní pracovníci se musí nepřetržitě učit. Ať nikdo neříká: „To dělat nemohu.“ Místo toho ať raději řekne: „Bůh si přeje, abych byl dokonalý. Očekává, že se oprostím od vší průměrnosti a malosti a že budu usilovat o ten nejvyšší cíl.“ MM 65.4
Existuje jen jedna síla, která udělá ze studentů medicíny to, čím by měli být: milost Boží a síla pravdy, která působí jako záchrana pro život i na charakter. Studenti, kteří chtějí sloužit trpícím lidem, zjistí, že sice ze strany nebes nemohou dosáhnout žádné akademické hodnosti, ale ten kdo denně hledá, musí přiznat, že bázeň Boží je počátek moudrosti. Vše, co by posílilo jejich mysl, musí být pěstováno k nejzazším možnostem, zatímco musí současně prosit Boha, aby jim dal podíl na své moudrosti. Neboť nejsou-li ochraňováni moudrostí Boží shůry, stanou se snadnou kořistí podvodné moci satanovy. Pak se stávají ve vlastních očích velkými, skvělými a soběstačnými. MM 66.1
Poctivost
Učitelé na naší lékařské fakultě musí nabádat studenty, aby získali v každém oddělení co nejvíce vědomostí. Kdyby zjistili, že někteří studenti nejsou dost pečliví a že nevykonávají řádně své povinnosti, musí jim to otevřeně říci, aby měli možnost své zlozvyky upravit, zlepšit a dosáhnout vyšší úrovně. MM 66.2
Učitel si nesmí zoufat, když některý žák pomalu chápe a také nemůže zastrašovat studenta, když se dopouští chyb. Když ukáže laskavě na chyby a nedostatky, student by měl být za každé takové ponaučení vděčný. U studentů by neměla být trpěna domýšlivost. Všichni se musí chtít učit a učitel musí být ochoten naučit a vést studenty k určité sebedůvěře, spoléhání se na sebe, aby byli pečliví a úzkostlivě svědomití. Pokud mají studenti moudré učitele a spolu s nimi se dělí o zodpovědnost, mohou s učitelovou pomocí dosáhnout té největší úrovně. MM 66.3
Studenti musí ochotně pracovat s těmi, kdo mají zkušenosti, uposlechnout jejich rad, řídit se jejich návodem, namáhat se myslit, cvičit, podporovat moudré podnikání. Nikdy by neměli přestupovat pravidla, nýbrž dbát základních zásad, na základě jejichž dodržování byl institut vybudován. Ochablost v práci je snadné, ale nedbat ústavních pravidel a nařízení může jen sobecké srdce, hledající své vlastní ukojení. Je mnohem lehčí bořit, než budovat. Jeden student s lehkomyslnými návyky a představami může poškodit více, než může s největším úsilím napravit deset mužů. … MM 66.4
Bez vychloubání
Bohabojní lékaři mluví o své práci skromně. Ale nováčci s nedostatečnou zkušeností v zacházení s lidským tělem a duší mluví o svých vědomostech a výsledcích vychloubačně. Potřebují si lépe porozumět. Až lépe pochopí své povinnosti, pak zjistí, že se musí v každém oddělení, v němž mají pracovat, zapojit s dobrou vůlí, opravdovostí a srdečným, nesobeckým nadšením činit dobro jiným. Nebudou si vymýšlet, jak nejlépe zachovat svou důstojnost, ale rozvážností a pečlivostí získají pověst, že jsou důkladní a přesní a soucitnou službou dobudou srdce svých svěřenců. MM 67.1
V lékařském povolání je mnoho skeptiků a nevěrců, kteří vynášejí vědu nad dílo Boží. Poměrně málo těch, kteří vstoupí na světskou lékařskou fakultu z ní vyjde čistých a neposkvrněných. Nejsou ani povznesení, ani zušlechtění, ani posvěcení. Materiální zájmy zatemňují zájmy nebeské a věčné. U mnohých je náboženství promíšeno světskými návyky a praktikami. Čisté, neposkvrněné náboženství je vzácností. Každý student má však tu výsadu, že může vstoupit na fakultu se stejnými pevnými, ustálenými zásadami s nimiž vstoupil Daniel na babylonský dvůr, a může si během svých studií uchovat bezúhonnost. MM 67.2
Vítězství
Aby lidé vítězili nad satanovým pokušením a vyšli z něj čistí a bez úhony, byla nám dána Kristovou obětí Boží síla a milost. Život, řeč a chování jsou velmi vážnou výzvou pro nedbalé, neuctivé a skeptiky. Proto musí být pro křesťanství silným argumentem náš život a charakter. Lidé budou donuceni uznat, že chodíte s Kristem a učíte se od něj. MM 67.3
Nechť se studenti medicíny nedají oklamat satanovou lstí. Zůstaňte pevní ve svých zásadách a na každém kroku se ptejte: „Co praví Pán?“ A odpovězte pevně: „Půjdu za světlem. Budu uznávat a uctívat Majestát pravdy.“ MM 68.1
Studenti na světských fakultách by se měli vystříhat nákazy zlého vlivu, jež je stále obklopuje. Jestliže jsou jejich profesoři světsky smýšlející muži a jejich kolegové nevěrci, pak jsou dokonce i zkušení křesťané v nebezpečí, že budou ohroženi tímto nevěreckým společenstvím. Přesto však prošli někteří těmito fakultami a zůstali svým zásadám věrni. Nechodili na přednášky v sobotu, a dokázali, že člověk může dosáhnout lékařské kvalifikace a nezklamat ty, kteří je k studiu pobízeli. MM 68.2
Zdar pacientů
I když jsou pracovníci vychováváni k péči o nemocné, nechť je každý student hluboce přesvědčen, že jeho největším úkolem je starat se o duchovní blaho pacientovo. Nechť si opakuje zaslíbení Božího slova a než jde do práce, ať denně se vroucně modlí. Pomozte jim uvědomit si, jaký vliv to bude mít, jestliže budou stále upozorňovat své pacienty na velkého Lékaře-Misionáře a Jeho posvěcující poslání. Když na trpící zapůsobí skutečnost, že Kristus je jejich soucitným Spasitelem, nabudou klidnou mysl a to je pro vrácení zdraví podstatné. MM 68.3
Přípravné studium
Právě pro tyto zvláštní svody a lákadla, jimž jsou vystaveni mladí studenti na světských lékařských fakultách, mělo by se pomýšlet na zřízení přípravného i pokročilého lékařského studia s křesťanskými učiteli v našich vlastních školách. Naše cvičné školy, podléhající rozšířenému shromáždění našeho společenství v nejrůznějších částech naší církevní oblasti, by měly být vybaveny tak, aby naše mládež vyhovovala požadavkům pro přijetí na lékařské fakulty. Zajistěme si nejlepší profesorské síly, aby naše školy dosáhly požadované úrovně. Mládež i dospělí, kteří se cítí schopni připravit se k požadovaným zkouškám, by si měli u cvičných škol našeho společenství zajistit všechno, co je podstatné ke vstupu na lékařské fakulty. MM 68.4
Modlitba způsobí divy u těch, kteří se jí v horlivosti a bdělosti cele oddávají. Bůh má rád, jsme-li stále ve stavu naděje s očekáváním. Cokoliv přislíbil, bude splněno. Pro přípravné studium studentů lékařství existují určité zákonné předpisy a proto musí naše vyšší školy zařadit do učebních osnov takové literární a vědecké předměty, které by k tomu vedly. MM 69.1
Avšak nejenže by naše přípravné školy měly vytvářet ty nejlepší podmínky pro získání vědomostí, potřebných ke studiu lékařství, ale rovněž naše kurzy pro lékařské evangelisty v koleji v Loma Lindě se musí i v tomto směru zdokonalit. Jak již bylo při založení této školy zdůrazněno, je třeba učinit všechny potřebné kroky k tomu, aby naše mládež, která se chce lékařskému povolání věnovat, byla dokonale připravena obstát při státních zkouškách. Musí být vychováni v dokonalé diagnostiky a praktické lékaře, kteří si vědí rady s každým případem onemocnění. Tím se zavřou dveře kritice, která tvrdí, že správně nevychováváme mladé muže a ženy na vědecky a odborně vzdělané lékaře a lékařky. Avšak i vystudovaní lékaři musí dále prohlubovat své vědomosti a studovat, aby drželi krok s vývojem lékařské vědy, protože lékařská praxe se stále zdokonaluje. MM 69.2
Důležitost biblického studia
Budou-li studenti medicíny pečlivě studovat Boží Slovo, budou mnohem lépe připraveni pro to, aby pochopili správný význam všech svých ostatních povinností, neboť osvícení vždy přichází jen z opravdového studia Slova Božího. Nic jim tak nepomůže k upevnění paměti, jako studium Písma. Ať si všichni naši lékařští pracovníci pamatují, že čím více se seznámí s Bohem a Ježíšem Kristem, čím více vniknou do dějin bible, tím budou připravenější dělat svou práci dobře. MM 69.3
Biblické kurzy
Biblické kurzy mají vést horliví učitelé, kteří budou usilovat o to, aby žáci pochopili každou přednášku. Nemají však žákům text vysvětlovat, ale požadovat, aby žáci sami vysvětlili smysl každé čtené pasáže. Zejména musí dbát na to, že bere-li se smysl slova jen povrchně, vyplývá z toho jen málo dobrého. Myšlenkově je třeba se zahloubati a namáhavě přemýšlet, než se dopracují pravého významu použitého slova. MM 70.1
Kristus přišel jako lékař a misionář, aby učil lidi správně poznávat Boha. Žil dokonalým životem a dával tak jiným příklad hodný následování. Ať studenti medicíny studují lekce, které nám dává Ježíš. Je třeba, aby všemu, čemu Kristus učil, rozuměli jasně a zřetelně. Bylo by hrozným omylem, kdyby zanedbávali studium Slova Božího jen proto, aby studovali teorie, které odvádějí mysl od slov Kristových k závěrům lidským. Bůh žádá všechny, kteří vyznávají prospěšnost poslání lékařských misionářů, aby bedlivě prostudovali život Kristův, toho Velikého Učitele. Chtějí-li najít klid a pokoj, musí to udělat. Budou-li se učit o Kristu, jejich srdce se naplní mírem, který neumí nikdo jiný dát. MM 70.2
Učiňte si Písmo svým živým poradcem. Nejlépe se s ním seznámíte, vymýtíte-li ze své mysli smetí, které nabízí svět. Čím více studujete Písmo, tím je znalost Boha hlubší. Pravda Jeho slov se zapíše do vaší duše tak, aby již nikdy nemohla být vymazána. MM 70.3
Tyto věci mi Pán mnoho let zjevoval. V našich lékařských misionářských školách potřebujeme muže, kteří mají hlubokou znalost Písma, nadání k jasnému a prostému vyučování Písma. Právě tak Kristus učil apoštoly, dávaje jim pouze to, co pokládal za podstatné. MM 70.4
Takové potřebné vědomosti získáme, přijdeme-li ke Kristu, budeme-li uplatňovat Jeho učení a vtělíme-li Jeho slova do svého každodenního života. Duch Svatý ponouká studenty Písma, aby všechny věci posuzovali podle práva, pravdy a spravedlnosti. Božím zjevením nabudou takové znalosti, které je mu zapotřebí. Kdo vstoupí do školy toho velkého Lékaře a Misionáře a pracuje s Ním, nabude vědomosti, které mu celý svět se svou tradiční moudrostí nemůže poskytnout. – CT 474-484 MM 70.5
Rozvíjet zkušenosti
Duchovní vzrůst
Chtěla bych každému studentovi medicíny říci velmi důrazně: Hleď daleko za hranice přítomnosti. Odvrať se od pomíjejících věcí tohoto světa, od sobectví a rozkoší. Proč chceš studovat? Není to proto, abys ulehčil lidskému utrpení? Čím více se bude tvoje mysl obohacovat vědomostmi, tím více se bude tvé srdce rozehřívat dobrotou, soucitem a láskou Boží. Duše se naplní opravdovou touhou ukázat druhým, jak by mohli spolupracovat s Mistrem. Budete-li nabyté vědomosti dávat dál, sami tím získáte. Váš okruh vědomostí se rozšíří a vzroste vaše schopnost pracovat pro Boží dílo. MM 71.1
Vyskytnou se rovněž kolem vás lidé, kteří vám budou přátelsky radit, že chcete-li vyniknout ve svém povolání, musíte dělat chytrou politiku; někdy prý je nevyhnutelné, abyste se poněkud odchýlili od striktně přímé cesty. Takové rady mnohdy lidé uvítají, ale já vám říkám ze svých zkušeností. Nenechte se svádět a podvádět, nezhýčkejte sebe sama. Neotvírejte dokořán dveře, jimiž by svobodně vešel nepřítel a polapil vaši duši. Při prvním sebemenším sejití z pravé a přímé cesty se vydáváte v ohromné nebezpečí. Říkejte sami sobě vždycky pravdu. Zachovejte si Bohem vám danou důstojnost v bázni Boží. Je nesmírně zapotřebí, aby každý pracovník na poli medicíny uchopil a pevně držel rámě Boží moci. MM 71.2
Buďte poctiví
Realizace takovéto politiky zcela určitě povede do nesnází. Kdo si více cení vážnosti u lidí než vážnosti u Boha, jistě podlehne pokušení, aby své zásady obětoval světskému zisku a uznání. A tak je stále obětována věrnost Bohu. Z pravdy, z Boží pravdy se musíte radovat a držet se jí silou nebes, jinak vám ji satan vyrve. Nikdy nevěřte názoru, že poctivý a počestný lékař nemůže mít úspěch. Taková tvrzení zneuctívají Boha pravdy a spravedlnosti. On bude mít úspěch, protože Bůh a nebesa jsou na jeho straně. Odmítejte velmi rozhodně každou úplatu k licoměrnosti. Pevně střežte svou počestnost silou milosti Ježíše Krista. On splní slovo, které vám dal. MM 71.3
Ať je student medicíny sebemladší, vždy má přístup k Bohu Danielovu. Boží milostí a silou se může stát ve svém povolání tak vynikajícím, jako byl Daniel ve svém vysokém postavení. Je však chybou, jestliže si někdo myslí, že vědecká příprava je nejdůležitější, a přitom nechává stranou náboženské zásady, které jsou podmínkou úspěšné praxe. Mnoho mužů je vychvalováno, že jsou velmi dovednými lékaři. Oni však přitom zvysoka opovrhují myšlenkou, že by se měli opírat o Ježíše, jestliže chtějí uplatnit moudrost ve své práci. Kdyby však byli tito mužové, kteří věří jen svým vědeckým znalostem, osvíceni světlem nebes, oč více skvělé práce by mohli vykonat! Oč mocnější by byly jejich síly, s jak mnohem větší důvěrou by mohli řešit ty nejobtížnější případy? Muž, který je úzce spjat s Velkým Lékařem má k dispozici nebeské i pozemské zdroje a může pracovat s moudrostí a přesností, jaké bezbožný lékař není schopen. MM 72.1
Lékař má jako Enoch chodit s Bohem. To mu bude záštitou proti klamným, škodlivým citům, z nichž vyrůstají nevěrci a skeptici. Pravda Boží, v životě neustále uskutečňovaná a ochraňující to, co se týká zájmů ostatních, obdaří duši nebeskou silou. Bůh velmi dobře ví, jak musíme pro pravdu zápasit. Když každé slovo, vycházející z úst Božích, klademe výše, než všechny světské pletichy a politikaření zbloudilých a neúspěšných mužů, budeme uvedeni na cestu vždy jistou a svatou. MM 72.2
Křesťanský lékař se tím, že křestním slibem přijal pravdu, zaslíbil Kristu, svému představenému Lékaři. Jestliže se však přísně nehlídá, dovolí-li, aby byla stržena ohrada proti hříchu, satan je svými zvláštními svody přemůže. Na jeho charakteru zůstane skvrna, která zlým vlivem zformuje i mysli jiných. Morální ochromení hříchem nezničí jenom duši toho, kdo sešel z cesty přísných zásad, nýbrž svým zlým příkladem bude mocně působit i na jiné. MM 72.3
Buďte neochvějní
Není dobře být jen příležitostným křesťanem. Vždycky se musíme chovat jako Kristus a pak budeme milostí Boží v bezpečí pro časnost i věčnost. Jsme-li v těžké zkoušce, dostane se nám vědomí síly a milosti, a to má větší hodnotu, než stříbro nebo zlato. To utvrdí víru toho, kdo věří a má důvěru. Jistota, že Ježíš je vždy přítomný pomocník, dává mu odvahu, aby se chopil Božího slova a důvěřoval mu neotřesnou vírou i za těch nejtěžších podmínek. MM 73.1
Nejlepší cesta, jak se uchránit hříchu, je setrvávat pod vlivem Ducha Svatého, činně se zúčastnit díla pravdy a spravedlnosti, vykonávat každou od Boha uloženou povinnost, ale nebrat na sebe víc, než nám uložil Bůh. Lékaři i studenti musí stát pevně pod praporem trojandělského poselství, bojovat vytrvale a úspěšně dobrý boj víry, nespoléhat na svou vlastní moudrost, nýbrž na moudrost Boží, vzít na sebe nebeskou výzbroj, vyzbrojit se Slovem Božím a nikdy nezapomínat, že mají Vůdce, jenž nikdy nebyl a nemůže být přemožen zlem. MM 73.2
Studujte svého Vůdce
Každému studentu medicíny, který chce být platný v díle Božím během závěrečných scén dějin této země, chci říci: Dívejte se na Bohem poslaného Ježíše Krista, který žil na tomto světě v lidské podobě, čistý, vznešený a dokonalý život, dávaje nám příklad, hodný následování. Pán nám podává svou ruku, aby nás zachránil. Odpovězte Mu na Jeho výzvu: „Zdali sváže sílu mou, aby učinil se mnou pokoj, aby, pravím, učinil se mnou pokoj.“ (Iz 27,5) … Jak dychtivě uchopí Spasitel naši třesoucí se ruku do své a podrží ji teplým, pevným stiskem, až se naše nohy postaví na pevnou půdu!… MM 73.3
Důvěřujte Tomu, který rozumí vašim slabostem. Stůjte pevně na Kristově straně, protože nepřítel číhá a je připraven zajmout každého, kdo není na stráži. … MM 73.4
Pán si přeje, aby jeho pomocníky byli mladí lidé. Samuel byl pouhým dítětem, když Pán ho použil k tomu, aby vykonal dobré a bohumilé dílo. … MM 74.1
Kdo se pevně a vytrvale snaží projevit Kristovy vlastnosti, tomu andělé na Boží příkaz poskytnou vyšší znalost Jeho charakteru a díla, Jeho moci a lásky. Tím budou účastni jeho přirozenosti, denně porostou až k plné výši mužů a žen v Kristu. Posvěcení Ducha je patrné v myšlence, slově i činu. Jejich služba je život a spása pro všechny, s nimiž se dostanou do styku. O takových je řečeno: „A v Něm jste doplněni.“ (Ko 2,10) – CT 485-491 MM 74.2
Opatrnost při povzbuzování studentů
Ti, kdo vědí, jak namáhavé je lékařovo povolání a jak málo má lékař možností odpoutat se od svých povinností, dokonce i v sobotu, nevyvolí si toto zaměstnání za svou životní práci. Velký nepřítel však neustále vyhledává, jak zničit práci rukou Božích, a je proto na lidech vzdělaných a ušlechtilých, aby bojovali proti jeho kruté síle. Je třeba více mužů správného charakteru, aby se věnovali tomuto povolání. Je třeba vynaložit úsilí, aby se schopní lidé rozhodli podstoupit námahu k získání kvalifikace pro tuto službu. Měli by to být lidé, jejichž charakter je založen na zásadách Božího Slova, lidé s přirozenou energií, duševně silní, vytrvalí, s pevnou vůlí dosáhnout vysokého stupně. MM 74.3
Není dáno každému, aby byl úspěšným lékařem. Mnozí nastoupili tuto dráhu všestranně naprosto nepřipravení. Nemají potřebné vědomosti, nemají dovednost a takt, pečlivost a inteligenci, aby byli úspěšní. Lékaři se mnohem lépe daří, je-li fyzicky zdatný. Je-li slabý, nesnese námahu tohoto povolání. Člověk slabé konstrukce, se špatným zažíváním a s nedostatečným sebeovládáním není schopen ošetřovat všechny druhy chorob. Je třeba velké opatrnosti, aby nebyli přemlouváni ke studiu medicíny lidé u kterých není důvodné naděje, že budou mít úspěch, a kteří by se mohli lépe uplatnit v zaměstnání s menší zodpovědností. MM 74.4
Byla mi ukázána veliká námaha, kterou vyžaduje lékařské misijní dílo. Je proto třeba, aby se ti, kteří se chtějí věnovat tomuto povolání, dříve, než budou zapsáni na fakultu podrobili lékařské prohlídce, při níž bude zjištěno, jestli mají potřebné předpoklady vydržet namáhavé studium. – CT 472, 473 MM 75.1
Potřeba nejlepších talentů
Pán chce, aby ty nejlepší talenty byly shromážděny v Loma Lindě a vedly dílo, které On řídí – nemají to být talentovaní lidé, kteří by požadovali ten nejvyšší plat, ale ti, kteří jsou ochotni postavit se do Jeho řad a pracovat podle Jeho vůle. Musíme získat profesory medicíny, kteří budou učit lékařské vědě bez používání drog a léčiv. Musíme vytvořit společenství pracovníků, kteří budou užívat metod Ježíše Krista. – Letter 196, 1908 MM 75.2
Úroveň školy v Loma Lindě
Máme zde ideální podmínky pro školu a pro sanatorium, jsou zde příhodné podmínky pro studenty a velmi příznivé podmínky pro pacienty. Byla jsem poučena, že zde má být škola, kterou povedeme podle starých zásad prorockých škol. Nebudou to školy vedené ve všech ohledech podle zásad světských škol, ale budou přizpůsobeny pro ty, kdo chtějí zasvětit své životy nikoliv obchodnímu podnikání, nýbrž nesobecké službě pro Mistra. MM 75.3
Chceme, aby naše škola byla školou nejvyššího stupně – školou, kde bude slovo Boží považováno za podstatné a kde se žáci naučí, že je nutné respektovat jeho nauky. Abychom mohli takovou školu založit a aby prosperovala, k tomu je třeba pečlivě vybraných vychovatelů. Naši mladí lidé přece nemohou být závislí na školách, kde by se vyučovali předmětům, které nemají žádný praktický význam pro lidi, kteří touží přinášet světu Boží poselství zdraví a míru. V mnoha případech jsou zařazeny takové vyučovací předměty, které jsou buď nepodstatné, anebo které je nutné rozhodně odmítnout a zavrhnout. Naší snahou je dát studentům takovou výchovu, která by je uzpůsobila k tomu, aby se mohli rychle věnovat službě svým bližním. MM 75.4
Musíme hledat takové studenty, kteří budou dělat hlubokou orbu ve Slově Božím a kteří svůj život uspořádají podle pravdy. Vzdělání, které jim poskytneme, bude takové, aby mohli zasvěcení mladí muži a ženy pokračovat v souladu s velkým úkolem, jenž jim byl svěřen. … MM 76.1
Budou zde vzděláváni lékaři, budou formováni tak, aby při svém zaměstnání nechtěli dosáhnout nejvyšší mzdy. Přednáška EGW 30. října 1907. – Manuscript 151, 1907 MM 76.2
Kdo se má ucházet
O přijetí do služeb lékařské misie ať podají žádost jenom ti, jejichž srdce je naplněno láskou k Bohu a kteří zřetelně dávají najevo, že se jim dostalo milosti Ježíše Krista, jenž je povolává k zdravotně misijní práci. Ti, kteří se věnují tomuto misijnímu úsilí, budou si toho muset vážit jako váženého a posvátného povolání, svěřeného jim jako svatý odkaz. Kdekoliv budou stát, tam ať ukazují skvělost svého poslání. To od nich očekává Pán. – Letter 186, 1903 MM 76.3
Studenti musí být mravně silní
Téměř v každé církvi jsou mladí muži a ženy, kteří mohou dosáhnout vzdělání jako ošetřovatelky nebo lékaři. Mám za to, že o tomto tématu by se mělo v modlitebně uvažovat, aby byli s nevýslovnou péčí vybíráni jen takoví mladí lidé, kteří jsou příslibem užitečnosti a mravní síly. – CH 506, 507 MM 76.4
Podstatná je síla charakteru
Mnozí z mladých lidí, kteří projevují přání stát se lékaři, nemají ani známky těch charakterových vlastností, které by zaručily, že mohou odolávat pokušení, kterému budou jako lékaři vystaveni. Ať jsou vybráni a na kolej přijati jen ti, u nichž jsou předpoklady, že se dokáží vypracovat na propagátory skutečné zdravotní reformy. – SpT Series B, No. 15, page 21 MM 76.5
Poddajní nadřízeným
Měl by být potlačován jakýkoliv náznak nevázanosti v chování a mládež by měla být vedena k tomu, aby byla ve svém společenském styku upřímná, skromná a důstojná. Musí se naučit respektovat vzhledem k svým nadřízeným určitá pravidla. Nepodvolí-li se, musí být vyloučeni, ať zaujímají jakékoliv postavení, jinak by demoralizovali jiné. – SpT Series B, No. 16, page 3 MM 76.6
Rovnoměrnost duševního a tělesného úsilí
Mládež, zavřená ve škole a vedená k neustálému studiu, nemůže mít dobré zdraví. Duševní námaha bez dostatečného tělesného cvičení vysílá značnou část krve k mozku a tím je oběh krevní nevyrovnaný. Mozek má příliš mnoho krve a končetiny příliš málo. Musí být přesně vymezeny hodiny ke studiu a k rekreaci a část dne je nutné se věnovat tělesné práci. Mladí mohou studovat bez újmy na zdraví jedině tehdy, jestliže jsou jejich návyky v jídle, pití, oblékání a spánku v souladu se zdravými zákony. Musíme jim neustále zdůrazňovat, že vzdělání bude platné jedině tehdy, budou-li mít v životě sílu je uplatnit v praxi. MM 77.1
Nesmíme dovolit, aby se student zapsal do tolika přednášek, že by mu nezbyl čas pro tělesné cvičení. Zdraví se nedá uchovat, není-li denně věnováno několik hodin procvičení svalů na čerstvém vzduchu. Měly by být vyhrazeny hodiny, kdy se při tělesné práci dostanou do pohybu všechny části těla. Vyrovnejte duševní námahu tělesným cvikem a studentova mysl se osvěží. I v případě nemoci může často tělesné cvičení pomoci přivést systém do normálního stavu a když studenti opouštějí kolej, měli by být zdravější a měli by mít správnější představu o správné životosprávě. Zdraví musíme chránit právě tak, jako charakter. MM 77.2
Otupená mysl a chyby ve výživě
Mnozí studenti politování hodně nevědí, že výživa má nesmírný vliv na zdraví. Někteří se vůbec nikdy nenamáhali, aby drželi na uzdě svou chuť k jídlu, nebo aby zachovávali ve výživě jistá pravidla. Jedí při pravidelném jídle příliš mnoho, anebo dokonce jedí i mezi jídlem, kdykoliv jsou k tomu zlákáni. Jestliže ti, kteří vyznávají, že jsou křesťané, chtějí přijít na to, proč je jejich mysl tak tupá a neohebná, proč je jejich náboženské usilování tak slabé, nemusí se v mnoha případech jít dále, než k jídelnímu stolu. Tady je dost příčin a důvodů, nejsou-li ještě další. MM 77.3
Zdravotní návyky učitelů
Mnoho lidí se odvrátí od Pána, protože příliš povolují své chuti. Ten, kdo si všímá hynoucího vrabčáka, kdo umí spočítat i vlasy na hlavě, dovede si povšimnout i hříchů těch, kteří holdují zvrácené chuti na úkor svých fyzických sil, omamují svoji soudnost a umrtvují mravní postřeh a chápání. MM 78.1
Ovšem především i učitelé sami musí bedlivě dodržovat zdravotní zákony, aby si uchovali své vlastní síly v nejlepším možném stavu a aby příkladem i poučením mohli působit co nejlepším vlivem na své žáky. Učitel, který má svou fyzickou sílu oslabenou nemocí nebo přepracováním, by měl být zvláště bedlivý v zachovávání zákonů zdravé životosprávy. Měl by si najít čas na tělesná cvičení. Neměl by brát na sebe ještě práci a zodpovědnost mimo školu, která by jej zatížila fyzicky nebo duševně tak, že by byl jeho nervový systém vyveden z rovnováhy. V takovém případě by se stal neschopným vychovávat druhé a nemohl by se spravedlivě chovat ani k sobě, ani ke svým žákům. MM 78.2
Naše učiliště by měla mít rovněž takové učitele, kteří jsou schopni mít přednášky o mechanismu lidského organismu. Studenti by se měli naučit dýchat, číst a mluvit tak, aby se námaha nesoustředila na hrdlo a plíce, nýbrž na břišní svalstvo. V tomto směru se musí rovněž převychovat i učitelé. Naši studenti musí být obeznámeni se vším tak dokonale, aby – až vstoupí do praktického života – znali všestranně svou tělesnou schránku, kterou je Bůh obdařil. Učte své svěřence, že musí být stále žáky a učit se, dokud budou žít. A zatímco je učíte, buďte si vědomi toho, že i oni budou učit další. Vaše přednášky tak budou mít dopad i na mnoho dalších lidí, kteří nebudou přímo vašimi žáky. – FE 146-148 MM 78.3
Vychovávat v prostotě Kristově
Byla jsem poučena, že v našich vzdělávacích institucích se musíme stále snažit o zdokonalení charakterů na takovou úroveň, jak je ztělesněna v povaze Kristově a podána v jeho přikázáních, daných apoštolům. Ježto naše pověření pochází z nejvyšších míst, musíme vychovávat v prostotě Kristově. Naším cílem musí být dosažení co nejvyššího průměru v každém oddělení a v každé fázi naší práce. Ten, který dotekem a slovem léčil tisíce trpících, je naším lékařem. Vzácné pravdy, obsažené v Jeho učení, jsou naším předním i zadním vojem. MM 78.4
Vytkli jsme si pro naše sanatoria i školství vysoký cíl a velká část zodpovědnosti za tento cíl spočívá na našich lékařích a učitelích. Proto musí naše vedení vynaložit vše, abychom zajistili učitele, kteří by vyučovali po způsobu Kristově, a na to bychom měli klást větší důraz, než na způsob světského vyučování. Nechť vzdají čest výchovným metodám Kristovým a podle těchto instrukcí ať vedou své studenty k víře a svatosti. MM 79.1
Otec poslal Krista, aby nám ukázal Jeho charakter a Jeho vůli. Následujme Jeho příkladu. Učitelé, kteří nemají zvláštní snahu sladit se s učením Kristovým a kteří zachovávají zvyky a praktiky světských lékařů, nejdou po cestě, kterou nám ukázal Spasitel. – Letter 60, 1910 MM 79.2
Počítejte náklady
Byly mi ukázány skutečnosti, že ve vaší třídě lékařských misionářů jsou studenti, kteří by předně měli porozumět sami sobě, měli by si spočítat náklady a měli by vědět, jestli jsou schopni dokončit dílo, které právě začínají budovat. Nech není Bůh zneuctěn, když se některý student zhroutí uprostřed svého studia; protože zhroucený, odvahy zbavený a zastrašený muž je sobě samému na obtíž. Když si někdo myslí, že v každé práci, kterou si vzpomene dělat, jej bude Bůh podporovat i když bude hromadit jedno studium za druhým a vystaví se nebezpečí ohrožení zdraví při přestupování zákonů přírody, pak je na omylu. Takové studium a takový život se neslučují se světlem Božím, jehož se nám dostalo. Příroda nesnáší siláctví. Ona neodpustí zranění, které přivodíte jejímu skvostnému, jemnému soustrojí. MM 79.3
Bledý a slabý student je nepřetržitou výčitkou zdravotním reformám. Pro takové studenty by bylo mnohem prospěšnější, aby šli obdělávat půdu. Tělesné cvičení je totiž velmi zdravé a Bůh si přeje, aby všechny části lidského organismu byly neustále v pohybu. Mají být stanoveny pravidelné hodiny pro práci a pravidelné hodiny k jídlu. Nemáme neužitečně vymýšlet různé druhy jídel. Ty nejlevnější jsou obyčejně totiž ty nejlepší. Jezte ty druhy jídel, které jsou nejužitečnější, vyrobí nejvíce energie k pohonu našeho lidského stroje. Vyplácí se opatřit si takové druhy jídel, které žaludek dobře tráví a zažívací organismus pošle do každé části lidského těla správný díl. Celý organismus musí být správně živen. MM 79.4
Musí znát sebe
To je první povinností každého studenta. Nikdo nemůže přesně změřit a stanovit, co snese a vydrží jeho kolega. Každý student si však musí sám rozumně rozvážit, jak daleko sahají jeho vlastní síly. Každý má svou vlastní osobitost, individualitu, se kterou nemůže úspěšně zacházet nikdo jiný, než on sám. Nikdo nemůže skrýt svou osobnost do osobnosti druhého. Musí znát sebe sama a musí se poctivě snažit, aby vyšel se svými silami, a jasnou myslí, s dobře vyváženými nervy a s dobrým zažíváním. S těmito předpoklady bude schopen vykonávat práci, pro kterou se sám rozhodl. Jestliže to pro svoji nerozumnost nedokáže tím, že bude překotně jíst, nebude mít na nic čas, pak nebude nikdy nic dělat pořádně a nehodí se pro zaměstnání, které si zvolil. … MM 80.1
Zodpovědnost před Bohem
Nejpřesnější, nejvyšší a nejpřijatelnější misijní dílo, které má student dělat, je poslouchat Boha ve všem, co podniká, v každém úkonu podivuhodného stroje, který Bůh vynalezl, když stvořil člověka. Nesmí být lhostejný v zacházení sám se sebou. Musí se bedlivě poznávat, pracovat s vědomím, co může dělat, dělat to s důvěrou a vystříhat se v jídle a v práci toho, co mu neprospívá… Žaludek v nepořádku, mysl v nepořádku. MM 80.2
Každému studentu říkám: vezmi se pevně do rukou, nenech své unavené nervy bičovat a svaly přepínat, aby ses vyrovnal někomu, kdo má svůj osobitý životní styl. Jsi Boží stvoření a poněvadž si uvědomuješ, že jsi Mu za vše zodpovědný a musíš Mu vydat počet, zacházej sám se sebou správně. Popřej si dost času k spánku. Kdo spí, popřává svému organismu čas, aby vybudoval a opravoval, co musí opotřebováním vymýceno. … MM 80.3
Přepínání organismu
Ta nejlepší misionářská práce začíná doma, jestliže budete pečovat o svůj „chrám Boží“… Nemyslete si, že můžete beztrestně přetěžovat tuto svoji skvostnou tělesnou schránku, že žádná součástka nemůže povolit, že se to nemůže zastavit. MM 80.4
Při pohovoru se studenty, kteří mají zachraňovat těla a duše těch, kteří kolem nich hynou, se mně bolestně dotklo to, že sami zahynou dříve, než dokončí, oč tak horlivě usilovali. Uvědomí si konečně všichni učitelé i studenti, jak se mají o sebe starat, aby mohli s rozvahou spolupracovat s Bohem, roznášet Jeho poselství a dělat Jeho dílo právě tehdy, když jich bude nejvíce zapotřebí? MM 81.1
Tělesná práce ve školách
Ve všech našich učilištích musí být kombinována fyzická a duševní práce. V usilovné fyzické námaze najdou tělesné vášně zdravé vyústění a jsou drženy v patřičných mezích. Zdravé cvičení na čerstvém vzduchu posílí svalstvo, podpoří správný oběh krevní, ochrání tělo před nemocí a nákazou a je velmi prospěšné duchovnosti. Po celou řadu let se mi dostává rady, aby i učitelé v tomto cvičení se svými žáky drželi krok. Tak tomu bylo i v prorockých školách za dávných časů. – Letter 116, 1898 MM 81.2
Studujte i praktické věci
Když se někdo přespříliš oddává studiu třeba i prospěšných věcí, dostává stále větší chuť k dalšímu studiu. Chce získat stále více a více vědomostí mnohem víc, než je třeba ke konání Božího díla. Studium jakékoliv vědy jen pro vědu samotnou odvádí mysl od Boha a je na překážku praktické svatosti… Náš Pán Ježíš nám dal jen tolik příkazů, kolik jich mohlo být v životě použito… Mysl učedníků byla často vzrušena zvědavostí, ale Pán Ježíš, místo aby ji ukojil znalostmi, které nepotřebovali ke své práci, obrátil jejich pozornost jiným směrem. Dával jim velmi potřebné pokyny pro skutečnou zbožnost. … MM 81.3
Nemírnost při studiu
Nemírnost ve studiu je zvláštní druh otravy a ti, kdo se jí oddávají, scházejí podobně jako opilec z bezpečné cesty, klopýtají a upadají do temnot. Pán si přeje, aby zrak všech studentů byl upřen jedině na slávu Boží. Nesmí plýtvat a promarnit své tělesné a duševní síly tím, že se snaží získat všechny možné vědecké znalosti, nýbrž musí se všemožně snažit uchovávat si je ve svěžesti a síle pro práci, kterou jim Pán určil, pomáhat duším nalézt stezku spravedlnosti. – CT 405, 406 MM 81.4
Žádné zábavy, nýbrž posvěcené dílo
Někteří jsou toho názoru, že když má Loma Linda úspěch, bylo by třeba se postarat o nějakou zábavu. Nezabývejme se takovými myšlenkami. Ať raději všichni vidí, že se snažíte být užiteční, vykonávat své povinnosti a snažit se o spasení jiných. Zábava, které byste věnovali svůj drahocenný čas, neužitečná zábava se nevyplácí. … MM 82.1
…Někteří si dokonce myslí, že budeme-li zde mít i zábavy, získáme tím na vlivu. My však potřebujeme stálou cestu vpřed, s rukama, které se pevně drží Božího příslibu, u víře, že nás Kristus povede, bude nás řídit, žehnat nám a naší práci dá nebeskou pečeť. Nemějte pocit, že není dostatečné, co děláme na tomto místě pro Krista a nebeské království a že tedy musíte ještě sáhnout po nějaké zábavě mimo okruh své Bohem vám přidělené práce. Nedělejte to; to by se podstatně lišilo od příkladu, který nám dal Ježíš. Zůstaňte pevně stát za svým Pánem. Řekněte studentům, že chtějí-li se rozptýlit, ať vezmou naše publikace a zanesou je do Riverside nebo do jiných míst. Konejte shromáždění a ukažte lidem, že máte živé spojení s nebesy. – Manuscript 9, 1911 MM 82.2
Misijní práce
Pokud jsou studenti pod vaším vlivem na studiích, povzbuzujte je k větší misijní práci. – Manuscript 53, 1909 MM 82.3
Ať není potlačena pravda
Studenti mají navštěvovat přednášky a snažit se získat vědecké znalosti,přitom však nesmí zapomínat na své tělesné potřeby, aby jejich tělesná schránka, ten „chrám Boží“ neutrpěla. Ať dělají vše pro to, aby se odpovědně přesvědčili, že neholdují žádným hříšným praktikám, ať se nepřetěžují příliš velkým a namáhavým studiem, ať se nenechávají strhnout k přemíře studia a k domněnkám, že může být potlačena pravda a lidské vynálezy vypudí ze srdce Boha. MM 82.4
Ať v každém okamžiku, který věnujete studiu, máte na mysli také Bohem vám svěřené povinnosti. Pak nebude třeba studentům připomínat, aby byli věrní a poctiví a zachovali si čistotu duše. Budou dýchat nebeskou atmosféru, každý jejich čin bude inspirován Duchem svatým a budou zjevovat Ježíšův charakter. MM 83.1
Je-li však tělo zanedbáváno, mnoho hodin se věnuje studiu, mysl je přetěžována, tělesné síly bez zaměstnání a tím oslabovány, pak je ten jemný lidský stroj poškozován a jsou ohroženy věci důležité pro náš budoucí blahobyt a věčný pokoj. Knižní vědomosti jsou kladeny na první místo a Bůh je zneuctěn. … MM 83.2
Mnozí lidé se ničí fyzicky, duševně i mravně tím, že přehánějí svou lásku ke studiu. Podvádějí se pro časnost i věčnost tím, že pěstují nezřízenou touhu získat vědomosti a vzdělání. Tím úplně ztratili přání, aby se ve škole Ježíše Krista naučili pokoře a lásce. Každá ubíhající chvíle má věčnou hodnotu. Půjdeme-li po cestě spravedlnosti, bude naší jistou odplatou bezúhonnost. – SpTEd 126, 127 MM 83.3
Rada pro nestálé
Byla jsem poučena, že vzhledem k velké námaze, kterou vyžaduje zdravotně misijní dílo, musí se ti, kdo se mu chtějí věnovat, podrobit důkladné lékařské prohlídce, aby bylo zjištěno, jestli mají předpoklady vydržet na studiích po celou dobu. MM 83.4
Nejsou-li schopni pracovat duševně po dobu dvou, tří nebo pěti let, jak to zvolené studium vyžaduje, musí se jim poradit, aby letní prázdniny trávili při práci na čerstvém vzduchu. Nejsou-li vůbec schopni snášet námahu školní práce, mělo by se jim poradit, aby většinu svého volného času trávili při práci ve volné přírodě a knihy pak studovali sami. Budou-li dostatečně tělesně cvičit, bude jejich mozek schopen chápat předmět studia, i když studují sami a budou rychle postupovat kupředu. Ať si přitom najdou příležitost poradit nemocným a uvádět tak své teorie v praxi. Bylo mi řečeno, že v mnoha případech se tímto způsobem získává mnohem více vědomostí, než dlouhým studiem ve třídách. – Manuscript 123, 1902 MM 83.5
Naše vztahy k zákonům
Byly mi kladeny otázky, jaký je náš vztah k zákonodárství, které obsahuje ustanovení o praktických lékařích. Musíme postupovat opačně, protože náš nepřítel by s velkou radostí naši práci opletl trním, aby naši lékaři měli pouze omezený obor působnosti. Mnozí lidé nepracují v bázni Boží. Ti by nás rádi dostali do těžkostí, položil na naše bedra jho, se kterým nemůžeme souhlasit. Nemůžeme se podrobit nařízením, která mají za následek obětování základních zásad, protože to ohrožuje spásu duše. MM 84.1
Avšak kdykoliv můžeme splnit předpisy zákona, aniž bychom se dostali do falešného světla, rádi tak učiníme. Existují totiž určité moudré zákony, které chrání lidi před podvodnými, nekvalifikovanými lékaři. Tyto zákony zachováváme, poněvadž i my sami jsme tím chráněni před nepravdu předstírajícími opovážlivci. Kdybychom s těmito ustanoveními nesouhlasili, znamenalo by to snížení našeho vlivu pro naši zdravotně misijní činnosti. MM 84.2
Musíme velmi bedlivě zvážit, co všechno na tom závisí. Jsou-li kladeny podmínky, které není možné přijmout, musíme se snažit, aby byla záležitost vyřízena smírně, jinak by byla proti našim lékařům silná opozice. Spasitel nás nabádá, abychom byli opatrní, jak hadové a nevinní jak holubice. MM 84.3
Pán je náš Vůdce a Učitel. On nás nabádá, abychom se nespolčovali s těmi, kteří neuznávají Boha. „Avšak sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich.“ Spojujte se s těmi, kdo uctívají Boha dodržováním Jeho zákonů a přikázání. Jestliže někteří naši lidé doporučují, aby měli pracovníci úspěch tím, že uznají za podstatnou výchovu, kterou poskytuje svět, pak vlastně přiznáváme, že autorita světská je vyšší, než autorita Boží. Bůh by byl takovým postupem zneuctěn. Pán plně ví i víře a důvěře svých dítek. MM 84.4
Naši pracovníci musí předně poznat Kristův život a způsob Jeho práce. Pán pomůže těm, kteří s Ním chtějí spolupracovat jako lékaři, stanou-li se Jeho učedníky. Naučí je, jak pomáhat trpícím. Jejich prostřednictvím uplatní svoji sílu On sám a uzdraví nemocné. MM 85.1
Spolupráce s Velkým Lékařem
Nestřídmost a bezbožnost je všude na postupu. Proto musíme především hlásat střídmost a odříkání sami sobě. Práce lékařova musí mít svůj počátek v porozumění práce a učení Velkého Lékaře. Kristus opustil nebesa, aby sloužil chorým a trpícím na zemi. Musíme pokorně spolupracovat s tímto hlavním Lékařem. Pán pak požehná naše opravdové snahy, aby bylo napomoženo trpícímu lidstvu. Toho není možné dosáhnout podáváním otravných drog, nýbrž prostými přírodními prostředky. Musíme napravovat zlé praktiky a zlozvyky a nabádat lidi k odříkání. Hovění chuti je největší zlo, a nímž musíme zápasit. MM 85.2
Světlo, které rozsvítil Ježíš, učí lidstvo, že poslušností pravdy najdeme v Ježíši Kristu sílu překonat zkaženost, která se rozmohla ve světě povolováním chtíčům. Živou vírou v Kristovy zásluhy bude duše obrácena připodobněna obrazu Kristovu. Andělé Boží jsou na straně těch, kdo si s poníženou myslí budou denně opakovat Kristovo učení. – Letter 140, 1909 MM 85.3
*****
Pro další studium:
Loma Linda, kolej pro evangelisty: 9T 173-178
Výchova pracovníků v Loma Lindě: CT 465-471
Studenti mají spolupracovat se sborem a duchovními: CH 516, 517 (6T 291)
Důležitosti studia Písma pro mediky: CH 369-372; 8T 156, 157
Počestnost mezi mediky: CH 328, 329
Nebezpečí začátečníků mezi lékaři a učiteli reformního zdravotnictví: 2T 375, 385, 387
5. Varování před spiritistickými bludy
Stavba na skále
Kristus přirovnal tvoření charakteru k domu, postavenému na skále, proti němuž byly bouře i vichřice bezmocné, a k domu, postavenému z písku, který byl smeten z povrchu. Žijeme v nebezpečných dobách. Dům, postavený na skále, nemůže být otřesen a pravá víra se osvědčí i v měnící se scenérii s kacířstvím a lživými doktrínami. Když však přijdou bouře a vichřice, dům, postavený na písku, spadne a jeho pád bude strašlivý. MM 87.1
Buďme tedy na stráži, jak budujeme. Ať nikdo z nás nebuduje nemoudře. Slovo Boží je naším jediným základem. I jen zdání omylu může se nám nevyplatit. Některé z těchto omylů budou velmi přitažlivé, ale když je přijmeme, odstraní podpěry základů, které položil Kristus a zmaří lidské stavení. Jsou lidé, kteří dívajíce nevidí a slyšíce neslyší a pod satanovým vedením připravují pro lidskou mysl šalebné základy. MM 87.2
Každý má studovat Kristovo učeni. Pravda je solidní, podstatná; ale satan se vkrádá se svými líbivými smyšlenkami, které slovo Boží zesměšňují a mysl odvrací od pravdy k bajkám. – Letter 223, 1905 MM 87.3
Falešné vědecké teorie
Falešné vědecké teorie se ke studentům plíží jako zloděj v noci, odstraňují mezníky a podkopávají sloupy víry. Bůh mi jasně ukázal, že studenti medicíny nemohou být v takových teoriích vychováváni, poněvadž je Bůh neschvaluje. Z nejvyšších a nejvznešenějších míst jsou nám předkládány velmi líbivé svody a pokušení. Tak jsou zduchovňovány nauky přítomné pravdy, až se nedá poznat, co je podstata a co je stín. MM 87.4
Víte dobře, že satan přijde, aby svedl, kdyby to bylo možné, i vyvolené. Bude o sobě tvrdit, že je Kristus a bude předstírat, že je velký lékařský misionář. Způsobí, že oheň sestoupí z nebe před tváří lidí, aby dokázal, že on je bůh. Musíme být jako barikádou chráněni pravdou bible. Baldachýn pravdy bude jedinou ochranou, pod ním budeme v bezpečí. – SpT Ser. B, No. 6 MM 87.5
Pravé vyšší vzdělání
Lidská lstivost je rozmanitá. Neviditelné úsilí působí, aby se podvod jevil jako pravda. Omyly jsou přioděny do šalebných hávů, aby je lidé přijímali jako nutnost pro vyšší vzdělání. A tyto úskoky podvedou také mnohé z našich studentů, jestliže nebudou na stráži, jestliže je nepovede Duch Boží, aby přijali velkou a svatou pravdu Slova Božího do svých srdcí a myslí a položili si ji jako výchozí zásady k vyššímu vzdělání. Žádný výklad nemůže mít větší hodnotu, nežli čistý výklad Pána, který osvítí všechny, kteří chtějí být osvíceni. MM 88.1
Naši studenti musí nabýt pevného přesvědčení, že žádné vzdělání nemůže být vyšší, než to, které nabídl světu Velký Učitel. Chraňme své studenty před pokušením a učiňme svatou pravdu Slova Božího základem jejich vzdělání. Tato vyšší znalost slávy Boží musí prosvítit jejich srdce, aby byli přesvědčeni, že vynikající síla přichází jen od Boha, nikoliv od lidí… MM 88.2
Napomínejte každého studenta, aby s plným vědomím bděl. Ať naši duchovní a všichni, kteří u víře konají všechno pro to, aby lidská mysl nebloudila, pevně vtisknou v mysl tuto pravdu, že nemůže být vyššího vzdělání nad to, které přichází od Toho, který položil svůj život za to, aby lidství chápalo božskost a aby zbloudilí lidé byli za jedno s Bohem. Učitel, který je tak bláhový, že si o sobě myslí, že může poskytnout žákům dokonalejší vědomosti, než jsou ty, které nám dal náš Velký Učitel, Ježíš Kristus, je naprostý ignorant a nemá ponětí, co je základem vyššího vzdělání. – Letter 98, 1909 MM 88.3
Pravda posiluje porozumění
Budeme-li Boží slovo náležitě chápat a studovat, dá nám světlo i vědění. Jeho četba posílí naše porozumění. Ve styku s nejčistšími a nevznešenějšími pravdami rozšíří naše mysl své chápání a náš vkus se stane jemnějším. MM 88.4
Chceme-li znát nejranější dějiny světa, stvoření člověka i jeho pád, jsme zcela závislí na Bibli. Odstraňte Boží Slovo a zůstaneme odkázáni na výmysly a domněnky, jimiž oslabíme svou soudnost a zcela určitě budeme bloudit a chybovat. Potřebujeme spolehlivé dějiny o původu země, pádu cherubů, o zrození hříchu na světě. Bez bible bychom byli zmateni bludnými teoriemi. Mysl by podlehla tyranii pověry a lži. Máme-li však v rukou tuto spolehlivou historii začátku světa, nemusíme se nechat mást lidskými výmysly a nepravděpodobnými teoriemi. MM 89.1
Ať jsou křesťané kdekoliv, mohou mít společenství s Pánem. Pak se budou radovat z poznání posvěcené pravdy. Jejich mysl bude posílena, jako mysl Danielova. Bůh mu dal „povědomost a rozumnost ve všelikém literárním umění a moudrosti“. MM 89.2
Vliv bludu na mysl
Mysl, které se jednou zmocnil blud, se už nikdy nemůže plně rozvíjet k poznání pravdy, ani po důkladném zpytování. Staré teorie se budou stále hlásit, porozumění pro věci pravdivé, povznešené a posvěcující, bude vždy zmatené. Pověrčivé myšlenky se budou mísit s pravdivými a budou mít vždy zlehčující účinek. Křesťanské vědění má vždy pečeť nezměřitelné nadřazenosti ve všem, co se týká připravenosti pro budoucnost, nesmrtelný život. Ono odlišuje čtenáře Písma a věřící, kteří přijímali skvostné poklady pravdy, od skeptiků a přívrženců pohanské filozofie. MM 89.3
Držte se slov „Psánoť jest“. Z mysli musí být vymýceny nebezpečné a vtíravé teorie, které, jestliže se jimi obíráme, udržují mysl v poutech, takže se takový člověk nemůže stát novým stvořením v Kristu. Mysl musí být neustále držena na uzdě a hlídána. Její potravou smí být jen to, co posiluje náboženskou zkušenost. – Manuscript 42, 1904 MM 89.4
Církev – Kristova pevnost
Církev je v tomto věrolomném světě Kristovou pevností a musí být ostražitě hlídána proti nepřítelovým úskočným praktikám. V ní neplatí žádné zákony, kromě zákonů Božích. Ten, koho Bůh ustanovil strážcem, nesmí tiše přihlížet, když je zjištěno, že jsou činěny pokusy odvést muže a ženy od pravdy na klamné cesty. Buďte bdělí a bedliví na svých hlídkách proti svůdným duchům a učením ďábelským. Bůh vyzývá kazatele a zdravotní misionáře, aby stáli pevně za pravdou a právem. Přísné odsouzení, které pronesl Kristus nad Farizei, že vydávali zákony lidské za náboženské učení, nás nabádá k nutnosti střežit se před všemi teoriemi, které nesouhlasí s pravdou Božího slova. – Manuscript 78, 1904 MM 89.5
Velebení přírody místo Boha přírody
Povšechné metody výchovy mládeže vůbec nedosahují úrovně výchovy. Do učebnic jsou vplétány nevěrecké myšlenky a Boží proroctví jsou stavěna do pochybného, ba dokonce i zavrženíhodného světla. A tak se mysl mládeže seznamuje se satanovým našeptáváním. Pochybování, které jednou pronikne mysl, je pokládáno za prokázanou skutečnost a vědecké bádání svádí na scestí, a to pro způsob, jak jsou různé vědecké objevy vykládány a překrucovány. MM 90.1
Lidé se opovažují přivádět Slovo Boží před světský tribunál, vynášejí se podle světských pravidel rozsudky nad Božím vnuknutím a pravda Boží se ve vědeckých záznamech prohlašuje za věc naprosto nejistou a nepodloženou. MM 90.2
Práce falešných vychovatelů
Tito falešní vychovatelé vyzdvihují přírodu nad Boha přírody a nad Původce pravé vědy. Právě v době, kdy by učitelé měli být pevní a nekolísaví ve svém svědectví, kdy by mělo být zřejmě prokázáno, že jejich duše jsou pevně připoutány ke Skále Věků, kdy by mohli vštípit víru těm, kteří byli na pochybách, připouští, že si nejsou tak zcela jisti, zda mají pravdu takzvané vědecké objevy nebo Slovo Boží. MM 90.3
I ti skutečně svědomití zakolísali ve své víře, protože ti, kteří vykládali Písmo z povolání, když probírali živé Slovo Boží, zaváhali. Satan využil myšlenkové váhavosti a nepostižitelně v ně zasel své chytráctví a lidskou mysl obestřel mraky pochybování. MM 90.4
Učení mužové konali přednášky, v nichž byla pravda promíšena s omyly a tím úplně přivedli z rovnováhy mysl těch, kteří se klonili spíše k omylům, než k pravdě. Krásně spletené mudrování tak zvaných mudrců má pro jistý druh studentů své kouzlo a přitažlivost. Ale výsledný dojem těchto přednášek, zanechaný v mysli posluchačů je, že Bůh přírody je spoután svými vlastními zákony. MM 91.1
Teorie neproměnlivosti přírody
O neproměnlivosti přírody se již mnohokrát debatovalo a řada pochybovačů se pohotově přihlásila se skeptickými teoriemi, které nebyly v souhlase se svatým zákonem Božím, základem jeho vlády na nebi i na zemi. Přirozený sklon ke zlu jim usnadnil, aby si zvolili bludnou stezku a pochybovali o spolehlivosti zápisů a historie Starého i Nového zákona. MM 91.2
Otráveni svými vlastními bludy číhali na každou příležitost, aby zaseli símě pochybnosti do myslí jiných. Příroda byla vynášena nad Boha přírody a prostota víry je zničena, protože bylo vyvoláno zdání, že základy víry jsou nejisté. Mysli pochybovačů, zamlžené skepticismem, byly ponechány samy sobě, aby ztroskotaly a skály nevěry. – Yl Jan. 31, 1895 MM 91.3
Správná chápání Boha
Dostala jsem poselství pro ty, kteří jsou připraveni pro zdravotně misijní dílo. Uvědomují si zájemci o toto dílo, že se blížíme ke konci dějin této země a že musíme mít plné pochopení pro dílo, které je před námi? To první, co zdravotní misionáři musí učinit, je získat pravé pojetí Boha, nikoliv takoví, které je založené na jejich lidském úsudku, ale správné pojetí, vyplývající z nepřetržitého studia Božího Slova, charakteru a života Kristova. MM 91.4
Boží Slovo a Jeho dílo obsahují zvěst o Něm samém, protože pokládal za správné, aby nám byla zjevena. Tak můžeme porozumět zjevení, které nám dal o sobě samotném. K tomuto studiu máme ovšem přistupovat s bázní a třesením a nikoliv s touhou, abychom se pokusili o výklad Boha, nýbrž s touhou, abychom dospěli k poznání, které by nám umožnilo, aby naše služby byly co nejlepší. MM 91.5
Nikdo by se neměl pouštět do vysvětlování Boha. Lidské bytosti nedovedou vysvětlit svou vlastní podstatu, jak by se tedy mohli odvažovat vysvětlit Vševědoucího? Satan je připraven, aby takovým lidem vnukl bludné pojetí Boha. MM 92.1
A těm, kteří jsou všeteční, přináším poselství, že mi Bůh dal příkaz, abychom nevymýšleli odpovědi na otázky těch, kdo se ptají na věci, které nebyly zjeveny. Věci, které nám byly zjeveny, patří nám a našim dětem. Lidé by se neměli snažit pronikat za hranice zjevení. Nenamáhejte se vysvětlovat věci, které nám Bůh nezjevil. Studujme to, co Ježíš Kristus, náš Velký Učitel, zjevil o charakteru Boha, abychom to duchem, slovy i činy zvěstovali těm, kdo Ho neznají. MM 92.2
Výmluvné mlčení
Pokud se týče osobnosti a výsadních vlastností Boha, kde je a co je, to jsou otázky, kterých se nesmíme dotýkat. O tomto tématu je největší výmluvností mlčení. Ti, kdo nemají vědomosti o Bohu, ze své vlastní zkušenosti, neměli by se pouštět o Něm do spekulací. Kdyby o Něm více věděli, bylo by toho méně, co by o Něm mohli říci. Ten, kdo má v každodenním životě ty nejužší vztahy ke svému Bohu a kdo Ho z hloubi svého nitra zná, uvědomuje si velmi zřetelně absolutní neschopnost, aby lidská bytost vyložila nebo vysvětlila Stvořitele. … MM 92.3
Bůh byl od věčnosti. On je tím velký JÁ JSEM. Žalmista říká: „Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.“ On je ten Veliký a Vznešený, jenž přebývá na věčnosti. „Jáť jsem Pán, jenž se nemění.“ Tak prohlašuje. U Něho není proměnění, ani stín změny. On je týž „včera, dnes i na věky“. Je nekonečný a všudy-přítomný. Žádná lidská slova nemohou vyjádřit Jeho velikost a majestát. MM 92.4
Prostota Kristova učení
Jediným učením o Bohu, které mohou lidské bytosti bezpečně pochopit, je učení Písma. Musíme svou víru řídit prostou formulí: „I promluvil Hospodin, řka.“ Poznání Boha, získané podle Jeho vůle z Jeho Slova, uvedeme-li je do každodenního života, učiní muže i ženy silnými, aby odporovali zlu a byli Jeho důstojnými reprezentanty. MM 93.1
Všichni potřebujeme studovat prostotu Kristova učení. Potřebujeme modlitbu a pokoru, které jsou pro nás bezpečnostním opatřením proti bludnému usuzování, jímž nás chce satan svést, abychom se obrátili k jiným bohům a přijali jeho záludné teorie, které oděl do hávu světla. MM 93.2
Člověk duchovně slepý je lehce sveden těmi, kdo využívají každé vhodné příležitosti, aby vyjadřovali své teorie a domněnky o Bohu. Ten, koho satan podvedl, se snaží přesvědčit o své tzv. nové pravdě i druhé, stejně tak, jako Eva dala zakázané ovoce Adamovi. A tak jsou nevěřící pohané ve stejném duchovním postavení jako ti, kteří znali pravdu, ale přijali blud. … MM 93.3
Odolat nepříteli
Satan předkládá své teorie zpočátku velmi opatrně. Vidí-li však, že jeho úsilí má úspěch, přináší nové názory, ještě svůdnější, a tak se snaží odvést muže a ženy od základních pravidel, která Bůh dal jako ochranu svému lidu. MM 93.4
Ať naši zdravotní misionáři nepřijímají teorie, které Bůh nikomu nesdělil. Bůh neodpustí těm, kteří rozšiřují názory, kterým Kristus neučil. Pán povolává svou armádu pracovníků, aby nastoupili a zaujali svá postavení pod praporem pravdy. Varuje je, aby se střežili promarnění svého času diskusemi o věcech, o nichž Bůh nedovolil diskutovat žádnému lidskému tvoru. MM 93.5
Ozbrojme se všemi křesťanskými zbraněmi a zmužile odolávejme nepříteli. Musíme se utkat s padlými anděly a s knížetem temnosti. Satan nikdy nespí, je velmi bdělý a hraje životní hru o duše dítek Božích. Přistupuje k nim se všemožným pochlebováním a doufá, že je přivede k tomu, aby se zpronevěřili svému slibu věrnosti. Snaží se odvrátit jejich pozornost od podstaty věcí k bludným názorům. MM 93.6
Výzva k probuzení
Kazatelé a lékaři, zvoňte na poplach. Volejte k lidu Božímu, aby byl věrný a oddaný. Buďte na stráži. Nezapomínejte, že budete-li spolupracovat s Bohem, máte ku pomoci zástupy andělů. Nepřijímejte žádné teorie, rozšiřované lidmi, kteří nestojí na pevném základě, a kteří jsou okouzleni věcmi, jejichž pravý smysl jim uniká. MM 94.1
Probuďte se, bratři, probuďte se, a dejte znamení, že se blíží nebezpečí. Varujte své bližní. Nedejte se přemluvit k tomu, abyste přijali nauky, protivící se pravdě Božího Slova. Služebníci Boží přinášejí posvátné poselství tomuto padlému, hříchu zaprodanému světu. Musí vysoko zvednout prapor s nápisem: „Přikázání Boží a víra Ježíšova.“ – Manuscript 132, 1902 MM 94.2
Bůh zjevený ve svých slovech a ve svém díle
Ať nikdo nehledá to, co vykupitel, jemuž patří člověk, tělem, duchem i duší, nehlásá. Nepotřebujeme žádné bludné učení o Boží osobnosti. To, co podle Boží vůle o Něm smíme vědět, je zjeveno v Jeho slovech a v Jeho díle. Všechny nádherné věci v přírodě nám zjevují Jeho charakter a Jeho stvořitelskou moc. To jsou Jeho dary lidem, aby jim ukázal svou moc a přivedl je k poznání, že je Bohem lásky. Nikdo však nemá právo tvrdit, že Bůh sám osobně je v květu, v listu nebo ve stromě. Tyto věci jsou jen Božím dílem, v němž se projevuje Jeho láska k lidem. MM 94.3
Tvrdit, že v Božím díle je Bůh, je strašlivě nepravdivé líčení Boha. Již na počátku mé práce, kdy mne v mládí Pán povolal, abych hlásala to, co mi bude nařízeno, jsem byla vyzvána, abych se rozhodně stavěla proti takovým představám. V této době se musím znovu postavit proti všem podobným učením a teoriím, jež vedou k podobnému tvrzení. Ti, kdo tyto teorie hlásají,nejsou si ani vědomi toho, kam jejich kroky směřují. MM 94.4
Nejvíce však potřebujeme zkušenosti s Pánem a bezprostřední poznání Boha, jak se nám zjevuje ve svém Slově. Tato zkušenost nám umožní poznat nedokonalost vlastního charakteru a neznalost našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. … MM 95.1
Domněnky o Bohu
Lidský rozum se snažil najít Boha bádáním. Mnoho jich šlo touto cestou. Nejvyšší intelekty se namáhaly, aby zpytovaly podstatu Boha, ale jejich snaha byla, je a bude, neplodná. Stále platí nevyvratitelná skutečnost, že člověk nemůže bádáním najít Boha. Tento problém nám nebyl dán k rozluštění. Vše, co člověk potřebuje o Bohu vědět, nám bylo zjeveno v životě a povaze Jeho Syna, našeho Velkého Učitele. Čím více se dovídáme, co je člověk, a co jsme my sami z hlediska Božího, tím více máme důvodů stát v bázni a třesení před Jeho tváří. MM 95.2
Rodí se člověk jako král?
Těm, kteří tvrdí, že se každý člověk rodí jako král, kteří nečiní rozdílu mezi lidmi obrácenými a nevěrci, kteří ztratili správné hodnocení Krista jako svého Spasitele, chci říci: Jen si vzpomeňte, jací jste byli po celou dobu svého života. Bylo by vám příjemné probírat úsek za úsekem svého života před tváří Toho, který zná i ty nejtajnější myšlenky a před jehož zrakem leží všechny vaše činy jako otevřená kniha? MM 95.3
Nebezpečí ješitnosti
Volám všechny, kdo jsou ve službách našeho Pána, aby se plně a bez výhrad postavili na stranu Kristovu. Nebezpečí číhá všude. Největší nebezpečí přichází od těch lidí, kteří naplnili své nitro ješitností a nedbali varovných slov Bohem pro ně seslaných. Protože si zvolili, že půjdou svojí cestou a budou jednat podle své vůle, je jim pokušitel v andělském rouše v patách, aby svůj vliv spojil s jejich vlivem. Odkrývá jim nejvábnější svody a oni je předkládají lidu Božímu. Mnozí z těch, kdo jim naslouchají, budou oklamáni a budou kráčet a pracovat na nebezpečných cestách. MM 95.4
Pán nás volá. Varuje nás. Uslyší mužové a ženy Jeho hlas? Budou se mít na pozoru? Budou naslouchati poslednímu poselství o milosti hynoucímu světu? Přijmou Kristovo jho a naučí se od Něho Jeho tichosti a pokoře? – Letter 240, 1903 MM 96.1
Spekulace o Boží osobnosti
Vaše znalosti o Bohu a Jeho vlastnostech se značně zúžily, jakmile jste začali vymýšlet teorie o Jeho podstatě a Jeho výsadách. MM 96.2
Církev svádí nyní boj právě v tomto bodě, ve kterém jste se dostali na scestí. Nesmí být pohnuto ani jedním sloupem naší víry, ani jedna část zjevené pravdy nesmí být nahrazena novými blouznivými teoriemi. MM 96.3
Pravda nám byla zvěstována jasně. Pod Božím vedením byly napsány knihy, které jasně zvěstují pravdu pro dnešní dobu. Jestli těmto důkazům nevěříte, pak byste neuvěřili ani tehdy, kdyby někdo vstal z mrtvých. MM 96.4
Pokání nejde předstírat, pokání musí být opravdové. Předstupte před Boha v pokoře a se zkroušeným srdcem. Lid Boží musí mít jasno v tom, jestli se plně rozhodne pro Boží pravdu a světlo, které je nám dáno. „Jestližeť jest Hospodin Bohem, následujtež Ho; pakli jest Bůh, jdětež za ním.“ – Letter 247, 1903 MM 96.5
Klamné názory o Bohu
Nikým si nenechte namluvit, že Bůh je podstata, pronikající celou přírodou. Taková představa je svůdný podvod. Všichni buďme na stráži proti podobným představám. Tyto matoucí teorie, oděné v překrásné roucho, připravují půdu pro větší omyly, které by mohly odvést na scestí k falešným naukám i svědomitě věřící a odvést je od pravé víry. MM 96.6
Je třeba se čas od času sejít a společně zkoumat důvody své víry. Musíme pečlivě studovat pravdy Božího slova, protože čteme, že „v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských“. Bereme-li kteroukoliv pravdu na lehkou váhu, zahráváme si s velkým nebezpečím, protože se tím naše mysl otevírá bludům. Dávejme pozor na to, čemu nasloucháme. Nesnažme se za každou cenu porozumět důvodům, které lidé nabízejí k podpoře svých teorií, když je jasné, že tyto teorie nejsou v souladu s Písmem svatým. Mnozí se domnívají, že jsou velcí vědci a svým výkladem rozšiřují nesprávné názory jak o vědě, tak i o bibli. Přenechejte bibli, aby rozřešila každou otázku, která je podstatná pro spásu člověka. – Letter 25, 1904 MM 96.7
Zdrženlivost a mravní síla zničeny
Nejsme povoláni k tomu, abychom se přeli s těmi, kdo rozšiřují falešné názory. Ze sporů nevzejde nikdy nic dobrého. Kristus se nikdy nepřel. „Psánoť jest“, to bylo zbraní, kterou užíval Vykupitel světa. Držme se pevně těchto slov. Nechť vydává svědectví Pán Ježíš a Jeho služebníci. Víme přesně, že jejich svědectví je pravdivé. MM 97.1
Kristus je nad vším dílem svého stvoření. V ohnivém sloupu střežil Izrael a Jeho zrak sledoval minulost, přítomnost i budoucnost. Musí Jej uznávat a uctívat všichni, kteří milují Boha. Jeho přikázání si musíme vážit, pomáhat jim k platnosti a poslouchat je. Ony jsou kontrolním měřítkem v životě Jeho lidu. MM 97.2
Pokušitel přichází s tvrzením, že Kristus přeložil své mocné sídlo do neznámých končin, a že tedy lidé nemusí být obtěžováni vynášením Jeho charakteru a posloucháním Jeho zákonů. Prohlašuje, že jsou si zákonem sami sobě. Sofistika, kterou se ohání, nemá účinek ani vliv na Boha. Zdrženlivost a mravní kontrola byly v lidské společnosti zničeny, zdrženlivost vůči neřesti stále víc a více slábne. Svět nemiluje Boha a nebojí se Ho. A ti, kdo Boha nemilují, brzy ztrácejí smysl pro povinnost jednoho vůči druhému. Jsou bez Boha a bez naděje na světě. – Manuscript 92, 1904 MM 97.3
Ani nitka panteismu
Z Ježíše Krista vyzařuje všechna pravda. Věda bez Krista svádí na scestí a filozofie bez Krista je pošetilostí. Ti, kdo nenásledují Ježíše Krista, propagují teorie, mající svůj původ v chytrém nepříteli. Kristův život stojí jako protiklad nepravé vědy, všech bludných teorií a všech záludných metod. MM 97.4
Budou se vám snažit namlouvat teorie, které nemají žádné opodstatnění v Božím Slově. Držme vzhůru korouhev s nápisem „Přikázání Boží a víra Ježíšova“. Důvěřujme Bohu od začátku až do konce. Ať se nikdo nepokouší rozřešit pravdu nějakou sofistickou míchaninou. Ať se nikdo nepokouší podkopat základy naší víry, nebo zničit tkanivo tím, že do něho vplétá nitě lidského výmyslu. Do pravdy nemá být vetkána ani nejtenčí nit panteismu. Rozkošnictví, které je záhubou duše i těla, je vždy výsledkem toho, že se do příze dostala tato vlákna. – Letter 249, 1903 MM 97.5
Výsledek předvídán
Byla jsem upozorněna na to, že od této doby budou mezi námi nepřetržité spory. Tak zvaná věda a náboženství budou postaveny do protikladu, poněvadž omezení lidé nikdy nepochopí moc a velikost Boží. Byla jsem upozorněna na slova Písma: „A z vás samých povstanou muži, kteříž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.“ MM 98.1
Dožijeme se toho, že budou mezi Božím lidem, kteří nedovedou pochopit nejskvostnější a nejdrahocennější pravdy pro tuto dobu, léta jsou podstatné pro jejich vlastní bezpečnost a spásu. Záležitosti, v nichž je jen stěží zrníčko pravdy, budou satanovou mocí vynášeny a zveličovány, takže se jim bude přikládat ta největší důležitost. Mravní stránka těchto lidí zeslábla; necítí potřebu nebeského posvěcení, aby rozpoznávali duchovní věci. Jsou příliš moudří sami u sebe, než aby mohli chybovat. MM 98.2
Lidé, kteří každodenní zkušenosti v Božích věcech, nepostupují moudře, mají-li co do činění s posvátnými úkoly. Světlo budou pokládat za blud a svůdné bludy budou prohlašovat za světlo. Přeludy za skutečnost a skutečnost za přeludy a budou svět zvát atomem a atom světem. Stanou se obětí úskoku a mámení, které pro ně satan nastražil jako skryté sítě. V nich uvíznou ti, kdo jsou přesvědčeni, že si ve své lidské moudrosti mohou počínat bez zvláštní milosti Ježíše Krista. Ježíš si přeje, aby lidé neviděli v jiných lidech kráčející stromy, ale aby všechny věci měli jasné. Pro hříšnou duši existuje jen jediný lék a jestliže jej člověk nepoužije, musí procházet jedním zklamáním za druhým, zatímco jejich smysly jsou úplně rozvráceny. … MM 98.3
Mravnost a náboženství jsou nerozlučné
Mravnost nemůže být odloučena od náboženství. Konzervativní tradice, které jsme přejali od vzdělaných mužů a ze spisů velkých lidí minulosti, nejsou vždy v těchto posledních dnech bezpečným vodítkem. Velký zápas před námi je takového druhu, jaký svět dosud nikdy nezažil. Bratři, kteří se činně nezúčastnili na této práci v minulosti, musí v tom, co přijímají anebo odmítají postupovat s mnohem větší opatrností. Musí vniknout hlouběji do podstaty dění, než kam je může zavést jejich omezená duchovní praxe, návyky a názory. Všichni tito lidé se musí obrátit. MM 99.1
Nikdo z nás není ani se všemi svými minulými zkušenostmi z práce v bezpečí. Není však v bezpečí bez těchto zkušeností, ledaže bychom žili tak, jako bychom viděli Neviditelného. Každý den, každou hodinu musíme být vedeni zásadami biblické pravdy: spravedlností, milosrdenstvím a láskou Boží. Kdo chce mít mravní a rozumovou sílu, musí ji čerpat z Božích zdrojů. V každém bodě a při každém rozhodování se ptejte: „Je to cesta Páně?“ MM 99.2
Raďte se s biblí posvěceným mozkem a dobrým svědomím. Vaše srdce musí být pohnuta, vaše duše dotčena, rozum a duševní schopnosti probuzeny Duchem Božím. Svaté zásady, uložené v Jeho Slově, osvítí vaši duši. Moji bratři, říkám vám, skutečný zdroj moudrosti, ctnosti a síly je v golgotském kříži. Kristus je původce a dokonatel naší víry. Říká: „Beze mne nic nemůžete učiniti.“ Ježíš Kristus je jedinou zárukou našeho rozumového úspěchu a rozvoje. – Manuscript 16, 1890 MM 99.3
Spekulace o budoucím životě
Jsou lidé, kteří propagují svoji víru, že na nové zemi budou manželství a že se tam budou rodit děti. Jiní zase věří, že Písmo svaté nic takového neučí. Nauka, že se děti budou rodit na nové zemi, není částí „věrných a pravých slov prorockých“. Slova Kristova jsou příliš prostá, než aby mohla být špatně vykládána. Ani ti, kdo vstanou z mrtvých, ani ti, kdo budou přeneseni bez poznání smrti,nebudou se ženit a vdávat. Budou jako andělé členy Boží královské rodiny. MM 99.4
Kažte slovo Boží
Těm, kteří mají jiný názor, než jaký je dán v jasných Kristových slovech, chci říci: O těchto věcech je třeba raději mlčet. Je opovážlivostí, obírat se dohady a teoriemi o věcech, které nám Bůh ve svém Slově nezjevil. Nemusíme spekulovat o tom, jaká bude naše budoucnost. MM 100.1
Svým bratřím, kteří jsou v duchovní práci, chci říci: „Kaž slovo Boží, ponoukej v čas, neb ne v čas.“ Neklaďte do základů dříví, seno a odpadky – své vlastní výmysly a spekulace, které nikomu nemohou být ku prospěchu. MM 100.2
Kristus nezatajil před námi žádnou pravdu, která je podstatná pro naši spásu. Věci zjevené jsou pro nás a naše děti, ale nesmíme pouštět uzdu své fantazie, a vymýšlet si něco, co nebylo zjeveno. MM 100.3
Pán se postaral o vše, čeho je třeba pro naše štěstí v budoucím životě. Nebyla však učiněna žádná zjevení o Jeho plánech, a proto o nich nemůžeme spekulovat. A navíc – nesmíme přirovnávat podmínky budoucího života k podmínkám tohoto života. – Manuscript 28, 1904 MM 100.4
Podvod ohledně duchovního příbuzenství
Bylo mi o tobě řečeno, že jsi ve velikém nebezpečí. Satan je ti v patách. Čas od času ti našeptává líbivé bajky a ukazuje půvabné představy ženy, kterou ti představuje jako vhodnější společnici, než je žena tvého mládí, matka tvých dětí. MM 100.5
Satan pracuje neúnavně, aby lákavým pokušením připravil tvůj pád. Je rozhodnut stát se tvým učitelem a teď je na tobě, abys zaujal taková místa, kde bys nabyl síly ubránit se mu. Doufá, že tě zavede do bludiště spiritismu, že odpoutá tvou náklonnost od tvé ženy a připoutá tě k jiné ženě. Chce, aby ses ve své mysli touto ženou obíral, až se pro tebe stane modlou. MM 100.6
Nepřítel duší získá mnoho, jestliže svede jednoho z Božích strážných, aby se ve svých představách obíral možností spojení v příštím světě s ženou, kterou miluje. Všechny tyto představy mají svůj původ v mysli pokušitelově. MM 100.7
Máme prosté Kristovo ujištění, že v budoucím světě se ti, kteří budou spaseni, „se ženiti nebudou ani vdávati. Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.“ MM 101.1
Bylo mi řečeno, že tyto převzácné názory mají mnoho zastánců, jejichž mysl je smyslná; nedojde-li u nich ke změně, znamená to jejich zkázu. Všem, kdo si v těchto nesvatých představách libují, chci říci: Zastavte se, pro Ježíše Krista, zastavte se. Jste na zakázané půdě. Čiňte pokání, úpěnlivě vás prosím, a obraťte se. – Letter 231, 1903 MM 101.2
Padělané nebe
Jak neúnavně Bůh bděl nad svou církví. Nechtěli bychom ze své strany něco podniknout, abychom přijali Boží milost, jejíž pomocí by nám bylo umožněno dosáhnout dokonalost, křesťanského charakteru? Jen se nenechte svést myšlenkou, že můžete žit v nebi, zatímco jste na této padlé zemi. Ti, kteří tak usuzují, mají mysl upnutou na nějakou zázračnou zkušenost, která by přenesla jejich duši do duchovního ovzduší. To však není správný způsob křesťanského prožívání duchovna. Když se domnívají, že dosáhli čistých duchovních výšin, satan v rouše anděla světlosti jim nabízí požitky, v nichž, jak se jim zdá, nemohou zhřešit. MM 101.3
Chtěla bych vás varovat před těmito zákeřnými naukami, které tvrdí, že hřích není hříchem a učí, že je možné žít duchovním životem nad ohavností hříchu. Píši to proto, poněvadž mnozí lidé podléhají pokušení dosáhnout této zkušenosti vyššího duchovního života. Setkáte se s tímto tvrzením, nebudete si však s ním vědět rady. MM 101.4
Dostihla nás nebezpečí posledních dnů, kdy někteří, možno říci mnozí, odpadnou od víry a budou sledovat svůdná ďáblova učení. Buďte opatrní na to, co čtete a čemu nasloucháte. Neprojevujte ani ten nejmenší zájem o nějaké duchovní teorie. Satan číhá, aby dostihl každého, kdo se nechá okouzlit jeho podvody. Jakmile projeví zájem přemýšlet o jeho teoriích, okamžitě nad ním nabývá moci. – Letter 123, 1904 MM 101.5
Zanedbávání základních pravd pro neplodnou spekulaci
Ve slově Božím jsou velkolepé pravdy, které stojí za velmi bedlivé studium. Máme zanedbávat tyto základní pravdy proto, abychom se oddali spekulaci o tom, co nebylo zcela zřetelně zjeveno? Často jsou mi kladeny otázky z teoretických nauk, na které nemám právo odpovídat. Někdy odpovídám těm, kdo mi tyto otázky kladou: „Máte Boží slovo. Jestliže měl Pán v úmyslu, abys tyto věci poznal, pak najdeš vše, co je třeba, v Božím slově a nemusíš se ptát mne. Až dojdeme do nebe, pak snad porozumíme věcem, jež nám dnes nejsou jasné.“ Studujme velké pravdy Písma Svatého. Ty dostatečně zaměstnají naši mysl až po její nejzazší možnosti. MM 102.1
„Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe, samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.“ Známe Boha tak, jak bychom měli? Jakou útěchu, jakou radost bychom pociťovali, kdybychom denně čerpali poučení, které nám On dává! Musíme Ho poznávat z každodenní zkušenosti. Velmi se nám osvědčí, strávíme-li více času v skrytých modlitbách, abychom se osobně seznámili se svým nebeským Otcem. Smíme se na něj obracet ve své slabosti a prosit Jej o porozumění. On to ochotně udělá a odejme od nás vše, co neodpovídá Jeho vlastní podstatě. – RH Aug. 15, 1907 MM 102.2
Pocty pověrám a prolhanosti
Modlím se, aby se naši lidé nestali obětmi osidel, které satan nastražil, aby polapil nic netušící duše. I nyní je mnoho zmatených duší, které ve vlastním zájmu potřebují studovat Písmo svaté. Varuji, ať se nedá nikdo nepřítelem oklamat a nesvádí i jiné. MM 102.3
Ujala jsem se těžké povinnosti. Mám zato, že Pán dovolil, aby se tato záležitost rozvinula, aby byli naši lidé probuzeni a naučili se znát a správně hodnotit základní pravdy, které jsme jako lid Boží dostali ze Slova Božího. Musíme se přesvědčit, že jsme se nedali zlákat a nenásledovali jsme chytré vymyšlených bajek. Náš Otec nám přikazuje, abychom si vzpomínali na dřívější doby, kdy jsme po přijetí světla museli projít velkým bojem útrap. Mám velmi vzácná ujištění, že zkušenosti, které jsme ve svých začátcích prodělali, jsou od Boha. Přála bych si, aby každý z nás byl tak ubezpečen jako já, že cesta, po které nás Pán v minulosti vedl, byla bezpečná a jistá. … MM 102.4
Mám v srdci velkou starost a úzkost, vidím mezi našimi pracovníky takové, kteří si neuvědomují nebezpečný ráz některých nauk o Bohu, o které se opírají. Vím, jak jsou takové názory nebezpečné. Ještě mi nebylo ani sedmnáct let a už jsem musela proti nim před velkým shromážděním svědčit. … MM 103.1
Dnes se rovněž dává nesprávný výklad pravdám slova Božího, aby se tak lichotilo svedeným myslím. Bludy jsou předkládány jako pravda. Mám příkaz rozhodně svědčit o tom, že tyto teorie svádí na scestí. Mám mluvit proti tomuto bludu a proti spekulaci, kterou propaguje sám satan. Život a učení našeho Pána nepřipouštějí žádné z těchto vymyšlených bajek. Ztráta věčného života je cena, která musí být zaplacena, jestliže se nepřetržitě vzdávají pocty pověrám a lžím před slovem Božím, kterému je tím upírána moc. MM 103.2
Boží charakter a moc jsou zjeveny v díle Jeho rukou. V přírodě vidíme doklady Boží lásky a dobroty. Tato znamení jsou nám dána proto, abychom obrátili svou pozornost od samotné přírody k Bohu přírody, a tak porozuměli Jeho věčné moci a božství. – Letter 262, 1903 MM 103.3
*****
Pro další studium:
Podstatné vědění: MH 407-466; 8T 255-335 (Tyto odstavce jsou souběžné, ale jsou v nich obměny a úpravy podle toho, pro koho byly psány.)
Nebezpečí spekulativního studia: PP 111
Filozofie a pošetilý podvod: 1T 290-302
Kazatelé se přimlouvají za spekulativní teorie: TM 281
Lživé teorie připraví „tříbení“: TM 112
6. Správné a nesprávné způsoby léčby koncentrací mysli
Štěstí a zdraví
Vzájemný vztah, jež existuje mezi myslí a tělem, je nesmírně důležitý. Je-li zasaženo jedno z nich, to druhé na to reaguje. Stav mysli má ohromný vliv na zdraví těla. Je-li mysl šťastná a spokojená, protože ví, že vytváří štěstí druhých, odrazí se to v celém organismu člověka. Boží požehnání je lékem a ti, kteří se snaží dělat jiným dobře, pocítí toto požehnání jak v srdci, tak i v životě. – 4T 60 MM 105.1
Tisíce zbytečně nemocných
Tisíce nemocných a umírajících kolem nás by mohlo zcela dobře žít, kdyby chtěli. Mají však nesprávné představy. Bojí se, že by se jejich stav zhoršil, kdyby pracovali nebo cvičili zatímco by právě to pro své zdraví potřebovali. Potřebují změnu, bez níž se jejich stav nikdy nezlepší. Měli by použít síly vůle, povznést se nad své bolesti a slabosti, zabývat se užitečnou prací a zapomenout, že je bolí v zádech, v boku, v kříži, na prsou nebo hlava. Jestliže člověk zanedbává některou část těla a nechává ji v nečinnosti, dochází pomalu ke změně objemu tohoto orgánu, ke ztrátě síly svalů a ke špatnému oběhu krve. – 3T 76 MM 105.2
Zdraví ze služby jiným
Všichni, kteří podle svých možností usilují o blaho jiných a prakticky dokazují, že o ně mají zájem, nejenže zmírňují bídu jiných, když jim pomáhají nést jejich břemeno, ale současně velkou měrou napomáhají také svému duchovnímu i tělesnému zdraví. Z vykonaného dobra mají prospěch oba: Ten, kdo ho koná, i ten, pro koho to koná. Zapomínáte-li na sebe tím, že máte zájem o druhé, dosahujete vítězství nad svými slabostmi. Konání dobra dává rovněž člověku pocit uspokojení a uklidní jeho mysl. Tyto pocity se nakonec odráží i v tváři. MM 105.3
Obličej dobromyslného člověka je prozářen spokojeností a radostí, zatímco lidé lakomí a sobečtí bývají sklíčení a zasmušilí, protože se jejich mravní nedostatky zračí v jejich tváři… MM 106.1
Jestliže jste nemocní a neschopní práce, radím vám, dělejte něco. Použijte síly vůle, oprostíte se od svých myšlenek a náklonností. Choďte u víře. Máte-li ve zvyku všechno myšlení stále soustřeďovat jen na sebe, máte-li strach z tělesného cvičení, bojíte-li se, že zemřete, vystavíte-li své tělo čerstvému vzduchu nebo průvanu, snažte se těchto pocitů a myšlenek zbavit. Nepoddávejte se své chorobné představivosti. – 2T 534 MM 106.2
Dřina místo zdravé pracovní činnosti
Tělesná práce zrychluje krevní oběh. Čím je krevní oběh čilejší, tím více se krev zbavuje všech usazenin a nečistot. Protože krev vyživuje tělo, závisí zdraví celého těla na zdravém krevním oběhu. Děláme-li však nějakou práci, aniž bychom si ji zamilovali, pak je to prostě jen dřina a blahodárný účinek, který by měl být důsledkem této tělesné námahy, se nedostaví. – HR květen 1873 MM 106.3
Spokojenost a radost
Spokojená mysl a veselá nálada jsou zdravím pro tělo a silou pro duši. Nic tak nezaviní nemoc, jako skleslost, zasmušilost a smutek. – 1T 702 MM 106.4
Zapřáhnout sílu vůle
Když jsem cestovala, setkala jsem se s mnoha lidmi, kteří vinou své představivosti prodělali skutečné utrpení. Neměli sílu vůle, aby se vzchopili a bojovali proti nemocné mysli a tělu. A tak byli spoutáni utrpením. Je zajímavé, že velkou část takto nemocných lidí nacházíme mezi mládeží. MM 106.5
Setkávám se někdy s mladými ženami, které leží v posteli a naříkají, že je bolí hlava. Tep mají pravidelný, jsou dobře živené, ale jejich nažloutlá pleť svědčí o tom, že mají pravděpodobně pokažený žaludek. Tu mne napadlo, že na jejich místě bych se snažila dovědět, co mám pro své zdraví udělat. I když bych k tomu neměla chuť, přece bych jen nedoufala, že se uzdravím, když budu ležet v posteli. Přizvala bych na pomoc sílu vůle, vstala bych a šla tělesně pracovat. Velmi přísně bych dodržovala pravidelnost v denních úkonech, zejména bych časně vstávala. Jedla bych velmi skromně a tak ulehčila svému zažívacímu ústrojí. Snažila bych se být veselá a nešla bych si příležitost k tomu, abych si mohla zacvičit ve volné přírodě. Často bych se koupala a pila hodně čerstvé vody. Kdyby se nemocné snažily důsledně dodržovat takovýto prostý denní režim, prožily by při znovu nabývání zdraví hotové zázraky. MM 106.6
Klamná nemocnost
Je mi velmi líto těch, kdo si nejen o sobě myslí, že jsou nemocní, ale kteří jsou v této pomyslné domněnce udržováni svými rodiči a přáteli a ti jim nedovolí, aby něco dělali. Kdyby se dostali do takové situace, že by museli pracovat, sotva by měli nějaké podobné potíže, které je nyní drží v posteli. Tělesná práce je cenným požehnáním pro duševní i tělesné potíže. Cvičení a radostná nálada je ve většině případů velmi účinným obnovovatelem zdraví u lidí, kteří si naříkají na nemoc. Užitečné zaměstnání procvičí ochablé svalstvo, rozproudí krev v těle a povzbudí ochablá játra k většímu výkonu. Krevní oběh se ustálí a posílí organismus, aby překonal nemoc. MM 107.1
Často odcházím od postele těchto rádoby nemocných a říkám si: Umírání po kousku, umírání z lenosti, nemoc, kterou může vyléčit jen sám pacient. Často vidím mladé hochy a dívky, kteří by mohli být požehnáním pro své rodiče, kdyby se chtěli podílet na jejich starostech a nést břemena života. Oni však k tomu nemají chuť, protože to není nic příjemného a je s tím spojena určitá únava. Promrhávají spoustu času v plané zábavě a zanedbávají plnění svých povinností, které by jim jinak daly cennou zkušenost pro budoucí zápasy se skutečnými životními potížemi. Žijí pouze přítomností a nedbají na rozvoj svých tělesných, duševních a mravních schopností, které by je připravily pro nečekané životní události a vyzbrojili je sebedůvěrou a sebeúctou pro časy těžkých zkoušek a nebezpečí. – HR leden 1871 MM 107.2
Duch svatý je ten nejlepší obnovovatel
Dr. E. se dopustil velkého omylu, pokud se týká tělesných cvičení a zábav, a ještě většího ve svém učení o denní náboženské zkušenosti a náboženském vzrušení. Náboženství bible nemůže škodit ani zdraví tělesnému, ani duševnímu. Povznášející vliv Ducha Božího je pro nemocné nejlepším lékem. Nebesa překypují zdravím a čím plněji se pociťuje nebeský vliv, tím bezpečnější je cesta ke zdraví věřícího nemocného… MM 108.1
Ať nemocní něco dělají, místo aby jejich mysl byla zaměstnána jenom hrou, což je navíc snižuje v jejich vlastních očích a vede je k domnění, že jejich život je zbytečný. Udržujte v činnosti jejich sílu vůle, neboť vůle jednou probuzená a správně usměrněná je pro nervy utišující mocí. Nemocní jsou mnohem šťastnější, jsou-li užitečně zaměstnáváni a jejich uzdravení je mnohem rychlejší. – 1T 556.557 MM 108.2
Posvěcená léčba soustředěním mysli
Bylo mi jasně ukázáno, že kdyby se sestra, o které se zmiňuješ, vzchopila a usměrnila svou chuť ke zdravé stravě, pominuly by všechny její duševní deprese. Příliš pěstovala svou obrazotvornost. Nepřítel vyučil slabosti jejího těla a nyní nemá mysl dost odolnosti ke snášení úderů každodenního života. Je správný názor, že potřebuje posvěcenou léčbu soustředěním mysli. Její víra musí být upevněna a musí se zapojit do služby Ježíše Krista. Potřebuje také cvičit své svalstvo v praktické práci pod širým nebem. Tělesné cvičení bude pro ni největším požehnáním jejího života. Nemusí být nemocná, mohla by být zdravě smýšlející a zdravím kypící ženou, která svůj životní úděl splní vznešeně a skvěle. MM 108.3
Všechna léčba, která by se této sestře poskytla, by jí byla málo platná, leda že by k ní ze své strany přidala svůj díl. Musí posílit svalstvo a nervy fyzickou prací. Nemusí být nemocná, mohla by vykonat kus dobré, užitečné práce. Jako mnoho jiných trpí i ona prostě chorobnou představivostí. Mohla by to však všechno překonat a být zdravou ženou. Tuto radu jsem již musela dát mnoha ženám a vždy s tím nejlepším výsledkem. MM 108.4
Chronická nemoc
Byla jsem jednou zavolána k mladé ženě, kterou jsem dobře znala. Byla nemocná a rychle se ztrácela. Její matka mne prosila, abych se za ni modlila. Matka tam stála celá uplakaná a pravila: „Chudák dítě, ta už dlouho žít nebude.“ Zkusila jsem jí tep, pomodlila se s ní a pak jsem ji oslovila: „Sestro, kdybys vstala, oblékla se a šla do kanceláře za svou obvyklou prací, celá nemoc by brzy přešla.“ „Myslíš, že by to mohlo pominout?“ řekla. „Ovšem“, odpověděla jsem jí, „Téměř úplně jsi promarnila své životní síly tím, že sis namlouvala těžkou nemoc.“ Obrátila jsem se na matku a řekla jí, že její dcera by byla umřela na chorobnou představivost. Ona si vlastně svou nemoc vsugerovala. A oni ji v tom podporovali. A to je velmi nezdravá a špatná výchova. Té nemocné sestře jsem řekla: „A teď konec s takovou denní životosprávou. Vstaň a oblec se!“ Poslechla a dodnes žije. – Letter 231, 1905 MM 109.1
Špatné trávení vyvolané strachem
Tělesné cvičení nesmírně podporuje činnost trávení. Choďte ven po jídle, držte hlavu vzhůru, ramena dozadu, mírně cvičte. To vám ohromně prospěje. Vaše mysl se odvrátí od vašeho „já“ ke krásám přírody. Čím méně při jídle myslíme na svůj žaludek, tím lépe. Jestli máte pořád strach, že jídlo, které jste snědli, vám uškodí, tak se to jistě stane. Zapomeňte na sebe sama a myslete na něco veselého. – 2T 530 MM 109.2
Povzbuďte zoufalé a malomyslné
Vypravujte trpícím o soucitném Spasiteli. On soucitně hledí na ty, kteří se pokládají za ztracené. Je-li ovšem duše naplněna strachem a hrůzou, nemůže mysl pochopit něžný Kristův soucit. V našich sanatoriích naleznete pro svou rozkouřenou mysl mír a klid. Můžete-li povzbudit ty ubohé zoufalce vírou plnou naděje a spásy, rozhostí se v jejich nitru spokojenost a radost, místo neklidu a zoufalství. A to vyvolá zázračnou změnu v jejich tělesném stavu. Kristus obnoví zdraví jak jejich těla tak i ducha, a když si uvědomí Jeho soucit a lásku, spočinou v Něm. On je ta jasná Jitřenka, svítící uprostřed mravních temnot tohoto hříšného, zkaženého světa. On je Světlo světa a kdo mu odevzdá své srdce, najde klid, pokoj a blaženost. – Letter 115, 1905 MM 109.3
Falešné zázraky
Satan je pilný student bible. Ví, že má krátký čas, a proto se všemožně snaží mařit Boží dílo na této zemi. Nelze si představit zkušenost dítek Božích, které budou žít, až se nebeská sláva setká s opakováním se dřívějších pronásledování. Oni budou chodit v světle od trůnu Božího. Anděly Božími bude stále udržováno spojení nebe se zemí. Satan zase obklíčen zlými anděly, bude tvrdit, že jest Bohem a činit všelijaká znamení, aby svedl, by možné bylo, i vyvolené. MM 110.1
Dítky Boží nenajdou pak jistoty v konání divů, jelikož satan bude napodobovat všeliká znamení, která se budou dít. Pokoušené a zkoušené dítky Boží najdou sílu v tom znamení, o němž je řeč v Exodus 31,12-18. Budou se moci opírat stále jen na živé slovo, na „Psánoť jest“. To jest ten jediný základ, na němž budou moci pevně stát. Všichni pak, kteří zrušili svou smlouvu s Bohem, budou v onen den bez Boha a bez naděje. – 9T 16 MM 110.2
Uchopte se věčnosti
Léčba koncentrací mysli musí být prosta jakýchkoliv lidských kouzel. Nesmí se plazit před lidstvím, ale vzlétnout vzhůru k duchovnu a chopit se Věčnosti. – Letter 120, 1901 MM 110.3
Satanovy zdánlivé zázraky
Musíme být na stráži proti satanovu podvodnému umění. On se zmocní lidského těla a vyvolá u mužů a žen různé nemoci. A když přestane používat své zlé moci, bude prohlašováno, že se stal zázrak. Musíme skutečně rozumět moci a síle Ježíše Krista, abychom zachránili v nejzazších koutech země všechny, kdož k Němu přijdou. … MM 110.4
Muži a ženy nesmí propadnout takzvané vědě a zkoumat, jak zaujmout mysl těch, kdo se s nimi stýkají. To je věda, které učí satan. Musíme takovým svodům odpírat. Nesmíme si zahrávat s mesmerismem a hypnotismem. To je tzv. věda toho, jenž ztratil svou prvotní důstojnost a byl vyhnán z nebeských prostorů. MM 110.5
Věda čistého, zdravého, důsledného křesťanského života se získá jen studiem Božího slova. To je nejvyšší vzdělání, kterého může dosáhnout pozemská bytost. To jsou lekce, jímž je nutné učit v našich školách, aby z nich vycházeli lidé s čistými myšlenkami, jasnou myslí a neposkvrněným srdcem, připraveni stoupat na žebříku pokroku a v životě uplatňovat křesťanské ctnosti. – Manuscript 86, 1905 MM 111.1
Satan se snaží uvést mysl ve zmatek
Po celé tisíciletí se satan neustále zabývá lidskou myslí a naučil se ji dobře znát. V těchto posledních dnech sytí lidskou mysl svými myšlenkami. Dělá to tak chytře, že ti, kdo se jím nechají vést, nemají ani nejmenšího tušení, že je vede podle své vůle. Tento veliký podvodník doufá, že lidská mysl nebude nakonec slyšet jiný hlas než jeho. – Letter 244, 1907 MM 111.2
Nebezpečný způsob léčby koncentrací mysli
Jsem velmi sklíčena tvým případem. Musím ti proto napsat, protože bys ve své slepotě nepostřehl, co je třeba k tomu, aby ses polepšil. Vím, že se obíráš myšlenkami, které Bůh zakázal. Nazvala bych je zvláštním druhem léčby koncentrací mysli. Myslíš si, e tuto léčbu koncentrací mysli můžeš profesionálně používat ve svém povolání lékaře. Ve velmi vážném varování zazněla tato slova: Střež se toho, kam směřují tvé kroky a tvoje mysl. Tato práce ti nebyla Bohem uložena. Teorie kontrolování lidské mysli druhou myslí byla vymyšlena ďáblem. Chce zaujmout místo hlavního strůjce a vkládat lidskou filozofii tam, kde má filozofie božská. MM 111.3
Nikdo nesmí používat své vůle k tomu, aby ovládal smysly a rozum druhé osoby tak, že je její mysl trpně podrobena vůli toho, kdo ji kontroluje. I když se zdá, že je to něco velkolepého, je to věda, které nesmíš v žádném případě používat. … Existuje mnohem lepší metoda než ovládání lidské přirozenosti lidskou přirozeností. MM 111.4
Varuji před tímto nebezpečím. Skutečná a bezpečná léčba koncentrací mysli je zcela jiná. Lékař musí vychovávat lidi k tomu, aby vzhlíželi od lidského k božskému. Ten, kdo stvořil lidskou mysl, ví přesně, co tato mysl potřebuje. MM 112.1
Když se obíráš vědou, kterou jsi začal propagovat, vychováváš své žáky k něčemu, co není bezpečné ani pro tebe, ani pro ty, kdož ti byli svěřeni k výchově. Je velmi nebezpečné zamořit mozky vědou o léčbě koncentrací mysli. MM 112.2
Úskočný závěr
Snad se ti bude zdát, že je tato věda neobyčejně cenná, ale je to léčba, připravená pro tebe i pro jiné samotným ďáblem. Je to kouzlo hada, který uštkne duchovní smrtí. Obsahuje mnohé zrnko, jež se zdá být kouzelným, ale je cizí přirozenosti a duchu Kristově. Touto vědou se nedostaneš k Tomu, jenž je život a spása. MM 112.3
Ubohé, nešťastné duše, s nimiž ses dostal do styku, potřebovaly více tvé péče a pozornosti, než od tebe dostaly. Mohl jsi je povzbudit, aby vzhlížely k Ježíši Kristu a tímto pohledem se připodobnit k Jeho obrazu. MM 112.4
Skutečná znalost Ježíše Krista tě povede i tvou mysl… bezpečným směrem, nadchne tě pro pravou bohoslužbu. Je to přátelství duše s Tím, kdo je podstatou života. Přijdeš-li do styku s Ním, tvá mysl bude přitahována k Jeho srdci, plnému života a bude podnícena Jeho posvěcením. MM 112.5
Buď opatrný, můj bratře, … kterým směrem se nese tvoje víra. Ježíš žije, aby se za tebe přimlouval. Ztotožni svoji mysl s myslí Kristovou. Budeš-li sjednocen s Jeho myslí, nebudeš se vznášet do výšin, z kterých bys nakonec padl do hlubokých temnot. Nezabývej se tím, co se ti dnes zdá přitažlivým, ale co nevede ke Kristu. Nech své touhy stoupat výš k čistému, pravému přátelství s Ním, jímž budeš zcela jistě oslaven. Pak budeš mít náboženství, které bude mocnou oporou dobra. Přestaneš se zabývat tím, co je nástrahou smrti. MM 112.6
Výzva k dokonalosti
Náš Spasitel dokonale rozuměl lidské přirozenosti. Praví každému člověku: „Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.“ Jako je Bůh dokonalý ve své působnosti, tak má být i člověk dokonalý v tom, co dělá. Ti, kdo přijímají Krista, jsou mezi těmi, k nimž byla promluvena slova plná naděje. „Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno Jeho.“ Tato slova nás ubezpečují, že se nemusíme spokojit s ničím menším, než s tím nejlepším a nejvyšším charakterem vytvořeným k Božímu obrazu. Budeme-li mít takové charaktery, pak se život, víra a čistota náboženství stanou nejpoučnějším příkladem pro druhé. „Spravedlnost povýší celý národ, avšak hřích je hanbou lidu.“… MM 112.7
„Ale bojím se, aby snad, jakž onen had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.“… MM 113.1
„Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským. Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světu panům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko. A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi. Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra svá pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti. A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje, a zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti. Lebku také spasení vezměte i meč Ducha, jenž jest slovo Boží.“ MM 113.2
Osobní zkušenosti s nepravou vědou
Na počátku své práce jsem musela těžce bojovat proti léčbě soustředění mysli. Byla jsem posílána od místa k místu, abych dokázala mylnost této vědecké disciplíny, kterou se již mnozí začali zabývat. Léčba koncentrací mysli byla přijímána zcela nevinně, aby prý bylo ulehčeno napětí v mysli nervově nemocných. Avšak jak ubohé byly výsledky! Bůh mne posílal z místa na místo, abych učinila přítrž všemu, co s touto vědou souviselo. MM 113.3
Chci s tebou mluvit zcela jasně. Začalo se s ní jako s metodou křesťanského lékaře, ale tato metoda nemůže být zavedena v našich zdravotních institucích. Ačkoliv vypadá zcela nevinně, znamená léčba koncentrací mysli zkázu nemocných, u kterých byla použita. Třetí kapitola druhé epištoly sv. Pavla k Timoteovi popisuje osoby, které přijímají podobný blud, a snaží se plně ovládat mysl druhých. To všechno však Bůh ukázal. Léčba koncentrací mysli je vědou satanovou a je důležité, aby si naši lékaři byli jasně vědomi skutečného charakteru tohoto vědního odvětví. Skrze toto odvětví se mohou dostat do velikých pokušení. Tato věda nesmí zaujmout ani nejmenší místečko v našich sanatoriích. MM 113.4
Skrze mysl ovládá satan tělo
Bůh nedal našim lékařům ani jeden paprsek světla nebo povzbuzení pro to, aby se pouštěli do takové léčby, při níž by mysl jednoho člověka úplně ovládala mysl druhého, takže by vůle toho druhého byla úplně vyřazena. Zkoumejme cesty a úmysl Boží. Nedovol nepříteli, aby nad tebou získal byť i sebemenší výhodu. Nedej se svádět k tomu, aby ses namáhal získat kontrolu nad myslí druhého, takže se stane jen nástrojem ve tvých rukou. Je to ďábelský způsob práce. Právě tak totiž pracuje, když svádí lidi, aby prodali své duše za alkohol. Zmocní se těla, duše i mysli a pak to již není člověk, který něco dělá, nýbrž satan. Krutost satanova se pak nejlépe ukáže tehdy, když opilec zvedne ruku, aby srazil k zemi ženu, které slíbil lásku a ochranu. Opilcovy činy jsou výrazem satanovy zběsilosti. MM 114.1
Skutečné nebezpečí
Můj bratře, vidím tě ve skutečném nebezpečí, že budeš sveden ďáblem. Žijeme v době, kdy se mezi věřící i nevěřící vloudí každá forma fanatismu. Satan přijde, aby k lidem mluvil lživými slovy pokrytectví. Vymyslí si všechno možné, aby mohl podvést mysl mužů a žen. MM 114.2
Čím více lidé ztrácejí smysl pro potřebu živého náboženství, tím víc se stávají obětí nízkých a přízemních myšlenek a ideálů, které vychvalují jako skvělé vědění. Lékaři, kteří ztratili své spojení s Kristem, mají své vlastní nápady, které považují za velkolepé vědecké poučky, které musí být předloženy lékařským odborníkům jako něco nového. MM 114.3
Byla jsem probuzena a vyzvána, abych tě před těmito věcmi písemně varovala. Dovol, abych ti to řekla přímo. Tvoje mysl se ocitla na nejisté půdě a tvoje námaha zachránit sám sebe je marná. Žádný člověk nemůže sloužit dvěma pánům. Budeš-li se snažit sloužit světu i Pánu, nabudou ve tvém životě vrchu světská jednání. Proč? Protože slovo Boží přestane mít svou cenu, protože srdce se již nepodrobí tvárnému, působení Ducha svatého. Vůle nebude už více oddána Bohu a objeví se známky nepřátelství k Bohu. Začnou vládnout přirozené pohnutky srdce, sloužící přirozenému člověku… MM 114.4
Můj bratře, jestliže pěstuješ své vlastní nápady místo pravdy, Bůh tě nemůže osvítit. S dnešním stavem charakteru nemůžeš chápat, jaká je nejlepší cesta k zásadám, které spočívají na pevné základně. Tvojí největší starostí je: Jsem ve svém postavení uznáván? Jsem přizván, jak se sluší a patří, k důležitým rozhodnutím? Tvé sobecké nápady se nesmí stát v našich sanatoriích rozhodující. Musíš uznat také úsudek jiných správně smýšlejících mužů a žen. … MM 115.1
Naši lékaři nemohou při svých rozhodnutích zůstat stát v půli cesty. Musí cele důvěřovat Kristu. Pak zdravý tep obnoveného srdce okamžitě změní ovzduší kolem nich. Ujistěte se o tom, jestli vás Kristus přijal, poněvadž jste závislí na zásluhách ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Spasitele. Jeho spravedlnost musí být vaší spravedlností. On ji pro vás dobyl, a když ji přijmete, stojíte v Boží přítomnosti ospravedlněni. – Letter 121, 1901 MM 115.2
Povznášejte mysl ke Kristu
Nemá být vyvyšován žádný lidský lékař, ale jedině Kristus, ten Veliký Lékař. Lékaři, Ježíš Kristus vyslyší vaše modlitby. Ošetřovatelky, máte-li živé spojení s Bohem, můžete k Němu s důvěrou přivádět nemocné. On utěší a požehná trpící, jejich mysl uklidní a usměrní tak, že bude prodchnuta vírou, nadějí a odvahou. Kristův život, Kristova milost – to jsou jediné síly, které mohou v lidské mysli bezpečně působit. Ať je zapuzen každý jiný vliv. MM 115.3
Nesmí se dovolit, aby někdo, byť i sebevětší, ovládl mysl jiné osoby v domnění, že tím svému bližnímu prokazuje ohromné dobrodiní. Léčba sugescí je nejnebezpečnější podvod. Může být sice dosaženo okamžité úlevy, ale mysl takto kontrolovaného člověka už nikdy nebude silná a spolehlivá. Můžeme být tak slabí, jako žena, která se dotkla okraje Kristova roucha. Užíváme-li však našich od Boha nám daných možností předstoupit před Něj u víře, odpoví nám tak rychle, jak odpověděl na onen dotek víry. MM 115.4
Není to podle Boží vůle, abychom podrobovali svou mysl jinému člověku. Kristus, jenž vstal z mrtvých a který se posadil na trůně po pravici svého Otce, je mocný Lékař. Jeho proste o uzdravení. Jen Jeho prostřednictvím mohou hříšníci předstoupit před Boha takový, jací jsou. Nemohou to učinit prostřednictvím lidské mysli. Lidský prostředník se nikdy nesmí stavět mezi nebeskou moc a trpícího člověka. MM 116.1
Není nikoho, kdo by neměl možnost spolupracovat s Pánem a nemohl usměrňovat mysl jiných k Němu. Řekněte lidem o milosrdenství a síle Toho, kdo je největším Lékařem, jakého kdy svět znal. On přišel na svět, aby v člověku obnovil mravní obraz živého Boha. Když Kristus viděl, jak satan ovládá mysl mužů a žen, přišel a potřel mocnosti temnot, aby zničil satanovu moc, kterou získal nad lidskou myslí. Učiňte Spasitele středem přitažlivosti. MM 116.2
Jistý kazatel kdysi řekl, že si je jist tím, že Kristus něco věděl o vědě. Jak si to jen mohl ten duchovní myslit? Věda! – Kristus mohl otevírat jedny dveře vědy za druhými. Mohl lidem zjevit poklady, o kterých by přemýšleli dodnes. Poněvadž však věděl, že by tohoto vědění bylo zneužito k neposvěceným záměrům, neotevřel tyto dveře. MM 116.3
Nebezpečná věda
Nesmíš se nechat myšlenkově ovládnout někým jiným. Léčba koncentrací mysli je nejhroznější věda, která kdy byla propagována. Každá zločinná bytost jí může použít k provádění svých vlastních zlých záměrů. S takovou vědou nesmíme mít nic společného. Měli bychom se jí bát. Ať není nikdy ani jediná z jejích zásad uvedena do některého našeho institutu. MM 116.4
Kristus nemůže udělat nic pro ty, kteří se spojují s nepřítelem. Volá nás: „Pojďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým. Jho mé zajisté jestiť rozkošné a břímě mé lehké.“ Jestliže se ve svých denních zkušenostech naučíme Jeho tichosti a pokoře, našli jsme klid a odpočinutí. Pak není třeba, abychom se zabývali nějakou tzv. vědou s mystickou příchutí, abychom mohli uklidnit nemocné. Jediná věda, která jim dá skutečný, pravý klid a pokoj, to je věda spasení, znovuzrození, živé víry v živého Spasitele. – Manuscript 105, 1901 MM 117.1
*****
Pro další studium:
Léčba koncentrací mysli: CH 344-346; MH 241-260; 3T 168, 169
Vztah mysli k tělu: CH 28, 29
Léčení těla prostřednictvím mysli: CH 349, 350 (3T 184)
Chorobná představivost, příklady účinku při různých chorobách: 1T 700; 2T 523-536
Vyvoláno rozčilující četbou: FE 163, 164
Moc vůle při léčení: CH 94, 439, 440; DA 202, 203; 2T 325, 428, 533
Ilustrováno vyléčením paralýzy: 3T 168, 169; DA 267-269
Ovládání představivosti: CH 95-97 (2T 522-525)
Jak zacházet s duševními chorobami: CH 323-325
Účinek zbožnosti na zdraví: CH 627-630; 4T 552-554
Víra zničena bludnými soustavami: 1T 291, 296, 297
Falešné zázraky: EW 59, 60
Jasnovidci a magnetičtí léčitelé: PK 210211
7. Honoráře a mzdy
Přemrštěné honoráře
Zvyky a tradice tak ovládly lékařské povolání, že lékaři musí být poučeni o těch nejzákladnějších zásadách Boží cesty. Lékař slouží tělu tím, že ho léčí, avšak ostatní práce je dílem našeho Pána. On musí s lékařem spolupracovat, jinak nemůže mít lékař žádný úspěch. MM 119.1
Prosím, přečtěte si pečlivě patnáctou kapitolu knihy Exodus. Pán dal Mojžíšovi pro Izrael povzbuzující poselství. Nezasloužili si dobro, které jim ustavičně prokazoval, a přece s nimi uzavřel smlouvu milosrdenství: „Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina, Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a ostříhati budeš všech ustanovení jeho; žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.“ Čtěte také sedmou, osmou a dvacátou osmou kapitolu Deuteronomium. MM 119.2
Boží ponaučení pro Izrael
Pán musel dát Izraeli ponaučení. Tímto ponaučením byly vody v Marah, protože představovaly nemoci, jimiž byly postiženi lidé pro svou hříšnost. Není vůbec divu, že obyvatelé země trpí všemi možnými nemocemi. Je to proto, že přestupují Boží zákon. Totéž činil i Izrael. Strhli ohrady, které Bůh ve své prozřetelnosti vybudoval, aby je uchránil od nemocí, aby mohli žit ve zdraví a svatosti a neučili se poslušnosti, dokud budou putovat pouští. Putovali pod zvláštním Kristovým vedením, který sám sebe obětoval, aby zachránil lid, který měl přes všechno satanovo mistrné pokušení na paměti Boha. Byl to Kristus, který – zahalen v oblakovém sloupu – si přál zachovat pod svým ochranným křídlem všechny, kteří by plnili jeho vůli. MM 119.3
Nebyla to náhoda, že při svém putování přišli Izraelité do Marah. Dříve než opustili Egypt, začal je Pán vést k tomu, aby si uvědomovali, že On je jejich Hospodin, Osvoboditel a Ochránce. Reptali proti Mojžíšovi a proti Bohu, ale Pán použil každou příležitost k tomu, aby jim ukázal, že je zbaví všech jejich nesnází, budou-li se utíkat k Němu. Obtíže, se kterými se setkávali, a kterými museli projít, byly částí velikého Božího plánu, v němž měli prokázat svou věrnost. MM 120.1
„A přišedše do Marah,… reptal lid na Mojžíše, řka: Co budeme píti? I volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin dřevo, kteréž jakž uvrhl do vod, učiněny jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho zkusil. A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina, Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší ku přikázáním jeho, a ostříhati budeš všech ustanovení jeho; žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.“ Ač neviditelný jejich zrakům, byl Bůh vůdcem Izraele, byl jejich mocným Lékařem. On to byl, jenž propůjčil dřevu vlastnosti, které způsobily, že vody zesládly. Tak jim chtěl dát ponaučení, že může svou mocí vyléčit zlo a nemoci lidských srdcí. MM 120.2
Na místě Kristově
Kristus je velkým Lékařem nejen těla, ale i duše. On přivádí člověka k Bohu, který dopustil, aby byl Jeho jednorozený Syn zmučený, a aby z Něho prýštily ozdravné síly pro zhojení našich nemocí. Lékaři mají jednat na místě Kristově. Každý lékař, který se pevně postavil na Skálu věků, čerpá od tohoto velkého Lékaře ozdravující moc. Křesťanský lékař by měl co nejpřesněji a co nejrozhodněji následovat Kristova příkladu. MM 120.3
Když měl Kristus odejít od svých učedníků, kteří Ho měli před světem zastupovat, dal jim nové přikázání. „Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek, jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého. Po tomto poznají všichni, že jste moji učedníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.“ Tuto lásku nepoznali do té doby, dokud neuviděli utrpení a smrt Ježíše Krista na golgotském kříži. Toto nové přikázání lásky bylo dáno k vůli slabým, ubohým a nemocím. MM 120.4
Každá potíž, která se vyskytla, byla pro Kristovo srdce voláním o pomoc. Chudí, nemocní, opuštění, zoufalí a odvahy zbavení nalezli v Něm soucitného Spasitele, mocného Lékaře. „Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.“ Kristus ztotožňuje své zájmy se zájmy trpícího lidstva a poučuje nás, že cokoliv učiníme pro zmírnění bolesti trpícího, učinili jsme Jemu. … MM 121.1
Je mnoho důležitých ponaučení, která se musí naučit všichni, kdo slouží Kristu. Lid, zachovávající Boží přikázání, musí být poznamenán, znamením soboty. Sobota, zachovávaná v duchu pravé poslušnosti, ukáže, že mají být dodržována všechna Boží přikázání, „abyste věděli, že já jsem Pán, jenž posvěcuje vás“. MM 121.2
Zdroj lékařovy dovednosti
Pán hledí na každého člověka a má své plány s každým z nás. Chce, aby lid, zachovávající Jeho přikázání, byl zvláštním lidem, žijícím podle Jeho svatých příkazů, obsažených v Jeho Slově. Chce, aby lékaři vymýtili ze své praxe všechno, co se tam vloudilo sobectvím, ziskuchtivostí a nespravedlností. On dal lékařům moudrost a dovednost a proto chce, aby mezi těmi, kdo si učinili zákon Hospodinův svým životním zákonem, nebylo nic, co zavání okrádáním a nespravedlností. Bůh stvořil vše tak, aby to, co je nemocné, mohlo být uzdraveno. Kdyby lidé správně používali svých rozumových schopností, které jim dal Bůh, byl by tento svět místem, připomínajícím nebe… MM 121.3
Všichni potřebujeme mnohem vyšší, čistší, světější víru v Boha. Každý lékař má být poctivý a věrný svým zásadám. V žádném případě nesmí své pacienty podvádět. Provádí-li jednoduchou operaci, musí za ni účtovat jednoduchou cenu. Honoráře, které účtují jiní praktičtí lékaři, nemohou pro něj být směrodatné. Nemocné tělo, na němž uplatňuje svoji dovednost, je majetkem Božím. On řekl: „Vy nejste sami svoji, neboť jste vykoupeni za mzdu, proto oslavujte Boha svým tělem i duchem, kteréžto jsou Boží.“ MM 121.4
Přemrštěné honoráře, které účtují lékaři v této zemi (Austrálie), jsou-li zavoláni, aby ošetřili trpícího nemocného, jsou loupeží a podvodem. Bůh dal lékařům moudrost a dovednost. Není to člověk, který zachraňuje životy, to činí ten Velký Lékař. Nemocným lidem jsou však často účtovány zásahy, které nebyly nikdy provedeny. … MM 122.1
Správná soudnost
Bůh chce takové lékaře, kteří zreformují léčebné metody. Bůh chce lékaře, kteří by s Ním spolupracovali. On chce mezi lékaři, kteří pracují na Jeho místě probudit soudnost. Lékař, který miluje svého bratra jako sebe samého, nebude účtovat přemrštěné honoráře. Zde musí dojít ke změně. Je právě tak podstatně důležité, aby došlo k reformě v lékařském povolání, jako v jiných obchodních odvětvích. Lékaři a advokáti se v honorářích úplně překonávají. Pán to všechno vidí. Pro věřícího lékaře není směrodatná žádná z těchto Bohem zavržených tradic, zvyků a způsobů. On je Božím služebníkem, pracuje na místě Kristově, je Jeho reprezentantem a jeho práce, jeho míry a váhy kontroluje sám Bůh. Lékařovou životní normou musí být Boží přikázání. Jeho každodenní život musí být měřen a řízen měřítkem a zásadami zákona. MM 122.2
Vyčištění chrámu
Kristus vyhnal farizeje a zákoníky pro jejich nepoctivé způsoby, které zavedli do chrámových prostor. Ovlivňovali kupující a prodávající, aby kupovali obětní zvířata za nejnižší cenu a prodávali je za vysokou cenu těm, kteří přicházeli z daleka a nemohli své oběti přivést s sebou, takže byli nuceni kupovat je v Jeruzalémě. Když tito muži seděli za stoly a počítali takto vydřené peníze, stál Kristus před nimi. Jeho oči se leskly nevolí, když viděl takové podvodné jednání. Udělal si bič, jakého se užívalo k pohánění dobytka, vyhnal z chrámu všechny, kdo prodávali a kupovali, zpřevracel stoly penězomněcům a židle těm, kdož prodávali holubice, se slovy: „Psánoť jest: Dům můj, dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.“ MM 122.3
A pak tento Obnovitel vykonával své zdravotně misijní dílo. „I přistoupili k Němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je.“ MM 123.1
Tržiště a obchody potřebují vyčištění. Soudní dvory, kanceláře advokátů, lékařská bratrstva potřebují očistu. Mám říci, že zdravotně misijní dílo potřebuje také očištění? Kristus, který přišel na naši zem, aby nám zjevil něžný soucit srdce svého Otce, nám ukázal způsob, jak ti, kdo světí sobotu, si mají počínat ve své práci. Tento způsob je prostě popsán v padesáté osmé kapitole Izaiáše. Bůh nechce být zapleten do nějakého nečestného jednání. Duše, která světí sobotu, je poznamenána znamením vlády Boží a nesmí toto znamení zneuctít. Jestliže bedlivě zkoumáme Boží slovo, pak budeme vědět, máme-li znamení krále, byli-li jsme vyvoleni a povoláni k uctívání Boha. Prosím, čtěte také Dt 6,4-9 a Ez 20,12-20. … MM 123.2
Bůh nikdy nedovolí, aby někdo, kdo nebude mít pečeť věrných, znamení Jeho vlády, prošel perlovou branou města Božího. Každá spasená duše zachovává čisté zásady, které vyvěrají ze samé podstaty pravdy. Zlatými pouty se musí přivázat k věčné moci a lásce Boha pravdy. Musí být oddaná zásadám Božího slova, věrná věčné smlouvě, která je znamením mezi člověkem a jeho Stvořitelem. MM 123.3
Bohem usměrněné svědomí
Naše chování musí ovládat vznešená a ušlechtilá spravedlnost. Síla mysli, učení, mocný vliv nepojistí člověka pro život věčný. Bůh odvažuje činy. Každý musí utvářet svůj individuální charakter podle vzoru Kristova. Musí mít svědomí usměrněné Bohem. Musí vidět za každý příslib Všemohoucího, s nímž jako Jeho nástroj bude vykonávat Jeho vůli. Jestli člověk nezaujme toto postavení, jeho víra ztroskotá. Nikdo, jehož kotvy nejsou bezpečně zakotveny v nezměnitelných zákonech nebes, nebude Bohem pojištěn pro věčný život. Musí prokázat, že Kristus pracuje jeho prostřednictvím v předpisech, jež vyplývají z jeho vědění, i v praktické poslušnosti. MM 123.4
Duše, rozmlouvající skrze Písmo svaté s Bohem, která se modlí za osvícení a své srdce otevírá Spasiteli, nebude mít bludné představy, světské plány a touhu po poctách a vyznamenáních všeho druhu. Kdo hledá pravdu jako skrytý poklad, nalezne ji v Božím slově, zprostředkujícím spojení s člověkem. David praví: „Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.“ To neznamená, že jsou tím míněni slabí duchem, ale ti, kteří si v jakémkoliv postavení náležitě uvědomují svoji potřebu obcování s Bohem, jak to činil Enoch. Slovo Boží zušlechtí mysl, posvětí lidské jednání a uzpůsobí ho, aby byl spolupracovníkem v Božím díle. Vznešená životní norma svatého Božího zákona bude pro něj znamenat mnoho; bude to životní míra pro celý zbytek jeho života. Bude to znamenat svatost, připravenou pro ty, kteří byli vykoupeni Pánem a jak bude přijímat Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele, tak bude přijímat chléb života. Slovo Boží je Duch i Život a je-li přiváděno do každodenních zkušeností, zušlechtí celou přirozenost člověka. Jeho duši se otevře pohled na Spasitelovu lásku, jak ji vylíčilo pero inspirace, aby jeho srdce roztálo k něžnosti a kajícnosti. MM 124.1
Pak porozumíme radám velkého apoštola: „Jakožto nyní zrození nemluvňátka, mléka beze lsti, Božího slova žádostiví buďte, abyste jím rostli.“ V chápání a k obrazu charakteru Kristově. Rozvoj charakteru a růst vědění i moudrosti, to budou výsledky toho, jestliže se budeme živit Božím slovem. MM 124.2
Co by činil Kristus?
Všem našim pracovníkům, našim duchovním i lékařům připomínáme, aby při vší své práci pečlivě uvažovali o dokonalé a naprosté poslušnosti přikázání Božího slova. Nezapomeňte se při každém kroku ptát: Jak by se při této práci zachoval můj Spasitel? Jaký zanechám dojem u svých spolupracovníků? Ve spolupráci s Kristem musí vzít na sebe Jeho jho, když usilují o zdraví těla, mysli, srdce a duše. Jak musí být každý lékař opatrný, chce-li být představitelem Mistra! … MM 124.3
Nové metody
Je na čase, aby Boží lid, nesoucí znamení Jeho království a řídící se jedinou autoritou „Psánoť jest“, začal pracovat. Svět je naším pracovním polem a my musíme usilovat dát světu poslední poselství milosrdenství. Každý náš čin je střežen žárlivýma očima. Lékaři, buďte na stráži. Ve svém postavení můžete sloužit Bohu, jestliže použijete nových metod a nebudete používat drog. MM 125.1
Jako reformátoři musíme reformovat i lékařskou praxi a vychovávat lid. Musíme konat svou práci v plném uznávání Boha, používat přísných zásad milosrdenství a spravedlnosti. Naše práce nemůže být jako oděv, ušitý horkou nití, volnými, povolujícími stehy. Musíme napodobovat dokonalost Boží. „Boží rolí, Boží vzdělání jste.“ Základy každého stavení musí být pevné a solidní, trvající po celou věčnost. – Manuscript 63, 1899 MM 125.2
Buďte lidmi spravedlivých zásad
Poctivost, bezúhonnost, spravedlnost, milosrdenství, láska, soucit a sympatie – to jsou vlastnosti, které potřebuje lékařská misijní práce. A přitom všem pracovním úsilí musí mít účast náboženství Písma. Pán si nepřeje, aby Jej zastupoval v díle ten, kdo pěstuje nesprávné návyky a zvyklosti světských lékařů při léčení trpícího lidstva. Naši Lékaři musí změnit svou praxi, aby za operace v kritickém stavu nebrali vysoké honoráře. A změna musí jít ještě o krok dále: Často se účtuje přemrštěná cena za docela malé služby pod záminkou, že lékaři se musí při stanovení honoráře řídit zvyklostí světských lékařů. Někteří sledují tyto světské způsoby proto, aby – jak říkají – našetřili prostředky pro službu Boží. Bůh však takové oběti nepřijímá. Říká: „Já zajisté nenávidím loupeže při oběti.“ (Iz 61,8) Kdo se svými bližními jedná nespravedlivě a vyznává, že věří v Boží Slovo, bude souzen za jeho nesprávný výklad. MM 125.3
Když mi to vše bylo ukázáno, řekl můj Učitel: „Instituce, které jsou závislé na Pánu a přijímají Jeho pomoc a spolupráci, musí se vždy řídit zásadami Jeho zákona. Účtovat velikou sumu peněz za práci několika minut není spravedlivé. Lékaři, kteří pracují pod vedením největšího Lékaře, jakého svět kdy znal, musí uplatňovat zásady evangelia i při stanovení každého honoráře. Nechť milosrdenství a láska Boží jsou napsány na každém dolaru, který je přijímán.“ MM 125.4
Budou-li naše sanatoria vedena tak, jak být mají, vykoná se velké zdravotně misijní dílo. Každý bude svou práci vykonávat takovým způsobem a v takovém duchu, že bude zářit jako světlo v širém světě. MM 126.1
Bůh vyžaduje praktické, Kristu podobné dílo. Pacienti, kteří přicházejí do našich sanatorií, mají vidět, jak jsou uskutečňovány zásady, obsažené v 58. kapitole Izaiáše. Kdo přijal pravdu, ať tuto pravdu uskutečňuje, protože to pravda je. V Božím díle v našich institucích má být pravda zachovávána se všemi svými svatými důsledky. MM 126.2
Musíme zachovávat náboženské zásady
Praktický lékař musí na všech místech uchovávat své náboženské zásady čisté a neposkvrněné. Pravda musí převyšovat všechno ostatní v jeho praxi. Musí využívat svého vlivu jako prostředku k očištění duše ozdravným paprskem Slunce Spravedlnosti. Přišla-li by doba, kdy to lékaři nemohou dělat, pak by si Pán nepřál, aby adventisté s. d. budovali další lékařské instituce. Vysoké honoráře jsou ve světě běžné, ale do naší práce musí být zavedeny korektní zásady. Zachovávejme biblické měřítko. Musíme kráčet po cestě Páně, po cestě spravedlnosti, milosrdenství a pravdy. Za malé operace nesmí být účtovány přemrštěné obnosy. Co bude účtováno, musí být přiměřené vykonané práci. MM 126.3
Co vykonáme v našich lékařských institucích, musí věrně odpovídat názvu „Lékařské misijní dílo“. Nesmíme dopustit, aby Pán o nás smýšlel špatně, protože nejsme dobrými představiteli díla Kristova. Nebylo nám Bohem dovoleno vykonávat dílo, které by neobstálo před soudem. On nechce, aby instituce, založená jeho lidem, měla pověst podobnou, jakou měl Ananiáš a Zafira. Toužíme po pověsti sebeobětování, velkodušnosti a oddanosti křesťanské víře, prodali svůj majetek a položili k nohám apoštolů část výtěžku, předstírajíce, že dávají všechno. Nikdo je nenutil dát vše, co měli, na rozmach křesťanství. Bůh by byl přijal i část. Ale oni si přáli, aby se o nich věřilo, že dali vše. A tak si myslili, že získají pověst, a níž velmi stáli, ale současně zadrželi část svých peněz. Myslili, že se jim jejich plán podařil, ale oni podváděli Pána a ten to vyřídil stručně. Byl to první případ podvodu a nevěrnosti v nově založené církvi. Bůh je oba usmrtil, dávaje tím varování všem, kteří by chtěli obětovat pravdu k získání obliby. MM 126.4
Nesmíme být špatnými představiteli toho, v co jak tvrdíme, věříme, abychom se někomu zalíbili. Bůh opovrhuje těmi, kdo Jej špatně reprezentují a zapomínají na plnění svých povinností. Nestrpí člověka, který mluví a nic nedělá. Nejlepší a nejušlechtilejší práce, jestliže budeme pracovat čestně a poctivě. – Manuscript 169, 1899 MM 127.1
Procentuální plánování může být léčkou
Pán mi ukázal, že jsi udělal velkou chybu, když sis kromě své pravidelné mzdy nechal všechny peníze, které jsi dostal za oční, ušní a krční léčení. Byla to nastražená léčka, která měla na tebe neblahý vliv. Tvá velká touha po okázalosti tě vedla k výstřednostem. … MM 127.2
Povinnost být svatým a mít ryzí povahu
Můžeme bezpečně následovat pouze to, co je čisté a dobropověstné. Vůči Pánu mají lidské bytosti zůstat svatými a mít ryzí povahu, protože byly vykoupeny drahocennou krví Syna Božího. Svým slibem křtu se slavnostně zavázali, že nepodniknou nic, co by na jméno křesťana vrhlo špatné světlo. Před Otcem, Synem a Duchem svatým se vyznávající křesťan slavnostně zavázal, že se zříká pýchy, lakoty a nevěry. A jako pravý křesťan, který se snaží plnit tyto závazky, nedůvěřuje sobě samému a pociťuje stále více závislost na Bohu. Zvyšuje Jeho úctu a lásku k Spasiteli a stává se živým svědkem svého Mistra. Uvědomuje si, co to znamená být dítkem Božím. Stále myslí na to, že očišťující krev Ježíše Krista mu zabezpečuje milost a zušlechtí jeho charakter. Duchovně vyrůstá jako vznešený cedr. Denně má své obecenství s Bohem a získává celou pokladnici vědomostí, z níž může čerpat. Stává se dobrým znalcem Písma svatého. Společenství s Otcem i Synem je pro něj potřebou a on se učí znát vůli Boží. Jeho láska k Bohu a bližnímu vzrůstá a upevňuje se. – Letter 46, 1901 MM 127.3
Dávejte pozor na vydání
Jestliže se lékaři domnívají, že nejsou dostatečně honorováni, měly by se přezkoumat všechny okolnosti. Je-li jejich práce příliš namáhavá, měli by dostat výpomoc, aby se mohli rozdělit o zodpovědnost a aby byly jejich úkoly menší. Naše práce je velmi zodpovědná, a proto musíme být velmi opatrní na to, jak využíváme své síly. Před námi je svět, jemuž má být poskytnuto světlo. Duše, které nebyly varovány, hynou. Kdyby se měli jedni uspokojit vysokými mzdami, museli bychom propustit jiné pracovníky, jejichž služby potřebujeme. Kdo by to však měl být? – Manuscript 59, 1912 MM 128.1
Chytráctví zneucťuje Boha
Někteří vám budou radit, že chcete-li mít ve svém povolání úspěch, musíte na to jít chytře a musíte se někdy uchýlit od úzkoprsé poctivosti. Taková pokušení člověk často uvítá. Nenechte se však podvést a oklamat. Nepochlebujte si. Neotvírejte dokořán dveře, kterými vkročí nepřítel, aby se zmocnil vašeho nitra. Při první sebemenší úchylce od cesty přísné poctivosti vám hrozí nebezpečí. Nic si nenamlouvejte. Zachovejte si důstojnost, danou vám Bohem. Je naprosto nezbytné, aby se každý lékařský pracovník uchopil a pevně držel ruky Všemohoucího. MM 128.2
Chytračení vede vždy do nesnází. Ten, kdo si více váží lidských poct než obliby u Boha, upadne do pokušení, aby se vzdal pro světský zisk a slávu svých zásad. A tak je stále obětována věrnost Bohu. Boží pravda musí být v srdci chována s velikou láskou a sílou, jinak vám ji satan vyrve. MM 128.3
Ať vás nikdy ani nenapadne myšlenka, že poctivý, zásadám věrný lékař nemůže mít úspěch. Takové nápady zneuctívají Boha pravdy a spravedlnosti. Poctivý lékař bude mít úspěch, protože na jeho straně je Bůh i nebe. S rozhodností odmítněte každý úplatek. Pevně držte v moci a milosti kristově svoji čest a on splní své slovo, které vám dal. – CT 485, 486 MM 128.4
Zaslíbení obětavým pracovníkům
Ať každý vykonává svou práci obětavě. Pracuj, dokud je den; neboť přichází noc, v níž žádný nemůže pracovati. Protože lid Boží pracuje horlivě, pokorně a obětavě, dostane odměnu, o které mluví Job: „Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvěcovalo mi,… Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plesání jsem vzbuzoval.“ Kristus musí být uznáván jako Stvořitel a Vykupitel. Ti, kteří spolupracují s Bohem, budou uznáváni a oceněni. Uznání věrných služebníků Božích neodejme nic z vděčnosti a chvály, kterou vzdáváme Bohu a Beránkovi. MM 129.1
Když budou všichni spasení stát kolem trůnu Božího, ti, kteří byli vykoupení z hříchu a zatracení přijdou k těm, kdo pro ně pracovali a pozdraví je se slovy: „Byl jsem ve světě bez Boha bez naděje. Hynul jsem ve zkáze a hříchu, hladověl jsem po tělesné i duševní potravě. Tys ke mně přišel s láskou a soucitem, nekrmil jsi mne a přioděl jsi mne. Přivedl jsi mne k Beránku Božímu, který snímá hříchy světa.“ – Letter 74, 1901 MM 129.2
Připravujte se pro věčnost
Učiňte ze svého života přípravu pro věčnost. Neztrácejte ani chvilku. Zachováváte Boží přikázání? Obáváte se, že Ho rozhněváte? Cítíte svou závislost na Kristu? Uvědomujete si, že Jeho moc a síla vás musí každou chvíli udržovat? Je každý den vašeho života naplněn odevzdaností, blažeností a vděčností? MM 129.3
Pracovníci v lékařské misijní službě jsou Kristem uznáváni nikoliv pro své jméno, ale proto, že jsou pod ochranou toho vedoucího Misionáře, který opustil nebe, aby položil svůj život za život tohoto světa. On říká: „Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte… Kdož by měl přikázání má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.“ MM 129.4
A tak dokažte jako svědkové Boží, že pracujete pod vedením toho Velikého Lékaře-Misionáře, že jste se svěřili Jeho rukám, abyste zjevovali Jeho Ducha, ukazovali před světem svatý charakter Jeho slavného díla a nevěřícím zjevovali přednost být pod Jeho ochranou. MM 130.1
Jestliže zdravotní misionář neuplatňuje ve svém životě slavné zásady, obsažené v tomto jménu, nemá ve velkém Božím díle cenu. Kristovo evangelium musí být uplatňováno v každodenním životě. Musíme z tohoto života na světě učinit pokud možno příklad toho, čím bude život v nebi. To očekává Ježíš od všech, kdo si osobují právo být lékařskými misionáři. Nesmí se přidržet ani jediné zásady, která má třeba jen náznak sobectví. Musí stát před světem jako následovníci Ježíše, dokazovat Jeho sebezapírání a pokoru a hlásat Jeho druhý příchod. – Letter 63, 1903 MM 130.2
Rada mladému lékaři
Tvou práci ti svěřil Pán. Očekává od tebe, že se každý týden budeš ptát sám sebe a zjišťovat, jak jsi hospodařil s hřivnami, které ti Pán svěřil. Cvičíš své duševní, mravní i tělesné síly ve snaze zalíbit se Pánu, který si přeje, abys své dary a nadání rozvíjel správným užíváním, protože ti je k tomu účelu svěřil. To, že jsi lékařem, tě nijak nezbavuje nevyhnutelnosti také jednat hospodárně. Musíš vstoupit do nových pracovních polí, a abys to mohl učinit, musíš v nejvyšší míře zachovávat zákony šetrnosti. Chceš do nich vkročit, jako jsi vkročil do lékařství? Jsi spokojen, že se druzí zapírají a chápou se těžkého kříže, zatímco ty necháš bujet svoji fantazii a marnotratně utrácíš peníze, jen aby ses ukázal? Bůh od tebe žádá, abys vším svým vlivem konal dobro. Teprve pak se ve výsledcích ukáže nekonečné požehnání. MM 130.3
Musíš se učit umění používat svého talentu k oslavě toho, který ti je propůjčil. To vyžaduje studium, modlitbu a posvěcení. Zdá se, že někteří nemají ani potuchy o umění, jak zacházet s penězi. Jejich rukama projdou stovky dolarů, aniž by učinili sebemenší věc pro svého Pána… MM 130.4
Učte se neposkvrněnosti, sebezapírání a pokoře
Bůh se na tebe dívá, jak se vyrovnáš sám se sebou. Buď mužem. Zanech výstřednosti, nemůžeš se obírat výstředními myšlenkami, sloužíš-li v lékařském misijním díle. Je už nejvyšší čas, abychom se stali také křesťany ve svých srdcích. Neposkvrněnost, sebezapírání a pokora, to jsou vlastnosti, které musí charakterizovat náš život. … MM 131.1
Čeká nás nesmírná práce. Chystáš se pomoci vším, co umíš? Bůh nám svěřil úkol, který nám mohou závidět i andělé. Lékařské-misijní dílo musí být vykonáno, protože tisíce a tisíce lidských bytostí hyne. Boží srdce se pohnulo. Celá nebesa se s nesmírným zájmem dívají, jak bude vypadat lékařská misijní práce pod vedením lidí. Budou lidé kupčit s plánem, stanoveným Bohem pro získání nejtemnějších částí země, protože je tak shovívavý? MM 131.2
Lékařské-misijní dílo je posvátná práce božského původu. Po Adamově hříchu byla zaplacena vysoká cena, aby bylo zachráněno padlé pokolení. Ti, kdo chtějí spolupracovat s Pánem v Jeho snaze o spásu a půjdou Kristovou stezkou, budou mít zaručený úspěch. Církvi je uloženo zvěstovat světu spasitelnou milost Boží. Tuto milost nemůžeme zakrýt pláštíkem sobectví a pak to nazývat zdravotně misijním dílem. MM 131.3
Církev andělem světla
Nesmíme ztrácet čas. Bůh opatřil prostředky pro záchranu hříšníků. Musíme nesobeckým dílem představovat Jeho pravdu. To je ten úkol, který nám byl svěřen a my ho musíme věrně splnit. MM 131.4
Kdy udělá církev jí svěřenou práci? Církev je zobrazována jako anděl světla, letící prostředkem nebe s věčným evangeliem, které hlásá světu. To naznačuje rychlost a neodkladnost, s níž má svou práci vykonat. V lékařské misijní práci musí vidět Ježíš Kristus ovoce své duše. Lidé musí být zachráněni. MM 131.5
Nebesa nás pozorují
Došlo však ke změně, která zpomalila dílo, které mělo podle Boží vůle postupovat kupředu bez jakékoliv stopy sobeckosti. S velkou úzkostí nás nebesa pozorují, aby viděla, jaký bude výsledek této ohromné a důležité práce. Pozoruje nás Bůh, pozoruje nás celý nebeský vesmír, a duše hynou. Je celé to dílo milosti Boží, skrze niž Bůh v minulosti projevoval milosrdenství, předmětem sobeckého kupčení? Má být pomoc, nebem určená, přinášet dobro lidstvu a slávu Bohu, ztracena neprozíravou marnotratností? Má být Boží požehnání zneužito těmi, kdo tvrdí, že věří v pravdu, kupováním, prodáváním a shrabováním zisku? MM 131.6
Bude-li na nás působit Duch svatý, prožijeme zkušenost apoštolů. Jestliže však budou převládat sobecké zájmy, Pán odejme své požehnání. Jeho lid po celém světě však obdrží z tohoto požehnání, použije-li ho k povznesení lidství. Boží dílo bude znamením Jeho dobroty, znamením, které si získá důvěru na celém světě a otevře nám zdroje k urychlení příchodu království Božího. MM 132.1
Nakažlivý příklad
Bůh zkouší upřímnost lidí. Ti, kdo zapřou sami sebe vezmou na sebe kříž a následují Krista, budou mít nepřetržitou práci v obnovování padlého lidského pokolení. Ti, kdo přinášejí pro pravdu oběti, dají světu velký příklad. Jejich příklad je nakažlivý a přesvědčivý. Lidé vidí, že v církvi je víra skrze lásku dělající a očišťující duši. Avšak ti, kdo vyznávají, že pracují pro Pána a se při tom hledí obohatit, velmi zpomalují dílo a vrhají na něj stín hanby. … MM 132.2
Boží autorita musí být uznávána
Nikdy neopusťte správné mravní měřítko, i kdyby vás jeho dodržování mělo ožebračit. Bůh ustanovil vysokou životní míru spravedlnosti. Jeho oddělování lidské moudrosti od Božské je zcela srozumitelné. Všichni, kdo jsou ve své práci na straně Ježíše Krista, musí zachraňovat, ne ničit. Světské vychytralé způsoby nesmějí se stát způsoby služebníků Božích. Boží autorita musí být uznávána. Církev na zemi má představovat nebeské zásady. V tom strašném spiknutí nespravedlnosti, podvodů, okrádání a zločinnosti musí církev svítit světlem, přicházejícím shora a v Kristově spravedlnosti stát proti rozmáhajícímu se odpadlictví. – Letter 38, 1901 MM 132.3
Jako služebníci Kristovi
Cokoliv konáme, konejme pro Ježíše Krista. Je mnoho časné práce, které lze pro Pána vykonat. Nevěrec dělá svou práci mechanicky za mzdu, kterou dostane. Nepoznává radost ze spolupráce s Mistrem. Práce, kterou dělá jenom k vůli sobě, nemá žádného ducha. V jeho životě vládnou obyčejné pohnutky, obyčejné touhy, obyčejné podněty, přání, aby se o něm říkalo, je dovedný. Může být chválen lidmi, nikoliv však Bohem. Ti, kdo jsou upřímně spojeni s Kristem, nepracují k vůli mzdě. Pracovníci Boží neusilují o to, aby byli vychvalováni. MM 133.1
V posledním velkém dni budou učiněna rozhodnutí, která budou pro mnohé překvapením. Lidská soudnost nebude mít v těchto rozhodnutích místo. Kristus bude soudit každý případ, protože mu byl Otcem svěřen veškerý soud. On bude služby posuzovat měrou pro lidi neviditelnou. On zná i ty nejtajnější věci. Když bude Soudce všech lidí všechno zkoumat, mnozí z těch, kteří by podle lidského odhadu stáli na prvním místě, budou postaveni na místo poslední, a ti, kteří byli podle mínění lidí na nejponíženějších místech, budou první. – RH July 31, 1900 MM 133.2
Otázky zpytující srdce
Táži se těch, kteří žijí v marnivosti a požitkářství: Budete se dále chovat tak, jakoby na vás nespočívala žádná zodpovědnost sebekázně a sebezapírání? K jakému účelu žijete? Jakého dobra jste dosáhli? Můžete si dovolit žít jen pro sebe? Dosáhnete věčného života, budete-li takhle žít? Nemá Bůh pro vás ani místa ani práce? Nemyslíte, že musíte udělat něco víc, než jen radost a uspokojení sobě? – Letter 4, 1902 MM 133.3
Dvě třídy služebníků
Z kázání v Grimsby, Anglie, 19. září 1886
V posledních dnech budou jenom dvě strany: ti na pravici a ti na levici. Kristus řekne těm na pravici: „Pojďte, požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím vám připraveným od ustanovení světa. Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem a dali jste mi píti, hostem jsem byl a přijímali jste mne, nah a přioděli jste mne; nemocen jsem byl a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.“ A oni odpoví: „Kdy jsme tě takhle viděli a sloužili jsme tobě?“ Kristus odpoví: „Cožkoli jste činili z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.“ Potom řekne těm na levici: „Jděte ode mne, zlořečení, do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu a andělům jeho.“ MM 133.4
První třída byla proniknuta Kristovým charakterem a nebyla si vědoma ničeho, co kdy učinila. „Pojďte, požehnaní Otce mého, vládněte království vám připraveným od ustanovení světa.“ Zde vidíme, jak Kristus ztotožňuje svůj zájem s padlým člověkem. Obrací se k těm na levici a říká jim: „Lačněl jsem a nedali jste mi jísti; žíznil jsem a nedali jste mi píti, hostem jsem byl a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři, a nenavštívili jste mne.“ A tu se ho zeptali: „Pane, kdy jsme tě vídali lačného, nebo žíznivého, neb hostě, neb nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?“ A přichází odpověď: „Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, ani mně jste nečinili.“ Ne z největších, ale z nejmenších. MM 134.1
Nuže, nyní chceme vnésti Krista do našeho každodenního života. Ti, kdo nedali jíst lačným, nepřioděli nahé, nenavštěvovali nemocných, nebyli si toho vědomi. Proč? Protože se vychovávali ve škole sebeukájení; výsledkem byla ztráta nebes a věčné blaženosti, které by byli dosáhli, kdyby své síly věnovali Pánu. – Manuscript 16, 1886 MM 134.2
Pochvala pro ty, kteří získávají duše
Nad věrnými získávateli duší bude vyřčeno blahoslavené uznání a svaté požehnání. Připojí se k těm, kteří jásají v nebesích, že byla žeň duší dokončena. Jak velký bude jásot, když všichni Pánem spasení se setkají a budou shromážděni pro ně připravených příbytcích. Ó, jaká radost pro všechny, kteří byli obětavými, nesobeckými spolupracovníky Božími a vedli kupředu Jeho dílo na této zemi. Jaké uspokojení pocítí každý z těchto ženců, když uslyší jasný, libozvučný hlas Ježíše Krista: „Pojďtež všichni, požehnání Otce mého, dědičně vládněte královstvím vám připraveným od ustanovení světa!“ … MM 134.3
Vykupitel bude oslaven, poněvadž nezemřel nadarmo. S radostným, jásajícím srdcem patří ti, kdo spolupracovali s Bohem, na námahu své duše o záchranu umírajících hříšníků, a jsou spokojení. Hodiny úzkosti, které trávili, znepokojivé okolnosti, s nimiž zápasili, zármutek srdce, protože někteří odmítli vidět a přijmout věci, které byly k jejich spáse a pokoji, jsou zapomenuty. Sebezapírání, kterým museli projít, aby podporovali práci Boží, se nevzpomíná. A když se dívají na duše, které se snažili získat pro Ježíše Krista, a vidí je jako pomníky Boží milosti a Vykupitelovy lásky, zaznívají pod klenbou nebes chvalozpěvy a díků činění. – RH Oct. 10, 1907 MM 135.1
Tisk, který je ztrátou
Bůh jistě odvrátí každý zisk, kterého bylo dosaženo sobeckými, nepravými prostředky. Bratře můj, tvé smysly musí být očištěny a posvěceny. Je třeba se snažit o vyšší mravní úroveň. Je třeba bdít a modlit se, být vždy připraven k činu. – Letter 13, 1902 MM 135.2
*****
Pro další studium:
Honoráře a mzdy: CH 302-320 (7T 206-209; 8T 142-144)
Touha po vyšších mzdách: CH 299
Poučení ze Šalomounovy vlády: PK 61-65
Srovnání odměn lékaře a duchovních: 1T 640, 641
Mzda v institutu v poměru k dosaženým výsledkům: 8T 142, 143
„Nepodplacen bohatstvím nezastrašen chudobou“: LS 302
Prostota a hospodárnost: CH 319, 320
Rovnoprávné mzdy pro ženy: CH 365
8. Zaměřenost a opatrnost
Naše chování k Božím ústavům
V minulých letech jsem mnohokrát psala našim bratřím a sestrám v Americe, Evropě a Austrálii, jaký postoj mají zaujmout k institucím a zařízením naší denominace. Některé z těchto věcí vám posílám jako instrukce v pravý čas. MM 137.1
Cituji z dopisu psaného v roce 1889: MM 137.2
„Ti, kteří mají velkou zodpovědnost v našich institucích, nechť jsou posíleni a podporováni vědomím, že se členové na všech místech za zdar a úspěch těchto institucí modlí. Jestliže církev necítí, že práce, kterou děláme v našich institucích, je nanejvýš důležitá a že naši pracovníci potřebují jejich sympatie a spolupráci, pak tento nedostatek zdrží postup a pokrok našeho díla. Nejsou řídké stížnosti na muže, kteří nesou těžké břímě zodpovědnosti, a tak často jsou přetíženi prací. Ti proto bývají často znechuceni nepochopením a zbytečnými řečmi nezasvěcených lidí. MM 137.3
Ti, kteří se denně odevzdávají Pánu a pomáhají těm, kteří nesou zodpovědnost, budou požehnáni nebem. Pracujeme na velikém díle a satan použije vší své moci, aby získal na svou stranu právě ty muže a ženy, kteří by mohli spolupracovat s Bohem, kdyby byli očištěni, posvěceni a vedeni Duchem svatým. Museli by ovšem mít horoucí srdce, z něhož by prýštila čistá láska a úcta k těm, které Bůh ustanovil, aby vedli veliké a důležité dílo. Muži, oddaní službě našemu Pánu, bývají často zraňováni zlomyslnými lidmi, a tak je vytvářena atmosféra nedůvěry a žárlivosti.“ MM 137.4
Tytéž zásady byly předneseny našim bratřím a sestrám na konferenci v Iowě v roce 1902. Ve zprávě, která jim byla podána, byla také tato instrukce: MM 137.5
Vztah členů církve k lékařským pracovníkům
Křestním slibem uzavřeli členové církve smlouvu a zavázali se, že zůstanou pod vládou Boha Otce, Syna i Ducha svatého. Pak se však vlivem pokušení někteří odtrhli od Ducha Božího a sloužili nepříteli. Z těchto lidí se potom většinou stanou planí mluvkové, kteří dělají jen těžkosti. Místo aby léčili a vraceli zdraví, zraňují a ničí. MM 138.1
Ten, kdo o sobě tvrdí, že žije v lásce a bázni Boží, měl by být velice opatrný a důsledný vzhledem k pověsti institucí, které zřídil sám Bůh. Jak musí být každý, kdo se hlásí ke křesťanství, opatrný na pověst těch, kteří přinášejí úlevu a útěchu trpícím lidem. Lékař musí mít dobré nervy. Copak někteří muži a ženy nechápou, že svými neposvěcenými výroky a pomluvami zraňují Boží služebníky, kterým bylo svěřeno samotným Bohem zvláštní poslání? Bolestně se totiž dotýká lékařova srdce kritický duch, nevhodné poznámky, křesťana nedůstojné praktiky a příklady těch, kteří by měli podpírat muže, pracující jako Boží pomocníci. MM 138.2
Bezohledná a krutá kritika
Mnozí, kteří se hlásí ke křesťanství, se stali ďáblovým nástrojem a on jich zneužívá k tomu, aby konali jednu z nejdůležitějších prací. Bylo už vyřčeno mnoho nepravdivých, podezíravých a nedůvěřivých slov. Cožpak tyto bloudící duše nevidí, že svým nezodpovědným a ignorantským chováním slouží nepříteli spravedlnosti? Cožpak nechápou, že zahánějí úspěšné pracovníky na satanovo bitevní pole, aby se stali hříčkou pokušení? MM 138.3
Většina těchto lidí neví, co dělá. Neuvědomují si, že jejich slova zraňují ty, které Bůh ustanovil, aby byli v této vážné době představiteli Ježíše Krista a Jeho pravdy. Když mírní utrpení trpícího lidstva, činí svaté službě oddaný lékař dílo toho Velkého Lékaře, který řekl: „Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.“ (Mt 25,40) MM 138.4
Ať si ti, kteří své rty zneuctili pomluvami, uvědomí, že se musí pro spásu svých duší obrátit, aby se jejich slova stala vůní života k životu a nikoliv pachem smrti k smrti. Ať každý z nich začne sám u sebe a znovu postaví příbytek své duše. Ať každý člen církve ulehčuje břemeno, povzbuzuje srdce svých bratří a podporuje jejich ruce, aby mohly konat vůli Boží. – Series B, No. 5, pages 23-25 MM 139.1
Potřeba zkušenosti a moudrosti
Existuje celá řada lékařů, kteří, jakmile obdrželi diplom a přestali být studenty, jsou nafoukaní a myslí si, že znají všechno, co stojí za to, aby se znalo a co nevědí to, co nestojí za to, aby se vědělo. To však není skupina lékařů, o které máme zájem. Jestliže totiž bere lékař své zaměstnání poctivě, touží při svých praktických zkušenostech neustále po dalším poznání v oblasti teoretické. MM 139.2
V některých případech však jen čte články o nemocích a o tom, jak je léčit bez použití přírodních léků. Převezme tato tvrzení do praxe, aniž by dále studoval nebo prověřoval jejich správnost a stává se jen řemeslným dělníkem. Poněvadž zná tak málo, je ochoten experimentovat s lidskými životy a nemálo jich také obětovat. To však je skutečná vražda; i když tuto práci nezačal se zlými úmysly, obětuje lidské životy pro svou neznalost, protože byl povrchním studentem a neprošel tou školou lékařské praxe, která by z něj udělala muže, kterému je možné svěřit lidské životy. Lékař, který zná vážnost svého povolání, musí hluboce a starostlivě přistupovat k zodpovědnosti, kterou musí nést. MM 139.3
Každý lékař, který má opravdové, hluboké vzdělání, je ve svých nárocích velmi skromný. Neodvážil by si nebezpečně zahrávat s lidskými životy, aby nebyl vinen vraždou, což by mu bylo připočteno k tíži v nebeských záznamech. Měl by velmi úzkostlivě a opatrně zacházet s léky – drogami a v nutných případech je podávat jen v malých, pečlivě podávaných dávkách. – Manuscript 22, 1887 MM 139.4
Kazatel a jeho manželka
Kazatel a jeho manželka, kteří jsou cele oddáni Kristu a obětují se práci pro našeho Pána, nabývají den ze dne nové moudrosti a mají úspěch ve své práci pro druhé. Dovedou druhým objasnit Písmo svaté takovým způsobem, že jejich mysli vzejde světlo v temnotách. MM 140.1
Ženy brzy poznají, co je třeba učinit, aby si získaly jiné ženy. Jsou ženy, které mají zvláštní schopnost, jak přivést druhé ženy ke čtení bible a nadáni předkládat Slovo Boží v jeho prostotě jiným. Takové ženy jsou hotovým požehnáním, a při své práci ovlivní matky i jejich dcery. To je svatá práce a ti, kteří ji konají, mají být při ní zvlášť povzbuzováni. MM 140.2
Lékař a jeho manželka
V lékařském misijním díle by měly ženy léčit ženy. Jsou-li žena i muž lékaři, mohou dosáhnout velkých výsledků, budou-li pracovat spolu. Žena může navštěvovat jiné ženy a při jejich nemoci se může radit s manželem, jak těmto trpícím co nejlépe a nejrychleji pomoci. Měli bychom mít mnohem více žen-lékařek, než dosud. Jestliže jsou nemocné ženy ošetřovány zase ženami-lékařkami, satan, který se snaží „projít dveřmi“ shledá, že jsou pevně zavřeny. Znám totiž mnoho případů, kdy satan těmito dveřmi vešel a rozvrátil tak rodinu. Ať se mu nenaskytne žádná další taková příležitost. MM 140.3
Přejí si, abyste tomuto bodu všichni dobře rozuměli. V našich sanatoriích mají být ženy-lékařky, které spolupracují se svými manželi. Vyšetřování ženských pacientek a jejich léčení mají provádět ženy. Daleko víc rozumných, pravou vírou prodchnutých žen by mělo být moudrými lékařkami. MM 140.4
Byla jsem poučena, že musí být v našich sanatoriích zaměstnány také ženy-lékařky vedle mužů-lékařů. – Letter 108, 1910 MM 140.5
Choulostivá pokušení
Na věřícího lékaře čekají v těchto posledních dnech nebezpečná pokušení. To, co by u pracovníka jiné společenské třídy odsoudil, pokládá pro sebe za zcela přípustné. A tak se kryje množství hříchů, hříchů, které jsou v knihách nebeských zaznamenány jako úchylky od nebeských zásad v bibli. Neměl by se chovat lehkomyslně a důvěrně, ale z rozvahou a moudře. Naše sanatoria se nesmí státi předmětem kritiky jen proto, že se lékaři chovají příliš důvěrně k ošetřovatelkám. Tomuto druhu pokušení by lékař odolával, kdyby si byl vědom, do čeho jde a kdyby zůstal věrný svému Spasiteli a žil v každém směru podle Slova Božího. Jsme-li věrní Božímu slovu, jsme na straně Kristově, na straně věrných svatých andělů a jsme chráněni štítem Všemohoucího. Koho bychom se pak ještě měli bát? – Manuscript 162, 1897 MM 140.6
Udržovat vysokou mravní úroveň
Někteří vlivní lidé, stojící cele za zájmy sanatoria, kupodivu nabádají svým vlastním způsobem jednání jiné k tomu, aby nebyla dodržována pravidla a řád sanatoria. Vliv těchto osob je dalekosáhlý; podporuje porušování subordinace, zejména ve směru namlouvání a manželství. Takoví lidé nejsou vhodní pro plnění svých povinností. Žijí neskutečným životem, oddávají se romantickým představám o blaženosti a v touze, aby jeden druhému vyhověli, se stávají cizoložníky. MM 141.1
Jejich představa namlouvání má kořeny v mylné představě o podstatě manželství. Snadno podléhají impulsům a slepé vášni; lehce flirtují. Oba zúčastnění zpravidla porušují pravidla skromnosti a zdrženlivosti a jestli přímo nepřestupují zákony Boží, dopouštějí se nerozvážností. Neuznávají ušlechtilá a vznešená ustanovení Boží v instituci manželství. A tak zakrňují nejčistší náklonnosti srdcí, nejvznešenější rysy charakteru. MM 141.2
Nemělo by být vysloveno ani jedno slovo, vykonán ani jeden čin, o kterém byste si nepřáli, aby naň patřili andělé a zaznamenali ho do nebeských knih. Měli byste mít svůj zrak upřen k slávě Boží. Srdce by mělo být proniknuto pouze čistými, posvěcenými city, důstojnými následovníků Ježíše Krista, povznášejícími a více nebeskými než pozemskými. Cokoliv je při namlouvání a zamilovanosti jiné, ponižuje a degraduje vás. Ani manželství není čestné a posvěcené před čistou a svatou Boží tváří, není-li v souhlase s povznesenými zásadami Písma svatého. MM 141.3
Nevyhnutelná opatrnost
Takováto opatrnost by se snad mohla zdát zbytečnou. Ti však, kteří pro sebe požadují větší volnost, nejsou hodni, aby byli ve spojení s těmito institucemi. Nepatrné uvolnění mravů je sice považováno za volnost a svobodu, avšak ti, kteří vyznávají, že jsou syny a dcerami Božími, by měli mít vyšší mravní úroveň a neměli by se spolčovat s neukázněnými lidmi, kteří vyžadují taková pravidla a řády, které by kryly jejich neposlušnost. MM 142.1
Kdyby sanatorium nebylo chráněno určitými pravidly a řády, brzy by se změnilo v pelech neřesti. Existují zde totiž lidé, kteří by svedli jiné duše. Stále jsou hotovi lhát a spílat, místo aby měli úctu k těm, kteří nesou tíhu odpovědnosti a zachovávají si vysokou mravní úroveň. Čím méně je mezi zaměstnanci takových nezodpovědných lidí, tím bezpečnější a čistší bude mravní ovzduší sanatoria. Vždy se najdou lidí, kteří se dostanou do našich institucí, jejichž vliv je špatný. To jsou ti, kteří nepřetržitě zaměňují hořké za sladké a sladké za hořké. Jsou mezi nimi horliví vyznavači křesťanství, kteří umlčí své svědomí a přitom předstírají, že plní Boží vůli. Ti, kteří přehlížejí toto nebezpečí, jsou podvedenými hlupáky a lehkými obětmi satana. … MM 142.2
Jak hledat svého druha
Dnes není doba vhodná pro to, aby bylo manželství považováno za vrchol štěstí. Je to totiž velmi nejistá záležitost. A přece se ženění a vdávání provádí tak, jako za doby Noeho. MM 142.3
Nezdá se, že by zde existovala nějaká zdrženlivost. Rozhodujícím činitelem je pud vášně a mládež je úplně očarována sentimentálností a milostnou romantikou. Proto je tak naléhavé, aby byla stanovena jistá pravidla, která by ochraňovala naše zaměstnance v sanatoriích, posluchače škol a publicisty. Všichni, kteří prohlašují, že je zbytečné vydávat taková omezení, nemají správný duchovní postřeh a jsou více ke škodě než ku pomoci. MM 142.4
Hřích dnešní doby
Hříchem dnešní doby je smyslnost. Náboženství Ježíše Krista však stanoví hranici každému druhu nevázané svobody; mravní síla nás usměrní do správných mezí při každé myšlence, každém slově i činu. Chlípnost nepřejde přes rty pravého křesťana. Nebudeme si libovat v nečistých myšlenkách, nepoužijeme slov, jež naznačují chtíče smyslnosti, neuděláme nic, co by mělo jen zdání zla a hříchu. MM 142.5
Budeme střežit své smysly. Duše, v níž nalezl Ježíše své sídlo, se bude vyvíjet ke skutečné velikosti. Inteligentní duše, která dbá všech přikázání Božích skrze milost Ježíše Krista, řekne vášním svého srdce s ohledem na vysokou mravní úroveň Boží spravedlnosti toto: „Až potud můžeš jít, ale ani o krok dále. Zde bude zastaven pyšný příboj tvého vlnobití.“ Milost Ježíše Krista bude jako ohnivá zeď kolem tvé duše. MM 143.1
Najdou se ovšem lidé, kteří budou říkat: „Nesmíte být v těchto věcech tak úzkostliví. Trochu nevinného škádlení nemůže nikomu uškodit.“ A hříšné tělo naléhá na pokušení a schvalování skutečného svádění, jež končí v hříchu. Toto je nízký druh mravnosti, která nemá nic společného s vysokým měřítkem, stanoveným Božími zákony. MM 143.2
Nikdo nerozumí chlípnosti lidských srdcí. Mezi našimi zaměstnanci se vždy najdou lidé s nižší úrovní charakteru, kterým stačí jen jedno slovíčko, pronesené člověkem ve vyšším postavení, aby si dodali odvahy k činům, jimiž ukojí choutky svého hříšného srdce. Jsou to obvykle lidé v sanatoriu, kteří nehřeší veřejně. Skrývají se se svým hříchem před očima veřejnosti. Vně mají uhlazené mravní chování. Oko páně je však bedlivě pozoruje. Vždy si najdou prostředky, jak ukojit své nízké smyslné choutky. Jejich životy jsou poskvrněny a svým špatným příkladem poskvrňují druhé. MM 143.3
Vystříhejte se prvního křivého kroku
Nevyhledávejte cesty, které vedou až na okraj propasti, v domnění, že jste bezpeční. Vystříhejte se prvního kroku k nebezpečí. Nemůžete si zahrávat s životními zájmy své duše. Vaším kapitálem je váš charakter. Opatrujte ho, jako byste opatrovali zlatý poklad. Mravní čistota, sebeúcta a síla k odolávání musí být neustále velmi bedlivě střeženy. Ani jednou se nesmíte vzdálit od své přísné zdrženlivosti. Jediný čin důvěrnosti, jediná nerozvážnost a vaše duše je ohrožena, otevřou se dveře pokušení, takže síla odolávání zlu je oslabena. MM 143.4
Když se žalmista rozhlíží po mnohých léčkách a pokušeních k hříchu, ptá se: „Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou?“ Tato otázka je vhodná pro každého, kdo je spjat s naším posláním a je nástrojem Božím. V tomto stadiu našeho díla přichází odpověď: „Takovým, aby se choval vedle Slova tvého.“ Je důležité, abychom měli živé spojení s nebesy a vyhledávali jako Daniel třikrát denně Boží milost, abychom ji obdrželi k potírání zvrácené chuti a vášně. Zápasit s apetitem a vášní bez Boží pomoci je bezvýsledné. Avšak učiňte Ježíše Krista svým spojencem a vaše duše bude promlouvat: „Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.“ Apoštol Pavel řekl: „Ale podmaňuji tělo své, a v službu podrobuji, abych snad jiným káže, sám nebyl nešlechetný.“ MM 143.5
Ať se nikdo nedomnívá, že může zvítězit bez Boží pomoci. Musíte najít energii a sílu vnitřního života, kterou pak v sobě rozvinete. Pak dostanete ovoce zbožnosti a budete mít odpor k hříchu. Stále se snažte, abyste se dostali z přízemního ovzduší, nevykládali zbytečnosti, nezahrávali si se smyslností a snažili se o ušlechtilost duše a o neposkvrněný charakter. Nechť je vaše jméno tak čisté, že nemůže být spojeno s ničím nečestným a nespravedlivým, ale je ctěno všemi dobrými a čestnými lidmi a bude vepsáno do Beránkovy knihy života, aby bylo mezi svatými anděly nesmrtelné. – Manuscript 4a, 1885 MM 144.1
Jako proudy čistého pramene
Vedoucí i pomocníci, … Mluvím k vám jako ke křesťanům, k mužům a ženám, jejichž duše jsou spojeny s Ježíšem Kristem, jako jsou větve vinné révy spojeny s vinným kmenem. Jestliže vaše mysl nebyla obnovena Duchem pravdy, pro spásu svých duší neotálejte, aby váš život byl skryt s Ježíšem Kristem v živém Bohu. To je přední povinností vašeho života. Budete-li mít Krista ve svých srdcích, nebudete lehkomyslní, posměvační a neskromní, ale budete opatrní, spolehliví na každém místě a vaše slova budou čistá jako pramének čisté vody z křišťálového zřídla, a budou potěšovat všechny, s nimiž přijdete do styku. MM 144.2
Jestliže jste se však rozhodli pokračovat ve svých lehkomyslných řečech a chování, vzbuzujícím pohoršení, najděte si jiné místo, kde váš vliv a příklad nebude budit údiv a nebude nakažlivý pro jiné duše. Co všichni potřebujete, to je takový pocit čistoty a svatosti Kristovy, že budete nenávidět předstírání náboženství, jež nikomu nepřináší požehnání, neposkytuje čistotu svědomí, klid a pokoj z pravé víry. MM 144.3
Ať všichni, kdo jsou spojeni s ústavem, zřízeným pro spásu duší samotným Pánem, vyhledávají moudrost Boží a milost nebes, aby působili na druhé povznášejícím vlivem. Nebudou-li neustále povzbuzováni silou, prýštící z Ježíše Krista, nebudou-li k Němu vzhlížet, Jemu důvěřovat vírou v Jeho božskou milost, stanou se lehkou kořistí nástrah pokušení. MM 145.1
Je tolik drzých děvčat, odvážných a drzých žen, které se dovedou vetřít do popředí a strhnout na sebe pozornost mladých mužů, snažíce se získat jejich náklonnost. Flirtují s ženatými i svobodnými muži, takže můžete lehce upadnout do osidel satanových, není-li váš zrak upřen na Krista pevně a nehybně jako tvrdá ocel. MM 145.2
Vychovávejte se k myšlenkové čistotě
Už je na čase, abychom my křesťané dosáhli vyšší mravní úrovně. Bůh zakazuje, aby se instituce Jím založené staly prostředkem svádění duší, místem, kde se učí neřestem a nepravostem. Všichni se učme ve škole Kristově skromnosti a pokoře srdce. Opírejte své bezmocné duše o Ježíše Krista, žijte ve světle Božích proroctví. Vychovávejte svou mysl i svá srdce k čistému, svatému a povznášejícímu myšlení. „Ale jakž ten, který vás povolal, svatý jest, i vy svatí ve všem obcování buďte!“ Ať máte jakýkoliv vliv, používejte ho k tomu, aby byl Ježíše oslaven. Nebudete-li to činit, jste falešnými vůdci, odvádějícími duše od pravdy, života a Světla světa. A čím je vaše chování líbivější a přitažlivější, tím více zla napácháte. … MM 145.3
Hledáte-li sílu u Krista, spoléháte-li na Jeho spravedlnost, chcete-li dojít spásy, nemůžete se vyžívat v povrchním žvatlání. Kdo má skutečnou víru, přijímá Ježíše jako svého osobního Spasitele, stává se účasten Jeho božské přirozenosti a uniká porušenosti, která působí ve světě skrze žádostivost. MM 145.4
Muži a ženy ve zdravotních institucích musí býti laskaví a vlídní. Požaduje se po nich, aby byli přívětiví a ochotní ke všem, avšak nesmí dopustit, aby to vypadalo jako nepatřičná důvěrnost. A nejenom, že oni musí zachovávat ve svém chování nejpřísnější zdrženlivost, musí slovem i příkladem nabádat druhé, aby byli skromní, vystříhali se uvolněného a neukázněného chování k druhým, aby nevedli nesmyslné hovory ve frivolních náznacích. MM 145.5
Vystříhejte se stranění
Jak lékaři, tak dozorci a pomocníci se musí vystříhat všeho, co zavání nenáležitými důvěrnostmi. Nikdo nesmí být zvlášť vyznamenáván obzvláštní pozorností. Několika málo jedincům nesmí být dávána přednost před druhými. To se děje a Bůh to nerad vidí. Jsou hodní, dobří a hodnotní lidé, kteří jsou nemocní a trpící, avšak nenaříkají, i když skutečně potřebují zvláštní pozornosti. Tito muži a ženy jsou však často přehlíženi s nezájmem a tvrdostí srdce, která je více vlastností satanovou, než Kristovou. Ale mladým, drzým dívkám, které zvláštní ohledy nepotřebují, jsou stavěny do popředí zájmů. Každé takové přehlížení je vepsáno do nebeských knih. Takovými drobnostmi se rovněž vyvíjí charakter. MM 146.1
Nechť mají všichni naši pracovníci v institucích na mysli slova Písma: „Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytectví.“ Jdete-li kolem někoho, kdo potřebuje váš soucit, vaše laskavé slovo a čin a vy jej opomenete vyslovit a učinit, avšak obrátíte se na ty drzé a obdarujete je svou laskavou pozorností, nezapomínejte, že jste urazili Krista v té osobě, jež je sklíčena nemocí. On říká: „Lačněl jsem, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti… nah a neodívali jste mne, nemocen a v žaláři, a nenavštívili jste mne.“ A když přišla udivená otázka: Pane, kdy jsme tě vídali takového, odpověď zněla: „Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto (kteří byli sklíčeni nemocí a potřebovali vaší laskavé soustrasti), ani mně jste nečinili.“ „Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.“ Bohatí nepotřebují vaši laskavost, nýbrž ti, kdo jsou chudí. Ochromení, zranění a pohmoždění mezi námi jsou ti, na nichž se zkouší charakter lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou dítkami Božími. MM 146.2
Jiné vedou do zkázy
Andělé Boží střeží, jak se vyvíjí charakter, zvažují mravní hodnoty. Jestliže věnujete svou zdvořilost těm, kteří ji nepotřebují, tím tyto osoby jen poškozujete a vy sami dostanete odměnou spíše zatracení, než pochvalu. Nezapomínejte, jestli se svými slovy snižujete na úroveň choulostivých hovorů, povzbuzujete druhé, aby šli po cestě, která vede do zkázy. Vaše nemoudré pozornosti budou záhubou jejich duše. Snižujete tím jejich pojetí křesťanského života a charakteru, převracíte jejich ideály a vtiskujete jim pečeť, která už nikdy nebude vymazána. Tím poškozujete duše, které potřebovaly posílení, zjemnění, zušlechtění a zatím se jim dostalo smrtelného hříchu. Nikdy nedovedou takové muže spojit s posvátnou pozicí, kterou zaujímají a pak ovšem nepovažují všechny duchovní a úředníky církve zanic lepšího, než jsou samy. Kde je jejich životní příklad? MM 146.3
Bůh vyzývá všechny, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťany, aby měli co nejvyšší měřítko spravedlnosti a očisťovali se tak, jak On sám je čistý. „I vy svatí ve všem obcování buďte.“ „Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte… O svrchní věci pečujte, ne o zemské. Nebo zemřeli jste a život váš skryt je s Kristem v Bohu. Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě. Protož mrtvěte oudy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou i lakomství, jenž jest modlám sloužení. Pro kteréž věci přichází hněv Boží na syny zpurné.“ „Protož přepášíce bedra mysli své, střízliví jsouce, dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista. Jakožto synové poslušní, nepřirovnávajíce se k prvním neznámosti své žádostem.“ Tak kráčejte ve světle, když máte světlo. „Ale jakž ten, který vás povolal, svatý jest, i vy svatí ve všem obcování buďte. Jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já svatý jsem.“ – Letter 6a, 1890 MM 147.1
Výzva k větší soucitnosti
Křesťanský lékař je duchovním nejvyššího řádu. Je to misionář. Ti, kteří svou dovedností a vážným, z víry plynoucím úsilím a od Boha daným věděním mohou zmírnit tělesná utrpení, dostávají se do tak vřelého vztahu ke svým pacientům, že jim mohou poukázat na Léčitele duší, který smí říci: „Odpouštějí se tobě hříchové tvoji.“ … MM 147.2
Získávat důvěru pacientů
Jsi příliš zamlklý. Mohl bys nemocné upoutat ke svému srdci. Nezískáš-li důvěru svých pacientů, je to proto, že nevidíš naléhavou potřebu využívat svého taktu, důvtipu, a že se nesnažíš sloužit jejich duším právě tak, jako jejich tělu. Nemohu souhlasit s tím, aby se umírajícím zatajovala pravda. Je třeba říci jim pravdu v jejich případě tak jasně, jak je to jen možné. Věřím, že tak činíš. Ale navíc jim musíš ukázat na Krista, jako jejich jedinou naději. MM 147.3
Nemáš právo, aby ses úplně uzavřel do sebe a pacientům skoro nic neřekl. Nenechávej pacienty čekat na své rozhodnutí v jejich případě. Není dobře způsobovat jim ještě duševní muka zbytečným váháním a odklady. Každý případ ať je v příslušném pořadí a podle své naléhavosti rychle řešen. Opomenutí v tomto směru škodí od samého začátku tvé lékařské praxi. Není to třeba a nemělo by to být. MM 148.1
Bylo mi ukázáno, že tento nedostatek tvého charakteru vyvolal mnoho výčitek u mužů a žen, kteří ti to ve svých srdcích zazlívali a téměř se rouhali Pánu. Kdybych nevěřila, že se to dá napravit, nepsala bych o tom. Jsi jako křesťanský lékař povinen napravovat své návyky a zlozvyky v nemocničním sále a změnit je. Musíš být přátelský a veselý, dávat najevo jemný soucit, otevřeně mluvit o předmětech, týkajících se případu pacientů, pokud ovšem mají co činit s tvojí sférou působnosti. Tím dosáhneš ve své praxi vysoké odborné i mravní úrovně. MM 148.2
Mysli i na nepříjemné věci
Snažně tě prosím, nedávej vinu jiným. Už jsi se dost napřemýšlel o nepříjemných věcech a mnoho věcí neposuzuješ ze správného hlediska. Přestaň myslet na věci méně příjemné, nemluv o nich. Upři svou mysl na Ježíše Krista, svého Pomocníka a pracuj dál s důvěrou a vírou ve svůj úspěch. Když se ukázníš, budeš mít větší úspěch, než jsi kdy dosud měl. … MM 148.3
Aby byl lékař prostředníkem osvícení svým pacientům, musí mít každodenní společenství s Bohem, má napodobovat svého Pána, Ježíše Krista. Poněvadž stojí denně tváří v tvář smrti, pracuje s těmi, kteří jsou na pokraji hrobu, potřebuje k tomu nepřetržitě velkou dávku Boží milosti, protože je nebezpečí, že se stane k záležitostem věčnosti lhostejným. Jediná cesta, jak se toho vyvarovat, je mít neustále na mysli přítomnost Boha a vědomě stát pod vlivem Ducha Božího. MM 148.4
Křesťanská uhlazenost a jemnocit
Lékař se musí ve všech situacích v každé době řídit jemným smyslem pro vhodnost svého chování. Mluvím zcela otevřeně, protože vím, že je to mou povinností. Nemůžeš být nikdy dosti cudný ve volbě svých slov a příliš opatrný při vyšetřování svého pacienta. Hrubost a dvojsmyslnost v operační síni nebo u lože nemocného je hříchem před tváří Boží. A v myslích pacientů se vytváří odpor proti lékaři. Jestliže neustále bedlivě nehlídá svá slova a činy pokud se týká jejich vhodnosti, uráží jemnocit citlivých, kteří jsou zdrženliví a útlocitní. MM 149.1
Nad všechny jiné lidi, kteří zastávají zodpovědná místa, je třeba, aby byl lékař nepřetržitě ve spojení s Bohem a byl Jím neustále veden. Hrozí totiž nebezpečí, že jej příležitost svede k nevěreckým, hrubým a nestoudným slovům a činům. Potřebuje čisté a neposkvrněné náboženství. A jeho asistenti musí být moudří, mírní, musí to být osoby, které se bojí Boha. Bezpečnou cestou jdeš pouze tehdy, jsi-li spojen se zdrojem vší síly, čistoty a vznešeného charakteru. MM 149.2
Mnozí lékaři jsou ve svém jádru hrubí a smyslní. Bůh nedopusť, aby to byl charakter těch, kteří tvrdí, že věří ve svatou pravdu. Duch Boží ať nás ochrání před zlem a vede nás k ocenění duchovních a věčných pravd. Posvěcená pravda, kterou vyznáváme, osvítí naše duše, jestliže ji dovedeme vložit do svatostánku svého srdce. Ó, kéž by každý lékař byl tím čím ho chce mít Bůh: čistý, svatý, neposkvrněný, chráněný milostí Boží a vědom si toho, že Kristus je jeho osobním Spasitelem. MM 149.3
Vždy pamatuj na to, že nemocniční sál je místem, kde je nutné vždy projevovat křesťanskou uhlazenost, jemnost a zdvořilost. Nesmí se tam objevit ani závan hrubosti. Lékařovy činy vyvolávají v každém přítomném hluboký dojem. Pacienti pozorují s neobyčejně zbystřenou pozorností jeho hlasu, výraz jeho tváře a slova, která pronáší. Každý pohyb je přísně kontrolován. MM 149.4
Vzdávat díky Bohu
Je-li nemocný zbaven bolestí a vrácen, abych tak řekla ze smrti do života, je nakloněn zbožňovat toho, o němž věří, že mu zachránil život. Zřídka kdy myslí na to, že je to Bůh, kdo toto dílo skrze svého lidského zástupce vykonal. To je nejvhodnější okamžik pro satana, aby vedl lékaře k falešné pýše, aby vyvýšil sebe, místo Ježíše Krista. Kristus však praví: „Beze mne ničeho nemůžete učiniti.“ MM 149.5
Musíš přesvědčit pacienta, aby za svého lékaře těla i duše považoval Ježíše Krista. Jestliže lékař Pána Ježíše miluje, použije svého vlivu k tomu, aby nemocného přesvědčil, že byl vyléčen vlivem tohoto mocného Lékaře. Všechny jeho myšlenky, vděčnost a chválu musí usměrňovat ke zdroji vší síly, milosrdenství a dobroty. Neučiní-li to, zanedbal nejcennější příležitost. Jakou velikou má křesťanský lékař možnost uplatnit svou dovednost a vědomosti ke slávě Boží, vyslat je k nebesům, aby byly znásobeny a rozmnoženy a vzdát díky a chválu za milost Boží a Jeho lásku. Jak velkou příležitost má k tomu, aby do srdcí zaséval símě, které ponese ovoce svatosti! MM 150.1
Kdo miluje Boha z celého svého srdce, ze vší duše, ze vší mysli, ze vší své síly, bude milovat svého bližního jako sebe samého a usilovat o jeho nejvyšší blaho. Neopomene využít příležitosti, aby před neduhem postiženého nepostavil obraz milosti našeho Pána. MM 150.2
Nemístné představy o společenských mravech
Existují nemístné představy o vhodnosti a přiměřenosti jistých společenských forem, jež vedou k zanedbávání svatých povinností. Světské společenské ohledy, které brání tomu, aby byla prostřednictvím Ježíše Krista spasena duše, musí být bezpodmínečně zavrženy. Neustále musíme usilovat o to, abychom co nejlépe následovali příkladu Ježíše Krista a zvýšili Jeho slávu. Základem všeho je společenství s Bohem. O co lékaři usilují, toho dosáhl v plné míře Kristus. Lékař se usilovně snaží život prodloužit, Kristus je však dárcem života. MM 150.3
Kdo dal lékaři soudnost a inteligenci? Ten, jenž je Pravda i Život. On používá balzámu z Galád. On je veliký obnovitel, On znovu a znovu vítězí nad smrtí a je dárcem věčného života – Bůh nade vším. Vyšel-li lékař ze školy Kristovy, bude při léčení nemocného těla dbát také o léčení duše, protože z toho musí skládat účty. MM 150.4
Neviditelný svědek
Křesťanský lékař se musí modlit, bdít na modlitbě. Otevírají se totiž před ním dveře mnoha pokušení a on si musí živě uvědomit, že zde stojí svědek právě tak, jako u rouhavé hostiny Baltazarovy, když lidé velebili stříbrné a zlaté bohy a pili z posvátných nádob Božího chrámu. Jestliže kdokoliv z lidí požaduje slávu pro sebe, zneuctívá Boha. MM 151.1
Jestliže by kdokoliv vedl svými činy lidi k tomu, aby zapomínali na Boha a zanedbávali prostý výklad jeho slov, bude proti němu svědčit neviditelný svědek, jako tomu bylo v písmu na stěně paláce: „Tekel, svážen jsi na váze a nalezen jsi lehkým.“ (Da 5,27) – Manuscript 17, 1890 MM 151.2
Zakládání nových sanatorií
Dnes ráno píši dříve, než se někdo probudil. Dostávám totiž dopisy, kde se mne lidé ptají, mám-li nějaké pokyny k tomu, jestli se mají zakládat nová sanatoria. MM 151.3
K jakému účelu jsou naše sanatoria vybudována? Jak se k nim máme stavět? MM 151.4
Před lety jsem byla poučena o zakládání sanatorií. Není Boží vůlí, abychom je rozmnožovali příliš rychle. Není v Jeho plánu, aby byl jeden institut příliš blízko druhého, když dělají tutéž práci. Neboť každý institut, ať je kdekoliv, musí mít přiměřené možnosti a dobré pracovníky. S nimi musí být spojeni bohabojní, schopní ředitelé, muži pevné víry, jejichž vliv bude jen k dobru a kteří jsou schopni unést těžkou zodpovědnost na ně vloženou, aniž by ústavní hospodářství pokulhávalo a institut zabředl do dluhů. MM 151.5
Když chce někdo postavit věž, nejdříve si musí sednout a spočítat náklady, aby zjistil, jestli ji bude moci také dokončit. Všichni, kdo navrhují, aby se založilo sanatorium, si musí uvědomit, že je to veliké podnikání. Nemají-li dostatek zkušeností a odvahy s úspěchem sanatorium vybudovat, ať se spojí se sanatorii, která jsou již vybudována a usměrní zájem sanatoria takovým způsobem, aby to odpovídalo jejich přání. … MM 151.6
Sanatoria pro osobní zisk
Myslí-li někdo, že může ze sobeckých důvodů vybudovat nezávislé sanatorium, aby na něm osobně vydělával, neuvážil, jaký vliv má takový čin na svět. … MM 152.1
V minulých dobách začali adventisté sedmého dne v tomto směru konat kroky se sobeckým záměrem, aby získali něco, z čeho by měli prospěch. Vůbec neuvažovali, jaký dopad budou mít jejich činy na práci podobných institucí, které byly založeny na rozkaz Boží. Jestliže špatným chápáním poslání takových institucí, které jsou již v provozu, obrátí tito lidé prostředky ve svůj osobní prospěch, budou neustále v pokušení, aby institucím nebylo dáváno vše, co jim patří… MM 152.2
Bůh nepožehná těm, kteří pokračují v díle, aniž by se poradili se svými bratřími. Každý adventista sedmého dne, který si o sobě myslí, že je dokonalý a že může v každé době bezpečně jít podle svého vlastního rozumu a úsudku, nezasluhuje naší důvěry. Nejde totiž ve světle Ježíše Krista. Je mnoho takových, kteří přesně nevědí, co činí. Potřebujeme jasné hluboce oduševnělé myšlenky. Bůh si přeje, aby každý jeho služebník byl rozumný a pečlivě zvažoval pohnutky, které řídí jeho myšlenkové pochody a činy. MM 152.3
Jsou mezi námi nezodpovědní lidé, kteří nemají ani ponětí o důležitosti práce, kterou nám Pán ukládá v našich institucích. Tato práce je spojena s péčí o nemocné a s rozšiřováním cenných správných zásad o reformě životosprávy a o péči o zdraví. Ti, kteří dosud opomíjejí přizpůsobit své životní návyky této důležité reformě, musí být dokonale obrození a přivedeni na správnou cestu. MM 152.4
Duchovní ztráty při osobním sobectví
Jestliže existují tak bezzásadoví lidé, že zakládají sanatoria, aby na nich vydělávali, nemohou duchovně růst a nebudou schopni ukazovat jiným správnou cestu k duchovnímu životu. Ať se všichni, kteří se chtějí nějakým způsobem vyznamenat a strhnout na sebe pozornost, zařadí raději do jiné práce, která není tak důležitá a nesměřuje tolik k uskutečnění velkého Božího díla, jak je tomu při zakládání našich sanatorií. – Manuscript 26, 1902 MM 152.5
V moudrosti a služnosti
Včera odpoledne (25. srpna 1907) mne navštívil Dr. ___. Dlouho jsme spolu rozmlouvali… MM 153.1
Ptal se mne, jaké stanovisko máme zaujímat vůči soukromé lékařské praxi a soukromým sanatoriím. Připustila jsem, že v některých případech mohu nastat překvapující komplikace. Mnoho však záleží na tom, jak jsou tato soukromá sanatoria vedena. – Letter 410, 1907 MM 153.2
Počítat vydání
Má-li dojít k založení sanatoria, je třeba postupovat s velkou pečlivostí a opatrností, protože to je velmi důležitý a významný krok. Ti, kteří jsou tím pověřeni, se musí se zkušenými bratřími radit, jak se má v takovém případě co nejlépe postupovat. Musí pečlivě propočítat náklady každého kroku, který podniknou. Nesmí se střemhlav vřítit do celého plánu, aniž by věděli, kolik je na tuto investici potřeba peněz. MM 153.3
První otázka, která má být řešena, je: „Má se zřídit sanatorium právě v této krajině?“ Jestliže ano, pak je cesta, po které je nutné jít, jasná. Hned však vyvstane druhá otázka: „Jsou lidé, kteří budou navrhovat a plánovat celý podnik, připraveni postupovat velmi opatrně, ne s přílišnou sebedůvěrou, nýbrž v bázni Boží? Budou se radit s těmi, kteří už mají v této práci zkušenosti?“ MM 153.4
Vyvarovat se omylů je nesmírně cenné, cennější, než může být předem odhadnuto. Ať mladí lidé, kterým byl svěřen určitý úsek práce, nezneklidní, neznervózní a neriskují dobrodružství. Ať se poučí z omylů druhých. MM 153.5
Nechť si nikdo nemyslí, že řídit zdravotní instituci je snadné. Byla jsem svědkem toho, jak se mnozí dali do této práce, ale ztroskotali. Každý muž chce stát v čele nějakého podniku. Některý si vybral sanatorium. Pustil se do práce s velkou vervou, ale nerozuměl jí a musel toho nechat. Nejsou-li muži stojící v čele našich institucí, natolik pokorní, aby se nechali řídit Pánem, budou ve svých činech velmi neprozřetelní. Aby lidé mohli prospět věci Boží, musí své schopnosti zasvětit Bohu a od začátku do konce se řídit radou. MM 153.6
Střežme sami sebe i zájmy svých sanatorií. Všichni zaměstnanci musí považovat za přednost, že mohou přiložit ruku k dílu, aby mohla lékařská-misijní práce pokračovat. Bůh žádá, aby jeho lid nedělal nic, co by překáželo práci jiných. Není správné založit sanatorium pro vlastní zisk tam, kde už je v provozu jiné sanatorium. Je jisté, že je třeba velké hospodárnosti, má-li sanatorium sloužit svému účelu a poskytovat všechny možnosti léčby za pokrokových podmínek správné výživy jak pro nemocné tak i zaměstnané. MM 154.1
Z každého obchodního jednání můžete vyčíst charakter osob, které se ho zúčastnily. Nehazardujte svými silami ani prostředky. Nečiňte nic ze sobeckých důvodů, aniž byste dbali práv a vlastnictví druhých. – Letter 93, 1901 MM 154.2
Sanatoria na spekulaci
V časných ranních hodinách jsem byla probuzena slovy: „Napiš, co jsem ti zjevil.“ MM 154.3
Při budování svatostánku byli Izraelité obdařeni dovedností. I dnes dává Pán svému lidu moudrost ke konání Jeho díla. Ti, kteří pracují v Božím díle, jsou obdařeni moudrostí, jestliže se bohu plně oddají. Musí se Jím nechat řídit, vést a kontrolovat. Jako Boží služebníci musíme pracovat tak, abychom mohli Bohu ze své práce skládat účty. MM 154.4
Někteří si na svou vlastní zodpovědnost zařídili sanatorium a doufají, že na něm vydělají a zbohatnou. Jejich hlavní zájem nebyl léčit tělo a duši, ale vydělávat peníze. Ti všichni však velmi brzy poznali, že tato práce je ve svých rozměrech mnohem větší a těžší, než předpokládali. MM 154.5
Někteří z těchto lidí se dokonce vědomě dopouštějí nesprávných činů, jestliže je naděje, že přitom vydělají. Bůh však všechno vidí a žádný čin nezůstane nepozorován. Výsledkem těchto nesprávných kroků je věčná ztráta. MM 154.6
Ať jsou Boží nástroje čisté, svaté a ušlechtilé
Naše sanatoria jsou Božími nástroji, musí proto pevně stát v zásadách pravdy a z jejich vlivu musí zářit živý důkaz síly Písma svatého. Musí to být čisté a svaté instituce, mající reformní a pokrokové zásady. Ti, kteří pracují v našich sanatoriích, musí být podřízeni Bohu, odpovědně plnit své úkoly a ze svého konání musí vymýtit každé zlo. MM 154.7
Do tkáně našeho díla nesmí být vetkána ani jediná nitka sobectví. Jestliže však lidé, přiznávající se k Bohu, neobnoví svá srdce k svatým činům, nebude jejich práce taková, jakou si přeje Bůh. A jestli se nezmění, zůstanou vně Božího města, protože do jeho bran nevstoupí nikdo, kdo je poskvrněn nebo poskvrňuje jiné. V onen velký den obstojí jenom ti, kdo budou bez vrásky a bez poskvrny. Nesvatá ctižádost je pro mnohé zkázou. Jsem zmocněna tato slova pronést ke všem, kteří o sobě tvrdí, že věří pravdě. MM 155.1
Odklon od správných zásad
Někteří vstupují do práce v sanatoriích s nadějí, že získají více než pouhé vnitřní zadostiučinění, že konají lékařskou misijní práci pro Ježíše Krista. Neuvědomili si, že musí konat posvěcené dílo jako oddaní věřící, snažící se roznášet světlo těm, kdo jsou v temnotách. Neposvětili se zásadám reformy léčení správnou životosprávou. Mnozí se postavili na odpor, jiní byli jen zčásti přesvědčení o nutnosti reformy životosprávy a diety. MM 155.2
U mnohých byla pohnutkou k tomu, že vstoupili do práce v sanatoriu, myšlenka: „Ukáži vám, co dovedu.“ Nespočítali si, co je to bude stát, když se do této práce dají, aby ji mohli konat úspěšně v lásce a bázni Boží. Místo aby na každém kroku opatrně hospodařili s vloženými prostředky, udělali si z vypůjčeného kapitálu investice. Byli přesvědčení, že budou tuto práci konat bez ztrát a že brzy zaplatí své dluhy. Místo toho, aby svou prací podporovali dílo Boží, přivedli je do obtíží. MM 155.3
Kdyby se naši lékaři spojili s muži, kteří mají ve finančních otázkách praxi, kdyby ochotně pracovali ve skromnějších podmínkách až do té doby, až by jim dobré výdělky dovolily dílo rozšířit, kdyby rozhodně odmítli všechny dluhy, ušetřili by sobě i svým bratřím mnohé starosti. Kdyby spoléhali na pomoc Boží, vložili do Něj veškerou svou důvěru a měli odvahu začít v malém, nechat úspěchy své práce mluvit za sebe, kdyby jejich pohnutky byly zasvěcené a kdyby byli rozhodnuti šířit hnutí za spásu duší v celém světě, byla by jejich práce nesmírně požehnána a bylo by zřízeno mnoho dalších sanatorií, aby byla živými hlasateli pravdy. MM 155.4
Vážné varování
Pán mne pověřil, abych varovala ty, kteří chtějí zakládat sanatoria v nových krajinách. Mají tak učinit v pokoře a skromnosti. Mají zasvětit své umění a svou dovednost slávě Boží a užívat je v Jeho jménu. MM 156.1
Sanatoria budoucnosti nesmí být ohromné, nákladné budovy. Zakládejte malá místní sanatoria ve spojení s našimi školami. MM 156.2
Založte mnohá sanatoria vně velkých měst. Ať jsou v nich zaměstnáni schopní muži a ženy, oddaní našemu velkému poslání, plní lásky a bohabojnosti. Ať jsou tyto instituce našimi cvičnými školami. Kdo je absolvuje, ať si ale nemyslí, že už jsou vyškolení a hotoví, a že už znají vše, co potřebují. Musí dál pilně studovat a uvádět do života učení, které přijali od Ježíše Krista. – Manuscript 76, 1902 MM 156.3
Postupujte opatrně
Mnozí lidé nepostupují dosti moudře. Chtějí, aby je všichni pokládali za veliké. Domnívají se, že vnější okázalost jim dodá většího vlivu. Předem si ale nespočítají, na co jejich síly stačí, aby mohli dokončit, co začnou. A v tom je jejich slabá stránka. Mají ještě daleko k tomu, aby se naučili postupovat opatrně. Ve své přepjaté sebedůvěře dělají mnoho chyb. A tak nakonec dostanou mnozí od života rány, z nichž se nikdy nevzpamatují. To se už přihodilo mnoha lidem, kteří se domnívali, že jsou neobyčejně schopní, aby založili a vedli sanatorium. Neúspěch je jim v patách a… oni se utopí v dluzích. … MM 156.4
Buďte spokojeni s povolným vzrůstem
Mnozí lidé pro nesprávný postup ztroskotali, i když byli jinak schopní a mohli mít úspěch. Museli by se ale posvětit dílu, být ochotní postupovat z malých, skromných začátků pomalým rozšiřováním své práce a odmítat dluhy. Oni se však dostali do těžkostí, museli sanatoria prodat a odejít jako neschopní. Chtěli si pomoci ve svých finančních potížích a nemysleli na neblahé konce. MM 157.1
Ti, kteří jim mohou pomoci z těžkostí, jsou sváděni k tomu, aby je dokonale spoutali těžkými závazky a zárukami, z nichž se nikdy nedostanou a stávají se tak jejich otroky. Málokdy si dovedou nahradit svoji pověst, že se neosvědčili jako vedoucí a ztroskotali. MM 157.2
Těm, kteří takto zabředli do dluhů, chci z vyššího rozkazu říci: Jestliže jdete správnou cestou, nevzdávejte se. Snažte se vší silou, abyste se vlastními prostředky stali pány situace. Nepředávejte instituci, která je v nesnázích, nějaké organizaci, která je sama v nesnázích a těžce zápasí s dluhy a závazky. Pro každé sanatorium je nejlepší, stojí-li na vlastních nohou. MM 157.3
Vedoucí našich sanatorií musí postupovat opatrně. Někdy se jim bude zdát, že došlo k malému zlepšení. Postupujte moudře, taktně a přizpůsobivě Studujte návod, který dal Kristus pro stavění věže. Předvídat a myslet dopředu má větší cenu, než pozdě přemýšlet, co se mělo v té které situaci udělat. Pak je pozdě, vše končí neúspěchem. Liknavé, bezradné a nerozhodné vedoucí je třeba odvolat z jejich míst. Na vedoucí místa patří muži a ženy, kteří dobře vědí, jak postupovat, aby měla jejich práce úspěch. MM 157.4
Naši pracovníci v našich institucích by měli pokorně chodit před Pánem. Proste Pána, aby vám pomohl moudře a hospodárně plánovat provoz vaší instituce, aby zapustila pevně kořeny a nesla ovoce k Boží slávě. Nespoléhejte se na lidi, vzhlížejte ke Kristu. Neustále se modlete a bděte na modlitbách s díků vzdáním na rtech. Mějte to nejužší možné spojení s Kristem. – Letter 12, 1902 MM 157.5
Čest v ponížení
I když byla některá naše větší sanatoria vybavena vším, co umožňovalo jejich dobrý běh, chtěli někteří ředitelé provádět velká zlepšení s penězi, které nebyly jejich, ale patřily našemu Pánu. Mnozí zapomínají projevovat těm všem potřebným soucit, ale tou troškou citu, která jim ještě zbyla, litují jen sebe. Dopouštějí se na Božích svatých dítkách jedné loupeže za druhou a tím olupují samotného Pána. Při obchodním jednání mají být všichni naši činitelé vedeni ušlechtilými zásadami a pohnutkami a projevovat tak čisté, svaté rysy, které mají zdobit každého křesťana. … MM 157.6
Spasitel všeho lidstva se narodil chudým a opovrhovaným rodičům ve zločinném hříchem prokletém světě. Byl vychován v chudičkém prostředí v Nazaretu, malém galilejském městečku. Začal své dílo v chudobě a bez světského postavení. Tak dal Bůh hlásat pravdy svatého evangelia úplně jiným způsobem, než se dnes v roce 1902 některým mudrlantům zdá, že by se měly tytéž pravdy evangelia hlásat. Na samém začátku šíření evangelia učil Bůh svou církev, aby nespoléhala na světský lesk a světskou vrchnost, ale na sílu víry a poslušnosti. Milost Boží je nad všechno bohatství zlata a stříbra. Síla Ducha Božího se nikdy nedá docenit. MM 158.1
Nikdy nespoléhejme na uznání vnějšího světa. Nikdy nechtějme ve svých zařízeních a institucích vyniknout velikostí a nádherou nad světské instituce podobného druhu. Přáním všech našich ústavů má být, aby byly poslušné našemu Pánu, aby podle jejich příkladu i všichni jejich pomocníci a zaměstnanci institutu chodili u víře s Bohem, jak Enoch. MM 158.2
Bůh vede všechny, kteří s Ním jdou v pokoře a ponížení. Ti, kteří jsou pokorní a mají nezlomnou víru v Pána, jsou nejúspěšnějšími pracovníky v Jeho díle. Nezvítězíme v boji s nepřítelem tím, že postavíme mohutné budovy, ale tím, když budeme mít ducha Kristova a budeme pracovat v pokoře a skromnosti. Daleko lepší je nést svůj kříž a mít častokrát nesplněná přání, než žít v hojnosti, ale ztratit nebe. Proti pravdě se bude těžce bojovat, ona však nikdy neztratí svou životní sílu. – Manuscript 109, 1902 MM 158.3
Nevýhody velkých institucí
„Rozdělte velká střediska“, to je rada našeho Pána. „Vnášejte světlo do mnoha míst“. Kdo chce být úspěšným lékařským misionářem, musí si uvědomit, že naše velká sanatoria jsou řízena podobně, jako světské instituce. Studenti v nich nemohou nabýt rovnoměrného vzdělání pro křesťanskou zdravotně misijní práci. MM 158.4
Zvěstování pravdy ve všech částech světa potřebuje malá sanatoria na mnoha místech, kde je vliv velkého města co nejmenší. MM 159.1
Jsem pověřena prohlásit, že založení tak velkého ústavu, jakým je sanatorium v ___ a soustředění všech pracovníků, kteří mohli pracovat na mnoha roztroušených místech, je právě to, co si Bůh výslovně nepřeje. MM 159.2
Nebezpečí v opouštění Písma
Skutečnost, že do nového sanatoria v ___ přichází mnoho pacientů, nemá být pokládána za znamení, že založení tak velikého zdravotního ústavu slouží velikému dobru. Do tohoto ústavu totiž přijde také spousta mužů a žen, kteří nejsou ve skutečnosti nemocní. Bude třeba pracovníků, kteří by jim posluhovali; naše ošetřovatelky budou mnohdy služkami světských mužů a žen, kteří nemají nic společného s náboženstvím. A to není úkol, který byl svěřen Božím zdravotním misionářům. Náš úkol nám byl určen největším Lékařem-Misionářem, jakého kdy svět poznal. – Letter 210, 1903 MM 159.3
Veliké nebezpečí je v tom, že Dr. ___ se snaží dosáhnout hledisek světského lékaře. Měl by však raději pracovat pro Boží slávu, ne pro svou vlastní a na každém kroku hledat Pána. Je ve velkém nebezpečí, že bude lékařské misijní úsilí prvořadým účelem, místo aby bylo prostředkem k dosažení vyšších cílů. Nepodaří se mu to a neměl by se proto pokoušet o něco, čeho se může dosáhnout. Je ctižádostivý a chce vykonat velké věci tím, že odpoutá lékařské-misijní dílo od hlásání Písma. Náš Pán však nevede své lékaře k tomu, aby oddělili lékařské poslání od hlásání evangelia. Pravda pro dnešní dobu musí být hlásána a uskutečňována ve spojení se zásadami zdravotní reformy a změny životosprávy. MM 159.4
Svěcení soboty zkušebním kamenem v této době
Naše sanatoria, která jsou již v provozu, musí být těsně spjata s evangeliem. Pán nám dal příkaz, že evangelium musí být hlásáno. A toto evangelium v sobě zahrnuje rovněž zdravotní reformu na základě změny životosprávy ve všech směrech. Máme za úkol ozářit svět, protože je slepý a nevidí, co je třeba vidět. Připravuje cestu pro morové rány, které přijdou s Božím dopuštěním na tento svět. Proto musí věrní Boží strážci lidi varovat. MM 159.5
Dr. ___ touží vykonat velké věci. Je nebezpečí, že svou energii použije mimo sanatoria, místo aby se všemožně věnoval vytvoření takové instituce, která by znamenala ohromnou moc ve spojení s evangeliem a reformou svěcení soboty. Dr. ___ musí poznat přítomnou pravdu v plném rozsahu. Jedině tak se může zachránit i jako lékař. Musí pevně stát na Písmě svatém a řídit se podle něho. MM 160.1
Je nebezpečí, že bude zmaten a dostatečně nepochopí vznešený a svatý vliv otázky svěcení soboty, který je pro tuto dobu rozhodující. Bude pokládat za mnohem důležitější vykonat v sobotní den mnoho prací, které by v tomto dni neměly být vykonány. Jestliže chce obsáhnout tak velký okruh zodpovědností, bude mít jen málo času pochopit význam soboty. Takový příklad by byl pro náš ústav prokletím. Všichni naši pracovníci v sanatoriu musí být vedeni k tomu, aby viděli v otázce svěcení soboty zkušební kámen své víry. Bůh si přeje, aby Jeho lidé v lékařském misijním díle spojili svou práci s třetím andělským poselstvím. To je dílo, které obnoví mravní obraz Boží v člověku… (Viz Svěcení soboty, část 11.) MM 160.2
Větší síla je v pravdě než ve světské okázalosti
Dr. – by neměl přemýšlet o tom, jak nejlépe vyhovět požadavkům vnějšího světa. Neměl by napodobovat svět svým zevnějškem a způsoby a myslet si, že je to cesta, na níž se setká s členy vyšších tříd společnosti. Evangelium nedovoluje zaměstnávat se světskými myšlenkami. Podívejte se na život Kristův. Vzpomeňte si, čím byl dříve, než přišel na tento svět. Byl Vůdcem a Velitelem nebeské inteligence. A jak přišel na tento svět? Jako chudý člověk, který si až do konce své pozemské pouti zachoval svou poníženost. Myšlenka, že vnější okázalost propůjčí člověku vliv a skvělé místo, je jedna ze satanových lží. Nikdo ať se nepovyšuje nad způsob života a velký životní příklad našeho Pána. Není vyšší úrovně, než život Kristův. Jako lid Boží musíme se vystříhat světských nároků, které z může a žen učinily to, čím jsou dnes. Nemůžeme následovat příkladu přemoudrých mužů světa, abychom dosáhli obliby a moci. Pravé křesťanství je – být jako Kristus. V pravdě spočívá moc, kterou vám nemůže poskytnout žádná vnější okázalost, kterou nemohou žádné světské názory změnit ani nahradit. – Manuscript 172, 1899 MM 160.3
Žádné ústupky, žádný kompromis
Všichni, kteří se účastní zdravotně misijní práce, jsou vystaveni pokušení, aby si dodávali důležitosti, a byli okázalí jen proto, aby udělali dojem. Vypuďte všechny pohnutky takového druhu ze své práce. Snažte se, abyste celým svým bytím byli takoví, jaký byl ve své práci Kristus. Není možné ustupovat světským zlozvykům a návykům. Musíme stát na pevné základně věčné pravdy, čisté, nezkreslené, nepadělané pravdy. Budeme možná považováni za podivíny, ale to už je osud nás všech, kteří jsme učinili Krista svým vzorem. Každý pracovník na poli lékařské misie musí pracovat tak, že zůstane v živém, nepřetržitém spojení s Velkým Pracovníkem. – Manuscript 96, 1898 MM 161.1
*****
Pro další studium:
Povzbuzujte jeden druhého: CH 242, 243
Spolupráce s církevní organizací: CH 519-523 (8T 158-162)
Potřeba vzájemných porad: CT 92; LS 303
Vyhnout se zbytečným odpovědnostem: 6T 244-248, 252, 253; 8T 189-191
Svatost života: CH 581-634
Společenská čistota: CH 567-572 (2T 450-457)
Uhlazenost a jemnocit: CH 363-366
Jak zacházet s přecitlivělostí: CH 294, 295
Mamutí sanatoria: CH 239 (7T 102, 103)
Je třeba počítat s opozicí: CH 527
9. Řízení sanatorií
Ušlechtilá práce
Řízení našich sanatorií má vysoké nároky. Ti, kteří jsou s ním spojeni, dělají ušlechtilou práci a proto musí dodržovat přísné zásady. Všichni pracovníci musí pracovat pro ústav a pro podporu Božího díla v souhlase s Jeho ustanovením, a musí tedy šířit zásady pravé zdrženlivosti v jídle, pití i v oblékání. Šířit vědomosti tohoto druhu a vědomosti o spásné milosti a milosrdenství Božím je nejčestnější, nejušlechtilejší poslání, jaké může mít příslušník církve adventistů sedmého dne. Tím uctívají Boha a prospívají svým vlastním zájmům pro tento i budoucí život věčný. Jejich příklad je příkladem spásy duší, pro které dal Kristus svůj život. MM 163.1
Vysoká úroveň
Naše sanatoria musí mít vysokou úroveň. Musí nad nimi stále vlát prapor pravdy, dobroty a užitečnosti. V posvěcených životech se musí projevit požehnané ovoce stromu evangelia a oddanost věci Boží. Každý Boží pracovník musí být jako město na kopci, které nemůže být skryto. Lékaři i ředitelé našich zdravotních institucí se musí snažit o to, aby nebyly popřeny zásady pravdy a spravedlnosti, které oslavují Pána nebes. V jejich srdcích musí přebývat Bůh, protože by jinak dávali špatný příklad jiným. MM 163.2
Budou sváděni, aby se přizpůsobili chutím a návykům neposvěcených lidí a zaváděli různé neužitečné novoty. V takovém případě jim bude odňato Boží požehnání. Nesmíme nikdy zapomenout, že v Božích očích je hodnocen nejvýše jen ten, kdo je pokorného a poníženého ducha. Jan takovým lidem Bůh požehná a použije je jako svůj nástroj při žehnání jiným, protože vzdávají čest a chválu tomu, jemuž přináleží veškerá moc a síla. MM 163.3
Musíme mít takt a inteligenci a musíme být stále ve střehu, abychom překonávali předsudky a z nich plynoucí těžkosti. Jinak nebude v našich institucích mír, nýbrž boj a neporozumění. Ti, kteří v nich pracují, jsou v neustálém styku s jinými, kteří také nesou zodpovědnost. Všichni však potřebují Boží osvícení a musí projevovat nesobeckého, laskavého ducha Kristova. Budou procházeti těžkými zkouškami, jejich víra, láska, trpělivost a stálost budou podrobeny velkému náporu. Ale jejich pomocníkem je Bůh. – Manuscript 162, 1897 MM 164.1
Podstatné požadavky na ředitele
Pán ocení naše zdravotní instituce jen tehdy, bude-li moci „předsedat“ v jejich řízení. Jsou-li však jeho plány a nařízení pokládány za méněcenné, bude pohlížet na naše instituce jako na ty, které jsou založeny a vedeny světskými lidmi. Bůh se nemůže ztotožnit s žádnou institucí, která nehlásá Jeho živé zásady a zákony a neuvádí své činy do přísného souladu s těmito předpisy. Nad těmi institucemi, které se neřídí přesně Jeho zákony a nařízeními, pronáší svůj rozsudek: „Nepřijati; byli zváženi na váze a nalezeni lehcí.“ MM 164.2
Každý, kdo stojí v čele kteréhokoliv Božího díla, musí být člověkem vysoce inteligentním, schopným řídit úspěšně rozsáhlé zájmy, člověkem vyrovnaným, takového chování, které se podobá Kristu, s dokonalým sebeovládáním. Dobrým vůdcem může být jen ten, jehož srdce bylo přetaveno a obrozeno milostí Ježíše Krista. MM 164.3
Kdo je ustanoven ředitelem v našich sanatoriích, nemůže se vzít za své světské způsoby řízení a vedení. Naše práce v každém směru musí být posvěcena znamením Božím, tak, jak je zaznamenáno v Ex 31,12-17. Nepředstavitelný vliv bude mít důsledné ostříhání soboty všemi, kteří jsou nějak spojeni s naším zdravotním dílem. Každá lékařská instituce, založená adventisty sedmého dne, musí před celým světem nést toto Boží znamení a nijak tuto skutečnost nezastírat, ani neobcházet. Musíme hlásat poselství třetího anděla, letícího uprostřed nebes s věčnou pravdou evangelia pro celý svět. Neseme prapor s nápisem: „Přikázání Boží a víra v Ježíše Krista.“ (Viz Svěcení soboty, část 11). MM 164.4
Používání prostředků
Jsou-li lidé v důvěryhodném postavení, musí pokládat prostředky a zařízení, s nimiž pracují, za vlastnictví Boží a zacházet s nimi šetrně. Je-li v pokladně dostatek nebo přebytek, nemohou ho používat na stavbu stále nových budov. Stávající jsou dostatečným památníkem k oslavě Boží. Existují totiž stovky míst, která by tyto peníze potřebovala, aby tam mohla být postavena zařízení, představující světu Boží pravdu. Obdělány totiž musí být všechny části Boží vinice. MM 165.1
Rozhodování o použití Božích peněz nemůže být ponecháno pouze na jediném člověku. Vyúčtování každého vydaného dolaru musí být přesné a přísné. Boží prostředky je nutné používat v pravý čas a na pravém místě, aby se staly požehnáním, a aby z toho vyplývalo ponaučení, jak On pracuje v souladu se zákony rovnoprávnosti, spravedlnosti a poctivosti. MM 165.2
Všichni jsme bratři
Nikdo se nesmí povyšovat na vládce, jako pán nad svými bližními a dávat jim pocítit svou nadvládu. Hlas a vliv jedné osoby se nemůže stát řídící silou všem ostatním. Kdo utlačuje své spolupracovníky v našich sanatoriích a odmítá změnit své metody zacházení se svými podřízenými, musí být odstraněn. Měl používat svého vlivu pouze k nastolení práva a spravedlnosti. Moc, která mu byla propůjčena, na něj klade tím větší nároky. Má být vzorem pravého křesťana. MM 165.3
Pán mne zmocnil říci, že je-li kdo ve vyšším postavení, neznamená to ještě, že byl obdařen milosrdenstvím a spravedlivostí. „Počátkem moudrosti je bázeň Boží.“ Mnozí lidé, kterým bylo svěřeno vysoké postavení, se domnívají, že ho dosáhli proto, aby byla dodána úcta a váha jejich osobě. Ať si žádný ředitel nenamlouvá, že mysl každého podřízeného musí být podrobena jeho mysli, že vůle jiných přestala být vůlí vedle jeho vůle, a že všechny metody práce jsou jeho metodou odsunuty a odsouzeny k nečinnosti. Žádná naše instituce nemůže utrpět větší škodu, jestliže zůstane takový člověk na svém místě. Je hříchem proti samotnému Bohu dovolit takovým nehodným služebníkům setrvávat dále na tak odpovědných místech. Je zde totiž nebezpečí, že bude lid Boží sveden na scestí. – Manuscript 154, 1902 MM 165.4
Ochota přijmout rady
Nikdo v našich ústavech si nesmí myslet, že se ve všech věcech mohou řídit jen svým vlastním úsudkem. Ať si nikdo nemyslí, že už toho ví tolik, že už se nemusí nic učit. Nedovedeme-li se stále učit od Ježíše Krista a nejsme-li ochotni přijímat rady a poučení od svých bratří, nebudeme mít ve své práci úspěch. Staneme se tolik soběstačnými a jako takoví nemůžeme být Božími spolupracovníky. … MM 166.1
Rychle rozpoznávat
Člověk, zastávajícím nejvyšší místo, musí být opravdový a odvážný. Musí stát neochvějně na tom, co pokládá za správné. Musí mít bystrý postřeh a úsudek, musí umět napravit křivdu, aniž by komu způsobil novou křivdu nebo zklamání. Nedostatek bystrého postřehu, neschopnost rozeznat příčiny a následky, zapříčiní často v našich institucích situace, které se nelíbí Bohu. – Letter 30, 1887 MM 166.2
Zbytečné dluhy
Ředitelům všech sanatorií bych chtěla říci: Nedělejte žádné velké dluhy, nejednejte ukvapeně. Nechtějte ihned úplné, kompletní zařízení. Spokojte se raději s dosavadním skromnějším zařízením, než abyste zabředli do dluhů. Vše, co je třeba, časem dostanete. Kompletní vybavení a zařízení nemusíte mít ihned od začátku. Řiďte se v různých situacích vždy chladným rozumem a moudře kalkulujte. Mají-li naše instituce, pečující o nemocné úspěch, je to proto, že se jejich ředitelé rozumně spokojili s využitím nejzákladnějšího vybavení a nedostali ústavy do dluhů. MM 166.3
Pán si přeje, aby byla naše práce konána na mnoha místech. Budeme mít sanatoria, která budou konat užitečnou práci, aniž by bylo naše dílo zatíženo dluhy. – Letter 140, 1906 MM 166.4
Neusilovat o vnější okázalost
Naši lékaři mají v každé práci projevovat podobnou prostotu s jakou vystupoval Pán Ježíš. Budou-li oblečeni do nebeské výzbroje, pokory a ponížení Kristova, pak budou mít skutečný úspěch. Budou-li se však snažit napodobovat světské způsoby získávání zájmu a přízně, bude jejich práce a vliv oslaben. Nedělejte takové ústupky. Naše naděje a naše síla nejsou závislé na vnějším zdání. Ti, kteří dávají přednost výstřednostem v ústavu v zařízení, v oblékání a výstroji před pravdou, dokazují, že ještě nedospěli ke skutečné podstatě a hodnotě pravdy. Nejsou schopni postřehnout dosah Kristova evangelia. Bůh je zneuctěn, jestliže naši vedoucí pracovníci, místo aby připravovali lidi pro velikou zkoušku bouřlivé budoucnosti, na Něho zapomínají kvůli módnímu napodobování světa. … MM 166.5
Nehoňte se za populárností, která vás odvádí od Kristovy prostoty. Ať je vaším vůdcem Bůh. Opravdové křesťany mezi vámi ochrání Boží moc. Jejich život bude vyznávat, že jsou Božími věrnými služebníky a věrně zachovávají Jeho přikázání. Kdo věří pravdě, nemusí se stydět za evangelium Ježíše Krista. Zásady pravdy musí proniknout všemi našimi institucemi. Potom i ti, kteří holdovali návykům a světské módě, přijdou ve svém utrpení do našich institucí. Prostota, kterou zde uvidí, uchvátí jejich srdce i smysly; pocítí přítomnost nebeských andělů. – Manuscript 172, 1899 MM 167.1
Prostota v zařízení
V souhlase s Božím dílem, které konáme v těchto posledních dnech, je méně nákladné zařízení pokojů, než jste si představovali. Vaše představy nebyly vytvářeny a formovány skutečnými, praktickými potřebami, které by měly být v souhlase s pokorou, v níž máme chodit před tváří Boží. Stále ještě pokládáte vnější okázalost za velký prostředek úspěchu. To je klam. Chcete vyvolávat zdání, které není vhodné pro dílo, svěřené vám Bohem, zdání, jehož udržování stojí velké peníze. Nemůžeme souhlasit, aby byly pokoje sanatorií zařízeny podle poslední módy. I kdyby to způsobilo zvýšený příliv zákazníků. Křesťanský duch má větší cenu, než moderní nábytek. MM 167.2
Touha po vnější okázalosti je jako sněť, stále hlouběji se zažírající do živých tkání. Okázalost je nemilosrdný tyran. Buďte ve střehu proti všem sklonům k okázalosti a zábavě. Je omylem doufat, že vnějšími prostředky a okázalostí je možné získat více peněz. Zlo, které na vás na této cestě číhá, se ještě neprojevilo, ale nedáte-li si pozor, nedá na sebe dlouho čekat. … MM 167.3
Nejlepší je cesta Boží
Bůh nehledí na vnější okázalost, ale na srdce. Rozhodujte se opatrně a s rozvahou, neinvestujte do výstředností. Nechceme se přece chlubit tím, že budujeme sanatoria, ale chceme správně uctívat Pána Boha a představovat světu Jeho pravdu, která byla až dosud představována křivě. Chceme v našem institutu vyzdvihnout náboženské cítění a otevřeně se přiznat k pravdě. Nikdy a před nikým ji neskrýváme. MM 168.1
Boží cesta je vždy tou nejlepší cestou. Jdeme tou správnou a bezpečnou cestou, jdeme-li za Tím, Kdo říká: „Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem.“ Jestliže Kristus, majestát nebes, je tichý a pokorný, oč mnohem více musíme být takovými my, kteří jsme pro neposlušnost odsouzeni k smrti. Naši lékaři mají svým příkladem vést jiné k tichosti a pokoře. Nikdo z lidí se nemá povyšovat. Jen Bohu náleží čest a sláva. – Letter 51, 1900 MM 168.2
Duchovní smysl zkoušek
Náš Pán mnohdy dovolí, abychom ve svém křesťanském životě procházeli různými zkouškami. Jedině tak se můžeme posvětit pro službu Kristu. Bez těchto zkoušek bychom se stále více vzdalovali Kristovu příkladu; lidé by se nechali ovládnout lidskou fantastickou filozofií, která je vede ke spojení s následovníky ďábla. MM 168.3
Podle Boží prozřetelnosti musí všechny velké podniky projít zkouškami, aby se projevila čistota a síla zásad těch, kteří stojí v čele, aby byl jejich lidský charakter utvářen podle vzoru Boží vůle. To je nejvyšší stupeň našeho převychování. MM 168.4
Dokonalosti charakteru dosáhneme cvičením schopností mysli v dobách nejvyšší nouze a zkoušky tím, že budeme poslušní každého požadavku Božího zákona. Lidé s důvěryhodným postavením jsou nástrojem v rukou Božích, aby byla šířena Jeho sláva. Plní-li své povinnosti s oddanou vírou v srdcích, dosáhnou dokonalosti charakteru. – Manuscript 85, 1906 MM 168.5
Potřebujeme lidi s rozhledem
Náš průvodce nám řekl: „Došli jste k důležitému mezníku své práce. Kdo bude zvolen, aby nesl zodpovědnost na počátku její působnosti? V tomto ohledu nesmí dojít k chybnému kroku. Nemůžete postavit do čela člověka, který by nebyl vyzkoušen a neosvědčil se. Ať jsou zvolení jen takoví mužové nebo ženy, kteří chápou vůli Páně; lidé, kteří rozhodnou, co je důležité vykonat a činí tak s modlitbou, aby se neopakovaly chyby a omyly minulosti.“ MM 169.1
Dále řekl: „Ten, kdo bude zvolen správcem, musí být denně usměrňován naším Pánem. Zaujímá velmi důležité místo a proto musí mít pro svou práci potřebnou kvalifikaci. Musí mít důstojné vystupování, znalosti a jasné vědomí toho, jak používat své autority. V jeho životě se musí zračit Kristus. Musí být schopen udílet náboženské rady a šířit kolem sebe duchovní vliv. Musí umět působit na mysl druhých a nechat působit Ducha svatého na svou mysl. Z jeho rtů musí splývat moudrá slova, aby povzbudil všechny, kteří s ním spolupracují. Musí ihned rozeznat chyby a umět je napravit. Jen přizpůsobivý člověk může pracovat v souladu se svými podřízenými. Musí také umět promluvit o různých aspektech naší víry. Slova i činy musí prozrazovat spravedlnost, soudnost a lásku k Bohu.“ MM 169.2
Kdo dával Izraelitům pokyny z oblakového sloupu a vedl je divokou pouští do zaslíbené země, ten je dnes naším Vůdcem. Jsme pod Božím vedením a bude-li poslušní přikázání Božích, budeme v naprostém bezpečí. Zřetelně nám dá znamení své náklonnosti. – Letter 325, 1904 MM 169.3
Umírněné poplatky
Naše sanatoria musí být připravena na pacienty všech tříd. Bůh nežádá, abychom zařizovali instituce, v nichž všichni dostanou byt a stravu zdarma, aniž by byl kladen zvláštní důraz na důležité body našeho vyznání. Není to úkolem žádného adventisty s. d., protože by to bylo zneužívání času a prostředků. MM 169.4
Zařízení a léčba má ale také odpovídat požadavkům vyšších tříd, aby k nám pacienti přicházeli. Pokoje musí být zařízeny tak, aby jich mohli užívat pacienti, kteří jsou ochotni platit přiměřenou slušnou cenu. Lékaři však nesmí ani u bohatých pacientů své požadavky přehánět. Rovněž se však nemají vydávat neuváženě prostředky jen proto, abychom získali další pacienty. Poplatky, za léčení a ubytování nesmí být příliš vysoké, aby nedocházelo k nedorozuměním a stížnostem, když budou pacientům předkládány prosté a zdravé pokrmy, které podstatně přispívají k uzdravení. Požadujte za léčení přiměřeně slušné ceny. Kdo má dostatek zdravé soudnosti, bude spokojen. MM 170.1
Nadsadit cenu nad slušný průměr je sice zvykem u světských lékařů, ale to ničím nepřispěje ke slávě Boží. Bůh si to nepřeje a rovněž na svět to bude působit nepříznivě. Nikdy proto nepožadujte přemrštěné ceny. MM 170.2
Žádoucí odměna
Byla jsem pozvána, abych promluvila ke všem lékařům, zaměstnaným v našich sanatoriích. V řízení těchto institucí musí dojít k reformě. Nemohou být vedena tak, jako světská sanatoria. Zatímco se poskytuje těm, kteří nemohou platit, léčba zdarma, účtují se přemrštěné ceny za operace, které trvají jen krátkou dobu. Pro lékaře v našich institucích nemohou být směrodatné honoráře světských lékařů. MM 170.3
Pán mi dal v tomto směru varovná znamení. On neschvaluje podvod v žádném podnikání. Lékařské povolání povšechně má na svědomí mnohdy nespravedlivé vydírání. Cožpak máme my napodobovat jejich hříchy? Jsme přece reformátoři. Předpokládá se, že chceme jít cestou, která vede k lidské dokonalosti, k čistému, vznešenému charakteru Ježíše Krista. Je-li tomu tak, pak musí být jak v malých, tak i ve velkých věcech zachovávána přísná počestnost. Posvěcené srdce budou vždy projevovat posvěcené zásady. – Manuscript 169, 1899 MM 170.4
Slovo nezkušenému správci
Vmysli se vždy do pozice toho, s nímž jednáš a představ si, jak by ti bylo za podobných okolností. Potom jednej tak, jak by sis přál, aby jiní jednali s tebou. Dbej, aby ani stín podezření nepadl na Boží dílo, jehož jsi představitelem. Nic se mu nesmí vyčítat kvůli několika dolarům nebo centům. Ať není ani jediného případu, kdy by mohl někdo říci, že adventista sedmého dne učinil odsouzeníhodný krok. Všechno naše podnikání musí stát v čistém světle jak před světem, tak i před našimi spolubratřími. Nikdy nedělejte nic, co by se muselo obhajovat a vysvětlovat, abychom stáli alespoň v trochu příznivém světle. MM 171.1
Naše sanatoria musí být všemi pokládána za instituce pracující pro štěstí a blaho našich bližních. Je daleko lepší, jestliže jsme ztratní, nežli si vytvořit pověst ziskuchtivých. Nikdo nesmí mít dojem, že byl podveden a vykořisťován, aby neodcházel s nepřátelským postojem vůči naší instituci. Ve všech našich vztazích jak k věřícím, tak i k nevěřícím, musí být zjevná zásadní a mravní podstata naší instituce. Musí projevovat velkodušnost, ušlechtilost a uznání zejména vůči trpícím. – Letter 26, 1888 MM 171.2
Ohleduplnost ke zraněnému spolupracovníkovi
Je-li někdo z nás při práci zraněn, jak se před nedávnem stalo, zacházejte s ním tak, jak byste si přáli, aby se zacházelo za podobných okolností s vámi. Dokažte soucit, jaký by projevil Kristus. To je Boží způsob jednání. Jakýkoliv jiný přístup, by nebyl spravedlivý ani šlechetný. MM 171.3
Zraněnému měla být prokazována zvláštní péče, i když byl nevěřící. Děkujte svému Otci v nebesích, že byl jeho život zachráněn. MM 171.4
Je-li takto zraněný vzat do ústavního ošetřování, měly by být poplatky velmi nízké. Mělo by se také uvažovat o tom, jestli by mu i po dobu, kdy následkem úrazu nepracuje, neměla být vyplácena mzda. MM 171.5
Žádnému pracovníkovi nesmí být ukřivděno. Před zraky Toho, pro něhož své dílo konáme, nemůže být nic utajeno. On si přeje, abychom žili a jednali podle vzoru Ježíše Krista. – Letter 58, 1902 MM 172.1
Buďte laskaví k poníženým
Jestliže chce někdo za každou cenu i proti mínění ostatních prosazovat svou vůli, není pro něj v naší instituci místa. „Všichni jste bratři.“ Musíme se proto k sobě chovat v duchu lásky a něžnosti. V našich sanatoriích a ve všech institucích platí milá slova,příjemná tvář a laskavé chování. Jestliže jsou lidé k sobě navzájem ohleduplní a zdvořilí, mohou vykonat zázraky. I v obchodním jednání má zdvořilost a taktnost sílu obrátit běh věcí k dobrému. A jak je takovéto chování povzbuzující pro lidi zdeptané a zabořené chudobou a nemocí? … MM 172.2
Lidé na odpovědných místech musí častokrát jednat s lidmi, jejichž život není lehký. Dřina a nedostatek bez naděje na zlepšení v budoucnosti činí jejich břemeno ještě těžším. A když se k tomu přidá nemoc a bolest, je jejich břímě tak těžké, že ho často nemohou unést. Nechť se služebníci Boží při jednání s nimi vystříhají každé tvrdosti a drsnosti. Ta by bylo kruté. Buďme při svém jednání právě s těmi nejponíženějšími a nejchudšími laskaví a uznalí. Bůh to vidí a takové jednání odplatí. – Letter 30, 1887 MM 172.3
Zachovejte si posvátnou důstojnost
Mám říci, že naše sanatoria musí být očištěna a zbavena takových osob, jejichž jednání je zneuctěním svatého díla. Naše zdravotní instituce si musí uchovat posvátnou důstojnost. Ať nezůstane naším zaměstnancem nikdo, kdo nemá smysl pro pravou důstojnost. Zaměstnávejte jen takové, kteří jsou si vědomi, že se musí dopracovat k určité dokonalosti, kteří ve svém životě projevují snahu stát se obrazem Božím. MM 172.4
Musíte mít velkou moudrost, chcete-li vybrat jako instruktory pro naše sanatoria ty správné muže a ženy. Nemohou to být jen ti, kteří umí inteligentně hovořit o vědeckých otázkách, ale musí to být muži a ženy, kteří se naučili poslouchat Ducha Božího a jsou připraveni řídit se radami Ježíše Krista. Musí umět laskavě a moudře poradit. Rozčilování a nadávky věci neprospějí, ale prostá slova, pronášená laskavě a v duchu křesťanské lásky, způsobí pravé divy. Pán vždy pomůže těm, kteří mají upřímnou snahu učit se od Něho. MM 173.1
Správný dojem na nemocné nemohou učinit členové naší sanatorijní rodiny pomocníků, kteří jsou ve svém chování nepříjemní a hrubí, nebo kolem sebe udržují ovzduší lehkomyslnosti a vzájemně na sebe nevraží. Takové spolupracovníky nezaměstnávejte, protože náš nepřítel je vždy připraven zbavovat tyto lidi sebeovládání a jejich špatným vlivem odhánět duše od Ježíše Krista. Je mnohem lepší platit vyšší mzdy a zajistit si pro naše instituce dobré, rozumné pomocníky, než přijímat takové, kteří se nedají ukáznit, ani vychovat. MM 173.2
Vliv krásného charakteru
Příjemná povaha, krásný charakter a náš pán bude žehnat všem nemocným a trpícím. Pravda, obsažená ve Slově Božím, má sílu a moc posvětit a přetvořit. Je-li přijata srdcem a vnášená do života, bude záchranou pro život. Nechť jsou všichni zaměstnanci našich institucí prodchnuti snahou, aby z jejich slov a činů svítilo světlo Pravdy. Jen ty přijme Kristus za své spolupracovníky. MM 173.3
Píši to s tím úmyslem, aby bylo jasno, že musí být z našich sanatorií definitivně odstraněn zlý vliv. Naše sanatoria byla přece založena proto, aby lidským bytostem, nemocným tělesně i duševně, přinášela uzdravení a požehnání. – Manuscript 69, 1909 MM 173.4
Potřeba zkušených pracovníků
Není právě nejmoudřejší shromažďovat v našich sanatoriích příliš mnoho nezkušených pracovníků, kteří se k nám přicházejí učit, zatímco máme nedostatek zkušených a výkonných pomocníků. Potřebujeme více vyzrálých žen a mužů, kteří mají zdravé a ustálené zásady, bojících se Boha a moudře plnících své povinnosti. Mnozí přicházejí a nabízejí své služby za nižší mzdu, poněvadž by rádi byli v sanatoriu a mnohému se naučili. Není však rozumné a hospodárné, přeplnit sanatorium jen nezkušenými pomocníky. MM 173.5
V čele našich sanatorií by měli stát lidé, kteří se umí podřídit Bohu. I když je někdy ústav tísněn dluhy, Bůh zařídí vše tak, že se postupně dluhů zbaví. Duše budou přiváděny k Pánu, protože uvidí, že zaměstnanci jdou cestou Boží a dodržují jeho přikázání. – Manuscript 57, 1909 MM 174.1
Cele odevzdáni Bohu
Velice bych si přála, aby všichni pracovníci v našich sanatoriích byli cele oddáni Bohu a oproštěni zlých skutků. Existují totiž lidé, kteří, jak se zdá, zapomněli, že naše instituce mají posvátný charakter a sledují svatý účel. Dostala jsem strach z pomyšlení, jaké budou následky tohoto nedostatku duchovnosti a jasného poznání. Je třeba, aby byli všichni věrní a zásadní. Pán si přeje, aby v našich sanatoriích pracovali mladí lidé, kteří nepodlehnou pokušení. Jejich život a chování musí být takové, že přesvědčí ty, kteří ještě nepochopili poselství pro dnešní dobu. MM 174.2
Naše sanatoria musí být vedena takovým způsobem, aby dělala Bohu čest. Nebudou-li však lidé pod vedením Ducha Božího, použije je nepřítel, aby s jejich pomocí brzdil Boží dílo a zahubil mnoho duší. Mnozí již ztratili své první nadšení a lásku k velkolepé, nádherné biblické pravdě o druhém příchodu Ježíše Krista. – Manuscript 63, 1908 MM 174.3
Výběr pracovníků
Buďte nesmírně opatrní při výběru mladých lidí, kteří mají pracovat v našich sanatoriích. Nesmí být přijati ti, kteří nemají v srdci lásku k pravdě. Nemocní potřebují slyšet moudrá slova. Každý pracovník musí mít vliv na jejich mysl a srdce ve prospěch náboženství Ježíše Krista. Přála bych si, aby se mladí lidé, přijatí do služeb v sanatoriích mohli prokázat, že jsou hodnými žáky Ježíše Krista. – Letter 59, 1905 MM 174.4
Sanatoria a výchova
Každé sanatorium, založené adventisty sedmého dne, musí být vedeno a řízeno jako výchovné středisko. Musí rovněž stále zvyšovat pracovní úroveň. Lidé na zodpovědných místech si musí uvědomit, jaký vliv mají jejich slova a činy na lidi, s nimiž spolupracují. Musí se snažit o jejich duševní i tělesné zdraví. V tomto směru musí být vykonáno daleko více, než dosud. MM 175.1
Lidé na zodpovědných místech v sanatoriích, ať již pracují jako ředitelé, primáři nebo vrchní sestry, si musí být stále vědomi své zodpovědnosti při výchově svých podřízených. Jsou-li dobrými křesťany, budou se upřímně snažit, aby dosáhli co nejlepších výsledků pro časné i věčné blaho svých učedníků. Nezpronevěří se posvátnému povolání a nebudou vnášet do svých instrukcí své vlastní nápady, které nejsou v souhlase s učením Slova Božího. MM 175.2
Všichni na vedoucích místech se musí v prvé řadě snažit být podobní Kristu. Denně musí brát novou inspiraci ze školy Kristovy, kde obdrží moudrost k zacházení s lidskou myslí. Budou vědět, jak postupně vštěpovat svaté vědomosti těm, kdo přišli do institutu, aby se připravili na užitečnou službu v Božím díle. MM 175.3
Buďme cvičnými školami
Všechny naše instituce musí být cvičnými školami. To platí zejména o našich sanatoriích. Musí se zde moudře radit mladým, požadovat na nich čistotnost a dokonalost v práci. Musí být vedeni k rychlé a pružné práci. Pomalost musí být léčena jako nemoc. MM 175.4
V každé instituci musí být moudří vedoucí pro vnitřní i vnější práci, aby byli pomocníci usměrňováni a odváděni od bezradnosti a nezájmu. Vrchní sestra si má mezi svými podřízenými vybrat takové, které ji pomohou dohlížet na to, aby učedníci a učednice pracovali čistě a dokonale. Pomalost musí být vytýkána. Všichni se musí stavět k práci tak, aby šla od ruky a byla prováděna pořádně a pečlivě. MM 175.5
Vrchní sestry musí o děvčata mateřsky pečovat. Měly by jim poradit, aby si každý měsíc odložily stranou určitou část mzdy. Rovněž jejich oblečení musí být čisté, upravené a slušivé. Nesmí však být trpěna marnivost a výstřednost. MM 176.1
Rozumné hospodaření
Ten, kdo je zodpovědný za finance, musí přemýšlet o tom, kolik a kde může ušetřit, místo aby přemýšlel, kolik může utratit. Nesmí docházet k žádným zbytečným vydáním. Všichni si musí uvědomit, že vydání nesmí přesahovat příjem. Plýtvání je v sanatoriu velmi závažná věc. Všichni musí být přesvědčeni, že se musí se vším zacházet s tou největší hospodárností. Velmi se proplýtvá tím, že většina neumí hospodařit a mnoho se vyhodí. V mnohých rodinách se toho totiž proplýtvá tolik, že by s tím zcela vystačila ještě jedna menší rodina. Proto je v našich sanatoriích nutná výchova k hospodárnosti. MM 176.2
Peníze jsou potřebné. Neplýtvejme jimi tam, kde jich není třeba. Jsou lidí, kteří potřebují naše ochotné dary. Lidé, kteří mají dosti prostředků, často neuvažují o tom, jak existuje mnoho lidí, kteří hladoví a nemají ani na nezbytnou potravu. Mohli by snad říci: „Nemohu přece všechny nakrmit.“ Použijete-li však praxi Kristova poučení o hospodárnosti, můžete nakrmit alespoň někoho a určitě byste mohli nakrmit ty, kteří hladoví po duchovní potravě pro tuto dobu. Mohli byste jejich duše nakrmit chlebem života. „Zbeřte ty drobty, kteříš zůstali, ať nezhynou.“ Tato slova pronesl Ten, jenž měl k dispozici zdroje celého vesmíru. Svou zázračnou mocí opatřil tisícům potraviny; a přece nám dal naučení o šetrnosti. MM 176.3
Duch radostné služby
Vychovávejme pracovníky v sanatoriích pro tu práci, pro kterou se nejlépe hodí. Když však bude třeba pomoci i na jiném úseku, nikdo nesmí říci: „To není moje práce.“ Pracovník, který si myslí, že bude dělat pouze jemu přidělenou práci a nic víc, který není ochoten kdykoliv a kdekoliv pomoci, ať tyto myšlenky vypustí z hlavy. Neměl by mít nikdy pocit, že se mu děje křivda, když je v naléhavém případě požádán, aby pracoval přes čas. Je-li třeba zvláštní pomoci, musí všichni pracovníci ochotně a i s křesťanskou pokorou pomoci. Bůh jim určitě požehná. MM 176.4
Snad budou mnozí protestovat, budou-li požádáni, aby vykonávali drobné služby. Tyto obyčejné práce však určitě znají. Musíme si uvědomit, že věrnost a ochota v malých věcech nás připravují pro velké, odpovědné služby. Nejúspěšnější dělníci jsou vždy mezi těmi, kteří s radostí a úsměvem vykonávají drobné služby pro slávu Boží. Kdo chce být užitečný, najde vždy dostatek práce. … MM 177.1
Nikdo ať nesní o tom, že vykoná něco velkolepého, jestliže zapomíná na všední denní povinnosti. Po žebříku se musí stoupat krok za krokem od nejnižší příčky, i když je to někdy namáhavé. Úspěch se však dostaví jen po pilné snaze. Pokrok, kterého se tak dosáhne, je velmi ziskem pro toho, kdo vážně usiluje o vítězství. … MM 177.2
Naši zaměstnanci dokazují hodnotu nebo bezcennost svého úsudku svými činy. Kdo vystupuje do služeb naší instituce s duchem neochoty pomáhat, kdo koná své povinnosti jen z donucení, kdo by rád těchto denních nutných úkonů, které někdo musí dělat, nechal, ten není v našich sanatoriích vítán. Mechanická, trpná poslušnost v sobě skrývá oheň vzdoru, který může kdykoliv vypuknout proti domnělému zkracování svobody. V práci těchto lidí není ani mír, ani světlo, ani láska. Atmosféra, obklopující takové duše, není libou vůní, vliv jejich slov a činů, který jiní cítí, je zlý vliv. Působí i na ty, kteří v jakékoliv službě, která je jim přidělena, dělají jen to nejlepší, co umí. Sebelitování kazí charakter těch, kteří sebelítost pěstují a má neblahý vliv na okolí, protože rovněž ničí radost a štěstí jiných. MM 177.3
Trpělivě zacházet s bloudícími
Kdo je představeným takových lidí, nesmí se v žádném případě rozčilovat a nesmí je plísnit. Nesmí ukázat netrpělivost a ztratit vládu sám nad sebou. Vezměte si každého zvlášť stranou a řekněte mu, že takové chování je neúnosné. Řekněte jim, že se musí změnit, ale ať si nemyslí, že potřebují soucit. Pomodlete se s nimi a pak jim uložte jejich úkol, jako nám Bůh dává naše úkoly. On přiděluje každému člověku úkol podle jeho schopností. MM 178.1
Jestliže se však takový mladík ani po několikerých domluvách nezmění, řekněte mu jasně, že nemůže dále zůstat ve službách institutu. Jeho práci svěřte těm, kteří nebudou takovou přítěží. … MM 178.2
Ať se nikdo nedívá na svou práci jako na otročení. Všichni musí sloužit ochotně a s radostí. Kdo vychovává mládež v našich ústavech se často setkává s jedním velkým problémem. Většina mladých lidí totiž přichází z domova nedostatečně připravena a nedokonale vychována. Jejich matky totiž velmi často dělají svým dětem otrokyně. Zanedbávají svou největší povinnost a nevedou své děti k tomu, aby se uměly samy o sebe postarat, dbaly na čistotu, pořádek a důkladnost ve všem. … MM 178.3
Když takové děti dorostou, mají splnit nějaký úkol a čekají je povinnosti, jsou nepoddajné, nedisciplinované a nemají sebekázeň. Snad chtějí začít pracovat v některém našem sanatoriu, aby se z nich stali ošetřovatelky nebo zdravotní pracovníci. Ale jejich nedostatečná domácí výchova a nepřipravenost na životní zkoušky ztrpčuje život jak jim samým, tak i těm, kteří jsou zodpovědní za jejich výchovu. MM 178.4
Napravit zanedbání rodičů
V ústavě se proto nemůže pokračovat v hýčkání, kterého se jim dostalo doma. Tito ubozí mladí lidé, jimž nemoudrá shovívavost v jejich raném mládí ukřivdila, by neměli naději, kdyby se pokračovalo při jejich učení v ústavě ve špatné výchově, započaté v rodině. Veďte je proto moudře a laskavě k sebekázni a když jeví známky nápravy a snaží se být tím, čím měli být od samého začátku, povzbuďte je uznalými slovy. Stále však musí mít na paměti, že jim v institutu nebude trpěno sobecké chování, k němuž byli vedeni doma. Jsou-li ochotní začít od začátku, jestliže se rozhodli každý malý denní problém uspokojivě řešit, pak jsou na nejlepší cestě k nápravě. … MM 178.5
Špatná a nedbalá výchova v mládí je častou příčinou toho, že se tito mladí lidé velmi nesnadno zapojují do normálního života a povolání. Jestliže se snaží si všemožně ulehčit práci, nepřehlížejte to, ale neplísněte je přespříliš. Musí totiž stále zápasit sami se sebou a stálé plísnění by jejich vnitřní potíže jen zvětšilo a znechutilo jim jejich práci. Musíte je však co možná nejlaskavěji upozornit, že se musí ukáznit a odstranit nešvary minulosti. V opačném případě nemohou zůstat v institutu. MM 179.1
Je rovněž třeba povzbudit k trpělivosti ty vedoucí pracovníky, kteří sympatizují s mladými lidmi, zápasícími se svými zastaralými nedostatky. Je třeba jim poukázat na to, že jsou zodpovědní za výchovu těchto mladých lidí. Musí se však mít na pozoru, aby příliš ochotně neuvěřili stížnostem chlapců a dívek, kteří si k nim přicházejí stěžovat na své bezprostřední nadřízené. Vedoucí pracovník si musí uvědomit, že na něm leží velká zodpovědnost při výchově mládeže k životnímu povolání, a k těmto otázkám je třeba rovněž přihlížet při volbě vedoucích vašich ústavů a sanatorií. MM 179.2
Vidíte, jak je zdravotně misijní dílo v našich sanatoriích komplikováno. Jak musí být ředitelé a vedoucí na nejvyšších místech úzkostlivě opatrní, aby neudělali chybný krok. Dá-li ten, kdo je v nejvyšším postavení, nesprávnou radu, kazí dílo našeho Pána Ježíše Krista. MM 179.3
Odpovědnost vůdců
Jaká práce čeká na ty, kteří zaujímají v našich institucích odpovědná místa! Musí být vykonáno velké dílo. Tito mužové nesou na svých bedrech závažné úkoly, a splní je k úplné spokojenosti jen tehdy, budou-li mít živý styk se svým Bohem. Budou-li Ho den ze dne celým svým srdcem vyhledávat. Na lékařích a ředitelích, našich sanatorií leží slavnostní, posvěcené závazky. Buďte vzory hodnými následování, protože přece tvrdíte, že věříte pravdě. … MM 179.4
Chtěla bych vašim lékařům a ředitelům důrazně připomenout, že musí být takovými zástupci Boha, aby v jejich příkladu svět viděl našeho Pána v jeho největší kráse. Byla bych ráda, aby byli tak naplněni duchem Ježíše Krista, že světské způsoby práce neodvrátí jejich mysl od toho, aby ve svém povolání ukazovali lidem velkolepé, podivuhodné možnosti, které může mít každá duše, která přijímá Kristovo učení a věří v Něj. – Manuscript 27, 1902 MM 179.5
Vlídnost v kázni
Nebudete však tvrdí a drsní. Nedávejte mládeži velmi přísné příkazy. Právě tato železná pravidla a rozkazy je někdy svádějí k tomu, že musí a chtějí dělat věci, které jsou jim zakázány. Když mládež varujete, nebo ji káráte, dělejte to tak, aby vycítili, že máte o ni zájem. Ať si uvědomí, že vám velmi záleží na tom, aby jejich záznamy v nebeských knihách byly dobré. … MM 180.1
Slovy a činy v tomto životě je rozhodnuto o věčném osudu každého z nás. Střežte se proto, abyste sváděnou a pokoušenou duši nezahnali na válečné pole nepřítelovo. Nevyvolávejte u mládeže hněv, nevzbuzujte v nich nespravedlivým obviněním a tvrdým zacházením popudy k nerozvážným činům. Mnohdy se stává, že právě ti, kteří by měli vědět, jak s mládeží zacházet, je odhánějí od Boha nepředloženými slovy a činy. Takové chování k mládeži je hříchem proti Bohu samému. Zacházejte s těmi, kdo jsou v pokušení, tak, aby k vám byli přitahováni jako k příteli, který je neodsoudí, ani jim neuškodí. MM 180.2
Vezměte si příklad z napomínání Božího. Snažte se přivést mladé lidi k tomu, aby pochopili, že šťastní mohou být jedině tehdy, půjdou-li cestou Boží. Řekněte jim, že hříchem zraňují srdce svého Vykupitele a upozorněte je na to, že odplata za hřích je smrt. Povzbuzujte je k vážnému životnímu úkolu, aby zasvětili své síly ke konání povinností vůči Bohu a bližním. Nezapomínejte, že budoucí chování této mládeže v životě ponese pečeť vašeho vlivu. MM 180.3
Jestliže se budete takhle snažit vychovat svěřenou mládež, vychováváte současně sami sebe, neboť jste připraveni dělat lepší práci pro svého Mistra. Tím se váš charakter změnil tak, že jste vzácným příkladem pro ty, kteří jsou zkoušeni a trpí. Jestliže ukázníte druhé, ukázníte a obrodíte sebe sama. … MM 180.4
Snažte se o Kristovo vysvětlení
--- MM 181.1
--- MM 181.2
--- MM 181.3
--- MM 181.4
--- MM 181.5
Na místě otce
Ať mají všichni lékaři a ošetřovatelky vždy na paměti slova: „Jsme Boží spolupracovníci.“ Ať se každý lékař a každá ošetřovatelka seznámí s metodami, jak ulehčit duševnímu i tělesnému utrpení. V této době, kdy hřích vládne světem a je tak okázale vystavován na odiv, je důležité, aby naše sanatoria byla vedena takovým způsobem, aby dosahovala nejvyššího stupně dobra. Jak je důležité, aby všichni pracovníci v těchto institucích věděli, jak promluvit v pravý čas k těm, kteří jsou unaveni a zatíženi hříchem. Ať jsou lékaři i ošetřovatelky stále laskaví a vlídní, ať nikdy neukazují zasmušilost a zármutek. Ať se vírou uchopí ruky Kristovy, aby bylo jejím dotekem dosaženo uzdravení. MM 182.1
--- MM 182.2
--- MM 182.3
Už jste se pokusili být nesobečtí, laskaví, učinit svá slova a skutky přitažlivá a příjemná? Mohou ti, za které jste zodpovědní, pohlížet na vás jako na pravé křesťany? Jste otcové. Zeptejte se sami sebe, jestli byste souhlasili s tím, aby se s vašimi dětmi zacházelo tak, jak vy zacházíte s mládeží vám svěřenou. Bylo mi zjeveno, že jsou zde závažné případy, které nebudou-li obráceny – neuzří Boží království. Bolí mne, když si uvědomím, že v životní praxi neprojevujete moudrost, víru a lásku k hynoucím. Způsob, jak se s některou mládeží zachází, jim nedal ani jediný paprsek teplého přátelství. Jejich život musí probíhat zcela jinak, než dosud ve společenství s lidmi, kteří tvrdí, že znají Boha. MM 183.1
Buďte spravedliví v udělování mezd
Někdy jste svým zaměstnancům dali najevo, že jim bude zvýšen plat, ale svůj slib jste nesplnili. Takhle necháváte svítit své světlo v dobrých skutcích? Má se takhle pokračovat v Božích institucích, které byly založeny proto, aby duše všech, kdo jsou s nimi spojeni, byly spaseny? Zkrácené a zadržené platy a mzdy musíte doplatit. Neuvědomili jste si, jak by bylo v takovém případě vám? Proč někteří lidé vyznávají, že jsou křesťany, a přitom sledují nesprávné způsoby nepřítelovy? On bude pochlebovat vaší samolibostí. Bude vás podvádět a namluví vám, že je to nejlepší způsob, jak zacházet s podřízenými. Nebudete však mít omluvu pro to, že jste mu dovolili, aby vás podvedl, protože Bůh vám vyznačil jasnou cestu, po které máte jít. … MM 183.2
Kristus přišel na svět, aby hledal a spasil ztracené. Když mu farizeové vyčítali, že jí s hříšníky a publikány, odpověděl: „Nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.“ Přišel, aby spasil, nikoliv aby zničil. Duše jsou v jeho očích nesmírně cenné. Vždyť stvořením i spasením jsou Jeho. Cožpak si neuvědomujete, že odpovídáte za to, jestli ti, s nimiž jste ve styku, budou spaseni? Neuvědomujete si, že duše, které jste nepřivedli ke spáse, budou svědčit proti vám? Jste zodpovědní za to, že nepřítel neustále namlouvá mládeži, že cesta nevěřících je mnohem správnější, než cesta těch, kteří o sobě prohlašují, že věří pravdě? MM 183.3
Jestliže ředitelé nepěstují lásku Boží, bylo by pro mladé muže a ženy lépe, aby se nedostali pod jejich vliv. … MM 184.1
Nebeské záznamy
Pamatujte si, že každý den dělá velký Mistr Malíř obraz vašeho charakteru. Vaše myšlenky, vaše slova, vaše skutky jsou otiskovány v Jeho záznamech, jako jsou rysy lidské tváře přenášeny na malířovo plátno. MM 184.2
Musíme být zástupci Kristovi na zemi – čistí, laskaví, spravedliví a milosrdní, plní soucitu, ukazujíce nesobeckost ve slově i ve skutcích. Lakota a chtivost jsou hříchy, které má Bůh v ošklivosti. Jsou to výhonky sobectví a hříšnosti a zničí každou práci, do níž je jim dovoleno se vmísit. Hrubost a drsnost charakteru jsou Písmem svatým zavrhované nedokonalosti, protože zneuctívají Boha. MM 184.3
Ať je vaše řeč, vaše návyky a chování bez lakoty a žádostivosti. Buďte spokojeni s tím, co je vaše. Neboť On pravil: „Nikoli nenechám tebe, aniž tě opustím.“ „A protož, jakž ve všech věcech jste hojní, u víře i v řeči i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce k nám, tak i v této milosti hojní buďte.“ S milostí křesťanské štědrosti. „Na účinnost pak a na sdílnost nezapomínejte; nebo v takových obětech zvláštní svou libost má Bůh.“ MM 184.4
„Buďte čistí“
Slova Páně k těm, kteří jsou zaměstnáni v Jeho institucích: „Očisťte se vy, kteříž nosíte nádobí Hospodinovo.“ Ať ve všech vašich institucích zaujme nesobecká láska a obětavá práce místo lásky sobecké. Pak zlatý olej poteče ze dvou olivových větví do zlatých trubic, aby se naplnily prázdné nádoby, připravené jej přijali. Pak život Kristových pracovníků bude ukázkou svaté pravdy Jeho slov. MM 184.5
Pak se bázeň Boží, vědomí Jeho dobrotivosti a Jeho svatost rozproudí ve všech našich ústavech. Atmosféra lásky a míru zavládne ve všech našich odděleních. Každé pronesené slovo, každá vykonaná práce bude kolem sebe šířit vliv, rovnající se vlivu nebeskému. Kristus bude přebývat v lidech a lidé budou přebývat v Kristu. A v každém díle se objeví charakter nekonečného Boha. Boží vliv, zprostředkovaný svatými anděly, se dotkne myslí všech, kdo přijdou do styku s našimi pracovníky. Z každého z nich bude proudit osvěžující vlna povzbuzení ke všem, kdo ji budou chtít pojmout. Dobré tkanivo charakterů, spředené silou Boží, dostane nebeský lesk a světlo a bude svědkem ukazujícím k trůnu živého Boha. MM 184.6
Naše práce pak půjde kupředu s dvojnásobnou silou, budeme výkonní a úspěšní. Bůh lidem odpustí hříchy a nepravosti, protože Mesiáš pro ně přinesl svou velikou oběť. Poslední varovné a spásné poselství zazní neobyčejnou silou. Svět bude osvícen slávou Boží, a naším úkolem bude, abychom zvěstovali brzký příchod našeho Pána a Spasitele v moci a slávě. – Letter 58, 1902 MM 185.1
*****
Pro další studium:
Rozmístění sanatorií: CH 265-270 (7T 80-83; 85-89)
Hospodárnost v budovách a zařízeních: CH 274-279 (7T 90-94)
Provoz: CH 280-281 (4T 571-573); CH 305, 319, 320
Všeobecné rady pro práci v institucích: 5T 549-543
Není to pro ty, kdo hledají radovánky: CH 271-273 (7T 95-97)
Podnikatelský zisk: 3T 169
Nebezpečí ze světského úspěchu: CH 290-291
Sanatoria jako útočiště pracovníků: 7T 292-294
Zvláštní duchovní pracovníci v sanatoriích: CH 312, 313 (8T 184, 143); CH 293 (7T 75)
Povinnost k chudým: CH 228-230 (4T 550-552)
Obchodníci, bezúhonnost a schopnost: 7T 247-249
Obchod a náboženství: 5T 422-429
Slušné zacházení se zaměstnanci: CH 314, 315
Zábavy v sanatoriích: CH 240, 241 (4T 577-579)
10. Příležitost ke kazatelské službě v nemocnicích a sanatoriích
Ozdravění prostřednictvím zdravotní reformy
Lidé trpí, protože přestupují Boží zákony. Satan stále na lidi naléhá, aby přijali jeho zásady, tak se snaží rozbíjet dílo Boží. Ukazuje na chyby vyvolených Božích, žaluje, obviňuje a neustále žaluje na ty, kdo šíří dílo spravedlnosti. Pán si přeje, aby Jeho lid vyvracel satanova obvinění tím, že poukáže na výsledky, dosažené dodržováním správných zásad. MM 187.1
Chce, aby naše zdravotní instituce byly živými svědky pravdy. Musí v těchto posledních dnech vtisknout dílu charakter pravdy. Musí v těchto posledních dnech vtisknout dílu charakter tím, že budou lidem ukazovat, jak mohou znovu nabýt zdraví, jestliže změní a zreformují své návyky, chuť a vášně. Adventisté sedmého dne se musí světu představit pokrokovými zdravotními reformami, které nám svěřil Bůh. MM 187.2
Čím více se naplňuje čas, tím větší pravdy budou lidem zjeveny. Proto Bůh ustanovil, abychom zakládali instituce všude, aby ti, kdo nemají jasno, pokud se týče potřeb lidského organismu, byli poučeni a dále pak šířili světlo zdravotní reformy. … MM 187.3
Ukazovat zásady království Božího
Boží vůlí je, aby Jeho lid zvěstoval zásady Božího království. Tyto zásady se musí objevovat v jejich životě a charakteru. Bůh chce, aby se oddělili od světských návyků a praktik. Přeje si, aby se k Němu přiblížili a On jim mohl oznámit svou vůli. … MM 187.4
Čeká nás velké dílo; máme lidem předložit spásnou pravdu Písma, aby byla zadržena vlna mravní zkázy. Chce obnovit svůj mravní obraz v člověku. Je to Jeho lék proti univerzální dezorganizaci, síla, které spojuje lidi v jeden celek. MM 187.5
Úkolem trojandělského poselství je oznámit světu tyto pravdy. Pán chce, aby šíření tohoto poselství bylo největším, nejsvětějším činem této doby. Aby byla tato práce vedena správným směrem, nařídil zřizovat školy, sanatoria, vydavatelství a jiné instituce. V těchto institucích se musí ještě živěji a skvěleji odrážet Boží vlastnosti, jako sláva a jedinečnost pravdy. – Manuscript 166, 1899 MM 188.1
Otvírat pevně zavřené dveře
Každý praktický lékař má vírou v Krista ve svých rukou léčebný prostředek nejvyšší hodnoty: lék pro hříchem obtíženou duši. Lékař, jenž je obrácen a posvěcen pravdou, je v nebesích zapsán, jako Boží spolupracovník a následovník Ježíše Krista. MM 188.2
Znalosti pravdy posvěcení lékaři a ošetřovatelky jsou Bohem vedeni k tomu, jak léčit nemocné. Tím se otevřou mnohé pevně zavřené dveře zatvrzelých srdcí. Mužové a ženy jsou vedeni k poznání pravdy, která je zapotřebí ke spáse duše i těla. To je prvek, propůjčující charakter dílu v této závažné době. MM 188.3
Zdravotně misijní dílo je pravou rukou a ramenem trojandělského poselství, které musí být hlásáno padlému světu. Konají-li lékaři, ředitelé a pracovníci, ve všech odvětvích díla svědomitě své denní povinnosti, pracují v zájmu poselství. Zvěst pravdy se dostane ke každému národu, jazyku a lidu. Nebeští andělé se účastní této práce. Vzbudí duchovní radost v srdci těch, kdo byli osvobozeni od utrpení a k Bohu bude stoupat díků vzdání za to, že byli osvíceni drahocennou pravdou. … MM 188.4
Ukažte na Spasitele, odpouštějícího hříchy
Lékař brzy zjistí, že pro jeho časné i věčné dobro existuje jen jedna cesta – napodobovat našeho Pána a Jeho jednání ve prospěch trpících. Bohem stvořená mysl může být ztvárněna bez lidské pomoci, ale Bůh očekává, že lidé s ním budou pro Jeho slávu na tomto velkém díle spolupracovat. Zapůsobí-li Duch Boží, na trpící lidi, aby si přáli poznat pravdu, ať lékař udělí pro drahocennou duši to, co by udělal Ježíš Kristus. Nežádejte, aby přijali nějaký učený výklad, ale odkažte je na Spasitele, který snímá hříchy světa. Boží andělé způsobí, aby lidská mysl přijala světlo. Někteří sice odmítnou, se nechat osvítit Boží pravdou, ale mnozí se k ní s radostí obrátí a z jejich myslí budou vymýceny pochybnosti. – Letter 205, 1899 MM 188.5
S něžností a moudrostí
Lékař, který se ukáže být hoden toho, aby byl vedoucím lékařem v sanatoriu, může vykonat veliké dílo. Ale i jeho práce na poli náboženském musí být taková, aby hříchem obtížené duše obdržely božsky uzdravující lék. Každý lékař si musí být vědom toho, že musí tuto práci konat s jemností a moudrostí. Rovněž v našich institucích, kde se léčí duševně nemocní, uklidní je potěšující slova pravdy a obnoví klid jejich srdcí. MM 189.1
Jestliže vedoucí lékař nedbá na duchovní stránku svého poslání, neplní dobře své povinnosti a dává špatný příklad mladým pomocníkům. Tito studenti pak zanedbávají nejzávažnější část své práce. Obávám se, že zde dochází ke ztrátám, které nebudou nikdy odčiněny. – Letter 20, 1902 MM 189.2
Učme se pracovat tak, jak pracoval On
Ve všech našich sanatoriích musí být Bohu přiznáno místo Mistra. Seznámí-li se s Jeho životem, naučí se lékaři i jejich pomocníci pracovat tak, jak pracoval On. On byl Majestátem nebes, Králem slávy. Přioděn lidstvím, zaujal místo v čele padlého pokolení. Ponížil se a byl poslušný až do smrti kříže. Vzal na sebe lidskou přirozenost, aby lidé mohli mít podíl na božské přirozenosti. MM 189.3
Lékař, snažící se ukazovati lidem Kristův příklad, si nebude přisvojovat práva, která mu Mistr nepropůjčil. Nebude se snažit nějak ovládnout své bližní. Nezapomene, že je Božím spolupracovníkem. V duchu, slovu i činu bude stále představitelem Neviditelného. – Manuscript 136, 1902 MM 189.4
Věnujte pozornost získávání duší
Vedoucí lékaři v našich sanatoriích mají kromě čistě lékařských povinností také určité povinnosti duchovní. Musí věnovat pozornost naléhavým případům, kde je třeba získat duše. Veškerý vliv, který jim Pán svěřil, musí být použit k tomuto účelu. Naši vedoucí lékaři musí žít a pracovat tak, aby na nich bylo znát, že svou celou důvěru vkládají v Boha, že se bojí svého Pána a spoléhají na Jeho moc a sílu. – Letter 158, 1909 MM 190.1
Každodenně se snažte získávat duše
Naše víra ve věčnou skutečnost je slabá, náš smysl pro povinnost nedostatečný, protože nevyužíváme příležitostí, abychom ukázali duším na Spasitele, jako jejich jedinou naději. Nesmíme být vlažní a lhostejní, máme-li jim ukázat na jediný lék, který zachrání nemocnou duši. Je naši svatou povinností hlásat pravdu, a tone v naší vlastní síle, ale v silné víře, jistotě a důvěře, kterou nám dává Bůh. MM 190.2
V našich sanatoriích nesmí uběhnout ani jeden den, aniž byste něco neudělali pro záchranu duší. Vzývejme Pána zvláštními modlitbami za nemocné, když jsme s nimi, i když jsme sami. A když se budou ptát, jak se zbavit hříchů, naše vlastní duše, posvěcená Duchem Svatým, bude cele proniknuta touhou pomoci jim, aby přinesli své srdce k Bohu. … MM 190.3
Služba nesená vírou
Všechny ošetřovatelky a pomocníci musí sloužit nemocným a zoufalým tak jemně a úctyhodně, a přitom poctivě, spolehlivě a radostně, že bude celé sanatorium místem nebeského klidu. MM 190.4
Každý pracovník na kterémkoliv stupni zdravotního díla se musí vůči nemocným a těžce trpícím pacientům chovat jako pravý křesťan. Ať světlo prozařuje jeho dobré skutky, jeho slova ať oslavují našeho Pána Ježíše Krista. Místo aby čekal na velkou příležitost, než se k něčemu odhodlá, ať užívá všech svých darů. Ať si pracovníci na odpovědných místech dávají pozor, aby špatnými charakterovými vlastnostmi a Kristu nepodobnými náladami nepracovali proti Božímu dílu. Musí být každému člověku příkladem v tom, čeho může slabý člověk s pomocí Ježíše Krista ve svém životě a na přetvoření svého charakteru dosáhnout. Musí spoléhat jedině na zásluhy Toho, jenž se obětoval, aby byl prostředníkem mezi Bohem a člověkem. Každý, kdo denně pocítí ve svém srdci působení Boží milosti, se bude snažit zachraňovat i jiné pro život věčný. Bude-li pracovat pro duše, které jsou na pokraji zkázy bude mít úspěch. Přivede je zpět k Velikému Pastýři, jenž spasí všechny, kteří se k Němu utíkají. MM 190.5
Boží mluvčí
--- MM 191.1
--- MM 191.2
Potřební pracovnici
--- MM 191.3
Překonání nervové bojácnosti
--- MM 192.1
--- MM 192.2
--- MM 192.3
--- MM 192.4
Rychlost při setkáních
--- MM 192.5
--- MM 192.6
Nebudou-li se lékaři v našich sanatoriích chovat naprosto korektně, nebudou-li ochotně a dokonale plnit své povinnosti, bude jejich práce hanbou našich institucí a ústavy, zřízené podle vůle našeho Pána, ztratí svůj vliv. Zanedbáváním svých povinností lékař ponižuje Velkého Lékaře, jehož měl být zástupcem. Se všemi pacienty se musí zacházet stejně, ať jsou vznešení nebo chudí. Hodiny léčení a ošetřování musí být dochvilně dodržovány. Rovněž ošetřovatelky si nesmí dovolit žádné přehlížení a nevšímavost vůči kterémukoliv z pacientů. Stůjte pevně za svým slovem, dodržujte slíbené návštěvy. Pro nemocného to znamená ohromně mnoho. – Letter 128, 1905 MM 193.1
Dochvilnost a výkonnost
Nemocný potřebuje radu a pomoc, nesmíme dopustit, aby čekal. Lékař nemůže zanedbávat své nemocné. Musí být rychlý a přesný v diagnóze a musí vnášet do nemocničního sálu radostnou a důvěryplnou atmosféru. Nesmí být studený, uzavřený a váhající, ale musí dávat najevo takové vlastnosti, které pacienty utěší a uklidní. Nemocní potřebují více, než pouhé pohledy. Čekají laskavá, potěšující slova. Lékař musí být vždy připraven pacienta potěšit a ujistit jej slovy, která prýští z hlubokého vědění, upřímného zájmu a prozrazují, že případ dokonale zná a ovládá. To dodá pacientovi hned při první návštěvě klid a důvěru. MM 193.2
Lékař musí být mužem čisté mysli. Má-li čisté ušlechtilé zásady, bude mít úžasný vliv na zlepšení pacientova stavu. Lékař musí být ustavičně veden Kristovým Duchem a učit se od Něho jako od největšího Učitele, jakého kdy svět poznal. Pak bude z jeho slov, z mysli, z činů vyzařovat čistota. Ani nejmenším náznakem nesmí z jeho projevu a chování proniknout na povrch nic neušlechtilého. MM 193.3
Bezuzdnost a prostopášnost ničí mnohou duši. Lékaři zvláště musí bdít a modlit se, aby nepodlehli pokušení, ale aby byli obdařeni milostí, která z nich učiní příklady zbožnosti a čistoty. Bůh denně shlíží na jejich práci a jejich chování je přesně zaznamenáno v knihách v nebesích. MM 193.4
Lékaři v našich zdravotních institucích mají mnoho závažných povinností. Jsou na bezpečné cestě jedině tehdy, jestliže přenechají kontrolu nad svým myšlením a jednáním Velkému učiteli. Jejich příležitost konat dobro se nedá zaplatit zlatem. Mohou formovat a utvářet mysl a duši všech lidí, s nimiž se v životě setkají. Měli by pevně stát ve víře v živého Boha. Ukažte mužům a ženám v ústavě, jak se mohou stát ušlechtilými a čistými. Ukažte jim, jak mohou denně a neochvějně spoléhat na Pána, který je jediným zdrojem vaší síly a že s naprostou důvěrou spoléháte na Jeho zaslíbení. Plňte své úkoly pohotově a ochotně; pak proste nebeského Otce, abyste zdolávali lehce všechny slabosti svého charakteru. Ramenem víry uchopte mocné Boží rámě a vložte do své práce celou svou bytost. – Letter 6a, 1890 MM 194.1
Přednost kazatelského poslání
Mám říci našim pracovníkům v sanatoriích, že pravdu je nutné lidem podávat moudře, laskavě a jemně. Ve čtrnácté kapitole evangelium Jana jsou velmi hodnotná poučení, velmi cenná instrukce, kterých si musí vážit každé dítko Boží, které chce jiným sloužit ku pokoji a milosti Boží. Zapamatujte si tato poučení, opakujte si je znovu a znovu. MM 194.2
Pán nám dal k dispozici zdravotní ústavy, abychom se naučili nejúčinnějším způsobem přinášet nemocným pravdu nebeského původu. Nikdy nesmíme ztratit ze zřetele, že tyto instituce jsou nástrojem v rukou Božích, aby se zjevilo světlo pravdy těm, kdo jsou v temnotách. … MM 194.3
Ve svém díle služby nemocným a postiženým stojí Kristus před světem jako ten největší Lékař-Misionář, jakého kdy svět poznal a jako nedostižný vzor každého křesťanského misijního pracovníka. On uměl vždy říci to pravé slovo, které přineslo tělesnou úlevu a zdraví každému trpícímu. Nebylo to však jen slovo tělesné úlevy, ale slovo, které přesvědčovalo o potřebě duševního a duchovního osvícení. Těm, kdo Ho hledali, posloužil k porozumění a poznání sama sebe a nejnaléhavějších potřeb pro spásu duše. MM 194.4
Kristova slova byla duchovním výkladem Jeho služeb zarmouceným a nemocí sklíčeným. On sám byl velkým ideálem spravedlnosti pro ty, jimž vrátil zdraví. A tak zasíval símě pravdy do lidských srdcí. MM 194.5
Modlitba za nemocné
Při péči o trpící je často třeba dávat pozor na maličkosti. Přitom se však nesmí zapomínat na velikou pravdu evangelia, která vše napraví a slouží uzdravení jak těla, tak i ducha. Jestliže zanedbáte modlitbu za nemocné, nedopřejete jim toho největšího požehnání, protože andělé Boží jsou připraveni sloužit těmto duším a přinést odpověď na vaše prosby. Ti, kdo znají pravdu, by se měli snažit všemi možnými příjemnými způsoby zjevovat sílu milosti Kristovy. Budou-li pravdu uskutečňovat v každodenním životě i ve svých slovech, budou mít svatý vliv a Kristova milost bude spolupracovat s lidským úsilím. Jestliže budou rozumně usilovat o uzdravení těla i duše od následků hříchu, dojde ke skutečné spolupráci s Ježíšem Kristem a stanou se užitečnými nástroji v Jeho rukou, aby hlásali spásu. MM 195.1
Je třeba okusit Spasitelovu lásku
Moudrost a soudnost je prostředkem k dosažení úspěchu v díle Božím. Jakmile Jeho služebníci začnou podle svých sil plnit požadavky evangelia, Bůh jim požehná. Jeho cílem je, aby zpodobněním pravdy v životě Jeho následovníků byly pro Něj získávány duše. MM 195.2
Každý, kdo věří a vyznává pravdu pro tuto dobu, má se o tyto hodnoty podělit s těmi, s nimiž se stýká. Láska ke Spasiteli nebývá ovšem často naprosto jednoznačně a plně projevena a proto se objeví nedostatky tam, kde by měla být sklízena bohatá úroda. „Nalezen lehkým“, to jsou slova, která jsou napsána vedle mnoha jmen těch, kteří mohli vykonat dílo, které jim určila nebesa. Je zapotřebí, aby k lidským snahám a lidským schopnostem byla přidána mnohem větší dávka milosti Kristovy. MM 195.3
Boží vůlí je, aby se zdravotní ústavy staly účinnými prostředky pro přivádění duší k pravdě. V této oblasti musíme toho vykonat mnohem víc. Jenom když učiníme co nejvíce pro vybudování Kristova království, můžeme uslyšet slova: „To dobře služebníče věrný a pravý.“ Jen tehdy, budeme-li v životě dávat příklad Ducha Pravdy, bude s námi spolupracovat Duch Kristův, aby přesvědčoval lidská srdce a obracel duše k evangeliu. MM 195.4
Učit a utěšovat
Kristus pracuje nejrůznějším způsobem skrze svůj vyvolený lid. Každý pracovník v našich sanatoriích se má pokládat za kazatele Ježíše Krista; má učit a utěšovat, aby šířil světlo slovem i skutkem. Kdo byl osvícen požehnáním světla pravdy, musí toto světlo vyzařovat. Přijmou-li jméno Kristovo, stanou-li se pracovníky Božími, pak se bude při provádění plánů našeho Pána projevovat duch posvěcené práce. Nechť vyjdou do celého světa, káží evangelium každému stvoření a dokazují krásu Jeho života na vlastním příkladu vážného, opravdového, sebeobětujícího úsilí. MM 196.1
Modlím se, aby Duch svatý propůjčil svou posvěcující moc pracovníkům ústavů. Bratři a sestry, probuďte se a staňte se služebníky toho, jenž dal svůj život, aby spasil svět. V této době nesmíme ve svém úsilí ochablost. Kristus vás žádá, abyste pracovali ze všech svých sil srdce, duše a mysli. Propůjčíte-li pomocnou ruku, svůj vliv a námahu dílu Ježíše Krista, budou andělé s vámi, abyste se stali spásnou silou v Jeho jménu. – Manuscript 57, 1912 MM 196.2
Přesvědčující vliv
Ve své péči o nemocné jednejte něžně, laskavě a věrně, abyste v nich vzbudili touhu po změně svého života. Potřebujete milost Kristovu, abyste náležitě představovali Jeho služebníka. Budete-li pracovat ve věrných, nesobeckých službách požehnání pravdy, budou vám andělé pomáhat. Splní se rovněž Spasitelovo zaslíbení: „A aj, já s vámi jsem po všecky dny až do skonání světa.“ MM 196.3
Byla jsem vyzvána, abych přinesla poselství našim zdravotním pracovníkům. Držte své duše čisté. Konejte svou povinnost tak, abyste měli na ty, kdo jsou svěřeni do vaší péče, přesvědčující vliv. Můžete k nemocným hovořit zcela otevřeně o Velkém Lékaři, jenž má moc vyléčit jejich nemocné tělo, právě tak, jak umí léčit nemocnou duši. Modlete se s nemocnými a naučte se vidět v Kristu svého jediného Lékaře. Řekněte jim, že budou-li k Němu vzhlížet v oddané víře, řekne jim: „Odpouštějí se tobě hříchové tvoji.“ Pro nemocného znamená takové poučení nesmírně mnoho. – Letter 56, 1907 MM 196.4
Posvěcení ošetřovatelé
Je třeba vážných, oddaných, mladých lidí, mužů i žen. Měli by vstoupit do tohoto díla jako ošetřovatelé a ošetřovatelky. Budou-li tito mladí svědomitě užívat vědomostí, které zde získají, rozmnoží se jejich schopnosti a budou kvalifikovanějšími pomocníky našeho Pána. Mohou se z nich stát úspěšní misionáři, přivádějící duše k Beránku Božímu, který snímá hříchy světa a zachraňuje duši i tělo. MM 197.1
Pán potřebuje moudré ženy i muže, aby jako ošetřovatelé potěšovali a pomáhali nemocným a trpícím. Kéž by všichni, kdo jsou postiženi, mohli být léčeni křesťanskými lékaři a ošetřovateli, aby jim pomáhali odevzdat svá unavená, bolestí sužovaná těla do rukou Velkého Lékaře a s vírou hleděti vstříc svému uzdravení. MM 197.2
Mnoho obrácených a uzdravených
Každý opravdový křesťan se sklání před Ježíšem jako jediným opravdovým Lékařem duší. Stojí-li On u postele postižených, mnozí budou obráceni a uzdraveni. Je-li pacient rozvážným způsobem přiváděn k tomu, aby se odevzdal Kristu a svou mysl v oddané poslušnosti podrobil vůli Boží, pak je dosaženo velkého vítězství. – RH May 9, 1912 MM 197.3
*****
Pro další studium:
Duchovní práce v zájmu nemocných: CH 255
Poučování nemocných z Písma: 7T 103
Uvažování o povzbuzujících tématech: 5T 744, 745
Náboženská cvičení v sanatoriu: 4T 565
Vystříhat se věroučných sporů: CH 245, 246 (3T 166.167); CH 255
Andělé používají lidských rukou v službě nemocným: 6T 456, 457
Nedozírný vliv laskavého soucitu: MH 158, 159
11. Sanatorijní rodina
Křesťané, buďte nositeli světla
Křesťané mají být nositeli světla. Mají všem, s nimiž přijdou do styku říkat: Následujte mne tak, jak já následuji Krista. Mají být vzorem zbožnosti a představovat Krista slovem, duchem i činem ve všech obchodních jednáních jak s bratřími, tak i s cizími. Musí dokazovat, že jejich činy jsou obdobou činů jejich Velkého Vzoru. To všechno dává Kristus za úkol svým následovníkům. Musí svým životem dokazovat nadřazenost zásad nebeských nad zásadami světskými. – Letter 148, 1899 MM 199.1
Roznášejte světlo a vědomosti
V každém sanatoriu musí být všem kladeny na srdce zásady opravdové služby. Z těchto institucí musí vyzařovat světlo, ony musí být šiřiteli vědomostí. Všichni s nimi spojení musí konat s neobyčejnou inteligencí svůj díl práce jako nositelé pravdy pro tuto dobu. Musí konat skutečnou misionářskou práci, aby byli jejich vlivem přivedeni do našich sanatorií mladí lidé. MM 199.2
Budete-li spolupracovat s Bohem, půjde On sám před vámi a oslavíte svými životy Ježíše Krista. Nebeští andělé budou jásat, dostanou-li duše velký dar Boží skrze Ježíše Krista. Budete přesvědčivě ujišťovat nemocné a postižené, že Kristus je Velký Lékař. Oni v Něj uvěří a budou důvěřovat Jeho slovům, protože ta nikdy nezklamou. – Letter 97, 1905 MM 199.3
Nacvičujte všechny druhy práce
V sanatoriích musíme vychovávat pracovníky, a to jednak ty, kteří v nich zůstanou a dále ty, kteří půjdou ven jako lékařští misionáři. Ať budou pracovat v jakémkoliv druhu práce, jako lékaři, ošetřovatelé, nebo pomocníci, musí stát pevně na zásadách zdravotní reformy a všech bodech naší víry. Až přijdou do styku s pacienty v civilizovaném světě, anebo v krajinách, které jsou dosud ponořeny do pohanské tmy, musí všude nabízet Boží pravdu a Jeho zásady. Jakmile se tito pracovníci ujmou svých povinností, stonásobně se zvýší výkonnost zkušených mužů a žen a bude rychleji uskutečňována práce pro tuto dobu. MM 199.4
Musí být vybírány a vychovávány vhodné osoby, které budou ke cti každému odvětví našeho díla. Jestliže opravdově zasvětí Bohu své schopnosti a talenty, jejich práce bude Bohem požehnaná. Bůh je zdrojem vší moudrosti a milosti. Jen Jeho silou je možné překonat všechny nedostatky a nevědomost. MM 200.1
Každý lékař, ošetřovatel, ošetřovatelka nebo pomocník, nějak spojený s naší prací v Božích službách, se musí snažit o dokonalost. V ukázněnosti pod Velkým Učitelem, jakého kdy svět poznal, bude směřovat jeho život vždy k cíli. Všichni, kteří jsou spojeni se zdravotně misijním dílem, se musí stále učit. Nikdo nesmí ustat v práci a pomyslit si: Tohle nedokáži. Místo toho ať si řekne: Bůh žádá, abych byl dokonalý. Co řekl v této věci Kristus? – „Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.“ (Mt 5,48) MM 200.2
Nikdo nemá omluvu pro to, aby s Boží pomocí nepřekonal jemu známé nedostatky charakteru. Kdo je spojen se zdravotně misijním dílem, slouží Bohu, a proto musí dosáhnout Jeho vysoké úrovně. Bůh jim dá moudrost a pochopení. Musíme stále prokazovat nadřazenost v intelektu, porozumění, dovednosti, ve vědomostech, protože věříme v Boha a v Jeho moc, kterou působí na lidská srdce. MM 200.3
Čtěte biblickou zprávu o Danielovi. Pán si přeje, aby Jeho dítky dosáhly té nejvyšší příčky na žebříku, aby Jej oslavily tím, že ukazují schopnosti a nadání, které je ochoten jim dát. On má klenotnici vědění, z které můžeme všichni čerpat. Proto je třeba, abychom si uvědomili své nedostatky a s Boží pomocí je odstranili. Potom světlo a milost Boží zazáří světu jako nejvyšší vzdělání, které posvětí toho, kdo jím byl obdařován. MM 200.4
Náboženství Ježíše Krista nemůže nikdy nikoho ponížit. Jeho vlivem nikdo nezhrubne a nezdrsní. Neušlechtilá řeč, špatné návyky – to vše musí zmizet. Bůh si přeje, aby jeho děti mluvily ušlechtile, měly dobré návyky a znalosti, které jim zajistí mezi lidmi úctyhodné místo. Předkládám tyto pokyny, jak mi byly zjeveny Pánem. Rozhodněme se učit se ve škole Kristově. MM 200.5
Výchova ošetřovatelů
Při výchově ošetřovatelů a ošetřovatelek se musí postupovat podle určitého plánu. Oni se učí tomu nejcennějšímu řemeslu; budou často sváděni nabídkami větších platů a lepšími možnostmi vydělat si peníze, jestliže poslechnou našeptávání některých pacientů. V této věci se musí dávat pozor, aby nedošlo k potížím. … MM 201.1
Je třeba, aby každý z pracovníků měl ducha sebeobětování a sebezapírání. Nejskvělejší příklad nám byl dán životem Ježíše Krista. Ti, kteří jsou nadáni mnoha schopnostmi, i ti méně nadaní, musí úzce spolupracovat. Budou-li všichni pociťovat odpovědnost a povinnost skládat účty svému Pánu, budou rádi plnit Jeho vůli a konat onu část povinností, která jim byla Bohem přidělena. – Manuscript 162, 1897 MM 201.2
Přijměte Krista
Mezi námi není ta pravá prostota, která by zde měla být. Měli bychom předstupovat před svého Pána takoví, jací jsme, ponížit se před Ním a usilovně se snažit, aby nás osvítil Duch svatý, abychom jej přijali. Měli bychom se chovat tak, jak učedníci o svátku letnic, padesátý den. Oni usilovně hledali svého Pána a když tento den přišel, „byli všichni jednomyslně spolu“. Přes protivenství ze strany moci temnot, přes velké pronásledování a přesto, že byli mnozí odsouzeni k smrti, apoštolé svědčili o Kristu a mnoho lidí bylo obráceno na pravou víru. … MM 201.3
Nechcete přijmout Krista, nikdy už se Jej nevzdat, ale nechat Jeho duch proniknout vaší myslí a vaším charakterem. Až budou všichni v naší instituci získáni pro pravdu, bude vykonáno právě tak skvělé dílo, jako když apoštolé padesátého dne přijali Ducha Svatého. Bude s vámi sám Pán, aby vás učil, vedl a ukazoval vám pravou cestu. Budete svědky Božího spasení. A když budete někdy sklíčeni na mysli a zbaveni odvahy, ve všech dobách je vaší velkou výsadou, abyste vztáhli svou ruku v naději, která je nám slíbena Písmem svatým. Bděte na modlitbách. Věřte, že vám Bůh pomůže najít slova, která posilní, povzbudí a upevní víru těch, s nimiž jste svázáni blízkým stykem. … MM 201.4
Žádná práce nemá být vykonávána bezmyšlenkovitě
Nemůžeme čekat, že na nás spočine Boží požehnání, jestliže sloužíme Bohu, jak se nám chce a opustíme Ho podle své libosti. Nemůžeme podléhat světským požadavkům jejich zábav. Lidé ve světě nacházejí potěšení a zábavu na různých místech, ale my potřebujeme pevné muže a ženy, kteří mají pravou zbožnost. Potřebujeme muže a ženy, kteří jsou ryzí křesťané, jejichž víra má vysokou cenu. Můžete zažít bohaté a živé náboženské zkušenosti, ale Bůh vámi nebude oslaven, dokud si myslíte, že nezáleží na tom, jestli jste nebo nejste pokorného ducha a jestli jste v pravdě získáni pro víru. Má-li být tato práce zde opravdu udržena, musíme mít lidi, kteří plní své povinnosti v bázni Boží. Příprava na království Boží není ledabylou prací. Nemůžete žít v některých chvílích nábožensky a v jiných nenábožensky. – Manuscript 57, 1909 MM 202.1
Pravidelná biblická instruktáž pro ošetřovatele
Ošetřovatelé a ošetřovatelky mají být pravidelně biblicky vyučováni, aby mohli k nemocným promluvit slova, která je osvítí a pomohou jim. V sále, kde jsou léčeni trpící, jsou přítomní andělé Boží. Atmosféra kolem těch, kteří léčení provádí, musí být čistá a musí dýchat vůní. V životě lékařů i ošetřovatelek musí být zjevné ctnosti Ježíše Krista. Ježíšovy zásady je nutné prožívat. Jejich životním příkladem a jejich slovy budou nemocní přiváděni ke Kristu. – Letter 59, 1905 MM 202.2
Složte své břímě k Jeho nohám
Vliv sanatorijní rodiny měl by být sjednoceným vlivem a každý člen by se měl snažit stát se silou dobra v tom oddělení, ve kterém pracuje. Má-li se toho dosáhnout, musí být nejdříve vymýcena každá poněkud pokulhávající zásada. Pak teprve mohou pracovníci doufat, že budou mít úspěch a stanou se dokonalými křesťanskými pracovníky. Toho lze dosáhnout jen tehdy, podřídí-li sami sebe kázni Boží, upraví-li své denní konání podle vzoru, který nám dal náš Spasitel ve svém pozemském životě. Tak se stanou nositeli Božské přirozenosti a uniknou porušení, které je na světě skrze žádostivost. Dokud jsme na tomto světě, procházíme protivenstvím a zkouškami. Budeme klást účty nejen z toho, jak jsme připravovali své vlastní spasení, ale i z toho, jaký vliv k dobrému nebo ke zlému jsme měli na druhé duše. MM 202.3
Kdo je ponížený duchem, kdo je čistý a co nejvíce podobný dítěti, ten bude nejudatnějším v boji. Bude posílen mocí Ducha svatého, přebývajícího v jeho nitru. Ten, kdo pociťuje svou slabost, zápasí s Bohem, jak to činil Jákob a jako tento služebník volá: „Nepustím tě, leč mi požehnáš“, vyjde ze zápasu posílen a pomazán Duchem svatým. Bude jej obklopovat nebeská atmosféra. Jeho vliv bude kladně působit ve prospěch náboženství Ježíše Krista. … MM 203.1
Jsem šťastná, že můžeme předstoupit před Pána s vírou a pokorou a prosit jej, aby byla naše srdce přivedena do úzkého společenství s Ježíšem Kristem. Můžeme své potíže složit k Jeho nohám a říci: „Vím, komu jsem uvěřila, a jsem jista tím, že je mocen toho, což jsme u Něho složila ostříhati až do onoho dne.“ Náš Pán může pro vás vykonati mnohem více, než se odvážíme žádat, nebo jen pomyslit. Naše studená srdce bez víry se mohou probudit k novému životu, až můžeme s vírou prohlásit: „Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem.“ Následujme Syna Božího, protože Jeho slib zní: „Kdož mne následuje, nebude choditi v temnotách, ale bude míti světlo života.“ – Manuscript 63, 1908 MM 203.2
V denním kole povinností
Ředitel sanatoria nese velkou tíhu zodpovědnosti. Ať se snaží dobře poznat své spolupracovníky, kteří pracují v různých pracovních zařazeních. Ale i v této různorodosti práce musí být viditelná jednomyslnost snažení. Pracovníci musí prožívat Kristovu modlitbu, v níž prohlašuje: „A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.“ MM 203.3
Ať studují slovo Boží, aby dosáhli moudrosti, které je třeba ke spasení. Jestliže budeme poctivě hledat ve Slově Božím, najdeme v něm ty největší poklady. Mnohá mysl bude tak toužit po těchto skrytých pokladech, že opustí vše, aby se mohla stát majitelem těchto nesmírných klenotů pravdy. Často i nejponíženější jsou v majetku skrytých pokladů, aby se o ně podíleli s jinými. MM 203.4
Pravda Božího Slova, uložená v srdci a v pokoře zužitkována v každodenním shonu života, dají křesťanům sílu Boží a Jeho štěstí, Jeho mír. V životě pravých následovníků Božích se musí neustále objevovat křesťanská laskavost a opravdové zasvěcení práci Boží. Naše práce nemusí být vždy posvátnou službou. Ale i obyčejná, všední denní povinnost musí být vykonávána v duchu Kristovu. Taková práce se bude líbit každému, i tomu, který dosud není obrácený a nezná naše zásady. Skrze naše dobré skutky musí zářit takové světlo, že budou nevěřící ozářeni pravdou, z které se těšíme, a přivedeni k životu věčnému. – Letter 140, 1906 MM 204.1
Napodobujte dokonalé cesty Boží
Budujte pro věčnost. Kristus je naším příkladem. Co je třeba vykonat, musíme dělat pečlivě, vkusně a přesně. V každém druhu práce uplatňujme hospodárnost. Stavitelé, shromažďujte úlomky, ať nic nepřijde na zmar. Ve všem, co děláte, napodobujte dokonalé cesty Boží. MM 204.2
Ošetřovatelky i lékaři, myslete na Ježíšův příklad. Vzpomeňte si, jak byl starostlivý i o zbytky jídel, když nakrmil pět tisíc lidí. Svou promyšlenou starostlivostí nám dává lekci pořádkumilovnosti a hospodárnost. Jeho duši neustále tížil velký úkol vykoupení. Když učil a uzdravoval, byly Jeho tělesné i duševní síly napnuty a zatíženy do nejzazší míry, a přece si všímal i těch nejprostších věcí v lidském životě i v přírodě. Nejpoučnější lekce byly ty, v nichž zpodobňoval království Boží nejprostšími věcmi v přírodě. Nepřehlížel ani to, co potřebují i ti nejponíženější z Jeho služebníků. Jeho ucho zachytilo každý výkřik nouze a bolesti. Uvědomil si, že se nemocná žena ze zástupu dotkla okraje Jeho roucha. Jeho Božská přirozenost spojená s přirozeností lidskou byla utkána tak jemně, že postřehl i ten nejmenší závan víry. Když vzkřísil z mrtvých Jairovu dceru, obrátil se k rodičům a připomenul jim, že jí mají dát něco k jídlu. MM 204.3
I malé věci nabudou významu pozorností, kterou jim věnujeme. Ať není žádný talent zabalen do šátku a ukryt v zemi. Čiňte pro svého Mistra, co můžete. „Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest.“ Mistr použije každého talentu, který Mu zasvětíme. Vaše hodnota bude určena podle toho, jakou pozornost věnujete malým věcem, které konáte. V drobnostech denního, všedního života se učte budovat svou časnost i věčnost. Pak bude v knihách nebeských vedle vašeho jména napsáno nejcennější doporučení: „A v něm jste doplněni.“ – Manuscript 63, 1899 MM 204.4
Svatá odpovědnost
Jestliže ti, kteří mají v našich ústavech důvěru, jsou lidé milující a bojící se Boha, uvědomí si, že jejich odpovědnost je odpovědnost posvěcená podle míry jejich vážnosti a vlivu, který vyplývá z jejich postavení. Musí jednat s lidskou myslí a přicházejí do styku se všemi vrstvami společnosti. Měli by jednat velmi uvážlivě, protože se na ně hledí jako na představitele instituce. Musí být laskaví a něžní, vždy projevujíce křesťanskou zdvořilost. Ať přijdou do styku s věřícími či s nevěrci. Bratři, buďte opatrní, protože musíte vydat počet ze svých skutků. Nikdy nesmíme zapomenout, že Ježíš ve své nesmírné oběti prokázal, že tyto muže, ženy i děti miluje a že jim připisuje velkou hodnotu. Jsou kupní cenou Jeho krve. S bohatými i chudými je nutné zacházet stejně s nezměnitelnou laskavostí. MM 205.1
Ať je váš vliv přesvědčující, ať váže lidi k vašemu srdci, protože milujete Ježíše a oni jsou Jeho lidem. To je velkolepá práce. Jestliže se vám podaří Kristu podobnými slovy a činy učinit trvalý dojem a vznítit v jejich srdcích hlad a žízeň po spravedlnosti a pravdě, jste spolupracovníky Kristovi. Vaše řeč i vaše chování prozrazují vaši lásku ke Kristu. MM 205.2
Lidé na vedoucích místech v institucích musí být muži a ženami s nesmírnou oddaností a zbožností. Nesmí být úzkoprsí a sobečtí, ale svědomití, sebezapírající, sebeobětující, jejichž zrak je upřen jen na slávu Boží. Mají být ve světě, ale ne ze světa. Muži takového charakteru setrvají na Boží cestě a budou svým postojem a příkladem trvalým vzorem pro druhé. MM 205.3
Výsledky správných zásad
Pacienti i hosté musí vidět, že jsou zde uplatňovány správné zásady. Jen tak mohou přemýšlející lidé dojít k myšlenkovým pokladům, jimiž obohatí myšlení druhých – které jim přivodí spásu. Okolnosti vyvolají slova a rozhodnutí ve prospěch práva a mnozí budou přivedeni ke správnému směru. Jestliže jsou do myslí lidí, milujících spravedlnost a pravdu, vštípeny zásady práva, má to ten nejlepší dopad. Slova a práce prýštící z lásky a bázně Boží, jsou v životě rozsáhlým požehnáním – požehnáním, jež se nese na široké cesty a úzké cestičky života. MM 206.1
Lidé, kteří žijí ve světle Kristově jako Enoch, se budou ovládat, i když jsou sváděni a provokováni. Nikdy se nedají strhnout lepým citem. Jdete-li ve světle, bude z vás vyzařovat moc Boží spojená s lidskou snahou. Lidé budou vidět, že jste vedeni a učeni Bohem. Pocítíte přítomnost Boží. MM 206.2
Musíte se snažit o čistotu myšlení, která je nepostradatelná, chcete-li mít dobrý vliv na druhé. Takováto čistá atmosféra bude probouzet duchovní život u všech, kdo se v ní budou pohybovat. – Letter 6a, 1890 MM 206.3
Vyvolen pro práci
Chtěla bych vyslovit několik myšlenek, týkajících se všech pracovníků sanatoria. Přála bych si, aby vědomí, že jsou vyvoleni za pracovníky ve velkém lékařském-misijním díle, jim dalo sílu konat dobro, protože Bůh je jejich hlavním učitelem a instruktorem. Je jejich povinností vždy v Něm spatřovat a uznávat svého velkého Učitele. MM 206.4
Pán nám ukázal, jaké zlo vzejde z toho, chceme-li být závislí na síle pozemských organizací. Poučil nás, že pověření k lékařskému-misijnímu dílu pochází od skutečně vysoké autority. Přeje si, abychom pochopili, že je velkým omylem, považovat za nejdůležitější výchovu, které se nám dostává od lékařů, zavrhujících autoritu Ježíše Krista, největšího lékaře, jaký kdy žil na této zemi. – Letter 60, 1910 MM 206.5
Soulad mezi pracovníky
Je nanejvýš nutné, aby v našich ústavech vládl soulad. Je lépe, jestliže práce trochu zaostává, než zaměstnávat pracovníky, kteří nejsou této práci a svému povolání plně oddáni. Jsou to pracovníci, kteří se Bohu zcela nezasvětili a kazí dílo Boží. Bůh nepotřebuje lidi, kteří se plně nedali do Jeho služeb. – Letter 202, 1903 MM 207.1
Kvalifikace vrchní sestry
Ošetřovatelky a studentky, z nichž budou ošetřovatelky, jsou podřízeny vrchní sestře, která je jejich vůdkyní a rádkyní. Musí být schopná rozumně dohlížet, mít pevné zdraví, nesmí být sobecká, ale jemná, nesobecká, umět přetvářet charaktery, nebýt panovačná a přísná, laskavá, avšak pevná a neuchylující se od svých zásad. Musí být schopná v zájmu druhých nemyslet na sebe. Prostota náboženství srdce musí zářit z ženy, která chce být dobrou a mateřskou vrchní sestrou, dobrou vychovatelkou. – Manuscript 162 1897 MM 207.2
Žena se zkušenostmi
Žena, která zaujímá v ústavu místo vychovatelky nebo vrchní sestry, musí mít zkušenosti, v případě potřeby si musí v různých situacích vědět rady. Musí umět řídit a nařizovat, nést tíhu odpovědnosti a denně chodit k Bohu s prosbou o moudrost. Musí znát dokonale pravidla slušnosti a umět je zachovávat. – Letter 30, 1887 MM 207.3
Zdůrazňovat slovo Boží
Pán si přeje, aby všechna sanatoria, která mají být zřízena, byla zasvěcena Jeho práci. Účel těchto sanatorií je v tom, abychom v dnešní vážné době hlásali skrze ně přítomnou pravdu. Abychom toho dosáhli, musí být sanatoria vedena správnou cestou. Není možné v nich uplatňovat místo zájmů duchovních zájmy obchodní. Každého dne se musíme cvičit ve zbožnosti. Slovu Božímu nesmí být dáváno podřadné místo. Ti, kteří k nám přicházejí na léčení, musí vidět, že slovo Boží – chléb života, stojí před všemi všedními, pozemskými záležitostmi. Musí na ně působit mocný náboženský vliv. Musí zcela zřetelně vidět, že Boží sláva a Ježíš Kristus je především. – Letter 183, 1905 MM 207.4
Přinášet útěchu a povzbuzení
V našich sanatoriích potřebujeme na prvním místě zdravé, pro víru získané lékaře a rozumné pracovníky – muže i ženy, kteří nebudou nemocným vnucovat své zvláštní názory, nýbrž budou jim předkládat pravdu slova Božího takovým způsobem, že to pacientům přinese útěchu, povzbuzení a požehnání. To je práce, pro kterou svá sanatoria zřizujeme: Přesně a správně předkládat pravdu Božího Slova a vést mysl mužů i žen ke Kristu. MM 208.1
Nechť jsou denně konány krátké, ale výchovné pobožnosti. Seznamujte pacienty s biblí a s jejím autorem, Bohem na nebi i na zemi, a s Kristem Synem Božím, největším darem Pána našemu světu. Sdělte jim, že Spasitel přišel na svět, aby lidem zjevil Boží lásku. Ukažte jim, jak velkou oběť přinesl, když přišel, aby zde žil a zemřel za nás. Nechť je jim známo, že vírou v Ježíše Krista se může každá hříšná lidská duše stát účastníkem božské přirozenosti a naučit se spolupracovat s Bohem na díle spásy. – Letter 112, 1909 MM 208.2
Úvaha pro nepřemýšlející
Všichni, kteří jste s našimi sanatorii spokojeni, snažte se vychovávat. Laskavým slovem a dobrým činem čiňte evangelium přitažlivým. Jako následovníci musíte dělat svým náboženstvím ten nejlepší dojem, a musíte probouzet vznešené myšlenky. Můžete tak svým chováním ovlivnit jiné pro časnost i pro věčnost. MM 208.3
Právě tehdy, pomáháme-li jiným, můžeme dosáhnout největšího vítězství. Věnujme se s neochabujícím zanícením, s vážností víry, se sebezapřením a s trpělivostí té práci, ve které můžeme někomu pomoci. Laskavá, povzbuzující slova vykonají zázraky. Je mnoho takových lidí, kteří jsou ochotni se napravit, jestliže o to trpělivě usilujeme, aniž bychom stále jen vytýkali chyby, nebo plísnili. Čím méně druhé kritizujeme, tím větší můžeme mít na ně vliv k dobrému. Příliš mnoho opakovaných pokárání mnohem více škodí, než prospívá. Uplatňujme u všech laskavost, jakou by projevoval Kristus. MM 208.4
Jak máme zacházet s lidmi a zejména s těmi, kteří jsou zvláště slabí? Chceme-li napravovat jiné, musíme se nejdříve my sami naučit mnohému od Krista. Musíme mít široký rozhled, abychom konali lékařskou-misijní práci s nesmírným taktem, plní laskavosti. MM 209.1
Obyčejně věnujeme největší pozornost těm, kteří naši pomoc potřebují nejméně. Ale s těmi, kteří jsou nevšímaví a bezmyšlenkovití, musíme zacházet neobyčejně moudře. Někdo není vůbec schopen chápat svatost práce pro našeho Pána. Ti, kteří jsou nejméně nadaní, žijí bezmyšlenkovitě a jsou neteční, vyžadují zvlášť pečlivou, modlitby plnou starostlivost. Buďme taktní, když jednáme s nechápavými lidmi, kteří jsou jakoby poněkud mimo. Vytrvalým úsilím se nám nakonec podaří udělat z nich užitečné pracovníky pro našeho Pána. Budeme-li s nimi trpělivě, jemně, láskyplně mluvit, projeví nakonec zájem. MM 209.2
Jedině spoluprací s Ježíšem Kristem můžeme změnit dosud nevýkonné lidi a vypěstovat v nich inteligenci a čistotu. Toto je práce, která se důstojně co do důležitosti řadí k duchovní práci evangelizační. Jsme Bohem povoláni, abychom projevovali neúnavný a trpělivý zájem o spásu těch, kteří potřebují božského zušlechtění. – Letter 113, 1905 MM 209.3
Jak jednat s nerozumnými
Jestliže přijdete do styku s lidmi, kteří v Boha nevěří, nezapomínejte, že jste křesťané a jako takoví s nimi jednejte. Neztrácejte sebekontrolu, abyste v nich nezanechali nepěkný dojem, uvědomte si, že v tomto životě formujete svůj charakter pro život věčný. A nejen svůj charakter, ale podle našeho vzoru a příkladu budou budovat své charaktery i jiní. MM 209.4
Nikdy se nedovíme, až snad u posledního soudu, jaký byl dopad laskavého, ohleduplného jednání a chování vůči nedůsledným a nehodným lidem. Jestliže na provokaci a nespravedlivost z jejich strany odpovíte laskavým chováním a se zvláštní ohleduplností se snažíte být uznalými, jednáte jako praví křesťané. Zastydí se a poznají nesprávnost, hrubost a drsnost svého chování mnohem jasněji, než kdybyste jim otevřeně vytkli jejich hrubé jednání a pokárali je. MM 209.5
Kdybyste jim ukázali na jejich nečestné jednání, obrnili by se tvrdohlavostí a odporem. Jsou-li však překvapeni jemným jednáním, pocítí mnohem palčivěji drsnost svých činů a zastydí se. Tím jste získali příležitost ukázat jim svůj zájem o jejich duši. Oni pak uvěří, že nejste pokrytci, ale že míníte upřímně každé své slovo. MM 210.1
Často několik vyprovokovaných nepředložených slov zpřetrhá všechny vlákna příznivého vlivu, která by je k vám mohla připoutat. Už jen pouhá představa, že bloudí ve tmách v satanových osidlech, oslepeni jako čarodějnou mocí, měla by ve vás pro ně vzbudit hluboké sympatie. Měli byste cítit totéž, co byste cítili k chorému, nemocí postiženému pacientovi, který nesmírně trpí, ale pro své utrpení si není vědom nebezpečí, ve kterém se ocitá. MM 210.2
Duše, za které byl dán život jednorozeného Syna Božího, musí být hodnoceny podle tohoto nesmírného výkupného, které bylo za ně zaplaceno. Ať jsou bohatí nebo chudí, černí nebo bílí, musí se s nimi zacházet podle toho, jak si Kristus cenil jediné lidské duše. MM 210.3
Tyto myšlenky jsou hodny vážného zamyšlení. Jakékoliv zanedbání z naší strany, vyvyšování sebe sama, každé nerozvážné přeceňování se, může přivést duši na cestu zkázy, z které už nikdy nenajde úzkou cestu svatosti, která vede do nebe. … Velmi se někdy mýlíme, když zacházíme s nevyrovnanými lidmi. Oni jsou totiž skutečně nemocní a potřebují lékaře. Ne proto, aby jim amputoval jejich nemocný úd, ale aby je vyléčil. Ježíšův příklad, jak s takovými lidmi jednat, je vylíčen v podobenství o ztracené ovci. Kdyby Ježíš jednal s námi tak, jak my jednáme jeden s druhým, nikdo z nás by nebyl spase. Kolik duší je ztraceno, protože slovo, které mělo být s jemnou ohleduplností proneseno, nikdy nebylo vyřknuto. – Letter 20, 1892 MM 210.4
Méně nadaný student
Studenti, kteří se ze začátku zdají být málo nadaní a pomalí v chápání, bývají nakonec lepší, než ti, kteří jsou od přírody rychlí a bystří. Jsou-li ve své práci důkladní a systematičtí,získají mnohem více, než ti druzí. Trpěliví a vytrvalí studenti dosahují lepších výsledků, než ti rychlí a živí, kteří věc rychle pochopí, ale právě tak rychle ji zapomenou. Ti pomalí, ale vytrvalí, pak budou daleko před těmi, kteří chápou rychle a vůbec se nemusí učit. – Manuscript 115, 1903 MM 211.1
Učitelovo chování
Studenti musí začínat s menší odpovědností, ale musí dokázat, že jim možno důvěřovat. Učitel k nim musí cítit náklonnost, nesmí se zlobit, projeví-li nevědomost, ale musí jim přičíst k dobru každou dobrou vlastnost, kterou u nich objeví. Jestliže se sám vychovává tímto směrem, získává tím velmi cennou zkušenost, která z něho činí opravdového, skutečného křesťana. MM 211.2
Jestliže dělají učedníci – studenti chyby, ať to nepokládá za něco neodpustitelného. Musí jim jejich nedostatky vytknout taktně a oni musí být na oplátku vděční, že mají přítele, který je upozorní na jejich omyly a poradí jim, jak se jich vystříhat. Přehlížet chybujícího, zacházet s ním chladně, tak by s ním Kristus nezacházel. Všichni jsme chybující a potřebujeme od těch druhých ohled, slitování a odpuštění. Nemůžeme nikde čekat dokonalost, ale musíme počítat s křehkostí lidských povah a snažit se je napravit. – Letter 1, 1885 MM 211.3
Na tomto světě, ne v nebi
Jsou-li v nějakém institutu pospolu v práci charaktery různého ražení, musí se tam objevit snaha udržet ústav čistý, povznešený, ušlechtilý, aby jej bezbožníci nemohli demoralizovat. Často se setkáme s neposvěcenými prvky, ale snažíme-li se všichni konat věc správně, spravedlivě, a být jeden pro druhého požehnáním, brzy to zavrženíhodné překonáme. Tento svět není nebem. Ve své práci se nesetkáváme s anděly, nýbrž s lidmi, kteří jsou chybující. – Manuscript 41, 1900 MM 211.4
Udržujte atmosféru chvály
Spolupracovníci by neměli pracovat až do únavy. Nechť pacienti vidí ošetřovatelky veselé a usměvavé, nikoliv přepracované, zklamané a sklíčené. Je to úplně nesrovnatelné se zásadami, na nichž jsou vybudována naše sanatoria, aby se ošetřovatelky pod tíhou práce zhroutily. MM 212.1
Spolupracovníci musí ve všem, ať činí cokoliv, uplatňovat zásady reformy – když stojí, když chodí, když dýchají, jsou-li u jídla, i v oblékání. Kolem nich musí být ovzduší chvalořečení, ovzduší vzestupného optimismu. I svůj hlas musí kontrolovat, aby byl vždy příjemný a zněla z něho sympatie a ochota. Nesmí v něm zaznít ani slůvko, jež ubírá odvahu a naději. Nechť lékaři i ošetřovatelé roznášejí světlo. Otevřete okna svých srdcí k nebi, aby byla zaplavena paprsky Světla spravedlnosti. – Letter 116, 1903 MM 212.2
Čistota a pořádek
Vše, co je spojeno se sanatoriem, se musí lesknout čistotou a pořádkem. Čistota a pořádek dělají často větší divy, než pouhá slova. V koupelně se musí vše lesknout a být tak uspořádané, že to udělá ohromný dojem na každého návštěvníka sanatoria. – Manuscript 57, 1909 MM 212.3
Klevetění
Mezi námi jsou mnozí muži i ženy, kteří dělají daleko více řečí, než se modlí. Neumí jasně duchovně ohodnotit věci a události. Jsou daleko od Pána. Mluví-li k pacientovi, zdá se, že z jejich chování stále zaznívá: Řekni mi, co se děje a já to řeknu dál. MM 212.4
Pomocníci s tímto chováním musí být napomínáni a usměrněni. Nehodlají-li změnit své chování, ať odejdou ze sanatoria. Je-li jim dovoleno dále znečišťovat ovzduší v sanatoriu, zavládnou tam takové podmínky, že Pán se od sanatoria odvrátí. Je daleko lepší zbavit se ihned takového podvratníka, než ztratit přízeň a podporu našeho Pána. Ať jsou pracovníci v každém oddělení mlčenliví. Jestliže opakují vše, co slyší a hovoří o všem, co vidí, budou brzy kletbou ústavu. Je spousta lidí, kteří mají jen jednu snahu a jednu životní radost: vytvářet a dělat senzaci. To rozvrací celý ústav a nesmí to být ani na okamžik trpěno. – Letter 30, 1887 MM 212.5
Radujte se v Pánu
Dar řeči je velmi vzácná hřivna. Bohatství Kristovy milosti, kterou nám je ochoten kdykoliv uštědřit, musíme odít do pravdivých, nadějných slov: „Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se.“ Budeme-li hlídat svá slova, aby z našich rtů nevyklouzlo nic, než laskavost, dokážeme tím, že se připravujeme, abychom se stali členy nebeské rodiny. Ve slovech a činech prozrazujeme chválu Hospodinu, jenž nás vede z temnoty a postaví nás do podivuhodného světla. Jak bychom skutečně uplatnili ducha reformy, kdybychom jako Boží lid ocenili pravou podstatu řeči a jejího vlivu na lidské duše! MM 213.1
Sobotní shromáždění, ranní a večerní pobožnosti v domácnostech, bohoslužby v modlitebně – to vše musí být oživováno kristovým duchem. Každý člen sanatorijní rodiny musí otevřeně a radostně vyznávat Krista, aby z jeho duše vyzařovala radost, pohoda a naděje. Kristus musí být uznán mezi desítkami tisíců jako nejoblíbenější a nejmilejší. Musí vyniknout jako Dárce všech dobrých a dokonalých darů; jako jediný, na Němž jsme soustředili všechnu naději na život věčný. Kdybychom tak činili, všechna úzkoprsost by byla odsunuta stranou a uplatňovali bychom Kristovu lásku. Radost z této lásky bude požehnáním pro ostatní. MM 213.2
Hluboká vážnost a radost
Jsem puzena, abych sanatorijní rodině řekla, aby všechna naše společenská shromáždění se vyznamenávala hlubokou vážností a radostí, v níž se odráží láska k Bohu, přebývající v našich srdcích. Taková shromáždění nám budou k užitku, neboť při nich vznikne v srdci láska. Musíme míti údobí opravdových modliteb, neboť modlitbami zesílí naše náboženská zkušenost. Vyznávejte Krista otevřeně, statečně a poukazujte neustále na Jeho pokoru a ponížení. MM 213.3
Nechť z rodiny pracovníků v Loma Linde vyzařují proudy světla. Bude-li naše srdce, naše mysl otevřena k nebi, budeme-li přechovávat ve svých srdcích radost z Jeho milosti, budeme dokazovat, že Kristus je v nás přítomen. Nechť vážnost a vroucnost jsou vlastnosti našich životů. Neučiňte ani krok nazpět. Pán je naším pomocníkem, vůdcem, štítem, naší odplatou. Nikdy nepřipusťte, aby ve vašem chování zavládla lehkovážnost. Pěstujte radost, neboť to je úděl milosti Boží. Nesmíme připustit, aby naše slova a naše chování prozrazovalo netečnost mysli… MM 213.4
Máme toho mnoho, zač musíme být vděční. Nechť našimi rty proudí slova chvalořečení a díků vzdání. Přimkněte se těsněji k Ježíši Kristu a opakujte si denně své povinnosti k Němu. On nám umožnil, abychom si zajistili šťastný život na tomto hříšném světě a dává nám naději, že budeme nepřetržitě v Jeho přítomnosti v království, jež připravuje pro svůj lid. Neměly by tyto myšlenky vyvolat v nás náladu chvalořečení a díkůvzdání? – Letter 260, 1907 MM 214.1
Svěcení soboty
Pravá zdravotně misijní služba je úzce spjata se zachováváním Božích přikázání, mezi nimiž je nutno svěcení soboty obzvláště vyzdvihnout, neboť to je věčný pomník Božího stvořitelského díla. Svěcení soboty pomáhá k obnovení Božího mravního obrazu v člověku. Je to duchovní služba, kterou Boží lid musí v této době zřetelně provádět. Právě tato duchovní služba přinese církvi veliké požehnání. – 6T 266 MM 214.2
Lékaři nejsou výjimkou
Lékaři bývají často v den sobotní voláni, aby ošetřovali nemocné a je jim znemožněno, aby si odpočinuli a zúčastnili se shromáždění. Spasitel nám ukázal, že je správné ulehčit trpícím i v den sobotní. Avšak ani lékaři ani ošetřovatelky nechť nedělají zbytečnou práci. Obyčejná léčba a operace, jež mohou počkat, odložte na příští den. Nechť si i pacienti uvědomí, že i lékař potřebuje jeden den odpočinku. Hospodin řekl: „Avšak sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich.“ (Ex 31,13) MM 214.3
Nechť si nikdo nedovolí, i když je lékařem, nedbati těchto Hospodinových slov. Musí si tak rozdělit práci, aby uposlechl Boží požadavky. O sobotách se nemá vydávat na cesty, jen když je zapotřebí ulehčit velkému utrpení. Je-li tomu tak, není to znesvěcení soboty, jestliže lékař cestuje tohoto dne; avšak obyčejné případy nutno odložit. MM 214.4
Bůh stvořil svět v šesti dnech a sedmého dne odpočinul. Sedmý den posvětil, požehnal a učinil jej posvátným památníkem. „Protož ostříhati budou synové Izraelští soboty“, prohlásil. „Tak aby světili sobotu po rodech svých smlouvou věčnou.“ (Ex 31,16) Ti, kdož tak činí a zachovávají všechna Boží přikázání se pak mohou dožadovat zaslíbení, jež jsou obsažená v Izaiáši 58,13.14. Příkazy, dané v této kapitole, jsou úplné a rozhodné. Ten, kdo se zdržuje práce v den sobotní, může se účastnit Božího odpočinutí a útěchy. Což bychom neměli Bohu věřit? Což bychom neměli zváti svatým ten den, jenž On zve svatým? Člověk se nesmí stydět přiznávat svatost tomu, čemu ji přiznává Bůh. Nesmí se stydět za to, že koná, co přikázal Bůh. Poslušnost mu přinese vědomí toho, z čeho se skládá skutečnost posvěcení. MM 215.1
Neopovažujme se oloupit Boha o Jeho desátky a oběti a znesvěcovat Jeho svatý čas. Člověk nemůže jíti po své zábavě v Boží svatý den. Má šest dnů, v nichž může vyřizovat světské záležitosti, ale sedmý den si Bůh žádá pro sebe. „Ale dne sedmého nebudeš dělati žádného díla.“ (Ex 20,10) Boží služebník nazve svatým to, co i Bůh nazval svatým. Tím dokáže, že si Pána vybral jako svého vůdce. Sobota byla posvěcena v ráji, když prozpěvovali spolu hvězdy jitření a plesali všichni synové Boží. Bůh nám to dal za úkol. zachovávejme to čistě a svatě. – Manuscript 162, 1897 MM 215.2
Ohrožené lidské duše
Ti, kdož jsou z jakéhokoliv důvodu nuceni v sobotu pracovat, jsou vždy ohroženi. Oni pociťují tuto újmu a když konají neodkladné práce, navyknou si konat v den sobotní i práce, jež nejsou nevyhnutelné. Pocit svatosti je ztracen a Boží přikázání ztratilo svou účinnost. Musíme se o to zvláštním úsilím vynasnažit, aby svěcení sobotního dne bylo zreformováno. Pracovníci v sanatoriích nekonají vždy sami od sebe, co je jejich výsadou a povinností. Jsou často tak znaveni, že se prací cítí znechuceni. To by nemělo být. Žádná duše není omilostněna, neprodlévá-li v Boží přítomnosti… MM 215.3
Jestliže pracovnímu shonu dovolujeme, abychom byli odvráceni od vyhledávání svého Pána každodenně na modlitbách, činíme největší chybu. Objeví se nám nedostatky a ztráta, neboť Pán není s námi. Přibouchli jsme dveře tak, že nemůže nalézt vstup do našich duší. Ale modlíme-li se, i když naše ruce jsou zaměstnány jinou prací, Spasitelův sluch vyslyší naše prosby. Bůh se o vás postará na tom místě, kde je vaší povinností být. Avšak tak často, jak je jen možno, modlete se, kde je zapotřebí modliteb. – CH 422-424 MM 216.1
Sobotní práce
Lékaři, pěstujte v sobě ducha sebezapírání a sebeobětování. Možná, že bude třeba i hodiny sobotního dne věnovat ulehčení lidského utrpení. Ale poplatek za takovou práci třeba uložit do pokladnice našeho Pána, aby se peněz užilo pro potřebné, chudé lidi, kteří potřebují lékařské pomoci, ale nemohou za ni zaplatit. – Health, Philanthropic and Medical Missionary Work, p. 42, MM 216.2
Desátky
Lidé, pracující v Božích ústavech, Jej musí vyznávat ve všem svém konání. Jemu vděčí za svůj rozum a své schopnosti, a musí si to přiznat. A podobně jako Abrahám, musí odevzdat poctivě desátky ze všeho, co mají a co přijímají. Poctivé desátky jsou majetkem Páně. Zadržovat a neodevzdávat je, znamená okrádat Pána. Každý má svobodně, ochotně a radostně přinášet desátky a oběti do Boží pokladny. Činí-li tak, dostane se mu hojného požehnání. Ten, kdo okrádá Boha o Jeho spravedlivý podíl, nemá požehnání. – Manuscript 162, 1897 MM 216.3
Vhodné místo pro ztrátu víry
Sanatorium je místem, které nabízí mnohou příležitost odpadnout od Boha, naplnit se domýšlivostí a oddělit se od Krista a svatých andělů. MM 216.4
Ani lékaři, ani pomocníci nechť se nepokoušejí konat svou práci, aniž by si našli čas na modlitbu. – Health, Philanthropic, Medical Missionary, page 16 MM 216.5
Budujte harmonicky
Nikdo z vás si nemůže dovolit hřešit. Je to drahá záležitost. Hřích tak zaslepuje zrak, že zlo se nerozpoznává a jeho dotíravými činy takhle zaslepeni se stává nástrojem, jenž šíří pro satana nespravedlnost. … MM 217.1
Dejte si pozor, abyste si nezvykli hřešit. Hlídejte svůj jazyk. Vyhledávejte příležitosti činit dobře a být požehnáním pro druhé, stále vzhlížejíce k Ježíši a tak vzrůstajíce v Boží milosti a v poznávání pravdy. Chcete-li dosáhnout věčný život, musíte žit tento vyšší život v nižším životě tohoto světa. Pracujeme pro časnost i věčnost. Dobře uspořádaný život shromažďuje, v dobrých skutcích sbírá jedno požehnání za druhým, a to ve víře, trpělivosti, ukázněnosti, dobromyslnosti, odvaze a sebezapírání. Jste správci Božího hospodářství. Jste chrámem Boha živého. Učíte-li se od Krista, nemůžete být souborem protikladů a nedůsledností – dnes střízliví a zbožní, zítra nedbalí a prostopášní. MM 217.2
Kristus to zařídil tak, aby se váš charakter stal harmonickým milosrdenstvím, jehož se vám dostává. Budujte jej v této harmonii. Nechť budova roste kámen po kameni. Zachycujte od Ježíše paprsky božského světla a osvěcujte jimi stezku těch, kdož kráčí v temnotách. Celý Boží vesmír vzhlíží k nám s nesmírným, napjatým zájmem. – Letter 6a, 1890 MM 217.3
Proměňte se v Boží obraz
Mladým mužům a ženám, kteří jsou u nás vychováváni na lékaře a ošetřovatelky, bych chtěla říci: Přibližte se k Ježíši. Budete-li pohlížet na Něho, změníte se v Jeho obraz i podobu. Můžete mít teoretické poznání pravdy, ale to vás nespasí. Z vlastní zkušenosti musíte poznat, jak je hřích hříšný, abyste pocítili, jak je vám zapotřebí Ježíše Krista, osobního Spasitele. Jen tak se můžete stát Božími syny a dcerami. Vaší jedinou zásluhou je vaše veliká potřeba. MM 217.4
Kdo je vybírán pro kurs ošetřovatelů v našich sanatoriích, musí být vybírán s velkou pečlivostí. Děvčata s povrchním charakterem by neměla být povzbuzována k volbě tohoto povolání. Mnozí mladí muži, kteří mají touhu studovat lékařství, nevlastní ty rysy pevného charakteru, kterých je zapotřebí, aby odolávali pokušení, jimž jsou lékaři obvykle vystaveni. Přijímejme jen takové, kteří slibují, že se chtějí chopit velkého, svatého úkolu stát na zásadách poctivé a skutečné reformy zdravotní péče a lékařství. MM 217.5
Skromnost v chování
Mladé ženy pracující v našich ústavech, musí přísně dodržovat určité meze. Ve slovech i činech musí být zdrženlivé. Kdykoliv mluví s ženatým mužem, nesmí připustit, aby si vůči ní dovolil důvěrnosti. Mým sestrám, jež jsou v našich sanatoriích bych řekla: Oblečte si zbroj. Mluvíte-li k mužům, buďte laskavé a zdvořilé, nikoliv opovážlivé. Pátravé oči vás hlídají a z vašeho chování usuzují, jste-li opravdovými Božími dítky. Buďte skromné. Zdržujte se každého projevu zla. Chraňte se nebeským brněním, nebo pro Krista přerušte své styky se sanatoriem, místem, kde ubozí ztroskotanci nalézají nebe pro své duše. Všichni, kdož jsou spojeni se sanatoriem, musí být pozorní. Nikdy nesmí slovem ani činem dovolit neřestným mužům, aby mluvili něco špatného o naší pravdě. MM 218.1
Nikoliv ze světa
Na tomto světě je jen dvojí království, království Kristovo a království satanovo. Do některého z nich musí každý z nás patřit. Ve své překrásné modlitbě za své učedníky Kristus řekl: „Neprosímť abys vzal je ze světa, ale abys je zachoval od toho zlého. Ze světa nejsou, jako i já nejsem ze světa. Posvětiž jich v pravdě své, Slovo tvé pravda jest. Jakož jsi mne poslal na svět i já jsem je poslal na svět.“ (J 17,15-18) MM 218.2
Bůh si nepřeje, abychom se uzavřeli od celého světa. Ale zatímco jsme ve světě, musíme se zasvětit Bohu. Nesmíme se řídit podle světských vzorů. Naším úkolem je zůstat ve světě jako opravný činitel, jako sůl, jež si svou chuť zachovává. V nesvatém, nečistém a modloslužebném světě musíme být čistí a svatí, dokazujíce, že Kristovo milosrdenství má moc a sílu obnovit v člověku Boží obraz. Je na nás, abychom světu vštípili touhu po spasení. MM 218.3
„A toť jest to vítězství, kteréž přemáhá svět, víra naše.“ Svět se stal lazaretem hříchu, hromadou mravní zkázy. Nezná Boží dítky, protože nezná Boha. Nemůžeme uplatňovat světské způsoby a následovat jeho zvyky a obyčeje. Nepřetržitě musíme zdolávat uvolnění světských mravů. Kristus svým následovníkům řekl: „Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí vaše dobré skutky a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.“ Je to příkaz lékařům i ošetřovatelkám, aby svítili jako světlo ve zkažených vlivech světa. Ať šíří mravní zásady, kterých svět nemůže zbaviti lesku. MM 218.4
Lidem je dáno požehnání milosrdenství, aby nebeský vesmír i padlý svět popatřil – neboť jinak nemůže – na dokonalost Kristova charakteru. Velký lékař přišel na náš svět, aby ukázal mužům i ženám, že skrze Jeho milosrdenství mohou žít tak, že v onen slavný den se jim dostane vzácného osvědčení: „A v něm jste doplněni.“ (Ko 2,10) MM 219.1
*****
Pro další studium:
Úspěšná práce v institucích: CH 255-320 (4T 586, 587)
Vznešené povolání sanatorijních pracovníků: CH 250-254 (7T 68-71)
Povinnosti a výsady sanatorijních pracovníků: CH 398-411, 420-424
Svědomitost mezi pracovníky: 4T 565-570
Křesťanský vliv: 4T 565-570
Mravní a intelektuální kultura mezi pracovníky: CH 257-260 (4T 454-459)
Pracovníci musí být reformátoři životosprávy: CH 261
Volba pracovníků: CH 414-419 (4T 587-591)
Podílet se o odpovědnost: CH 338, 339; 8T 231-235
Setrvávání na zásadách: CH 287, 288 (4T 576.577)
Veselost: CH 406, 407 (MH 222-224)
Kritika a vytýkání chyb: CH 296, 297
Prostopášnost a kriticismus: CH 412.413
Svědomitá pozornost na maličkosti: 4T 572
Svěcení sobotního dne v sanatoriích: CH 234-239 (7T 104-109); CH 422
Přední lékař: CH 337-339
Duchovní: CH 289 (4T 546, 547)
12. Předcházení nemocem a léčba racionálními metodami
Předcházení nemocem
Rozdíl mezi předcházením nemocem a léčením nebyl dosud příliš zdůrazňován. Učte lidi, aby si uvědomili, že je lépe vědět, jak se udržet při zdraví, než jak se vyléčit z nemoci. Naši lékaři by měli být v tomto směru moudrými vychovateli, měli by varovat před ukájením vlastních chutí a choutek a ukazovat, že zdrženlivost od věcí, jež Bůh zakazuje, je jedinou cestou, jak zabránit zhroucení těla i ducha. – Manuscript 99, 1902 MM 221.1
Fyziologii učte od počátku
Stvořitel člověka sestavil živý organismus našeho těla. Každý orgán je vytvořen zázračně a moudře. A Bůh si slíbil, že tento lidský stroj udrží ve zdravém chodu, budou-li lidé zachovávat jeho zákony a spolupracovat s Pánem. Každý zákon, řídící lidský organismus, musí být právě tak pokládán za Božský svým původem, svým charakterem a svou důležitostí, jako Slovo Boží. Každé bezmyšlenkovité, nepozorné zneužití, jímž je zázračný Boží mechanismus zatěžován tím, že není dbáno zvláštních zákonitostí lidského stánku je přestoupení zákona Božího. Boží práci můžeme spatřit a obdivovat v přírodě našeho světa, ale lidské tělo je Jeho nejpodivnějším, nejzázračnějším dílem. MM 221.2
Od prvního záblesku rozumové činnosti by lidská mysl měla s velkým porozuměním chápat fyzickou strukturu lidského těla. Hospodin zde vytvořil svůj obraz, neboť člověk byl stvořen k Jeho podobenství. Satanovým cílem je zničit mravní obraz Boha v člověku. Chce, aby lidská inteligence, náš nejvyšší, nejvznešenější dar, se stala nástrojem zkázy, která by hříchem znesvětila vše, čeho se dotkne. – Manuscript 3, 1897 MM 221.3
Vychovávejte nemocné
První snahou každého lékaře by měla být výchova nemocného a trpícího, aby věděl, po jakých cestách musí jít, aby zabránil vzniku choroby. Největší dobro můžeme vykonat tím, že se snažíme osvítit mysl všech, kteří nám jsou dostupní, znalostmi o tom, jakou cestou se musí ubírat, aby zabránili nemoci, utrpení, zhroucení organismu a předčasné smrti. Avšak ti, kterým na tom nezáleží, aby se nutili do toho, co jejich tělesným a duševním silám ukládá jistou námahu, budou dále léčit a předpisovat léčbu drogami, které v lidském organismu vytvářejí předpoklad pro dvojnásobně větší zlo, než bylo to, které domněle vyléčili. MM 221.4
Lékař, který má tolik mravní odvahy, že se nebojí ohrozit svou popularitu tím, že poukáže na prostá fakta, jak přirozenými prostředky se lze přiblížit k podstatě nemoci, zabránit jejímu vzniku, jejímu rozšíření a poukázat, jak je nebezpečné používání drog, bude mít svrchovaně obtížný úkol, ale bude žit a nechá lidi žít. A je-li nakloněn k zdravotní reformě, bude otevřeně mluvit o zhoubnosti zvrhlé chuti a o přehnaném ukájení choutek v oblékání, v jídle a pití, o nadměrném zdolávání práce v daném čase, přepracování se a o jeho zhoubném vlivu na povahu, tělesné i duševní síly. MM 222.1
Správné a usměrněné návyky, prováděné rozumně a vytrvale, odstraní příčiny a náklonnost k chorobám a učiní zbytečným používání silných drog ve formě prášků a pilulek. Mnozí kráčí krok za krokem ve svých choutkách a libůstkách ke své zkáze, protože budují ty nejnemožnější a nejnepřirozenější podmínky pro nemoc ve svém těle. MM 222.2
Dráždidla a omamné jedy
Používáním čaje, kávy, omamných jedů a tabáku dolehly na lidi nejrůznější nemoci. Tyto škodlivé návyky musí být zavrženy nejen jedinci, nýbrž všemi, neboť poškozují všechny, ničí naše fyzické, duševní a mravní síly a nelze v nich ze zdravotního hlediska pokračovat. Obecné požívání masa ze zabitých zvířat mělo ničivý účinek na mravní i tělesnou konstituci lidí. MM 222.3
Když následky zkoumáme až k jejich příčinám, pak se nám poškozené zdraví objeví v nejrůznějších podobách jako důsledek požívání masa. Přestane-li se jíst maso a místo masa zaujmou dobře připravená bezmasá jídla, velká většina nemocí a utrpení zmizí a lidé nabudou snadným způsobem zpět své zdraví bez drog a umělých léčiv. Jestliže však lékař nabádá své ubohé pacienty k pokračování v masité dietě, pak ovšem nelze jinak, než se uchýlit k drogám. … MM 222.4
Drogy mají vždy tendenci zničit a rozvrátit vitální síly a přirozenost je ve své námaze tak vyčerpána, že pacient umírá, nikoliv proto, že musel umřít, nýbrž proto, že se jednalo proti přírodě. Kdyby jí byl ponechán volný průchod, byla by vynaložila největší úsilí zachránit život a zdraví. Příroda si nežádá žádnou z těch pomocí, kterou mnozí tvrdí, že ji poskytli. Jen odstraňte ty zátěže, které na ni uvalujete podle zvyku a módy tohoto věku a spatříte, jak si příroda v mnoha případech sama pomohla. Používání drog a prášků se příčí zákonům života a zdraví. Léčení drogami ukládá přírodě dvojí tíhu, kterou musí nést; místo jedné, staví se jí do cesty dvě vážné překážky, přes které se musí dostat místo té původní, kterou by byla snáze zdolala. MM 223.1
Nyní nastala skutečně nouze o opravdové lékaře a o reformní lékaře v léčení chorob přirozeným způsobem. Je třeba mnohem úzkostlivější pečlivosti při zjišťování příčin nemoci a inteligentní spolupráce těch, kdož od lékařů čekají pomoc a přispění. Lékař musí upozornit nemocného na zvláštní zákonitosti těla, ustanovenou Bohem, kterou nelze beztrestně porušovat a přestupovat. Lidé si příliš pečlivě všímají, jak nemoc pokračuje a rozvíjí se, ale z pravidla nevěnují žádnou pozornost zákonům, jež je třeba svatě a rozumně zachovávat, aby se nemoci předešlo. MM 223.2
Lékařův příklad má výchovné účinky
Nebyl-li lékař správně usměrněn ve své vlastní výživě a nebyla-li jeho chuť usměrněna k prosté, zdravé výživě, v níž maso ze zabitých zvířat nemělo místa, spíš bude lidem doporučovat jídla, která sám miluje, místo aby je vedl ke zdravým zásadám zdravotní reformy. Nemocným bude předpisovat masitá jídla i když to je to nejhorší, co jim může dát, dráždí, ale nedodává síly. MM 223.3
Přírodě je třeba trochu pomoci, aby všude zavládly přirozenější podmínky, které se osvědčí jako nejprostší léky, samou přírodou nabízené – čistý vzduch a nesmírně hodnotné návody, jak správně dýchat; čistá voda s pokyny, jak jí uplatnit; hojnost slunce v každém pokoji s rozumným poučením, jak slunečních paprsků moudře užívat. Toto vše je nesmírně účinné a pacient, znalý pravidel správné výživy a správného oblékání bude žit v pohodě, klidu a ve zdraví. Nebude nutkán, aby polykal drogy a tabletky, které místo aby tělu pomáhaly, ochromují jeho síly. Kdyby se nemocní lidé vytrvale řídili podle pravidel správné výživy, pokud je poznají, jistě by se v devíti z deseti případů zbavili svých těžkostí a bolestí. MM 223.4
Poslušnost přírodních zákonů
Slabí a trpící musí být krok za krokem a postupně vedeni k poznání, že si je třeba nesmírně vážit zákonů, jimiž nám Bůh umožnil usměrňovat lidskou přirozenost a které je třeba poslouchat. Ti, kdož hřeší proti svému poznání a světlu a hledají pomoc u lékařské pohotovosti v předpisování drog, budou neustále ztráceti vládu nad svým zdravím a svým životem. Čím menší dávky drog bude kdo požívat, tím rychleji se uzdraví. Drogy na místo přirozených přírodních pochodů ozdravných ustavičně maří námahu lidské přirozenosti. … MM 224.1
Lékaři se obyčejně neptají na dřívější zvyky výživy a požívání nápojů a proto si neuvědomují chybných návyků, jež po dlouhá léta vytvářely předpoklady k jejich nemoci. Svědomití lékaři musí vědět, jak poučit nevědomé a musí s velkou moudrostí a uvážlivostí učinit své předpisy, zakazující ve výživě všechno nesprávné. MM 224.2
Otevřeně musí upozornit na to, co pokládá za škodlivé jejich zdraví a přenechat pacientovi, aby si svědomitě vypracoval svůj plán životosprávy a postavil se do správného poměru k zákonům života a zdraví. A když z osvíceného vědomí dělají to, co nejlépe umí, aby se uchovali při zdraví, pak mohou s důvěrou vzhlížet k Velkému Lékaři, který léčí tělo i duši. MM 224.3
My jsme reformátoři zdraví. Lékaři by měli být moudří a získávat zkušenosti, aby byli dokonalými zdravotními reformátory. Potom budou svými předpisy i příkladem odvádět své pacienty od užívání drog, neboť dobře vědí, že užívání drog vyvolá na chvíli příznivé výsledky, ale uloží do organismu látky, jež vyvolají velké obtíže, z nichž se již po dobu svého celého dalšího života nezotaví. Přírodě musí být ponechána volnost, aby konala své ozdravné dílo. Musí být odstraněny překážky, aby měla možnost zavádět ozdravné procesy do celého těla, což zcela bezpečně učiní, jestliže všechno zneužívání přírodních pochodů je zastaveno a má správnou příležitost ukázat, co umí. MM 224.4
Pěstujte důvěru v přirozené ozdravné prostředky
Nemocní se musí naučit důvěřovat velkému požehnání, kterým Bůh vybavil přírodu. Nejúčinnějšími prostředky proti nemoci je měkká, čistá voda, Bohem posvěcený sluneční paprsek, svítící do pokoje nemocného, život a práce ve volné přírodě, zdravá, tělesná cvičení a výživa, skládající se z jídel a nápojů zdravě připravených. … MM 225.1
Mnoho, velmi mnoho lidí je otráveno jedem z tabáku, nikotinem. … Lékař, který není nováčkem, může stopovat následky až k pravé příčině, ale nemůže zakazovat kouření, pakliže mu sám holduje. Někteří se odváží poněkud nejistě doporučovat kuřákům, aby omezili kouření, ale neřeknou jim: Tento zlozvyk vás zabíjí. Předpisují léky, aby vyléčili nemoc, která je důsledkem hovění nepřirozené chuti, a tak z jednoho zla učiní dvojí zlo, jež má být vymýceno. MM 225.2
Tisíce lidí musí být přesvědčovány trpělivě, laskavě, ohleduplně, ale zcela rozhodně, že devět desetin jejich obtíží a nářku pochází z jejich vlastního, nerozumného způsobu života. … MM 225.3
Požitkářství příčinou nemocí
Někdo nemá dost mravní odvahy setrvávati v bázni Boží, a i mezi těmi, kdož se rozumně dívají na zákony života a zdraví, jsou mnozí, kteří sobecky holdují nestřídmosti, která škodí jak tělu tak i duši. Je velká nestřídmost v jídle a v tom, že při jednom jídle se sní mnoho druhů potravin. Při přípravě jídla jsou nezdravé kombinace různých potravin, jež v žaludku kvasí a vyvolávají velké obtíže. A přece v tom lidé pokračují a kladou základy budoucím nepřekonatelným těžkostem. Kdyby se tito lidé kontrolovali a převychovali svou chuť na jídla, ke kterým se jejich přetěžovaný žaludek může a chce přizpůsobit, ušetřili by velké obnosy na zaplacení lékařů a ušetřili by si těžké utrpení. … MM 225.4
To je lékařův úkol, vychovat tyto neuvědomělé lidi ke správné životosprávě. Měly by být zřízeny cvičné školy, jež by vyučily ošetřovatelky správné výživě, aby viděly nebezpečí a uznaly důležitost přípravy takových jídel, jež by plně nahradily stravu masitou. Takové kurzy se nakonec nesmírně vyplatí. Musí se postupovat moudře, aby u těch, kdož byli na maso zvyklí, se maso neodstranilo z jídelníčku náhle, ale je nutno je přesvědčit, aby poznali naléhavost změny životosprávy, směrem ke zdravější výživě. – Manuscript 22, 1887 MM 226.1
Zákon víry a práce
Boží milosrdenství je vždycky pokrokové. Každá lidská bytost je vlastně pořád ve škole, kde se učí, aby se vzdala takových návyků, jež jí škodí a aby nahlédla, co může a musí učinit sama pro své zdraví. Ti, kdož přehlížejí tyto věci, kteří se nestarají o to, aby dýchali čistý vzduch a pili čistou, pramenitou vodu, nemohou být zdraví. Jejich ústrojí je poskvrněno a lidská skladba je znehodnocena. MM 226.2
Takoví lidé jsou nedbalí, bezohlední, domýšliví a sebeubíjející. Jejich cesta je poseta vědomostmi, ale oni odmítají nahromaděné paprsky světla a říkají, že spoléhají na Pána. Ale učiní Bůh za ně to, co přikázal konat jim? Bude nahrazovat to, co oni zanedbávají? Zamhouří obě oči nad jejich úmyslnou nedbalostí a bude za ně dělat velké věci, aby obnovil a přivedl ke zdraví duši, tělo a ducha, zatímco oni zanedbávají ty nejprostší úkony, jejichž provádění by jim vrátilo zdraví? Zatímco si den ze dne libují ve svém přejídání a holdují žádostivé chuti tím, že jedí věci, jež vytvářejí nemoc, mohou očekávat, že Pán pro ně bude dělat zázraky, aby obnovil jejich zdraví? Pán takto nekoná své dílo. Když se k sobě chovají takto, dělají svého Pána právě takovým, jací jsou sami. Víra a skutky jdou společně. … MM 226.3
Zkoumejte všichni svá srdce a vizte, zda nepěstujete to, co mu skutečně škodí, a místo toho, abyste dokořán otevřeli brány svého srdce a vpustili do něj Ježíše, slunce Spravedlnosti, naříkáte na nepřízeň Ducha Božího. Vyhledejte své bůžky a ty vyhoďte ven. Odstraňte každou nestřídmost v jídle a pití. Uveďte denní návyky do souladu se zákony přírody. Budete-li se takto chovat a přitom plně svou víru uplatňovat, vytvoříte ovzduší, jež bude vůní života k životu. – Manuscript 86, 1897 MM 226.4
Potírejte choroby prostými metodami
Naši lidé se musí naučit úspěšně léčit choroby bez jedovatých drog. Měli by se mnoho snažit, aby se vzdělali v tom, jak bojovat proti nejrůznějším chorobám nejprostšími metodami. Tisíce byly smeteny do hrobu, poněvadž užívaly léky, skládající se z jedovatých drog, a mohlo jim být navráceno zdraví nejprostším přírodním léčením. Dovedně a moudře používaná vodoléčba, by byla takovou léčbou, jež mohla zachránit mnohý život. MM 227.1
Pilně studujte tyto metody a spojme své studium s opatrnou léčbou. U lůžka nemocného konejme modlitby za choré. Nemocní ať prosí o pomoc v léčbě. „Víra pak jest podstata věcí, kterýchž se nadějeme, a důvod těch, kteréž se nevidí.“ Ježíš Kristus, Spasitel lidstva, se musí objevovat víc a více v našem úsilí a v našich řadách. – Manuscript 15, 1911 MM 227.2
Hygienické zásady
Naše sanatoria musí být vedena podle hygienických zásad. Boží světlo, dané nám ohledně příčin nemocí, musí být základem našich léčebných pochodů. Nejvíce lidé trpí špatnými návyky v jídle, holdováním chuti, nepozorností a nedbalostí v péči o tělo. Zákony čistoty, zejména pokud se týče všeho, co pojídáme, musí být přísně dodržovány. MM 227.3
Není to zrovna nejlepší, říci pacientům, že maso se nemá jíst. Je však třeba probudit soudnost a svědomí, aby čistota a pud sebezachování působily blahodárně proti zvrácené chuti neblaze vyvinutého apetitu. Musí se naučit pochutnávat si na jídle, jež je zdravé, střídmé a chutné, skládající se z ovoce, obilí a zeleniny. MM 227.4
Léčba drogami
Léčbu drogami musíme úplně zavrhnout. V tomto směru musí být svědomí lékaře stále udržováno na výši, nakloněné pravdě a čisté. Musíme se vyvarovat používání otravných drog, jež neléčí, nýbrž zabíjejí. Byla jsem otevřeně dotázána na své stanovisko ohledně užívání chemických léčiv. Mnoho pacientů jimi bylo léčeno a výsledkem byla smrt. Naši lékaři, kteří používali léčiv připravených drog, ztratili nejeden případ, který nemusel končit smrtí, kdyby v nemocničním pokoji nebylo použito drog. MM 227.5
Horečnaté případy byly zbytečně ztraceny, ale kdyby místo toho bylo použito více rozumu a kdyby léky našeho Pána, vzduch a voda, byly patřičně upotřebeny, pacienti by se byli uzdravili. Bezohledné užívání léků, jež měly být zavrženy, rozhodly o osudu nemocného. MM 228.1
Experimentální používání nových chemických léčiv je velmi nákladná záležitost. Ochrnutí mozku i jazyku jsou nejčastějšími následky a oběti umírají nepřirozenou smrtí. Kdyby však bylo neúnavně a vytrvale používáno horké a studené vody, horkých kompresí, zábalů, napařování, dodnes mohli být naživu. MM 228.2
Do lidského organismu nesmí přijít nic, co zanechává neblahé následky. A právě toto světlo, naléhavost používat přírodních hygienických léčebných pochodů, bylo jedním z důvodů, jež mi byly ukázány, proč mám naléhat na vybudování sanatorií na nejrůznějších místech. MM 228.3
Byla jsem zachvácena bolestí, když bylo mnoho studentů nabádáno, aby šli studovat na školy, kde by se jim dostalo vzdělání v léčebných metodách, používajících drogy. Světlo, jehož se mi dostalo ohledně používání drog, je v podstatě úplně jiné, než jak se s nimi zachází a jak se jich užívá ve školách a v sanatoriích. V tomto směru musíme být moudřejší. MM 228.4
Krycí jména léků, která kryjí jejich podstaty, jsou taková, že nikdo nemá ani potuchy, co se v lécích pacientovi dává, leda když se podíváte do slovníku. … MM 228.5
Pacienti mají dostávat dobrou, zdravou stravu; musí být přísně dodržována, úplná abstinence od všech opojných nápojů; drogy musí být zavrženy a zavedeny racionální léčebné pochody. Pacient nesmí dostávat alkohol, čaj, kávu nebo prášky. Z nich vzejde v těle vždy nějaké zlo. Dodržuje-li se to správně, je možno mnohého pacienta, u něhož se lékaři už vzdali naděje, přivést zpět ke zdraví. MM 228.6
Lidské i božské léčebné zákroky mohou být v této práci spolutvůrci zachování života a Pán přidá své požehnání. Mnoho trpících, kteří nejsou našeho vyznání, přichází k nám na léčení. Přicházejí lidé, jejichž zdraví bylo ohroženo hříšnou nestřídmostí, a kteří byli léčeni podáváním drog a prášků, až lékaři zjistili, že přestaly účinkovat; u nás mají všichni užitek. MM 228.7
Pán žehná institucím, vedeným podle Jeho plánu. Spolupracuje s každým lékařem, jenž věrně a svědomitě plní svou povinnost. On vchází do pokoje nemocných. On udílí moudrost ošetřovatelkám. – Manuscript 162, 1897 MM 229.1
Símě smrti
Rozumíte-li fyziologii v jejím prvém smyslu, budou vaše účty za drogy stále menší a nakonec přestanete úplně podávat prášky. Lékař, který je ve své praxi závislý jen na léčení patentními léky, prozrazuje, že vůbec nerozumí citlivému mechanismu lidského organismu. Zasévá do organismu tolik semen, že jejich ničivý účinek nepomine, pokud tito ubožáci budou naživu. Říkám to proto, neboť to nesmím zamlčet. Kristus platil příliš vysokou cenu za vykoupení člověka, než aby se lidské tělo mohlo tak bezohledně ničit, jak to činí léčba chemickými léčivy. MM 229.2
Před léty mi Pán dal světlo, abychom zakládali instituce, v nichž by nemocní byli léčeni bez používání drog. Člověk je Božím vlastnictvím a škody, které byly napáchány v lidském těle, utrpení, které bylo vyvoláno semínky smrti, zasetými do lidského organismu, jsou urážkou Boha. – Letter 73, 1896 MM 229.3
Tisíce by se mohly uzdravit
Tisíce nemocných se mohou uzdravit, jestliže nebudou závislí na lékárnách, odmítnou-li všechny drogy, budou žít prostě, nebudou pít čaj, kávu, likéry, nebudou užívat ostrých koření, jež dráždí žaludek a oslabují ho, takže nemůže strávit ani nejprostší potravu bez dráždidla. Pán ochotně osvítí každého, kdo je slabý a chřadne, čistým jasným světlem. MM 229.4
Naše jídlo se má skládat z ovoce, zeleniny a obilí. Nechť ani jediný kousek masa nevstoupí do našeho žaludku. Jedení masa je nepřirozené. Musíme se vrátit k původnímu účelu, pro nějž Bůh stvořil člověka. – Manuscript 115, 1903 MM 229.5
Co můžeme pro sebe vykonat
Ohledně toho, co můžeme učiniti sami pro sebe, je zde jeden bod, jenž vyžaduje pečlivou úvahu. Musím poznat sám sebe. Musím se stále učit, jak pečovat o tuto stavbu, jenž mi byla svěřena Bohem, abych ji uchoval v nejlepších podmínkách zdraví. Musím jíst jen takové věci, které budou pro mne fyzicky nejlepším dobrem a musím pečovat o svůj oděv, aby vedl ke zdravému krevnímu oběhu. Nesmím vynechávat tělesná cvičení a čerstvý vzduch. Musím si dopřát tolik slunce, kolik ho jen mohu obdržet. Musím být moudrým strážcem svého těla. MM 230.1
Jednala bych velmi nemoudře, kdybych vkročila do studené místnosti, když jsem zpocená; byla bych nemoudrou službou svého života, kdybych usedala do průvanu a vystavovala své tělo nebezpečí nastuzení. Nebylo by to moudré, kdybych nechala při práci v sedě své končetiny, obzvláště nohy, chladné a tím vháněla krev do mozku a vnitřních orgánů. Budu jíst pravidelně a to jen zdravou potravu, jež vytvoří krev nejlepší kvality a nebudu pracovat nestřídmě, je-li to v mé moci, abych se tomu vyhnul. A když překročím zákony, jež Bůh ustanovil v mé bytosti, musím činit pokání, napravit se a odevzdat se za nejlepších okolností do péče lékařů, které mi Bůh dal – čistý vzduch, čistou vodu a léčivé, vonné sluneční paprsky. MM 230.2
Opovážlivost a netečnost
Opomeneme-li to, co je v dosahu téměř každé rodiny a modlíme se k Bohu, aby nás zbavil bolestí, když sami jsme úplně neteční v používání ozdravných prostředků, jež máme po ruce, to je prostě opovážlivost. Pán očekává, že budeme pracovat, abychom si vydělali na živobytí. On nám nenabízí, abychom sklízeli úrodu, aniž bychom dříve nezorali půdu. Neroztloukli hroudy a nevypěstovali plodiny. Pak Bůh pošle déšť, slunce a mraky, aby vegetace vzrostla. Bůh pracuje a člověk s ním musí spolupracovat. Pak se zasívá a sklízí. Bůh působí, aby rostliny z půdy vyrůstaly pro člověka, aby jich použil, a kdybychom lépe poznali podstatu a přirozenost těchto kořínků a stvolů bylin a správně jich pro sebe užívali, nemuseli bychom tak často běhat pro lékaře a lidé by měli mnohem pevnější zdraví, než mají dnes. – Letter 35, 1890 MM 230.3
Poučení misionářům
Kdo chce být misionářem, musí se nechat poučit od povolaného lékaře, který ho naučí, jak pečovat o nemocné bez používání drog. To jsou poučení, neocenitelné hodnoty pro všechny, kdo se chtějí odebrat do cizích zemí. A ty nejprostší léky, kterých se užívá, zachrání mnohý život. – Manuscript 83, 1908 MM 231.1
Slunce, větrání a teplo
Připravit pacientovi nejpříznivější podmínky pro uzdravení znamená dát mu prostorný pokoj, světlý, přívětivý s možností dokonalého větrání. Pokoj v domě, který nejlépe odpovídá těmto požadavkům, má být pokojem pro nemocné. V mnohých domech není zvláštního zařízení pro náležité větrání a je velmi obtížné opatřit je; ale mělo by se vynaložit všechno, aby v pokoji pro nemocného stále, ve dne v noci, cirkuloval čerstvý vzduch. MM 231.2
Pokud je možné, v pokoji pro nemocného má být udržována stejnoměrná teplota. Je zapotřebí stále se dívat na teploměr. Lidé, mající nemocného na starosti, jsou často zbaveni spánku, musí v noci k nemocnému vstávat a je jim proto spíše zima, takže nemohou dobře posoudit zdravou, stejnoměrnou teplotu pokoje. – MH 220, 221 MM 231.3
Velké léčebné zdroje přírody
Při snaze obnovit zdraví nemocného člověka používejte krásné věci ze stvoření našeho Pána. Vidí-li květiny, čerstvě utrhnuté ovoce ze stromu, slyší-li šťastný zpěv ptactva, to je zvláštní obveselující účinek na chorý nervový systém. V životě pod širým nebem nebudou muži, ženy a děti mít touhu být čistí a bez poskvrny. Pod vlivem přírodních léčivých zdrojů, jež jsou osvěžující, oživující a budující život, sílí všechny tělesné funkce, probouzí se mozková činnost, zrychluje se obrazotvornost a oživuje se duch. Člověk je ochoten ocenit krásy Božího Slova. MM 231.4
Proč by neměli mladí lidé, muži i ženy, kteří se učí, jak pečovat o nemocné, mít výhody kochat se krásami překrásných přírodních zdrojů?… MM 232.1
S pomocí Boží učiním vše, abych dokázala uzdravující sílu slunečních paprsků a čerstvého vzduchu. Oč lépe by se cítil pacient na čerstvém vzduchu, než mezi čtyřmi stěnami, ověšenými i překrásnými obrazy! – Letter 71, 1902 MM 232.2
Uzdravující síla pod širým nebem
Okolí sanatorií musí být krásné a přitažlivé, jak jen to je možné. Život v přírodě je jedním z prostředků, jak získat zdraví a být šťastný. Když se nemocní dívají na krásnou scenérii a vidí květiny v jejich rozkošné kráse, budou si dodávat odvahu učinit několik kroků venku, aby si nasbírali nějaké květiny – cenné posly Boží lásky k Jeho rodině v tomto slzavém údolí. V květinové zahradě a v sadě naleznou nemocní zdraví, radost a myšlenky štěstí. … MM 232.3
Jaký vliv má život pod širým nebem mezi květinami a ovocem obtěžkanými stromy pro tělesně i duševně nemocné! Když jsou jen kratičkou dobu v sanatoriu, umístěném uprostřed přírodních krás, naděje počne zatlačovat zoufalství z jejich mysli. Srdce se obměkčí předměty krásy v přírodě, které velký Mistr umělec dal lidstvu jako obrázky, v nichž je zpodobněna Jeho dobrota a Jeho láska… MM 232.4
Nabádejte nemocné, aby hodně chodili na čerstvý vzduch. Vymýšlejte pro ně důvody, aby setrvávali co nejvíce venku a seznámili se s Bohem skrze přírodu. Budou-li cvičit na čerstvém vzduchu, obnoví rychleji své síly těla, duše i ducha. A žít na čerstvém vzduchu, pryč od přecpaných a přelidněných měst, to znamená obnovu zdraví. Čistý vzduch má v sobě zdraví a život. Dýcháním získáváme obživení celého systému. … MM 232.5
Všichni zaměstnanci našich sanatorií mají nabádat pacienty k tomu, aby se co nejvíce pohybovali na čerstvém vzduchu. Příroda je tím velkým lékařem, který vyléčí všechny jejich nemoci, jak duševní tak tělesné. Musíme vykonat vše, co můžeme, aby ti, kdož přicházejí do našich sanatorií měli každou příležitost žít a pohybovat se pod širým nebem. Pacienti musí využít výhody, jež jim skýtá krásné přírodní okolí. Příroda je velký obnovitel duše i těla. – Manuscript 43, 1902 MM 232.6
Elixír života
Je-li sanatorium vybudováno na venkově, mají nemocní příležitost dýchat čistý vzduch nebes. Když chodí mezi květinami a stromy, jejich srdce se naplňují radostí a veselím. Je to jakoby na nich spočinul Boží úsměv, když patří na krásnou Boží přírodu. On ji stvořil, aby vnesl do jejich smutných srdcí radost. MM 233.1
Život ve volné přírodě prospívá tělu i duchu. Je to Boží medicína pro obnovu zdraví. Čistý vzduch, dobrá pramenitá voda, slunce, krásné okolí – to jsou Jeho prostředky pro obnovu zdraví přirozenou cestou. MM 233.2
Skutečnost, že všechny tyto výhody jsou na venkově, je mocným popudem k tomu, aby se sanatoria zakládala na venkově. Tam mohou být sanatorijní budovy obklopeny květinami a stromy, sady a vinicemi. Účinek takového okolí působí jako elixír života. MM 233.3
Stojí to za všechno zlato a stříbro, když nemocní mohou ležet na slunci nebo ve stínu stromů. A kdykoliv se naskytne příležitost, nechť ti, kdo se o ně mají starat, obrátí jejich pozornost k Boží lásce, jež ty krásné věci v přírodě, pyšné stromy, pučící keře, překrásné květiny pro nás vytvořila. Každý rozvíjející se květ, každá květina ve svých skvostných barvách je výrazem této Boží lásky k Jeho dítkám. Upozorňujte je na Boha na výsostech, aby své zraky obraceli k Němu, jenž pro nás tu krásu stvořil. … MM 233.4
Život jen v Kristu
Plody stromu života v ráji měly nadpřirozenou moc. Jíst plody tohoto stromu znamenalo žít na věky. Jeho plody byly protidávkou smrti. Jeho listy byly pro udržení života a nesmrtelnosti. Ale pro neposlušnost vstoupila na svět smrt. Adam jedl ze stromu vědění dobrého i zlého, i když mu bylo zakázáno, aby se ho dotkl. To byla jeho zkouška. Neobstál a jeho přestupek otevřel brány bolesti, jimiž byl svět zaplaven bídou a utrpením. MM 233.5
Strom života byl předobrazem toho velikého Zdroje nesmrtelnosti. O Kristu je psáno: „V něm život byl a život byl světlo lidí.“ (J 1,10) On je zdrojem života. Když Ho posloucháme, získáme životodárnou, obživující sílu, jež obšťastňuje duši. Ale hříchem si člověk uzavírá přístup ke stromu života. Nyní je život a nesmrtelnost přivedena na světlo skrze Ježíše Krista. … MM 233.6
Výhody cvičení na čerstvém vzduchu
Proč mají být pacienti zbaveni požehnání obnovujícího zdraví, plynoucího z pobytu na čerstvém vzduchu? Byla jsem upozorněna na to, aby pacienti měli dovoleno opustit své pokoje a trávit svůj čas venku při ošetřování květin nebo při vykonávání nějaké jiné lehké práce, která je příjemná, neboť tím je jejich mysl odvrácena od sebe sama k něčemu zdravějšímu. Cvičení na čerstvém vzduchu by mělo být předepsáno jako povinný úkon k obnově zdraví. Čím déle je možno pacienty zaměstnat venku, tím méně péče vyžadují. MM 234.1
Čím je jejich okolí radostnější, tím mají větší naději na uzdravení. Obklopte je krásnými přírodními věcmi, umístěte je tak, aby viděli zákony rostoucích květin a slyšeli zpívat ptactvo a jejich srdce se zapojí vlastním zpěvem ke zpěvu ptáků. Zavřete-li je do pokoje, i když budou zařízené velmi elegantně, budou nervózní a zádumčiví. Popřejte jim radost ze života v přírodě a na čerstvém vzduchu; takto a jen takto budou ve svých duších potěšeni, snad podvědomě, ale obyčejně z velké části vědomě. Uleví se jim na duchu i na těle. … MM 234.2
Zdraví a radost na loukách a v sadech
Náš Vykupitel usiluje stále o to, aby byl obnoven Boží mravní obraz v člověku. A třeba nechť celé stvoření sténá pod kletbou, ale ovoce a květiny jsou ničím ve srovnání s tím, čím budou na obnovené zemí, ale i dnes naleznou nemocní své zdraví, potěšení a radost na loukách a v sadech. Jaká obrodní síla v tom spočívá! Jak prostě lze předcházet nemoci! Listy na stromě života jsou pro uzdravení věřících, kajících Božích dítek, které se potěší z požehnání keřů, stromů a květin, i když příroda je poznamenána kletbou. – Manuscript 41, 1902 MM 234.3
Probuďte víru ve Velkého Lékaře
Utišující moc čisté pravdy, viděna, projevena a provedena ve všech svých vztazích, má takovou hodnotu, jakou nelze slovy vyjádřit lidem, kteří trpí chorobou. Trpícím nemocným stále ukazujte na Kristův soucit a něžnost a probuďte je k víře a důvěře v Něho, Velkého Lékaře a získáte duši a zachráníte i život. MM 234.4
Proto každý lékař v nemocničním pokoji musí mít osobní vztah k náboženství, chce-li mít úspěch při prostých léčebných pochodech a úkonech bez drog. Toho, kdo je lékařem a strážcem tělesného zdraví, chce mít Bůh po všech stránkách vychovaného v učení Velkého Učitele, aby věděl, jak pracovat v Kristu skrze Krista, aby nemocní byli spaseni. Jak se to má kterýkoliv lékař dozvědět, dokud Spasitel nebude přijat jako osobní Spasitel toho, který slouží trpícímu lidstvu? MM 235.1
Náboženství se musí stát významnou složkou života jemným, sympatickým a soucitným způsobem. Nikdo z jeho známých, s nimiž se stýká, nemůže vykonat pro nemocného tolik ve věcech svědomí a náboženství, jako skutečně věřící lékař a věřící ošetřovatelka. Čisté a jemné pohledy, slova a především působivá slova modlitby, pronesená vroucně a opravdově, budou bezpečným místem, v němž trpící rád zakotví. – Letter 69, 1898 MM 235.2
*****
Pro další studium:
V pokoji nemocného: MH 219-224
Používání přirozených léčiv: MH 234-240
Hygienické zásady: MH 271-294
Čistý vzduch a slunce: CH 55-60
Dobrodiní života na čerstvém vzduchu: CH 162-183 (MH 51-58, 112, 113; COL 24-27; 2T 525-527; 3T 135-138; 7T 76-79, 85-87; CZ 187); MH 261-268
Dobrodiní tělesného cvičení: CH 52-54 (2T 528-533); CH 189-192 (Ed 210-213); CH 199, 200 (3T 78)
Čistota: CH 61-63; CH 101-104 (3T 70, 71)
13. Zdravotně misijní dílo a evangelizační služba
Spojená práce
Ráda bych mluvila o poměru zdravotně misijní práci s evangelizační službou. Bylo mi naznačeno, že každé oddělení naší práce musí být spojeno s ostatními v jeden velký celek. Základem Božího díla je připravit lidi na příchod Syna člověka a tato práce musí být sjednocena. Práce na tom, aby lid obstál v posledním dni, nesmí být prací rozdělenou. MM 237.1
Kazatel evangelia předkládá pravdu, která musí být přijata, aby lidé byli posvěceni a připraveni na příchod našeho Pána. A v této práci musí být zahrnuto vše, co bylo zahrnuto do služby Kristovy. Hlasatelé evangelia musí sloužit napravo i nalevo konajíce svou práci poctivě a moudře. MM 237.2
Duchovní práce není odloučena od zdravotní práce. Lékař musí pracovat souhlasně s kazatelem s takovou vážností a důkladností pro spásu duše, jak pracuje pro uzdravení těla. … MM 237.3
Tělo – paže – hlava
Zdravotně misijní dílo mi nikdy nebylo představeno jinak, než že má týž vztah k celé naší práci, jako má paže k celému tělu. Hlásání evangelia je organizováno pro zvěstování pravdy a za účelem získání nemocných i zdravých pro pravdu Boží. Toto je tělem, zdravotně misijní práce je paží a Kristus je nad tím vším hlavou. Tyto vztahy mi byly takto zjeveny. MM 237.4
Bylo naléháno, jelikož zdravotně misijní dílo je paží těla, musí být ukázána jednota těchto vztahů. Tak tomu je. Zdravotně misijní činnost je paží těla a Bůh si žádá, abychom této práci věnovali zvýšenou pozornost. MM 237.5
Kristus byl činný ve všech odvětvích svého poslání. Nečinil žádného rozdílu. Neměl pocit, že zasahuje do sféry lékařů, když léčil nemocné. Hlásal pravdu a když k Němu přicházeli nemocní, aby je uzdravil, ptal se jich, zda věří, že je může uzdravit. Byl právě tak připraven vkládat ruce na nemocné a tělesně postižené, jako hlásat evangelium. V této práci se vyznal právě tak, jako v hlásání pravdy; neboť uzdravování nemocných je částí hlásání evangelia. MM 237.6
Brát lidi takové, jací jsou, ať je jejich postavení jakékoliv a jejich stav sebekritičtější a pomoci jim v každém ohledu, to je služba podle Písma svatého. Snad je třeba, aby kazatelé chodili do domů a říkali: „Jsem ochoten vám pomoci a učiním vše nejlepší, co mohu. Nejsem lékař, ale kazatel a rád sloužím nemocným trpícím.“ Ti, kteří jsou nemocní tělesně, jsou téměř vždy nemocní i duševně, a když je postižena duše, pak i tělo je nemocné. – Manuscript 62, 1900 MM 238.1
Otevírat dveře
Pravé ruky se užívá k otevírání dveří, jimiž člověk vchází dovnitř. Takto musí konat svůj úkol zdravotně misijní práce. Je to hlavně příprava pro přijetí přítomné pravdy. Tělo bez rukou není k užitku. Vzdáváme-li čest tělu, musíme vzdát čest také pomáhajícím rukám, které jsou tak důležitými činiteli, že bez nich tělo nic nezmůže. Proto tělo, které by si nevážilo pravou ruku, nemůže nic vykonat. … MM 238.2
V celé naší zemi musí být vykonána práce, jež dosud není vykonána. Zdravotně misijní práce musí být vysoce oceněna a uznávána. Všichni, kdož se chtějí stát kazateli, musí být dokonale obeznámeni se zdravotní reformou. Ti, kteří se po mnohaleté zkušenosti stále ještě nedovedou plně ocenit význam zdravotně misijní práce, by neměli se dostat na přední místa v našich sborech. Nekráčí ve světle přítomné pravdy pro tuto dobu. Ti, kteří milují pravdu a dovedou správně posoudit otázky střídmosti ve všech jejich důsledcích, by neměli uznávat správu kazatele, který nedbal Božího světla, jež nám bylo dáno ve zdravotní reformě. Co může pro církev znamenat člověk, který nekráčí ve světle? MM 238.3
Žádné jiné dílo nemá takový úspěch
Mezi svými odvětvími není žádná jiná práce tak úspěšná, jako lékařské misijní dílo. Kdyby naši kazatelé byli vážně a důkladně poučení o všech úsecích zdravotně misijního díla, byli by mnohem lépe připraveni konat ono poslání, jež Kristus konal jako zdravotní misionář. Pilným studiem a usilovnou prací by se mohli obeznámit se zásadami zdravotní reformy a léčby tak dobře, že všude tam, kam by vkročili, by byli nesmírným požehnáním pro lidi, s nimiž by se setkali. MM 239.1
Po třicet roků je náš lid naléhavě upozorňován, aby provedl zdravotní reformu. Používáním jejích prostých pravidel nemocní a postižení lidé se uzdravují a my se dostáváme na velmi zajímavé pole působnosti, kam bychom jinak neměli přístup. … MM 239.2
Zjevení Kristova soucitu
Zdravotně misijní dílo přináší lidstvu zvěst o tom, jak se zbavit utrpení. Je to průkopnická práce hlásání evangelia. Je to praktické evangelium zjevení Kristova soucitu. Je nesmírně zapotřebí této práce a svět je pro ni otevře. Dej, Pane, aby význam zdravotně misijní služby byl pochopen, a abychom se bezodkladně dostali do nových oblastí působnosti. Potom bude hlásání evangelia v souhlasu s vůlí a příkazem našeho Pána; nemocní budou uzdravováni a trpící lidstvo bude požehnáno. MM 239.3
Začněte zdravotně misijní dílo s tím, co máte po ruce. Poznáte, že takto vám bude umožněno konat biblická shromáždění. Nebeský Otec vás přivede do spojení s těmi, kteří potřebují znát, jak léčit a vyléčit své nemocné. Utrpení bude zmenšeno a vy budete mít příležitost lámat chléb života hladovějícím duším. … MM 239.4
Přinášejte jasné nebeské paprsky
Zdravotně misijní dílo přináší nebeské zářící paprsky unaveným, zmateným a trpícím duším. Je to jako pramen otevřený pro cestou znavené, žíznivé poutníky. Při každém skutku milosrdenství, při každém skutku lásky jsou přítomní Boží andělé. Ti, kteří žijí v blízkosti nebes, budou zářit světlem Slunce spravedlnosti. … MM 239.5
To je pravá duchovní služba
Čtěte pozorně Písmo svaté a shledáte, že Kristus strávil většinu času své služby tím, že navracel zdraví trpícím a nemocným. Tak odrazil satanovo obvinění ze zla, jež tento nepřítel všeho dobrého přinesl. Satan je ničitel, Kristus je Obnovitel. V naší práci, jako Kristovi spolupracovníci, budeme mít úspěch, budeme-li praktičtí. Kazatelé, neomezujte se jen na hlásání evangelia. Dělejte také něco praktického. Snažte se pomoci nemocným k uzdravení. To je teprve pravá kazatelská služba. Pamatujte, že obnova těla připravuje cestu k obnovení duše. – Manuscript 55, 1901 MM 240.1
Účinný nástroj
Je-li zdravotně misijní dílo spojeno s ostatními druhy biblické práce a pak to je nejúčinnější nástroj, jímž je půda připravena pro zasetí semene pravdy a také nástroj, jímž může být dokončena žeň. Zdravotně misijní dílo je pomocnou rukou kazatele evangelia. Pokud to jen vůbec jde, měli by naši duchovní a kazatelé studovat a naučit se, jak sloužit potřebám těla právě tak, jako potřebám duše; neboť budou-li to dělat, budou následovat příkladu Kristova. Nestřídmost zaplnila téměř celý svět nemocemi a zvěstovatelé Božího Slova nemohou strávit celý svůj čas a sílu jen v ulevování utrpení potřebným. Pán přikázal, aby křesťanští lékaři a ošetřovatelky spolupracovali s těmi, kteří hlásají evangelium. Zdravotně misijní dílo musí být spojeno s hlásáním duchovních pravd evangelia. – RH Sep. 10, 1908 MM 240.2
Povzbuzujte pracovníky
My nyní žádáme, aby předsedové našich unií začali správně konat dílo v místech, kde dosud nebylo nic vykonáno. Použijte zdravotně misijní službu jako Boží pomocnou ruku. Jako jedno z hlavních oddělení musí dostat prostor všeobecnou podporu a povzbuzení. Zdravotní misionáři musí mít tutéž podporu, jako uznávaní hlasatelé Boží pravdy. Modlete se s těmito pracovníky. Raďte jim, potřebují-li vaší rady. Neduste jejich horlivost a energii. Naopak – povzbuzujte je tím, že jim ukážete vysoký standard ve své vlastní práci. Na vinici Páně je velmi zapotřebí pracovníků a ani slůvkem byste neměli zastrašit v práci ty, kteří se jí zasvětili. – Manuscript 33, 1901 MM 240.3
Nejhorší zlo
Moji bratři, Pán si žádá jednotu, sjednocení. Musíme být zajedno u víře. Chci vám říci, že nejsou-li hlasatelé Písma a zdravotní misionáři jednotní, bude na naši církev uvrženo nejhorší zlo, jaké může existovat. Naši zdravotní misionáři musí mít zájem o naše konference a pracovníci na konferencích se musí právě tak zajímat o práci zdravotních misionářů. – Manuscript 46, 1904 MM 241.1
Prostředek ke vstupu do srdce
Zdravotně misijní služba musí mít své zastoupení v našich velkých městech. Musí být vybudována střediska na správných zásadách. Kazatelé a zvěstovatelé evangelia se spojí se zdravotně misijní službou, jež mi byla ukázána jako prostředek pro odstranění předsudků ve světě proti našemu hlásání pravdy. MM 241.2
Zdravotně misijní práce získává na důležitosti a strhuje na sebe pozornost církví. Je to část našeho poselství evangelia a musí se jí dostat uznání. Je to nebesy ustanovený prostředek, pro získání vstupu do lidských srdcí. Je povinností všech členů církve na všech místech, aby uposlechli příkazu Velkého Učitele. Evangelium je hlásáno v každém velkém městě, neboť to se shoduje s příkladem Krista a Jeho učedníků. Zdravotní misionáři se mají trpělivě a usilovně snažit o získání vyšších společenských tříd. Bude-li ta práce oddaně vykonávána, studovaní lidé se stanou dovednými hlasateli evangelia. – Manuscript 33, 1901 MM 241.3
Vážná výzva k lékařům
Jsem znepokojena, neboť mysl našich lékařů je zaměstnána tolika věcmi, že jsou odváděni od práce, kterou Pán od nich vyžaduje, totiž, aby pracovali jako hlasatelé evangelia. Podle světla, které mi Bůh dal, vím, že posvěcených, oddaných a živých kazatelů, kteří cele důvěřují Kristu, máme velký nedostatek. Tam, kde dnes máme jednoho, potřebujeme sto pracovníků. Dříve, než satanova opozice nám úplně zatarasí cestu a naše dnešní velká příležitost pro obrodu bude ztracena, nás čeká veliká práce. Čas velmi kvapí, naše vydavatelská činnost je velmi rozsáhlá, ale Pán volá ve sborech muže a ženy, kteří mají světlo, aby se zapojili do opravdové misijní práce. Nechť ve vší pokoře cvičí svá nadání od Pána, aby hlásali poselství pravdy, které svět v této době nutně potřebuje. MM 241.4
Doufám, že všechny své schopnosti a umění zasvětíme dílu. Vykládejte pravdu lidem z lékařského hlediska. Pán mi zjevil, že vzdělaný lékař najde vstup do našich velkých měst, kam se jiní lidé stěží dostanou. Učte lidi zdravotní reformě. To na lidi zapůsobí. MM 242.1
Studujme Bibli a zvěstujme slova pravdy. Dělejme to jako Kristovi učedníci; modleme se za nemocné, neboť je mnoho lidí, kteří se nemohou dostat k výhodnému umístění v našich sanatoriích. Pán odstraní nemoci při odpovědi na modlitbu. Služebníci evangelia se musí naučit hovořit prostě o zdravotní reformě. Bude-li tato stránka dnešní pravdy hlásána jasným, prostým způsobem, jak by to dělal Kristus, bude mít u lidí úspěch. Tím budou oslovena mnohá srdce. – Letter 128, 1909 MM 242.2
Mnozí zachráněni z ponížení
Bylo mi ukázáno, že zdravotně misijní služba objeví v největších hlubinách ponížení lidi, kteří kdysi byli velmi rozumní s nejbohatšími vlastnostmi, a že vhodným léčebným úsilím budou ze svého úpadku zachráněni. Je to pravda, jaká je v Ježíši Kristu, že musí být takovým lidem zvěstována, když se s nimi zacházelo laskavě a když bylo o jejich fyzické bytí postaráno. Duch Svatý spolupracuje s úsilím člověka, jež se takto stará o duše, a z nichž některé naleznou svůj základ na skále v pevné náboženské víře. MM 242.3
Takovým lidem netřeba vykládat nějaké překvapující, cizí učení, že je Bůh miluje a má nad nimi slitování, neboť Duch Svatý spolupracuje s člověkem, aby pozvedl v lidech jejich mravní sílu, jakmile jim zdravotní misionáři pomohli tělesně. Duševní síly se dostanou opět do činnosti, a mnoho těchto ubožáků bude probuzeno a zachráněno pro království Boží. – Special Testimonies for Ministers and Workers, No. 11, page 32 MM 242.4
Chudé nelze zanedbávat
Žijeme v posledních dnech dějin této země a zdravotně misijní dílo musí být vším, co je v jejich jméně obsaženo. Chudým je třeba zvěstovat Boží zákon. Chudí, jako i bohatí, jsou předmětem obzvláštní Boží péče a pozornosti. Bez chudoby bychom nikdy nerozeznali milosrdenství a lásku Boží, nebyli bychom si jisti soucitu a sympatie nebeského Otce. MM 243.1
Ti, kteří znají pravdu pro tyto poslední dny, budou mít poselství přizpůsobené chudým. Mohlo by se myslit, že evangelium bylo dáno pro dosažení této třídy. Kristus přišel na svět, aby chodil a pracoval mezi chudými. Chudým kázal evangelium. A Jeho evangelium je dílem, zbudovaným na lékařské misijní službě, na spravedlnosti, milosrdenství a lásce Boží, neboť je to bezpečné ovoce, zrozené ze stromu dobroty. A dnes v podobě jeho věřících, pracujících dítek, jež jsou vedeny Duchem Svatým, Kristus navštěvuje chudé a potřebné, ulehčuje jejich bídě a odstraňuje utrpení. – Letter 83, 1902 MM 243.2
Práce pro bohaté
Ti, kteří pracují svými, od Boha danými, schopnostmi pro obrácení lidí duševně pracujících, jemných, i svět ovládajících, bohatých tříd, konají dobrou, podstatnou práci. Mnozí hledí beznadějně na tuto třídu a nevynakládají patřičné úsilí, aby otevřeli oči těch, kdož jsou zaslepeni a oslněni satanovou mocí a ztratili ve svém rozpočtu věčnost. Ale toto pole působnosti by nemělo být zanedbáváno. Jsou to služebníci, jimž Bůh svěřil velkou důvěru. Měli bychom se této třídě přiblížit, poněvadž vím, že mnozí z nich jsou ve svých duších obtíženi; touží po něčem a nevědí po čem. MM 243.3
Budou-li zachráněni pro Ježíše Krista, budou Božími užitečnými služebníky, zprostředkujícími světlo jiným. Budou-li obráceni k pravdě, budou mít zvlášť obtížný úkol přivést další duše této zanedbávané třídy ke světlu. Poznají, že evangelium o odpouštění jim bylo svěřeno mezi těmi, jejichž bohem je svět. Potřebují procitnutí, jež může být uděleno pouze Božím Svatým Duchem a ti, kdož získají znalosti o pravdě ze své vlastní náboženské zkušenosti, jsou Bohu zavázáni, předáváním tohoto vzácného světla duším, které jsou zachvácené světem a milují svět. MM 243.4
Někteří se dají přesvědčit a budou se řídit slovy, jež byly promlouvány k nim s láskou a něžností. Přiznají, že potřebují právě znalost pravdy, aby se osvobodili od otroctví hříchu a pout světských svodů. Otevírají se jim náměty přemýšlení, možnosti k práci, kterou by dříve nikdy nebyli pochopili. MM 244.1
V Ježíši, Vykupiteli, se naučil rozpoznávat nekonečnou moudrost, nekonečnou spravedlnost, nekonečné milosrdenství – hloubku, výšku, šíři i délku lásky, jež přesahuje lidské chápání. Jsou okouzleni, když hledí na Kristovu dokonalost, na dokonalost Jeho charakteru, když přemítají o Jeho poslání, o Jeho lásce, Jeho shovívavosti a Jeho pravdivosti. Velká touha jejich duše je splněna a s Žalmistou řeknou: „Nasycen budu obrazem Tvým, když procítím.“ Předmětem božské víry a lásky bude Ježíš; láska ke světu, zbožňování pozemských pokladů v nich skončilo. … MM 244.2
Osobní snahou a živou vírou
Bůh si přeje, aby lidem, kteří jsou obzvláště nadaní a přitom vůbec neznají velké potřeby duší, byla zjevena pravda. Jsou mezi nimi někteří, kteří se obzvláště hodí, aby se chopili našeho díla. A jsou to právě ti, kteří by měli mít každodenní společenství s Pánem, pilně studovat, jak získat lidi své třídy, a to nejen náhodným seznámením se s nimi, nýbrž zaujmout je osobní snahou a živou vírou; ukažte jim, jak vroucně milujeme jejich duše a máme zájem o to, aby poznali pravdu, která je nám zjevena v Božím Slově. … MM 244.3
O tuto třídu se nikdo nestaral. Pracovníci se nechali oklamat zdáním a mysleli si, že by se namáhali zbytečně. Ale tito obzvláště Bohem nadaní lidé, ať to jsou duchovní, nebo prostý lid, by měli být získáni živou vírou. Nechť se pracovníci drží Božího zaslíbení, ať řeknou: „Ty jsi zaslíbil: Prostež, a vezmete.“ Já musím tuto duši přivést k Ježíši Kristu. Pronášejte zvláštní modlitby za duše, o jejichž spásu usilujete; nechť se za ně celý sbor vroucně a oddaně modlí. To bude právě ono, co církev potřebuje, aby její mysl byla odvrácena od nepatrných, malicherných těžkostí, a aby pocítila naléhavou potřebu přivést ke spáse duše, jež jsou na pokraji záhuby. Vyhledávejte jinou a opět jinou duši, denně proste, aby vás Bůh osvítil, Mu vše předkládejte na vroucí modlitbě a pracujte s božskou moudrostí. Když to učiníte, poznáte, že Bůh způsobí, aby Duch Svatý přesvědčil a moc pravdy přivedla onu duši k víře. MM 244.4
Bylo mi jasně ukázáno, že tisíce bohatých lidí kráčí ke svým hrobům, aniž by byli varováni, poněvadž byli posuzováni podle zevnějšku a byli opomenuti jako beznadějné případy. Pán si přeje, aby nastala změna. Nechť do řad našich pracovníků vstoupí soudní lidé, kteří až dosud v tomto směru ničeho nedosáhli, poněvadž se jim to zdálo nevhodné a beznadějné. Je to obrovská a důležitá práce a Bůh tyto lidi obdaří moudrostí, aby se toho ujali. MM 245.1
To nebude příležitostné a náhodné, že tito bohaté duše, milující a sloužící světu, budou obráceny ke Kristu. U mužů i žen, nadaných misijním duchem bude zapotřebí odhodlané osobní úsilí; budou mít úspěch a nebudou zastrašeni. Takoví poslové Boží musí mít stále na paměti, že celý nebeský vesmír již dlouho očekává, že bude spolupracovat s lidmi v této práci, které se až dosud vyhýbali a jež byla zanedbávána. – Letter 47, 1894 MM 245.2
Hodnota zdravotnické práce
Někdo si vůbec nedovede představit, že důležitost misijní činnosti spočívá právě v zdravotně misijní službě. Hlasatel evangelia a kazatel bude mít ve svém poslání dvojnásobný úspěch, bude-li současně vědět, jak léčit nemoc. Čím dál, tím víc je tato věc i jasnější. Někteří naši členové, kteří nevidí žádný prospěch v tom, aby mládež byla nabádána k tomu, aby se stala lékařem jak těla tak i ducha, říkají že desátků nemá být používáno v podpoře zdravotních misionářů, kteří většinu času používají jen k léčení nemocných. V odpovědi na takovéto stanovisko musím prohlásit, že myšlení těchto lidí nemůže být tak omezeno, aby nedokázali pochopit pravdu dané situace. Kazatel Božího slova, který je současně zdravotním misionářem a umí léčit choroby, je mnohem úspěšnější pracovník, než ten, kdo to neumí. Jeho dílo jako hlasatele evangelia je mnohem úplnější. … MM 245.3
Odstraňte předsudky
Pokud zdravotní misionář ošetřuje nemocné a je dobře vybaven vědomostmi a dovednostmi, aby své znalosti uplatnil v praxi, jistě odstraní spoustu předsudků. I ženy se mají vzdělávat ve zdravotní misii, aby v pohanských zemích pomáhaly svým sestrám, jimž je zapotřebí pomoci. Pán ve své pomoci otvírá dveře, kterými bude moci vstoupit Jeho slovo. MM 246.1
Žít podle evangelia, dokazovat jeho učení, to je vůně života k životu. Dveře, zavírané před tím, kdo hlásá jen evangelium, budou rozumnému zdravotnímu misionáři otevřeny. Bůh zasahuje srdce prostřednictvím úlevy tělesného utrpení. Do duše zapadne semínko pravdy a je zaléváno samým Pánem. Mnohdy je zapotřebí mnoho trpělivosti, než semínko ukáže život, ale nakonec vzklíčí a ponese ovoce k věčnému životu. MM 246.2
Jak málo lidí dokáže pochopit Boží přípravu pro onen den! Dnes, jako tenkrát, když Kristus byl na této zemi, pracuje Bůh stejným způsobem na tom, aby získal lidi. Čteme-li Boží slovo, poznáme, že Kristus neustále vnášel do svého evangelia lékařskou službu. Což nedovedeme otevřít své oči, abychom poznali Kristovu metodu? Nechápeme, jaký příkaz dal svým učedníkům i nám? – Manuscript 58, 1901 MM 246.3
Co může vykonat misijní ošetřovatelka
Je mnoho druhů práce, v níž se může uplatnit misijní ošetřovatelka. Je tolik příležitostí, aby dobře školená ošetřovatelka chodila do rodin a vzbudila zájem o pravdu. Téměř v každé obci je velký počet lidí, kteří nechodí na žádné náboženské bohoslužby. Mají-li být získáni pro evangelium, musí se jim vnášet do jejich příbytků. Často to je právě jen cesta jejich tělesných potřeb, která je možno se k nim přiblížit. Když věřící ošetřovatelka ošetřuje nemocné a ulehčuje břímě chudým, naskytne se jí mnohá příležitost, aby se s nimi pomodlila, četla jim Boží Slov a hovořila o Spasiteli. Mohou se modlit s těmi a za ty, kteří nemají sílu vůle, aby krotili svou chuť, jež byla poskvrněna žádostí. Do života poražených a těch, kteří ztratí všechnu odvahu, mohou přinést paprsek naděje. Jejich nesobecká láska, projevená ve skutcích nadosobní laskavosti, pomůže těmto trpícím, aby uvěřili Kristově lásce. MM 246.4
Bez očekávání chvály nebo odměny
Mnozí lidé nevěří v Boha a nedůvěřují lidem. Ale dovedou ocenit činy soucitu a obětavosti. Uvidí-li někoho, jak bez očekávání nějaké chvály nebo odměny přichází do jejich příbytku, posluhuje nemocným, nasytí hladové, odívá nahé, utěšuje k Němu, jehož lásku a soucit tlumočí tento lidský prostřední, jejich srdce budou dotčena. Zmocní se jich vděčnost, víra je zapálena. Vidí, že Bůh o ně pečuje a jsou připraveni naslouchat Jeho slovům. – RH May 9, 1912 MM 247.1
Výkonnost a síla
Jsou-li biblické zásady překládány rozumným lékařem, působí to na mnohé lidi mocným dojmem. Je v tom síla a přesvědčivost, může-li mě kdo ve své důležité práci spojit povolání lékaře s povoláním biblického posla. Jeho dílo se samo doporučuje soudným lidem. – CH 546 MM 247.2
Příklad uzdravení a práce pro získání duše
Kristus nám dal příklad. Podle Písma učil pravdu evangelia a také léčil všechny nemocemi postižené, kdož k Němu přišli, aby byli uzdraveni. Byl to největší Lékař, jakého svět kdy poznal, a přece spojoval se svým léčením vštěpování zachraňující pravdy. MM 247.3
A takto by měli pracovat i naši lékaři. Konají Boží práci, jestliže hlásají evangelium a ukazují, jak duše mohou být přivedeny ke spáse naším Spasitelem, Pánem Ježíšem Kristem. Každý lékař se má umět u víře pomodlit za svého nemocného a přitom mu posloužit účinnou léčbou. Přitom se musí osvědčit jako služebník našeho Pána, jenž zvěstuje pokání, obrácení a spasení duše i těla. Taková spojená činnost rozšíří jeho zkušenosti a nesmírně posílí jeho vliv. MM 247.4
Vím jen jedno, jak je to důležité, aby naši lékaři nalezli k lidem ze světa správnou cestu. Svět hyne v hříchu a kdo se ujme práce v našich velkých městech? Největším lékařem bude ten, jenž bude kráčet ve šlépějích Ježíše Krista. – CH 544 MM 247.5
Spojená duchovní služba
Lékař má dokázat vysoký stupeň vzdělání tím, že dovede poukázat na Spasitele světa, jenž dovede zachránit i duši i tělo. To dodá postiženým povzbuzení, nejvyšší hodnoty. Služba tělu i služba duši se má spojit, aby nemocní získali největší důvěru v sílu a moc nebeského Lékaře. Kdo se při léčebných úkonech dovede také pomodlit, aby ozdravné milosrdenství Ježíše Krista bylo v tomto případě uštědřeno, dodá pacientově mysli nejsilnější víru. Jejich vlastní cesta dodá důvěru a inspiraci těm, kdož předpokládali, že jejich případ je beznadějný. MM 248.1
To je důvod, proč byla zřizována naše sanatoria, totiž aby dodala důvěru a odvahu těm, kdož ztratili veškerou víru, a aby spojila víru s vhodným způsobem léčby a s poučením, jak správně žít duševním i tělesným životem. Takovým způsobem budou mnozí obráceni. Lékaři v našich sanatoriích musí jasně zvěstovat spásné evangelium. – Letter 146, 1909 MM 248.2
Lékaři jako městští evangelisté
Křesťanští lékaři mohou vykonat neocenitelnou práci pro našeho Pána jako zdravotní misionáři. V lékařově mysli je často tolik jiných věcí, že mu je zabráněno v práci na Božím díle, kde měl být současně hlasatelem evangelia. Nechť zdravotníci předkládají důležitou pravdu třetího andělského poselství z lékařského hlediska. Posvěcení a nadaní lékaři si získají posluchače ve velkém městě, kde by jiní pracovníci ztroskotali. Jestliže se lékaři spojí s kazateli, aby hlásali evangelium ve velkých městech naší země, jejich společným úsilím se podaří získat mnoho lidí pro pravdu, důležitou pro tuto dnešní dobu. MM 248.3
Podle světla, jehož se mi od Pána dostalo, vím, že Boží dílo má velký nedostatek živých představitelů biblické pravdy. Vysvěcení kazatelé sami na tuto práci nestačí. Bůh volá nejen kazatele, ale i lékaře, ošetřovatelky, kolportéry, biblické pracovníky nejrůznějšího nadání, kteří mají vědomosti o přítomné pravdě, aby vzali v úvahu nouzi, v níž se ocitly neprobuzená a nevarovaná velká města. Tam, kde je dosud jen jeden, by mělo být sto činně působících věřících, zapojeno v osobní misijní činnosti. Čas rychle ubíhá. Je třeba vykonat mnoho práce dříve, než satanova opozice úplně zatarasí cestu. Každý činitel musí být uveden do činnosti, aby dnešní příležitosti byly moudře využity. – RH April 7, 1910 MM 248.4
Dvojnásobná služba
Potřebuješ božskou moudrost, abys byl uschopněn sloužit na dvou zodpovědných místech současně – jako dovedný lékař a jako kazatel evangelia. Musíš mít každodenní společenství s Pánem, abys úspěšně spojil práci pro tělo i duši. Nemohu to podrobně vylíčit, jak to máš udělat, ale vím, že můžeš vykonat důležitou službu při kázání slova, abys zachránil duše, o něž ti jde, pro víru Ježíše Krista. – Letter 64, 1910 MM 249.1
Vysílání dvojic
Na celém našem pracovním poli potřebujeme zdravotní misionáře. Kolportéři by měli využít každé příležitosti, aby si osvojili poznání, jak léčit choroby. Lékaři by neměli zapomínat, že je často zapotřebí, aby vykonávali službu kazatele. Zdravotní misionáři musí často vystupovat jako kazatelé. Pracovníci by měli vycházet na pracoviště ve dvojicích, aby se mohli spolu radit a modlit. Nikdy by neměli chodit sami. Pán Ježíš vysílal své učedníky do Izraelských měst po dvou. Dal jim příkaz: „Uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.“ MM 249.2
Ze Slova Božího jsme poučeni, že hlasatel evangelia je učitelem. Musí být také zdravotním misionářem. Všem není určeno, aby pracovali stejně. „A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele pro spořádání svatých k dílu služebnosti pro vzdělání těla Kristova.“ … MM 249.3
Ti, kteří v našich uniích vystupují jako kazatelé, měli by vědět, jak ošetřovat nemocné. Ať žádný kazatel není pyšný na to, že nezná to, co by měl znát. Zdravotní misijní služba spojuje pracovníky s lidmi i s Bohem. Projev sympatie a důvěry není omezen ani časem ani prostorem. – Manuscript 33, 1901 MM 250.1
Spolupráce
Bůh nám dal směrnice, jak máme konat svou práci. V našich táborových shromážděních se setkáváme se všemi třídami lidí, vyššími a nejnižšími, s boháči i chudáky. Nikdo není vyloučen. Pán si přeje, aby nejlepší z misijních lékařů byli připraveni pro spolupráci s kazateli evangelia. Musí být zajedno s Kristem, aby Bůh mohl skrze ně pracovat. Pán si přeje, aby Jeho dílo pokračovalo reformačně. Během našich táborových shromáždění musí se opravdově provádět zdravotně misijní práce. MM 250.2
Mezi pravou zdravotně misijní práci a kazatelskou evangelizační službou nelze položit žádnou rozdělující hranici. Obojí se musí prolínat. Nemohou stát od sebe odděleny, jako různé druhy práce. Musí být spojeny jako nedělitelná jednotka tak, jak je spojena ruka s tělem. Všichni v našich institucích musí dosvědčovat, že ze své strany dobře chápou pravé poslání zdravotně misijní služby. Tato služba musí být posvěcena vážnou důstojností. Musí být do ní zapojeni muži rozumní, znající Boha a uvědomující si moc Jeho milosrdenství. MM 250.3
Oproštěno od všeho sobectví
Ať naše shromáždění vzrůstají jakkoliv, unie musí být prosta jakéhokoliv záchvěvu sobectví. A tak i zdravotně misijní služba musí být oproštěna od všeho sobectví a rozvíjena podle Božího příkazu. Různá oddělení práce musí se navzájem vydržovat. – Letter 102, 1900 MM 250.4
Nikoliv skrze zástupce
Potřebujeme, aby se do zdravotně misijní služby hlásili posvěcení a zbožní mužové i ženy. Musí pěstovat a vychovávat své tělesné i duševní síly a svou zbožnost s největším úsilím. Musíme skutečně vyhledat a vysílat jen rozumné pracovníky. Totéž milosrdenství, jež obdařil Pavla a Apolla skrze Ježíše Krista, aby byli vyznamenáni pro své duchovní vlastnosti, může být přijímáno i nyní a postaví do našich řad nejednoho oddaného misionáře. MM 250.5
Nechť neskládají mnozí pracovníci ruce do klína a neprohlašují, „Ó, jistě, ten či onen by měl jít do díla“, zatímco oni by neprojevovali žádné oddané úsilí a se zájmem a sebezapřením by očekávali, že práce, jež jim byla Pánem uložena, bude vykonána jejich zástupcem. Ale jsou jiní, kteří učiní zkušenost, že se sebezapřením zvednou svůj kříž tak, že Bůh se s nimi spojí tak opravdově a skutečně, jak to učinil s Pavlem a Barnabášem. To jsou skuteční představitelé našeho díla, jakými by měli být mnozí jiní. Neboť dí Písmo: „Všeliký, kdož v Něho věří, nebude zahanben. Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všechněm vzývajícím Jej.“ – Special Testimonies Relating to Medical Missionary Work, page 8 (1893) MM 251.1
Rozpoznávací znamení
Skutečná, opravdová náklonnost člověka k jeho bližnímu, je poznávacím znamením těch, kdož milují a bojí se Pána, na rozdíl od těch, kdož nezachovávají jeho přikázání a jeho zákony. Jak velká byla Kristova náklonnost, kterou dal najevo tím, že přišel na tento svět, aby dal svůj život jako oběť za hynoucí svět! Jeho víra jej vedla k tomu, aby prováděl skutečnou zdravotně misijní práci. On byl tou léčivou silou. „Milosrdenství chci a ne oběti“, řekl. Toto je zkušební kámen, na němž velký původce pravdy zkoušel pravé náboženství od náboženství bludného. Bůh od svých zdravotních misionářů požaduje, aby jednali milosrdně a soucitně, jak by jednal i Kristus, kdyby byl na svět. – Manuscript 117, 1903 MM 251.2
Pravá dobročinnost
Jenom tehdy, máme-li nesobecký zájem o ty, kdož potřebují naší pomoci, můžeme prakticky dokazovat pravdu evangelia. „A kdyby bratr nebo sestra neoděni byli a opuštěni ze strany životnosti vezdejší, řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se a najezte se, avšak byste jim potřeby tělesné nedali, což to platí? Takž i víra, nemá-li skutků, mrtvá je sama v sobě.“ „Nyní pak zůstává víra, naděje a láska to tré, ale největší z nich jestiť láska.“ Hlásání evangelia obsahuje daleko více než řečnění. Nevědoucí budou osvíceni; bázliví budou povzbuzeni; nemocní budou uzdraveni. Lidský hlas musí vykonat svůj podíl v Božím díle. Slova milosrdenství, soucitu a lásky musí svědčit o Boží pravdě. Opravdová, ze srdce proudící modlitba přivábí do vaší přítomnosti anděly. – An Appeal for a Medical Missionary College, pages 13, 14 MM 251.3
Ovzduší lásky
Navštěvování nemocných, utěšování chudých a zarmoucených ve jménu Ježíše Krista přinese pracovníkům jasný paprsek Slunce Spravedlnosti a i z jejich obličeje bude zářit mír, sídlící v jejich duši. Tváře mužů a žen, kteří hovoří s Bohem, pro něž neviditelný svět je prožívanou skutečnosti, mají výraz Božího pokoje. Roznášejí s sebou jemnou, radostí naplněnou atmosféru nebes a rozdávají ji dobrosrdečnými činy, plnými lásky. Svým vlivem získávají duše pro Krista. Kdyby to všichni postřehli, rozuměli tomu a skutky ztělesňovali Slovo Boží, jaký mír, jaké štěstí, jaké tělesné zdraví a duševní pokoj by byl důsledkem. Nikdy nelze dost docenit teplou, laskavou atmosféru lásky, Kristovo soucitné milosrdenství. Hodnota lásky stojí nade vším zlatem, stříbrem a drahými kameny a činí lidi podobné Jemu, který nežil pro vlastní potěšení. – Letter 43, 1895 MM 252.1
Setí a žeň
Při obhajování a chvále pravé zdravotně misijní práce nebylo řečeno ani jediné slůvko navíc. Ve spojení s jinými odvětvími biblické práce je zdravotně misijní dílo nástrojem, jímž se připravuje půda pro zasetí semene pravdy, a také nástrojem ke žni. Kdyby všichni naši kazatelé přijali a žili podle světla, jehož se nám dostalo od Pána v otázce zdravotní reformy, všichni potřební a vypuzení by byli zahrnuti do každé evangelizační snahy s mnohem větším úsilím, než se tak dělo doposud. Kdyby zdravotně misijní dílo bylo pomocnou rukou hlásání evangelia, nemocní by opět nabyli svého zdraví a mnohá duše by byla přivedena ke světlu. … MM 252.2
Duchovní evangelizační služba Ježíše Krista musí být svázána se zdravotně misijní prací a zdravotně misijní dílo musí být spojeno s hlásáním evangelia. Svět potřebuje úsilí zdravotních misionářů, kteří jsou zapojeni do hlásání evangelia. Svět potřebuje úsilí zdravotních misionářů, kteří jsou zapojeni do hlásání evangelia. Kazatelé, kteří hlásají evangelium, nemohou věnovat svůj čas a energii práci, jež musí být v tomto směru konána, ale mohou tuto práci posílit a podpírat, propůjčí-li jí své pero a svůj hlas. Musí v ní vidět pomocnou ruku hlásání evangelia a uznávat ji s velkým zadostiučiněním jako prostředek, jenž připravuje lidská srdce pro zasetí semene pravdy a přivádí mnohé ke Kristu. MM 252.3
Kazatel musí bojovat proti nemocem
Kazatel je často vyzván, aby konal úlohu lékaře. Měl by být obeznámen s tím, jak podávat jednoduché léčebné prostředky pro ulehčení utrpení nemocných. Kazatelé i bibličtí pracovníci by se měli připravovat na tento druh práce; neboť když tak činí, následují Kristův příklad. Výchovou a praxí by měli být připraveni potírat nemoc tak, jak jsou připraveni léčit duši obtíženou hříchem tím, že ji přivádějí k Velkému Lékaři. Plní příkaz, který Kristus dal dvanácti a pak sedmdesáti. „Ale do kteréhokoli města vešli byste, … uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.“ Kristus stojí po jejich boku, připraven vyléčit nemocné, jako když byl osobně na této zemi. – Manuscript 88, 1902 MM 253.1
Být dokonalý jako On
Musíme se snažit, aby naše práce dosáhla na každém poli působnosti té dokonalosti, které dosáhl Kristus ve svém životě na této zemi v každém rysu svého charakteru. On je naším Vzorem. Ve všech věcech je nám třeba snažit se o takový charakter, jímž bychom vzdávali Bohu čest. Jestliže den ze dne nedosahujeme splnění božských požadavků, ohrožujeme tím spásu své duše. Jen si plně uvědomte a oceňte to, že Kristus nás obdařil výsadami, v nichž můžeme dosahovat nejvyšší úrovně. Musíme však zcela spoléhat na Jeho moc, kterou slíbil dát. MM 253.2
Dříve než byl tento požadavek vysloven, Spasitel svým učedníkům řekl: „Milujte nepřátele své, dobrořečtež těm, kteříž vás proklínají.“ Své nepřátele musíme milovat toutéž láskou, kterou Kristus projevoval svým nepřátelům, za něž obětoval svůj život, aby je spasil. Mnozí budou namítati: „To je tvrdé přikázání. Od svých nepřátel chci být co nejdále.“ Ale budete-li jednat tak, jak vás vede vaše nitro, nebudete plnit přikázání, dané nám Spasitelem. „Dobře čiňte“, praví, „nenávidícím vás a modlete se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví, abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích, nebo slunci svému velí vzcházeti na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.“ Tato slova dokreslují jednu fázi křesťanské dokonalosti. I když jsme ještě byli Božími nepřáteli, Kristus položil za nás život. My máme následovat Jeho příklad. MM 253.3
Milujte své nepřátele
Musím ještě více psáti o tomto verši: „Milujte nepřátele své, dobrořečte nenávidícím vás a modlete se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví, abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích. Nebo slunci svému velí vcházeti na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé… Buďtež vy tedy dokonalí, jako Otec váš, který je v nebesích, dokonalý jest.“ Byla jsem hluboce dotčena těmito slovy. Musíme porozumět jejich pravému smyslu. Kdybychom byli opravdovými představiteli Kristova charakteru a poslouchali tohoto příkazu, nastala by velká změna u všech, kdož páchají zlo. Mnoho duší bude usvědčeno ze své hříšnosti a obráceno na víru naším postojem, když se nepohoršujeme nad zlými činy, vyvolanými činiteli kontrolovanými satanem. V modlitbách a opravdové práci musíme stát přesvědčivě. Ve všech případech, jež dráždí duši, musíme odolávat zlu a odmítat hrubé zacházení s hříšníkem. MM 254.1
Nechť denně projevujeme Kristovu velkou lásku tím, že budeme milovat své nepřátele, jak je miloval Kristus. Kdybychom denně dávali tímto způsobem najevo Kristovo milosrdenství, ostrý cit nenávisti byl by zlomen a mnohá srdce by byla zalita citem opravdové lásky. Obrátilo by mnohem více lidí, než vidíme nyní. Ovšem, nebylo by to lehké. Kdyby kazatelé, kteří káží slovo Boží a ti, kteří zaujímají vysoké postavení v zdravotně misijní službě, pokládali to za svůj zcela zvláštní úkol uskutečňovat ve svém každodenním životě Boží Slovo, být poslušný Kristových přikázání a pracovat pod Jeho vedením, jejich cesta by mnohé odvedla od satanovy tyranie a zaujali by své místa pod krví zkropeným praporem knížete Immanuele. MM 254.2
Bohatá zkušenost
Mám velkou starost o naše chování a utváření charakteru v tomto životě. Veřejně jsme se postavili na stranu Páně, abychom v této hříšné generaci představovali úzký vztah, z něhož se křesťané těší, s Bohem a Ježíšem Kristem, kterého nám poslal. Naší výsadou je obohacení vlastní zkušenosti prohloubením, posvěcení se a vstup do užšího styku s naším nebeským Otcem a přizpůsobení Jeho vůli a Jeho způsobu konání. MM 255.1
Moje modlitba dnešního rána je velmi vážná s nesmírně naléhavá, abychom v křesťanském zápolení nepodlehli a nebyli zastrašeni. „Světlo k tobě přichází shůry“, říká mi hlas, a jako na odpověď hledím vzhůru k nebesům a vroucně se modlím, aby si Boží lid zřetelněji a usilovněji uvědomil důstojnost, kterou nás náš nebeský Otec vyznamenal tak, že nás povolal, abychom před světem v tomto hříšném těle byli důstojnými představiteli Jeho dobroty a milosrdenství. Na nás, ale i na nehodné a nevděčné, On vylévá nesčíslná požehnání. Musíme mu vzdát díky za to, že jsme přijati jako spolupracovníci Ježíše Krista, našeho Pána. MM 255.2
Kdo káže Boží slovo, musí v životě uskutečňovat, co káže. Přijímáme-li do svých srdcí Boží milost, musíme tuto milost v každém slově a každém činu ukazovat i druhým. Kdo se dovolává Kristova dlouhého utrpení a Jeho lásky, musí uskutečňovat Jeho trpělivost a shovívavost a nikdy nesmí projevit ducha povýšené nespravedlnosti vůči svým bratřím ani vůči komukoliv jinému. MM 255.3
Čiňte dobro bez ohledu na odměnu
Někdo řekne: „Jak bychom to mohli činit? Drzí a prolhaní lidé by z nás těžili.“ Vzpomeňte si, že učedník musí vykonávati vůli svého mistra. Nemusíme uvažovati, co z toho budeme mít, neboť pak bychom museli velmi pracovat a byli bychom pořád v nejistotě. Musíme zaujmout pevné stanovisko a plně uznat moc a sílu Slova Božího, zda to odpovídá našim předem vytvořeným názorům, nebo ne. Máme dokonalou knihu, jež je naším průvodcem. Pán k nám promluvil. Ať jsou důsledky jakékoliv, musíme přijmout Jeho slovo a uskutečňovat je v životě, jinak bychom si osvojili náš vlastní výklad svých každodenních povinností, a dělali bychom pravý opak toho, čím nás pověřil náš nebeský Otec, abychom vykonali. MM 255.4
Nejsme oprávněni konat, co se nám zachce. Jsme ustanoveni, abychom představovali Krista. Jsme koupeni za cenu. Jako vyvolení synové a dcery Boží máme být poslušnými dítkami a řídit se zásadami Jeho charakteru, jak nám byly tlumočeny Jeho Synem. MM 256.1
Ježíš řekl: „Dobře čiňte nenávidícím vás.“ Co vše bychom mohli dosáhnout, kdybychom plnili toto přikázání, to nikdo z nás neumí odhadnout. „Modlete se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví, abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzcházeti na dobré i zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.“ MM 256.2
Nejsou zásady, zde uvedené, často přehlíženy? Množství zla, jemuž by mohlo být zabráněno, kdybychom se jimi řídili, by rozhodně nebylo nepatrné. Vždyť srdce pronásledovatelů jsou mnohdy přístupná božskému vnuknutí, jako bylo srdce apoštola Pavla před jeho obrácením. Je vždy nejlepší snažit se plnit vůli Boží v celém rozsahu, jak nám ji On sám naznačil. On se pak postará o dobrý výsledek. – Manuscript 148, 1902 MM 256.3
Horlivost a vytrvalost ve zdravotně misijní službě
Kdyby se mi podařilo vyburcovat naše lidi ke křesťanské činnosti, kdyby se mi podařilo přemluvit je k zdravotně misijní práci ve svaté horlivosti a v božské vytrvalosti, nejen na několika místech, ale na všech místech, aby získali ty, kteří nejdou s námi, jak bych byla vděčná. To je pravá misijní práce. Na některých místech mělo zřejmě jen malou odezvu. Ale Pán nám naznačuje cestu a naše námaha bude korunována jedinečným úspěchem. Slova padnou na úrodnou půdu. Nebeští andělé budou spolupracovat s lidským úsilím a hříšníci budou získáni pro Spasitele. – Letter 43, 1903 MM 256.4
Ve skvělé společnosti
Pronásledování nebude namířeno proti těm, kteří nemají žádného společenství s Bohem a tudíž nemají žádnou mravní sílu. Naopak bude obráceno proti věrným a Bohu oddaným, kteří světu neustupují, neřídí se jeho názory a nestojí si o jeho přízeň ani o jeho opozici. Náboženství, které podává živý důkaz o svatosti, odmítá pýchu, sobectví, lakomství a módní hříšnost, bude světem a povrchními křesťany nenáviděno… Když snášíte hanbu a pronásledování, jste ve skvělé společnosti; to vše, a mnohem více, snášel i Ježíš. Jestliže jste Božími věřícími strážci, tyto věci vám budou ctí. Jsou to hrdinské duše, které se osvědčí, když budou stát osamoceny a dobudou si nehynoucí korunu. – Yl May 28, 1884 MM 256.5
Přijde velké probuzení
Jestliže naši pracovníci budou před Bohem pokorní, obdrží velké požehnání. Po celou dobu budou mít svěží, nové plány a nastane evangelizační probuzení zdravotně misijní práce. – 9T 219 MM 257.1
*****
Pro další studium:
Zdravotní misionáři a jejich práce: MH 161-216
Průkopnické dílo: CH 497-502
Obhajoba zdravotně misijní služby: CH 392-397 (9T 167-172)
Volání po evangelizačním zdravotně misijním díle: DA 821-828
Rady zdravotním misionářům: 8T 201, 202
Evangelium „V ilustraci“: 6T 241
 „V praxi“: CH 532
Nedbalost církve a kazatelů: 6T 294-304
Kazatelé mají být zdravotními misionáři: CH 533
Lékaři jako kazatelé evangelia: CH 535, 536, 543-548
Příležitost pro posvěcené ošetřovatelky: CH 287-390 (6T 83, 84)
Kazatelé evangelia mají vyučovat zdravotní reformě: CH 431 (6T)
Spojené dílo: CH 513-518 (6T 288-293); 516, 517 (6T 291, 292); CH 519,520 (8T); CH 524,525 (6T); 534, 550; 557, 558
Kombinované dílo jako lékař a kazatel v Kristově službě: CH 528
Varovná slova vedoucímu lékaři: CH 519-523 (8T 158-162)
Zdravotní misionáři a práce dům od domu: CH 538
„Učit a léčit“: MH 139-160
Práce pro chudé: CH 14 (6T 255); 6T 83-85; MH 183-208
Práce podporována obrácenými zámožnými lidmi: 9T 114, 115
Služba bohatým: CH 15-18 (6T 256-258); 6T 80-83; MH 209-216
14. Vyučování zdravotním zásadám
Evangelium zdraví
Zásady zdravotní reformy nalezneme ve Slově Božím. Evangelium zdraví musí být pevně spjato s hlásáním Božího Slova. Náš Pán má v plánu, aby obrodný vliv zdravotní reformy se stal částí velkého úsilí zvěstování poselství evangelia. Naši lékaři mají být Boží pracovníci. Musí to být muži, jejichž moc byla posvěcena a proměněna milostí Ježíše Krista. Jejich vliv musí být spojený s pravdou, jež musí být podána světu. V dokonalé a úplné jednotě s hlásáním evangelia nám dílo zdravotní reformy zjeví svou moc a sílu, danou samým Bohem. V souladu s hledáním evangelia provede zdravotně misijní dílo velkou reformu. – Manuscript 172, 1899 MM 259.1
První práce
Kdybychom na pozvání přišli do kterékoliv země a chtěli tam pozvednout mravnost, museli bychom začít tím, že bychom zreformovali jejich životosprávu. Charakterové vlastnosti jsou plně závislé na správné funkci duševních i tělesných sil. – CH 505 MM 259.2
Vychování zákonům života
Boží požehnání spočine na každém úsilí pro probuzení zájmu o zdravotní reformu. Neboť všude je jí zapotřebí. V tomto směru musí nastat velké probuzení, protože Bůh má v úmyslu dosáhnout vysokých cílů prostřednictvím svých zástupců. Přednášejte o střídmosti v jídle a pití se všemi výhodami pro zdraví. Vychovávejte sebe i lidi zákonům života, aby věděli, čím si uchovat své zdraví. Úsilí, které bylo v tomto směru až dosud vynakládáno, Pána naprosto neuspokojuje. Léčba drogami je prokletím tohoto osvíceného věku. MM 259.3
Vychovávejte lidi, aby nepoužívali drogy. Užívejte jich méně a méně a spoléhejte více na přírodní léčbu. Příroda ručí za Boží lékaře: čistý vzduch, vhodné cviky a nezatížené svědomí. MM 259.4
Mnoho lidí se uzdraví bez jediné tablety, budou-li žít podle zdravotních zákonů. Drog není třeba používat. Bude to vyžadovat velmi houževnatého, trpělivého a prodlužovaného úsilí, aby byly zavedeny nové hygienické principy. Ke své námaze musíte přidat vroucí modlitby a nezlomnou víru a budete mít úspěch. Jen tímto způsobem naučíte pacienty a také jiné lidi, jak mají o sebe pečovat, když onemocní, aniž by používali prášky. – Letter 6a, 1890 MM 259.5
Věda sebezapírání
Kdyby všichni nemocní byli uzdraveni modlitbami, velmi málo by se zajímalo o to, jak zlepšit své životní návyky v jídle, pití a oblékání. Všichni naši pracovníci v našich sanatoriích si musí uvědomovat svoji povinnost, učit pacienty zásadám správné životosprávy. MM 260.1
Každý nemocný si musí vzít ze své choroby poučení. Jídlo se jim nesmí připravovat takovým způsobem, který by zpomalil nebo zabránil jejich uzdravení. Musí se naučit vědě sebezapírání a jíst jen prostá jídla, připravena prostým způsobem. Mají často přebývat na slunci a všechny pokoje budovy musí být přístupny slunečním paprskům. Konejte přednášky, týkající se zásad zdravotní reformy. Takové přednášky otřesou zaslepujícími pověrami a pravda, o níž se jim nikdy ani nezdálo, zakotví v jejich mysli. – Letter 63, 1905 MM 260.2
Rada sanatorijnímu lékaři
V noci jsem s tebou hovořila. Musela jsem ti říci něco, co si myslím o dietě. Mluvila jsem s tebou zcela otevřeně a řekla jsem ti, že tvoje ponětí o výživě těch, kteří z vnějšího světa přicházejí do sanatoria, musí být od základu změněna. Tito lidé žili nesprávně na velmi bohaté stravě. Dnes jsou nemocní jen proto, že příliš hověli své chuti. MM 260.3
Je zapotřebí radikálně změnit jejich návyky v jídle a pití. Tuto změnu nelze udělat najednou. Je to třeba učinit pozvolna. Zdravé jídlo, jež se jim předkládá, musí být velmi chutné. Po celý svůj život jedli třikrát denně a jídlo bylo velmi bohaté. Tyto lidi je nutné přesvědčit o pravdě zásad zdravotní reformy. MM 260.4
Ale chcete-li je získat pro rozumnou dietu, musí se jim předkládat dostatek zdravého, chutného a vkusně upraveného jídla. Změna nesmí být tak prudká, aby se neodvrátili od reformy své životosprávy, místo aby se k ní přiklonili. Jídlo, které jim je předkládáno, musí být krásně upraveno a musí být bohatším, než kdyby bylo pro tebe nebo pro mne. MM 260.5
Píši o tom, protože Pán si přeje, abys jednal taktně, když se k těmto lidem přibližuješ tam, kde jsou, v temnotách nevědomosti a nestřídmosti. Pokud se mne osobně týče, mám rozhodně ráda prostou, jednoduchou stravu. Ale nebylo by moudré předkládat lidem, zvyklým přejídat se dobrými jídly, tak přísnou dietu, že se odvrátí od toho, aby změnili způsob své výživy. To by je nepřesvědčilo o tom, že musí změnit své návyky v jídle a pití. Vylož jim skutečnosti. Učiň to tak, aby poznali. že prostá strava je pro ně nejlepší, a pak je k ní postupně vychovávej. Popřej jim čas, aby se z tohoto způsobu léčby poněkud vzpamatovali, a aby dodržovali tvůj návod výživy. Pracuj, modli se a veď je, jak jen to je možné. – Letter 331, 1904 MM 261.1
Jak vysvětlovat základy zdravé výživy
Pán žádá každého kazatele, každého lékaře, každého člena církve, aby na ty, kdož neznají naši víru, nenaléhali, aby náhle změnili svůj způsob výživy, a tak by je postavili před unáhlenou zkoušku. Sami dodržujte zásady zdravotní reformy a nechť Pán přivádí k vám ty, kdož jsou poctivého srdce. Oni vás uslyší a uvěří vám. Pán si nepřeje, aby Jeho hlasatelé předkládali krásné pravdy o reformě životosprávy takovým způsobem, aby mysl druhých lidí utrpěla újmu. Těm, kdož chodí ve tmách nevědomosti, nechť nikdo neklade kameny na jejich cesty, aby přes ně klopýtali. I když hlásáme dobrou věc, nesmíme přitom ukazovat velké nadšení, abychom od ní neodradili ty, kdo nás přišli poslechnout. Zásady střídmosti je nutno lidem podávat v jejich nejpřijatelnější podobě. MM 261.2
Veďte lid
Nesmíme vystupovat příliš sebevědomě. Pracovníci, kteří přicházejí do nových krajů, aby tam založili sbor, nemohou vyvolávat obtíže a překážky tím, že začnou klást přílišný důraz na otázku výživy. Tyto meze nesmí být příliš blízko sebe. Pro druhé by tím byly nastaveny nepřekonatelné překážky. Nežeňte lid před sebou. Veďte je. Kažte Slovo Boží, jak je kázal Ježíš Kristus. Náš zdravotní časopis vás neučí nejen připravovat zdravá jídla a léčit nemocné prostými zdravotními zákroky, nýbrž také to, jak poučovat o těchto věcech druhé. Naši pracovníci musí být odhodláni pracovat zdrženlivě a musí si uvědomovat, že všechno se nedá naučit najednou. Jejich odhodlání učit lid zdravému žití, musí být založeno na trpělivé vytrvalosti. MM 261.3
Kamkoliv zavítáte s naším evangeliem a zvěstí pravdy, poučujte lid o tom, jak je třeba připravovat si zdravé jídlo. Bůh si žádá, aby na každém místě dovední učitelé a učitelky poučovali lid, jak rozumně připravovat produkty, jež mohou ve své krajině vypěstovat nebo snadno na trhu koupit. A tak chudí i bohatší mají být vedeni k tomu, aby čili zdravě. – Letter 135, 1902 MM 262.1
Zbytečná námaha bez poučení
Je to zbytečná námaha – nabádat lidi, aby šli k Bohu a prosili jej, aby je vyléčil z jejich nemocí a neříci jim, jak odložit všechny zlé návyky, a jak se odnaučit povolování zvrácené chuti. Naučte je správně zacházet se zásobami potravin, jež nám Bůh uštědřuje. Je to nedostatek víry v Boha, jestliže jejich pozornost neobrátíme na přirozené léčivé zdroje, jichž je spousta, aniž by se platily vysoké honoráře doktorům a nenaučíme je využívat čistého vzduchu a slunečního světla pro své zdraví. Víra v moc Boží a sílu uzdravovat a léčit nemoci je mrtvá, jestliže ti, kdož jsou postiženi chorobami, nepoužijí světla ve svém nitru daného od Boha k tomu, aby své životní návyky zharmonizovali s přírodními zákony. – Manuscript 86, 1897 MM 262.2
Vychovávejte, vychovávejte, vychovávejte
Musíme vychovávat, vychovávat a zase vychovávat příjemně a inteligentně. Pravdu musíme kázat, modlit se v pravdě a prožívat pravdu, abychom ji přinesli s její ozdravující mocí lásky na dosah těm, kdož ji neznají. Jsou-li nemocní přivedeni do styku s naším Životodárcem, jejich schopnosti těla i mysli budou obnoveny. Má-li to však nastat, musí se procvičovat v sebezapírání a musí být střídmí ve všech věcech. Jenom tímto způsobem budou uchráněni od fyzické i duchovní smrti a jejich zdraví bude obnoveno. MM 262.3
Když se lidské soustrojí pohybuje v souladu s Božími životodárnými prostředky, jak nám byly zjeveny v evangeliu, nemoc je zdolána a do těla rychle proudí zdraví. Když jsou lidé v souladu s Dárcem života, jenž za ně obětoval svůj život, jejich mysl se naplní šťastnými myšlenkami. Tělo, mysl i duše jsou posvěceny. Lidské bytosti se naučí znát velkého Učitele a na cokoliv popatří, všechno zušlechtí a obohatí jejich myšlenky. City se radostně a vděčně obracejí ke svému Stvořiteli. Světlo v jejich srdci, obnoveném, k obrazu Ježíše Krista, je světlem, svítícím ve tmách. – Letter 83, 1905 MM 262.4
Činy duchovní služby
Našim učitelům ve školách, pracovníkům, lékařům a ošetřovatelkám, bych chtěla říci; budete-li chtít, budete mít úspěch a zjevíte pravdu třetího andělského poselství. To se nedá dokázat jen tím, že budete kázat slovo Boží, nýbrž skrze skutky milosrdenství a lásky. Duch Slova je tím, co nám stále ještě schází. Kdo má ducha Kristova, koná i Jeho skutky. MM 263.1
Bylo mi přikázáno, abych odkázala náš lid na 58. kapitolu Izaiáše. Čtěte pozorně tuto kapitolu a naučte se poznat služby, jež vnesou život do našich sborů. Dílo evangelia bude roznášeno nejen prostředky osvobození ale i naší námahou. Potkají-li tě ztrápené duše, potřebující tvé pomoci, poskytni jim ji. A lačnému vylij svou duši. A takto pracujíc, naplníš poslání, jež Kristus po tobě žádá. Mistrovským svatým dílem bylo dobročinění. Nechť náš lid je všude nabádán, aby se toho zúčastnil. – Manuscript 7, 1908 MM 263.2
Učte lidi sebezapření
Práce, kterou konáte ve městech, byla v nebesích vřele přijata. … To, co jste dokázali, ukazuje, že naši lékaři a kazatelé mohou spolupracovat, když lidu předkládají pravdu a dosáhnou daleko více, než když kazatel pracuje sám. … MM 263.3
Ukazujte lidem, jak je zapotřebí odolávat svodům chuti. Právě tam ztroskotává nejvíce lidí. Vyložte jim, jak úzce souvisí tělo s duchem a jak je proto nutné, abychom o obojí co nejsvědomitěji pečovali. Ve svých shromážděních přednášejte o zdraví, a to bude nejlepší reklama pro naše sanatoria. … MM 263.4
Zdrženlivost a zdraví
Mysl trpícího musí pochopit, co znamená naděje na vysvobození z tohoto zvláštního nebezpečenství. Promlouvejte k nim slova důvěry a odvahy. Je řada lidí, kteří přicházejí do našich sanatorií a budou od našeho Pána uzdraveni, jestliže se zdrží alkoholu a užívání drog a obrátí své kroky k prostým a bezpečným léčebným metodám, jež zdolají choroby, vyvolané zvrácenou chutí. Jestliže oni sami budou chtít zdolat nepřítelovo očarování a budou odolávat pokušení, a přitom budou poslušní Toho, jenž obětoval život za hříšné duše, stanou se syny a dcerami Božími. MM 263.5
Kdo podléhá svodům své chuti, plýtvá tělesnou energií, oslabuje svou mravní sílu a dříve nebo později pocítí odvetu za přestoupení přírodních zákonů. MM 264.1
Kristus obětoval svůj život, aby vykoupil hříšníky. Vykupitel světa věděl, že holdování chuti přináší tělesnou slabost a odumírání schopnosti vnímat svaté, věčné věci a poznatky, jichž jinak nelze postřehnout. Věděl, že nestřídmost zvrátí mravní sílu, a že největší lidskou potřebou je obrácení srdce, mysli i duše od prostopášného života k životu sebezapírání a sebeobětování. … MM 264.2
Poučení z Kristova vítězství
Kristus podstoupil zkoušku odpírání své chuti a téměř po dobu šesti týdnů odolával pokušení kvůli lidem. Ten dlouhý půst na poušti byl ponaučením pro padlého člověka pro všecky časy. Kristus se nedal zviklat silou nepřítelova pokušení a to nechť je povzbuzením pro každého, kdo musí zápasit s pokušením. Kristus svým příkladem umožnil každému členu lidské rodiny, aby odolal pokušení. Všichni, kdož si přejí žít bohabojným životem, odolají jako Kristus skrze krev Beránka a skrze slovo svého svědectví. Ten dlouhý půst našeho Spasitele posílil, aby mohl podstoupit utrpení. Podal lidem nezvratný důkaz o tom, že On začal své dílo sebezapření tam, kde zkáza začíná – v chuti. … MM 264.3
Zodpovědnost lékařů a kazatelů
Potřebujeme příklad správného života od našich lékařů a kazatelů. Ať oni ukáží, jak lze zdolat chuť a jak tím roste duševní a mravní síla. Pokud je to možné, nechť si osvojí takové životní návyky, aby jejich tělesné i duchovní síly byly namáhány stejnoměrně. Výborným cvikem je cvičení hlasu při mluvení. Učte se a žijte velmi obezřetně. Držte se zásad, kterých se musí držet i naši vedoucí, aby využívali zdravého rozumu při péči o své zdraví a rovnoměrně zatěžovali síly těla i síly mozku. – Letter 158, 1909 MM 264.4
Hygienické restaurace jako školy
Pracovníci, kteří mají zájem, budou pobídnuti, aby se zapojili do nejrůznějších odvětví našeho misijního úsilí. Budou zařizovány hygienické restaurace. Ale jaká péče by měla být věnována tomuto odvětví! MM 265.1
Každá hygienická restaurace by měla být školou. Pracovníci v ní by měli nepřetržitě studovat a zkoušet nová zlepšení v případě zdravotních potravin. Ve velkých městech by toto vyučování mělo být provozováno v mnohem větším měřítku, než v malých městech. Ale v každém místě, kde je naše církev, by měly být přednášky s ukázkami, jak připravovat prostá, zdravá jídla, podle zásad zdravotní reformy, aby ti, kdož tak chtějí žít, mohli jich užívat. A členové církve mají podle pokusů, jichž se jim v tomto směru dostává, dávat své vědomosti dále svým sousedům. – 7T 112, 113 MM 265.2
Poučení v domácnosti a ve školách
Ve Sv. Bernardinu doktorka – nalezla mnohou příležitost pro výchovnou práci. Asi před 3 měsíci začala studovat vaření, zdravotní odívání, všeobecnou hygienu s několika rodinami z naší církve. Ve své práci byla podporována několika pracovnicemi ze sanatoria, které prakticky předváděly zdravotní přípravu jídel a prosté ošetřovatelské úkony. MM 265.3
K těmto ukázkám byli pozváni i sousedé a někteří z nich požadovali, zda by podobné ukázky mohly být předvedeny v jejich rodinách, k nimž přizvali některé ze svých přátel. Tahle práce se rychle rozrůstala, až doktorce – nebylo možno vyhovět všem žádostem, které jí došly. Její práce si všiml inspektor veřejných škol a na jeho pozvání konala přednášky o zdravotních otázkách před více než patnácti sty dětmi ze škol tohoto města. Spolupracovala s Ženskou křesťanskou jednotou střídmosti a tím měla možnost seznámit se s několika vynikajícími ženami. Takové pracovní výsledky jsou mocným činitelem při odstraňování předsudků, jež u mnoha lidí pořád ještě proti nám existují. – RH Aug. 1, 1907 MM 265.4
Spolupráce s ostatními pracovníky
Měli bychom se vynasnažit všemi silami, abychom spolupracovali s nebeskými činiteli pro rozšiřování pravdy a spravedlnosti ve světě. Nemohli bychom učinit lepší krok, než se spojit, pokud je to bez ústupků možno, s pracovníky Ženská křesťanská jednota střídmosti. Před léty jsme považovali rozšiřování abstinentních zásad za jednu ze svých hlavních povinností. Tak by tomu mělo být i dnes. Naše školy a sanatoria mají zjevovat Kristovo milosrdenství tím, že proměňují život. Ony by měly být důležitým činitelem v abstinenčním hnutí. – Letter 274, 1907 MM 266.1
Vychovávejte chudé
Tázala jsem se (ve vidění), je-li dobré vychovávat druhé jak nahradit maso, čaj a kávu zdravější potravou. Máme své metody prozradit a tím se zbavit výhod, které bychom mohli mít, kdybychom si z toho udělali obchod v koloniích? Máme se vzdát své vědy, jak vyrábět zdravé potraviny? Máme naučit chudé lidi, jak mohou žít bez masa ze zabitých zvířat? Máme naučit chudé lidi, kteří se dostanou k pravdě, jak pěstovat ořechy, jak si vypěstovat věci, které by je stály moc peněz, kdyby je kupovali od jiných pěstitelů? Máme je neučit, jak mají tyto potraviny pro sebe přepravovat? MM 266.2
Moudrý hlas
Zdá se, že jsou do důležité a těžko řešitelné otázky. Ale pak bylo slyšet hlas moudrosti. Předmět zdravotní reformy je velice důležitý předmět, a toto misijní dílo se musí dostat na všechny cesty a cestičky života. Třetí andělské poselství je dnešní pravda pro rok 1898 a otázka zdraví je tak úzce spjata s tímto poselstvím, jako ruka s tělem. A proto musíme hlásat světlo o nejlepších metodách, jak zavádět zdravotní reformu. Maso je největší líheň chorob, jež může být vsazena do lidského organismu. Nelze ale volat po zdravotní reformě, když lidi nenaučíte nejlevnějšímu způsobu výživy. Nepřítel nesmí mít na žádném poli žádné výhody. Pán žehná jen tomu, kdo zachovává každé přikázání, jež nám dal ve vztahu k tomuto životu. – Manuscript 105, 1898 MM 266.3
Význam práce na zdravém jídle
Pán mi jasně ukázal, že obchod s potravinami má být veden za tím účelem, aby se lidé naučili žít zdravě a hospodárně a ne za účelem zisku. Každý se má naučit znát, které potraviny jsou nejvhodnější pro jeho vlastní potřebu. – Letter 82, 1903 MM 267.1
Jako manna
Světlo, jež Bůh dal a neustále dává v otázce výživy, je pro dnešní lidi tím, čím byla manna pro lid Izraelský. Manna padala z nebe a lidu bylo řečeno, aby ji sbíral a připravoval k jídlu. A tak i v různých zemích na tomto světě bude Božímu lidu dáno světlo a budou připravovány potraviny, vhodné pro lidi v dané zemi. MM 267.2
Členové všech našich sborů mají pěstovat takt a inteligenci, jež jím Bůh dal. Pán obdaří dovedností a porozuměním každého, kdo se bude snažit naučit se kombinacím z produktů naší země, jež by byly prostými, lehce přepravitelnými, zdravými potravinami a nahradily by maso, takže lidé by se nemohli vymlouvat, že musí jíst maso. – Manuscript 78, 1902 MM 267.3
Pán poučí ty, kteří poslouchají
V obilném zrnu, v ovoci, zelenině a v ořeších jsou obsaženy všechny výživné látky, které potřebujeme. Předstoupíme-li v pokoře ducha před našeho Pána, On nás naučí, jak připravovat zdravá jídla, jež budou prosta hnilobných látek, obsažených v mase. – Manuscript 27, 1905 MM 267.4
Návod, jak zdravě vařit
V kuchařském umění potřebujeme opravdového vzdělání. … Utvořte skupiny, kde budete lidi učit, jak péci dobrý chléb a jak dávat dohromady jednotlivé potraviny z celozrnného obilí a zeleniny, aby z toho byla zdravá jídla. Jakmile se to naučí, vznikne mezi našimi lidmi touha, vystěhovat se z měst na venkov, opatřit si tam pozemek, kde by si pěstovali své vlastní ovoce a vlastní zeleninu. – Manuscript 150, 1905 MM 267.5
Je zapotřebí spojeného úsilí
Náš Pán má v plánu, aby muži i ženy mohli na každém místě rozvíjet své talenty při připravování zdravých jídel z přírodních produktů, jež vyrostly v jejich krajině. Nikdo jim v tom nemůže zabránit. Budou-li prosit Pána a používat své dovednosti a inteligence pod vedením Ducha Svatého, naučí se připravovat z přírodních produktů zdravá a léčivá jídla. Tím také budou moci učit chudé, jakými potravinami je nutno se živit namísto masa. MM 268.1
Ti, jimž bylo takto napomoženo, budou učit další. Tato práce musí být ještě vykonána. Kdyby to bylo konáno dříve, bylo by dnes mnohem více lidí na půdě pravdy, než jich je, a my bychom měli daleko více těch, kteří by mohli učit, než jich máme. Nesmíme být bezradní a závislí na jiných, důvěřujíce lidským bytostem. Uvědomme si své povinnosti a pak je konejme. – Manuscript 85, 1902 MM 268.2
Popudy k činnosti
Někdo by mohl říci: „Jestliže Pán brzy přijde, co to má za smysl, zakládat školy, sanatoria, továrny na potraviny? Proč se mají naši mladí lidé ještě učit řemeslům?“ MM 268.3
Náš Pán nám určil, abychom neustále zlepšovali své talenty, jimiž nás obdařil. Toho nedosáhneme jinak, než když jich užíváme. Naděje na Kristův brzký příchod nás nesmí svádět k nečinnosti. Naopak, má nás vést k tomu, abychom všemi prostředky byli lidem k požehnání a prospěchu. Žádný lenoch není před našim Pánem bez viny. MM 268.4
Biblické náboženství nemůže z nikoho učinit lenocha. Věříme v Kristův brzký příchod. Pak nechť každý co nejlépe využije tohoto Bohem nám daného času, abychom sebe i jiné připravili na tuto velikou událost. Těm, kdož promrhávají neslýchané životní příležitosti, předvádějte před oči životní povinnosti. MM 268.5
Pracujte na vysvobození nestřídmých lidí a kuřáků a řekněte jim, že žádný opilec nevkročí do království Božího, a že „nevejdeť do něho nic poškvrňujícího“. Ukažte jim, co dobrého mohou učinit s penězi, které nyní vydávají za věci, jež jim jen škodí. – Letter 25, 1902 MM 268.6
Buďte shovívaví k mínění jiných
Musíme si stále uvědomovat, že na světě je velmi mnoho lidí, a proto nesmíme očekávat, že všechny mozky budou přesně téhož názoru, pokud se týče otázky výživy, jako my. Lidská mysl nepracuje ve všech mozcích přesně stejně. Já nejím máslo, ale někteří členové mé rodiny někdy si jím k jídlu poslouží. Mnoho našich svědomitých bratří mívá na stole máslo a já se necítím oprávněna je nutit, aby to nedělali. Tyto věci nesmí nikdy vyvolávat rozepře mezi bratřími. Nevidím, k čemu je zapotřebí másla, když máme dostatek ovoce, sterilizované smetany. Kdo miluje a slouží Bohu, musí mít volnost, aby se choval podle svého vlastního přesvědčení. Nám se to nehodí, abychom se chovali jako jiní, ale nesmíme pro rozdílnost názorů vyvolat roztržku a nejednotnost. Nechť nám Pán k tomu pomáhá, abychom byli pevní jako skála v zásadách zákonů, vyslovených z hory Sinai, a nechť nedovolí, aby rozdílnost názorů byla přehradou mezi námi a našimi bratřími. – Letter 331, 1904 MM 269.1
Činnost extrémistů
Satan má v plánu, aby mezi nás uvedl mnoho extrémistů, lidí úzkoprsých, kriticky ostrých a velmi neústupných ve své vlastní představě pravdy. Budou přemrštění a budou se snažit zavést přísnější plnění povinností, budou do šíře rozvádět nedůležité věci a zanedbávat závažné otázky základních významů – soud, milosrdenství a Boží lásku. A právě skrze těchto několika fanatiků celé naše hnutí, kteří světíme sobotu, bude označeno jako pobožnůstkářství, farizejské a fanatické. Práce pro pravdu, kterou konají tito pracovníci, nebude považována za hodnou, aby se jí věnovala pozornost. – RH May 29, 1888 MM 269.2
Dobrá kuchařství jako věda
Někdo je pověřen službou, na kterou se jiní dívají jako na podřadnou službu – třeba na kuchařku. Avšak příprava jídel je věda, a to ne nedůležitá věda. Dovedná a vědecká příprava jídel je jedním z nejdůležitějších umění, daleko převyšující například vyučování hudbě nebo šití oděvů. Já tím nemíním snižovat učitelství hudby nebo krejčovství, neboť obojí je důležité. Ale ještě důležitější je umění přípravy jídel, aby bylo jak zdravé, tak i chutné. Toto umění by se mělo hodnotit nejvýše ze všech umění, neboť je úzce spjato s životem a zdravím. Mělo by se mu věnovat mnohem více pozornosti, neboť máme-li mít dobrou krev, náš organismus vyžaduje dobrou stravu. Základ toho, co činí lidi zdravé, je zdravotně misijní služba dobrého vaření. MM 269.3
Často se stává, že zdravotní reforma je „deformace životosprávy pro naprosto nechutnou přípravu jídel“. Neznalost dobrého a zdravého vaření musí být odstraněna, má-li mít zdravotní reforma úspěch. MM 270.1
Dobrých kuchařek je málo. Mnoho, velmi mnoho matek by mělo chodit do kursů vaření, aby předkládaly svým rodinám správně připravená a vkusně podávaná jídla. MM 270.2
Dříve, než děti začnou chodit na hodiny klavíru nebo varhan, měly by chodit do kursů vaření. Učí-li se dítě vařit, nemusí proto přestat chodit do hudební školy, ale studium hudby je méně důležité, než studium správné, zdravé a chutné přípravy jídel. MM 270.3
Kuchařské školy
S našimi sanatorii a školami by měly být spojeny kuchařské školy, kde by bylo vyučováno správné přípravě jídel. Na všech našich školách by měli být vychovatelé, kteří jsou schopni vychovávat studenty, muže i ženy, kuchařskému umění. Obzvláště ženy by se měly věnovat studiu správné přípravy jídel. MM 270.4
Je to hřích předkládat na stůl špatně připravená jídla, neboť záležitost správné výživy se týká celého organismu. Pán si přeje, aby si jeho lid uvědomil nevyhnutelnost takové přípravy jídel, aby z toho nebyly kyselé žaludky a tím také kyselé nálady. Nezapomínejme, že v bochníku správně připraveného chleba je skryto celé praktické náboženství. MM 270.5
Talent nejvyšších hodnot
Nechť nikdo nepohlíží na vaření jako na druh otroctví. Co by se stalo s naším světem, kdyby všichni kuchaři a kuchařky se vzdali své práce s malichernou výmluvou, že to pro ně není dostatečně vážné? Na kuchařství se vskutku pohlíží jako na méně žádoucí zaměstnání, ale ve skutečnosti je to věda nade všechny jiné vědy. Také Bůh pohlíží na přípravu zdravých jídel. Vysoce si cení všech, kteří připravují zdravá, chutná jídla. MM 270.6
Kdo rozumí umění správné přípravy jídel a řádně využívá svého rozumu, zasluhuje vyšší odměny, než kdokoliv jiný v jiném druhu zaměstnání. Toto nadání se vyrovná svou hodnotou deseti jiným talentům; Neboť jeho správné uplatňování má velmi úzké spojení s udržováním lidského organismu ve zdraví. Poněvadž je to tak neoddělitelně spojeno s životem a zdravím, je to jeden z nejdražších darů a nadání. – Manuscript 95, 1901 MM 271.1
Mnozí budou zachráněni
Pán mi ukázal, že mnoho, mnoho lidí bude zachráněno před fyzickým, duchovním i mravním úpadkem praktickým používáním a uplatňováním zdravotní reformy. Budou konány veřejné hovory o zdraví, budou vydávány publikace. Zásady reformy zdravotní budou příznivě přijaty. Mnoho lidí bude osvíceno. Vliv hnutí pro reformu životosprávy pomůže všem soudným lidem, kteří hledají světlo. Oni pak půjdou krok za krokem blíže, aby se jim dostalo zvláštní pravdy, potřebné pro tuto dobu. – 6T 378,379 MM 271.2
*****
Pro další studium:
Sanatorijní práce musí být výchovná: CG 221-223, 248, 469, 470
Lékař vychovatelem: MH 125-136
Kazatelé musí učit zdravotní reformě: CH 431 (6T 376 ,377)
Církev musí studovat zdravotní zásady: CH 425-430 (7T 62-67)
Musíme obhajovat nepřetržitou reformu životosprávy: CH 445-453
Zdravotní zásady učte taktně: CH 438 (3T 20,21) 442
Používání zdravotní a abstinentní literatury: CH 445-447, 462-466, 479 (7T 135)
Učte reformní střídmosti: CH 432-437
Učte zdravotním zásadám při táborových shromážděních: CH 433, 467, 468
15. Dieta a zdraví
Důležité zásady
Adventisté sedmého dne znají velmi důležitou pravdu. Ve věci střídmosti měli by být přede všemi jinými lidmi. Otázka zachování zdraví je jednou z nejdůležitějších. Díváme-li se na tuto otázku v bázni Boží, brzy poznáme, že jak pro fyzické zdraví, tak i pro duševní rozvoj je nejlepší dodržovat jednoduchost v jídle. Studujme bedlivě tyto otázky. Potřebujeme vědomosti a soudnost, máme-li v této otázce postupovat moudře. Přírodním zákonům nelze odporovat, ty je nutno poslouchat. MM 273.1
Jedině když se budeme inteligentně dívat na zásady zdravotní reformy, můžeme být schopní rozpoznat zlo, jež napáchá nevhodná výživy. Kdo rozpozná své omyly a má odvahu změnit své zakořeněné návyky, brzy na sobě pocítí, že pochody, vedoucí ke změně životosprávy, se neobejdou bez těžkých zápasů a velké houževnatosti. Jakmile si však vyvineme správnou chuť, brzy poznáme, že jídlo, které jsme dříve považovali za neškodné, kladlo pomalu ale jistě základy ke špatnému trávení a k jiným chorobám. MM 273.2
Opatřete si výživnou stravu
Někteří naši lidé se svědomitě vyhýbají nevhodné stravě, ale současně nedbají toho, aby jedli potraviny, potřebné k dodání nevyhnutelných látek pro udržení těla. Nechť nikdy nejste odstrašujícím příkladem pro zdravotní reformu, protože se neživíte zdravým, chutným jídlem, ale škodlivými potravinami, jež jste zavrhli. Je zapotřebí taktu a opatrnosti při přípravě výživné stravy, která by zaujala místo té stravy, na níž je založena výživa mnoha rodin. Tato námaha vyžaduje víru v Boha, zaměření se na vytčený cíl a ochotu pomáhat jeden druhému. Dieta, v níž nejsou zastoupeny vhodné minerální látky, vyvolává nepříznivou kritiku zdravotní reformy. Jsme smrtelníci a proto musíme dodávat svému tělu takovou potravu, jež ho udržuje při životě. MM 273.3
Kdo neumí správně a zdravě vařit, musí se učit vytvářet nové kombinace výživných potravin, aby z toho vznikla chutná jídla. Kdo se chce o tom poučit, ať si předplatí naše zdravotní časopisy. MM 273.4
Kdo nepřetržitě necvičí svoji inteligenci, nemůže vyniknout ve vaření podle zdravotní reformy. Ale ti, jejichž srdce jsou přístupná vnuknutím a radám Velkého Učitele, naučí se mnohým věcem, a také jsou schopni učit jiné, neboť od Něho se jim dostane zručnosti a vědomosti. MM 274.1
Jídla z ořechů se musí správně užívat a musí se s nimi zacházet pozorně. Některé ořechy nejsou tak zdravé, jako jiné. Nesestavujte si takový jídelníček, aby v něm byla většina jídla z ořechů. Tato jídla je třeba jíst opatrně. Kdyby se někdo omezil v používání ořechových jídel, učinil by lépe. Jsou-li ořechy ve značné míře přimíchány k jiným potravinám, tato jídla pak jsou tak sytá, že organismus je těžko zpracuje. MM 274.2
Rozumný pokrok
Zjednodušujme svou dietu inteligentním způsobem. Z Boží prozřetelnosti v každé zemi rostou takové potraviny, které v sobě chovají výživné látky, vhodné pro vybudování organismu. Ty lze zpracovat ve zdravou, chutnou potravu. MM 274.3
Všichni upřímní zastánci zdravotní reformy by měli velmi vážně usilovat o to, aby z ní učinili to, co má být. Nechť je odmítáno vše, co škodí zdraví. Čím je jídlo prostší, tím je zdravější. Ovoce je výtečné a ušetří se jím mnoho vaření. Odvrhněte bohaté dorty, buchty, moučníky a jiná jídla, dráždící chuť k jídlu. U jednoho jídla jezte méně druhů různých potravin s díkůvzdáním v srdci. MM 274.4
Pokud se týče masa, musíme všichni stále říkat: Pryč s ním. A rovněž se všichni musíme zdržovat čaje a kávy. Jsou to narkotika, škodící mozku a jiným orgánům. Ještě nepřišel čas, kdy bych mohla prohlásit, abychom se úplně zřekli mléka a vajec. Mléko a vejce nelze srovnávat s masem. Při některých chorobách jsou vejce velmi blahodárná. MM 274.5
Nechť se členové našich sborů chrání sobecké chuti. Každý haléř, vydaný za čaj, kávu a maso, je více než promrhaný, neboť tyto věci brzdí nejlepší vývoj tělesných, duševních a duchovních sil. – Letter 135, 1902 MM 274.6
Posvěcení a sebeovládání
Boží lid se musí naučit oceňovat střídmost ve všech věcech. Musí být střídmý v jídle, pití a v odívání. Nesmí si v ničem hovět svým choutkám. Dříve, než bude plně chápat smysl posvěcení a shody s vůlí Ježíše Krista, musí za spolupráce s Bohem úplně ovládat své špatné zvyky a návyky. – Manuscript 16, 1902 MM 275.1
Dokazujte cenu zdravotní reformy
Dílo zdravotní reformy udržuj v popředí svého zájmu, to mi bylo přikázáno, abych to měla na paměti. Ukazujte prostými slovy hodnotu zdravotní reformy, až bude její nevyhnutelnost pociťována v širokých vrstvách. Nedoporučujte však nikdy dietu hladovění. I bez masa se lze živit zdravě a výživně. – Letter 49, 1902 MM 275.2
Pro slávu Boží
Inspirován Duchem Božím, apoštol Pavel píše: „Cokoliv činíte“, i ty zcela přirozené úkony jídla a pití, jež mají být činěny nikoliv pro ukojení zvrácených chutí, nýbrž ve vědomí zodpovědnosti: „Všecko k slávě Boží čiňte.“ Každou část lidského těla je nutno hlídat. Musíme se míti na pozoru, aby to, co vkládáme do žaludku, nezahánělo z naší mysli velké a svaté myšlenky. MM 275.3
Práva jednotlivce
„Což pak nesmím činit sám se sebou, co se mi zlíbí?“ mohl by se někdo tázat, jako bychom usilovali o to, abychom někoho zbavili velkého dobra, když po něm žádáme, aby jedl s rozumem a v souladu s Bohem ustanovenými zákony. Jsou určitá práva, jež jsou u každého jedince nezadatelná. Máme svou individualitu a svou osobnost, která náleží jenom nám. Nikdo svou individualitu a svou osobnost, která náleží jenom nám. Nikdo nemůže pohltit osobnosti jiného. Každý musí jednat sám za sebe podle svého vlastního svědomí. MM 275.4
Ve věci naší zodpovědnosti a našeho vlivu jsme Bohu povinni klást za ně účty, neboť od Něho jsme přijali náš život. Nepřijali jsme ho od lidí, nýbrž jenom od Pána. Jsme Jeho jak svým stvořením, tak i naším spasením. Naše tělo není naším vlastnictvím, abychom s ním mohli nakládat, jak se nám zachce, mrzačit jej svými návyky, které vedou k rozpadu a znemožnit tak, abychom sloužili Bohu v dokonalé službě. Náš život i všechny naše schopnosti patří Jemu. On o nás pečuje každičký okamžik, On udržuje v chodu náš živý stroj; kdyby nám byl přenechán k provozu jen na jedinou chvilku, zemřeli bychom. Jsme cele a úplně závislí na Pánu. MM 275.5
Budeme mít z toho velké ponaučení, porozumíme-li svému vztahu k Bohu a Jeho vztahu k nám. Slova: „Nejste sami svoji, nebo koupeni jste za mzdu“, by měla viset v pamětní síni, abychom si vždy uvědomovali Boží právo na naše hřivny a schopnosti, na naše vlastnictví, na náš vliv, na naše osobní já. Tomu se teprve musíme učit, jak zacházet s tímto darem od Pána, v mysli, v duši i v těle, abychom jako Kristovo koupené vlastnictví vykonávali rozumnou, bohulibou službu. MM 276.1
Danielova bezúhonnost
Proč odmítal Daniel a jeho společníci jídlo u královského stolu? Proč odmítali jeho maso a víno? Poněvadž byli poučeni, že tento druh potravy by neudržel mysl a tělesnou schránku v nejlepších podmínkách zdraví, aby mohli sloužit Bohu. … MM 276.2
Velmi se přičiňovali o to, aby zůstali ve styku s Bohem. Modlili se a usilovali o to, aby vznášeli do svého každodenního života svědomitou a pokornou mysl. Chodili s Bohem, jak to činil Enoch. Slovo Boží bylo jejich masem a jejich nápojem. „A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho.“ (Da 1,20) MM 276.3
Podle svědectví této události Písma Svatého, výhody masité diety a velké pestrosti jídel by neměly na nikoho dělat žádný zvláštní dojem. Když se děti víry v upřímné modlitbě oddaně oddají Pánu bez jakýchkoliv výhrad. On je odmění za jejich víru a požehná jim čistou myslí. – Letter 73, 1896 MM 276.4
Výzva k lékaři
Pořád nechápeš, co účinnější by byla tvá služba v zájmu náboženství a o kolik uspokojivější pro tebe samotného, kdyby ses řídil osvícením, jehož se ti dostalo. … Budou tvé návyky, životní praktiky a tvoje chuť stále takového druhu, že všichni tvoji podřízení a spolupracovníci budou užívat podobně omluvy a výmluvy, jakých užíváš ty, když si libuješ v požívání masa ze zabitých zvířat? MM 276.5
Zpět k původní výživě
Pán chce přivést svůj lid k tomu, aby se živil prostým ovocem, zeleninou a obilninami. Dítky Izraele vedl na poušť, kde nemohli pojídat maso a dal jim potravu nebes. „Chléb andělský jedl člověk.“ Ale oni toužili po masitých egyptských hrncích, truchlili a volali po masu, přesto že jim Hospodin slíbil, že budou-li poslušní Jeho vůli, povede je do Kananejské země a usídlí je tam jako čistý, svatý, šťastný lid a nebude nikoho pokleslého v celém pokolení jejich; a bude odňata veškerá nemoc od lidu Jeho. MM 277.1
Reptání Izraele
Ale i když měli svá pole „jakož byl řekl Hospodin“, truchlili a naříkali, reptali a žalovali, až se na ně Hospodin rozhněval. A poněvadž byli rozhodnuti, že chtějí maso z mrtvých zvířat, dal jim potravu, „kterou jim byl odňal od úst jejich“. MM 277.2
Hospodin jim mohl dát maso, kdyby to bylo důležité pro jejich zdraví, ale ten kdo je stvořil a vysvobodil, vodil je dlouhou cestou po poušti, aby je vychoval, usměrnil a cvičil ve správných životních návycích. Pán věděl, jaký je účinek požívání masa na lidský organismus. On chtěl míti lid, který by svým vzezřením projevoval božské svědectví o svém dlouhém putování. … MM 277.3
Jeden z největších omylů, který se obecně propaguje, je tvrzení, že síla svalů závisí na výživě masem. Avšak prosté obilné zrno, plody stromů a zeleniny, mají všechny výživné látky, které vytváří zdravou krev. Toho nelze dosáhnout masitým jídlem. … MM 277.4
My se skládáme z toho, co jíme, a jíme-li maso, snižujeme intelektuální činnost. Studenti by ve svém studiu dosáhli mnohem více, kdyby nikdy neochutnali maso. Když živočišná část člověka je posilována jedením masa, snižují se intelektuální síly přesně ve stejném poměru. Náboženský život může být velmi úspěšně získán a udržován, je-li maso odvrženo, neboť masitá strava ponouká k vybičované činnosti, vášnivým choutkám a oslabuje mravní přirozenost. „Tělo žádá proti duchu a duch proti tělu.“ MM 277.5
Velmi musíme usilovat o čisté a střízlivé myšlenky a mnohem více posilovat mravní sílu, než nízké a tělesné choutky. Nechť nám Bůh pomáhá zbavit se hovění zvrácené chuti. … MM 278.1
Příčina úmrtnosti
Rakovina, nádory a všechny zánětlivé choroby jsou většinou způsobeny jedením masa. MM 278.2
Pán mi ukázal, že velký výskyt rakoviny a nádorů je nejvíce vyvoláván všeobecnou výživou masem. Upřímně a v modlitbě zanícená věřím, že ty jako lékař, nebudeš věčně zacházet slepě s touto otázkou, i když raněn slepotou budeš postrádat odvahu, abys odpíral sklonům chutě, abys zvedl svůj kříž a vzal na sebe povinnosti, jež se příčí tvým choutkám a vášním. … MM 278.3
Tato otázka mi byla osvětlena z různých hledisek. Stále se neuznává, že vysoká úmrtnost je vyvolávána jedením masa. Kdybychom to pochopili, nemohli bychom slyšet výmluvy, důvody pro holdování choutkám a chutím na pojídání masa z mrtvých zvířat. V přírodě máme spoustu znamenitých jídel k utišení svého hladu, aniž bychom na svůj stůl museli klást mrtvoly a plnit jimi svůj jídelní lístek. … MM 278.4
Spatřila jsem tento kámen úrazu, přes který klopýtáš a je to právě otázka diety, jež brání tvému duchovnímu vzrůstu a týž kámen úrazu stavíš do cesty jiným, poněvadž tvé vlastní cítění a vnímání je otupeno sobeckým ukájením zvrácené chuti. Pro Kristovu spásu, nahlédni hlouběji, jednej podle světla, jeho se ti v této otázce dostalo od Pána. – Letter 72, 1896 MM 278.5
Výzva ke kazateli
Zcela přesvědčivě mi bylo ukázáno, že Boží lid musí zaujmout velmi pevné stanovisko proti jedení masa. Byl by Hospodin po třicet let dával svému lidu tento příkaz, aby upustili od používání masa, chtějí-li mít čistou krev a jasnou mysl, kdyby si nebyl přál, aby se drželi tohoto příkazu? Pojídáním masa je v člověku posilována živočišná přirozenost a jeho duchovní stránka je oslabena. Takoví lidí, jako ty, kteří jsou zapojeni do nejdůležitějšího a nejvážnějšího úkolu, jaký kdy byl svěřen lidským bytostem, si musí obzvláště dávat pozor, co jí. MM 278.6
Pamatuj si, že pojídáš-li maso, již zeleninu a obilniny z druhé ruky; neboť zvíře dostává z této potravy výživu a tím roste, sílí a připravuje se pro trh a pro jatky. Život, obsažený v obilí a zelenině proudí do zvířete, stane se součástí jeho zvířecího života a lidská bytost pak sní toto zvíře. Proč pak jsi tak ochoten jíst potraviny z druhé ruky? … MM 279.1
Myšlenka zabíjet zvířata proto, aby byla snědena, je sama o sobě pobuřující. Kdyby se lidské přirozené cítění nezvrhlo holdováním chuti, lidským bytostem by nikdy nepřišlo na mysl jíst maso ze zabitých zvířat. MM 279.2
Nestavte se proti zdravotní reformě
Byl nám svěřen úkol, abychom podporovali rozvoj a rozšíření zdravotní reformy. Pán si žádá, aby jeho lid žil spolu v harmonii. Jak musíte vědět, já nikdy neopustím pozici, ve které jsem byla Pánem ustanovena, a kterou jsem po třicet pět let zastávala. Mějte se na pozoru, jestli se budete stavět proti práci, směřující k zdravotní reformě. Ona bude pokračovat a mohutnět, neboť je to jeden z prostředků našeho Pána, aby ve světě bylo zmenšeno utrpení, a aby jeho lid byl očištěn. MM 279.3
Opatrně uvažuj, jako zaujmeš stanovisko, abys nezpůsobil rozkol a nevyvolal roztržku. Můj Bratře, i když opomeneš vnést do svého života a do života své rodiny požehnání, plynoucí z důsledku dodržování zásad zdravotní reformy, neškoď alespoň druhým tím, že se stavíš proti světlu, jímž osvětlil tuto otázku Bůh. MM 279.4
Zatím nechceme, aby pojídání masa bylo zkušebním kamenem, nechceme nikoho nutit, aby se vzdal jedení masa, přece však považujeme za svou svatou povinnost, požadovat po každém kazateli našich konferencí a shromáždění, aby nešířili názory protichůdného poselství o zdravotní reformě. Když proti jasnému osvícení, které nám Bůh dal v otázce účinků masa na lidský systém, stále ještě pokračuješ v jedení masa, sám musíš snášet neblahé následky takového počínání. Ale před lidem nezaujímej veřejně stanovisko, které by jim dovolilo myslit si, že zdravotní reformu netřeba brát vážně, a že stanovisko proti masu netřeba považovat jako naléhavou výzvu. Vždyť to je výzva našeho Pána. MM 279.5
Pán nám svěřil úkol propagovat zdravotní reformu a nemůžeš-li se postavit do čela této propagace, pak to nedělej alespoň nápadně a neodmítej to okázale. Budeš-li se stavět proti námaze svých spolupracovníků, kteří hlásají zdravotní reformu, vyřazuješ se z našich řad a bojuješ na opačné, nesprávné straně. – Letter 48, 1902 MM 280.1
Výzva k rodičům
Pán ve spravedlivém hněvu zkrátí své dílo. Země je prohnilá a její obyvatelstvo je zkažené. Lidskou rodinu postihují nemocí všeho druhu. Bída seslaná na tento svět pro jeho vášnivost, se překvapivým způsobem proměňuje ve zločinnost všeho druhu. Loupežnictví, vraždy, smyslnost, ukrutnost Ďábelských sil – to jsou zla mimo jiné s nimiž se setkáváme na každém kroku. Jsme obklopeni neslýchaným, neviditelným nebezpečím. MM 280.2
Kdy už zaujmou ti, kdo znají pravdu, pevné stanovisko na straně zásad, nevyhnutelně potřebných pro časnost i věčnost? Kdy už zaujmou pevné stanovisko na straně zdravotní reformy? Kdy už nahlédnou, jak nebezpečné je pojídání masa? MM 280.3
Je mi nařízeno prohlásit, že jestli jedení masa kdy bylo bez nebezpečí, pak nyní bez nebezpečí není. Nemocná zvířata se vlekou a dodávají do velkých měst i do vesnic a jsou prodávána jako potraviny. Mnoho z těchto ubohých tvorů by bylo v krátké době skonalo, kdyby nebyli poraženi. Ale mrtvoly těchto chorých zvířat jsou připravovány pro trh a lidé se hojně přecpávají tímto otráveným jídlem. Takové jídlo nakazí krev a podporuje nízké vášně. MM 280.4
Mnoho rodičů se chová, jakoby byli zbaveni rozumu. Jsou ve stavu ospalosti, ochromeni tím, že holdují zvrácené chuti a nízkým vášním. Naši kazatelé, jimž je tato pravda známa, by měli vyburcovat lidi z tohoto ochromeného duševního stavu a naučit se vzdát se věcí, jež vzbuzují chuť na pojídání masa. Jestliže zanedbají toto napomenutí k lepšímu, ztratí svou duchovní sílu a sami budou víc a více vtaženi do hříšného hovění choutkám. Návyky, jež jsou v ošklivosti nebeského vesmíru, návyky, jež ponižují lidi na úroveň daleko nižší, než jsou zvířata, takové návyky jsou udržovány v mnoha rodinách. Všichni, kdož znáte pravdu, hlásejte: „Zdržujte se od tělesných žádosti, kteréž bojují proti duši.“ MM 280.5
Příklady správného konání
Nechť žádný z našich kazatelů nedává špatný příklad jedením masa. Nechť i se svými rodinami žijí podle světla zdravotní reformy. Ať žádný z našich kazatelů nenechá svou přirozenost a přirozenost svých dětí zvířecky zhrubnout. Děti, jež nebyly drženy zkrátka ve svých choutkách, jsou sváděny nejen k obvyklým zlozvykům nestřídmosti a přejídání, ale popustí uzdu i jiným vášním a opustí ctnost a cudnost. Jsou satanem sváděny nejen k poskvrnění svého vlastního těla, ale své zlověstné nutkání našeptávají i jiným. Jsou-li rodiče zaslepeni hříchem, brzy se jim nepodaří rozpoznat tuto zhoubu u svých dětí. – Manuscript 133, 1902 MM 281.1
Oslabování žaludku
Brzy se dožijeme doby, kde se naučíme cenit a vážit si prosté diety. Není daleká doba, kdy budeme nuceni přijmout dietu, jež se bude značně lišit od naší dnešní výživy. MM 281.2
Je nám zapotřebí studovat přípravu obilnin, ovoce a zeleniny tím nejprostším, nejjednodušším způsobem. Už nemusíme konzumovat kombinace jídel, jež se nám nabízejí. Podle dnešního stavu věci jsme na nejlepší cestě pro vytvoření slabého žaludku. – Manuscript 150, 1905 MM 281.3
Jíme příliš často
Holdujeme-li příliš častému jedení a jíme-li velké dávky, namáháme tím velmi své zažívání a ve svém organismu vytváříme horečnatý stav. Tím se krev znečišťuje a vznikají nejrůznější choroby všeho druhu. Pošle se pro lékaře a ten předepíše nějakou drogu, která na chvíli uleví, ale chorobu nevyléčí. Snad změní i průběh a formu nemoci, ale skutečné zlo se desetkrát zvětší. Příroda se poctivě snažila zbavit se souboru nashromážděné nečistoty, a kdyby byla ponechána sama sobě, podporována obvyklou dávkou požehnání nebes, jako je čistý vzduch a čistá voda, dosáhlo by se rychlého a bezpečného uzdravení. MM 281.4
V takových případech mohou nemocní pro sebe vykonat to dobro, které jiní pro ně nemohou nikdy učinit. Měli by začít zbavovat své tělo břemene, které na sebe naložili. Měli by odstranit příčinu. Krátce se postíte a dopřejte žaludku klid. Snižte horečnatý stav svého těla pečlivým a rozumným používáním vodoléčby. Tyto úkony pomohou organismu zbavit se přirozeně všech nečistých usazenin. – 4SG 133, 134 MM 281.5
Dvě jídla denně
Lidé ve světě mají obecný zvyk jíst třikrát denně a kromě toho jedí ještě nepravidelně mezi jídly. Poslední jídlo bývá obyčejně nejbohatší a jí se téměř bezprostředně před spaním. Tím se převrací přirozený pořádek. Bohatší jídlo by se nikdy nemělo jíst pozdě na noc. Kdyby tito lidé změnili svůj návyk a jedli pouze dvakrát denně a nic mezi těmito dvěma jídly, dokonce ani jablko nebo ořech, ani žádné ovoce; to by mělo za následek, že by měli dobrou chuť k jídlu a jejich zdraví by se velice zlepšilo. RH July 29, 1884 MM 282.1
Vytrvalost v přemáhání
Lidé, kteří si libovali v bohatých masitých jídlech, silně kořeněných omáčkách, různých druzích buchet, koláčů a zavařenin, nemohou ihned nalézt zalíbení v prosté, zdravé a výživné stravě. Jejich chutě jsou tak zvrácené, že jim prostá, zdravá strava, skládající se z ovoce, kousku suchého chleba a zeleniny, nechutná. Nesmí očekávat, že hned zpočátku si budou pochutnávat na stravě tak odlišné od té, v níž se až dosud kochali. Když jim prostá strava na počátku nechutná, měli by se tak dlouho postit, až jim bude chutnat. Půst bude pro ně větším požehnáním, než kterákoliv medicína, neboť zneužívaný žaludek shledá, že dlouho postrádaný odpočinek a skutečný hlad vyvolají chuť k jídlu, při níž je plně uspokojí prostá dieta. Bude to chvíli trvat, než se jejich chuť, po dlouhou dobu zneužívaná, opět zotaví a vrátí ke svému přirozenému základu. Vytrvalost v odříkání jídla a pití brzy způsobí, že prostá strava zachutná a bude pojídána s větší radostí a chutí, než může mít labužník ze svých bohatých lahůdek. – 4SG 130,131 MM 282.2
Modlete se za mravní sílu
Kdykoliv spatřím děti, jak se živí masem, cítím, od té doby co jsem obdržela světlo z nebe, že kdyby jen rodiče věděli, co dělají, že by se postili a modlili za mravní sílu a Bohem danou moudrost a milosrdenství, aby jednali správněji. Všichni, kdož cítí potřebu, aby je Jeho Duch osvítil a aby udrželi kázeň a správně vychovávali své děti, zapřou sebe sama, vezmou svůj kříž a budou následovat Ježíše Krista. MM 282.3
Pro jisté věci je jediným vhodným prostředkem půst a modlitba. V Božích rukou to jsou prostředky pro očištění srdce a pro utváření vnímavého stavu mysli. Dostane se nám odpovědi na naše modlitby, protože před Bohem pokorně ponížíme svou duši. Jestliže se naše chuť ozývá v touze po mase z mrtvých zvířat, je nutno postit se a modlit, aby nám Pán dal sílu odpírat tělesným žádostem, které bojují proti duši. MM 283.1
Živte se Kristovým chlebem
Měli bychom mít mnohem méně starostí o to, co budeme jíst a co budeme pít, abychom ukojili svou tělesnou chuť; ale měli bychom podporovat žádostivost své duše a modlit se za zvláštní osvícení Slovem Božím a měli bychom jíst a pít tato slova. Ježíš řekl: „Jáť jsem ten chléb živý.“ … MM 283.2
Musíme mnoho přemýšlet o těchto slovech, jísti je, strávit a používáním v praxi přijmout za své, až by nám přešla do krve. Ten, kdo se živí tímto Kristovým chlebem každý den, bude podle Jeho příkladu učit jiné, aby méně mysleli na to, co jí a měli mnohem větší starost o potravu, kterou dají své duši. MM 283.3
Pravý půst
Pravý půst, který všem doporučujeme, je zdržování se všech dráždivých pokrmů a přijímání vhodné a prosté potravy, kterou nám Bůh bohatě nabízí. Lidem je zapotřebí mnohem méně myslet na to, co jíst a pít v této časnosti a mnohem více na potravu z nebe, která jim dá sílu a život do jejich náboženského života. – Letter 73, 1896 MM 283.4
Návrhy pro sanatorijní dietu
Pacienti mají dostávat dostatek zdravé stravy, která je chutná, připravena a podávána tak chutně, že v nich nevznikne touha po mase. Jídlo má být výchovnou lekcí zdravotní reformy. Starejte se o správnou sestavu jídel, které pacienti dostávají. Vědomosti a správných sestavách jídel mají nesmírnou hodnotu a je jich možno získat jenom jako dary od Boha. … MM 283.5
Musíme si uvědomit, že některým lidem se daří lépe, jestliže jedí jenom dvakrát za den, kdežto druzí jedí trochu při každém jídle a potřebují sníst ještě něco i večer. Musíme jíst dost potravy, abychom dali sílu šlachám a svalům. A také nezapomínejte, že síla mysli je do značné míry závislá na přijaté potravě. Část zdravotně misijní praxe musí být také vykonávána našimi zaměstnanci v sanatoriích, a to tím, že ukážeme hodnotu a sílu zdravé potravy. MM 284.1
Vystříhejte se náhlých změn
Je to správné, že v našich sanatoriích se nepodává čaj, ani káva, ani maso. Pro mnohé to znamená velkou změnu a značné odříkání. Ale zavádění jiné náhlé změny, jako např. podávání pouze dvou jídel denně, může způsobit více zla než dobra. MM 284.2
Jsou mnozí, pro něž byla večeře nejmilejší a nejveselejší hodinou z celého dne. A to jen proto, že celá rodina se po celodenní práci sešla kolem stolu u večeře jako k nějaké společenské události. MM 284.3
Je jasné, že dvě jídla denně jsou lepší než tři. Já v to věřím a důsledně to praktikuji, ale neříkám: „Takto mluvil Hospodin“ a nehrozím, že pro někoho to je špatné jíst ještě třetí jídlo. Nejsme přece jako farizejové, svázaní ustanoveními a zákoníky. Ve slově Božím nenalézám nějaké ustanovené hodiny, kdy by se mělo jíst. Dejme si pozor, abychom si nedávali zákony jako farizejové a neučili jako náboženské příkazy ustanovení, jež pocházejí od lidí. MM 284.4
Nechť jsou vaše řády tak logické, že se budou zamlouvat i takovým lidem, kteří se nenaučili vidět všechny věci příliš jasně. Poněvadž naším úmyslem je zavést nové proměňující zásady pravdy do praktického života těch, kdož přišli do našeho sanatoria proto, aby získali zdraví,ukažte jim, že se jim neukládají žádné libovolně vymyšlené příkazy, které by je obtěžovaly. Ať nemají žádného důvodu k myšlence, že se musí podrobit takové věci, jež není podle jejich vůle. – Letter 213, 1902 MM 284.5
Žádné maso na stoly sanatorií
Pán mi zcela jasně ukázal, že na stůl v našich sanatorijních jídelnách nemůže být předkládáno našim pacientům žádné maso. Dále mi bylo jasně ukázáno, že pacienti, kteří by slyšeli naše přednášky o zdravotní reformě a přesto by naléhali, aby jim bylo maso dáno, mohou to maso dostat, nikoliv však v jídelně, nýbrž v jejich nemocničním pokojíku. Všichni pracovníci by se měli stravovat bez masa. Ale, jak už jsem řekla, když by někdo z pacientů naléhal na masitou stravu a dobře věděl, že v jídelně se maso za žádných okolnosti nepodává, dejte mu je ochotně v jejich pokoji. … MM 284.6
Hojná pestrost
Strava musí být chutně připravována a vkusně podávána. Je třeba připravovat větší počet jídel, než by se připravovalo, kdyby bylo podáváno i maso. Musí se opatřit jiná jídla, aby masitá jídla mohla být vynechána. Některým pacientům se může podávat i mléko a smetana. MM 285.1
Já nechci být pro nikoho měřítkem. Jsou některá jídla, které bych nemohla jíst, jinak bych velice trpěla. Vždy se snažím zjistit, co je pro mne nejlepší, a pak, aniž bych komu co říkala, sním věci, které dobře snáším, což jsou obyčejně jen dva nebo tři druhy jídel, a ty mi pak v žaludku nečiní žádné potíže. MM 285.2
Jen nezapomínejte, že i my jsme potřebovali značnou dobu, než jsme si zvykli na dietu zdravotní reformy. Nesmíme si z toho dělat těžkou hlavu, musíme-li v sanatoriu podávat jídla, jež jsou připravována poněkud odlišně, než jsme zvyklí připravovat pro sebe. Vždyť my si pochutnáváme na nejprostších jídlech. Pro léčebný ústav je třeba plánovat poněkud odlišně, než jsme zvyklí připravovat pro sebe. Vždyť my si pochutnáváme na nejprostších jídlech. Pro léčebný ústav je třeba plánovat poněkud hojněji a pestřeji, než pro soukromou rodinu. Musíme vzít v úvahu různé okolnosti a udělat ústupky, abychom vyhověli všem potřebám, se kterými přicházejí pacienti do sanatoria. Na všechny chutě nesmíme náhle přikládat svěrací kazajku. Když se s těmito lidmi seznámíte a rozumíte jejich případům, mohou být dány předpisy, aby se vyhovělo jejich individuálním přáním. – Letter 45, 1903 MM 285.3
Pořádání přednášek
Pracujeme-li v sanatoriích s nemocnými, musíme uvažovat od příčiny k důsledkům. Nesmíme zapomínat, že celoživotní návyky a způsoby nelze změnit ve chvilce. S rozumným kuchařem a s dostatečnou zásobou zdravých potravin je možno zavést mnohou reformu, která dobře zapůsobí, ale bude to trvat určitou dobu. Velmi náročné změny nelze zavést, nejsou-li naléhavě nutné. Ale pamatujte že jídla, velmi chutná pro člověka zvyklého na reformní životosprávu, mohou být nechutná pro toho, kdo byl zvyklý na silně kořeněnou stravu. MM 285.4
Konejte přednášky o důležitosti změny životosprávy a ukazujte, jak silně kořeněná jídla vyvolávají záněty na jemném obložení zažívacího ústrojí. Ukazujte, jak my, jako společnost velkého počtu lidí, jsme změnili své návyky v jídle a pití. Názorně vyložte, proč jsme se zřekli tabáku a alkoholických omamných nápojů. Základy zdravotní reformy vyložte jasně a prostě, a pak nechte přinést na stůl hojnost zdravých pokrmů, chutně připravených. Pán vám pomůže, abyste důkladně a přesvědčivě vyložili naléhavost změny v životosprávě a učiní, že oni pochopí, že změna životosprávy je pro jejich nejvyšší dobro. Bude jim scházet silně kořeněné jídlo, jemuž přivykli, ale musíte se snažit předkládat jim tak zdravá a chutná jídla, že se jim přestane stýskat po jejich nezdravé výživě. Položte důraz na to, že léčba jim nic neprospěje, jestliže se nepodvolí změně v životosprávě, jež bude do jejich těla přivádět nové látky s jídlem a nápojem. – Letter 331, 1904 MM 286.1
Lékaři, který umírá z přepracování a chudé výživy
Nevyčerpávej se tak, jak si to dělával a nezacházej ve zdravotní reformě do extrémů. Některé lidé jsou stále velmi neteční v otázce zdravotní reformy. Ale poněvadž mnozí v ní velmi pokulhávají, nesmíš se stát extrémistou jen proto, abys jim dal příklad. Nesmíš vynechávat jídla, jež vytvářejí dobrou krev. Tvoje oddanost zásadám tě svádí k tomu, abys na sobě vyzkoušel dietu, která ti přinese těžkou zkušenost, která nebude doporučením pro zdravotní reformu. To je tvé nebezpečí. MM 286.2
Když zjistíš, že fyzicky slábneš, ihned přikroč ke změně, ale opravdu ihned. Přiber do své diety něco, co jsi dříve zanedbával. Je to tvou svatou povinností. Jez vejce od zdravé drůbeže, vařená nebo syrová. Rozbij si vejce do nekvašeného vína, nejlepšího, jaké můžeš dostat. To dodá do těla látky, které jsi postrádal. Ani na okamžik nezaváhej a nemysli si, že to není správné. MM 286.3
Je jedna věc, jež může zachránit život – transfúze krve, od jedné osoby druhé. Možná, že by to pro tebe bylo obtížné, nebo dokonce nemožné. Já se o tom jen zmiňuji. MM 286.4
Modlitby v hluboké víře zachraňuje nemocné, a já tě upřímně prosím, ihned se obrať na starší ve svém sboru, aby se o to pokusili. Nechť ti Pán pomůže, to je má nejvroucnější modlitba. MM 287.1
Používání mléka a vajec
Máme úctu ke tvé zkušenosti, jakožto lékaře a já přesto tvrdím, že bys do své diety měl zahrnout mléko a vejce. Bez těchto věcí se prozatím nemůžeme obejít a nauku, že se bez nich obejdeme, jsi neměl hlásat. MM 287.2
Jsi v nebezpečí, že budeš mít příliš radikální názory na zdravotní reformu, a že si budeš předepisovat dietu, při níž se stěží udržíš na nohou. MM 287.3
A ještě něco – nepřipouštěj si zatím žádné starosti. Odejdi z práce a na chvíli si odpočiň. Musíš to udělat. Natrhej si listy ze stromu života velkého lékaře. Modli se za sebe sama a nechť druzí za tebe prosí, „Zdali sváže sílu mou, aby učinil se mnou pokoj, aby pravím učinil se mnou pokoj.“ MM 287.4
Doufám, že si vezmeš k srdci slova, jež jsem ti mluvila. Bylo mi zjeveno, že nebudeš moci být úspěšným ve zdravotní reformě, nebudeš-li v určitých věcech shovívavějším k sobě i k jiným. Přijde doba, kdy mléko nebudeme užívat tak hojně, jak ho užíváme dnes, ale dosud ho nelze úplně vynechat. A vejce obsahují látky, jež jsou léčivé a odolávají proti jistým jedům. A i když jsem byla varována, aby tato jídla nebyly příliš užívána v rodinách, kde zejména děti byly jimi přesyceny, nesmíme to pokládat za odklon od zásad, jestliže nyní dovolujeme užívat vejce od dobře ošetřovaných a správně krmených slepic. … MM 287.5
Používejte chutné potraviny
Všichni, kdo jsou extrémními zdravotními reformátory, jsou vždy ochotni připravovat málo chutná jídla. To se stávalo opět a opět. Jídlo bylo nakonec tak nechutné, že ho žaludek odmítal. Jídlo předkládané nemocným má být hodně pestré. Neměli by dostávat stále totéž jídlo. … MM 287.6
Výživné, chutné a základní potraviny
Bůh vyzývá všechny, pro něž dal Kristus svůj život, aby se o sebe řádně starali a byli správným příkladem pro druhé. Můj bratře, neprováděj na sobě zkoušky v dietě, abys tím poučil Boží lid, neboť oni nebudou mít důvěru k naukám, jež ukazují vysoké vyčerpání. Pán očekává, že v každém bode zdravotní reformy budeme nanejvýš rozumní a nepůjdeme do extrémů. … MM 288.1
Důvod, proč Dr. ___ má chatrné zdraví, tkví v tom, že přetáhl svůj účet v bance zdraví a nenahradil vyzvednutý obnos zdravými, výživnými a chutnými potravinami. Můj bratře, celý svůj život obětuj Tomu, jenž za tebe zemřel na kříži a nepřipoutávej se k hubené dietě, neboť tak jen špatně reprezentuješ zdravotní reformu a neděláš jí dobrou reklamu. MM 288.2
Když vystupujeme proti nestřídmosti a obžerství, musíme mít na paměti prostředky a použití biblické pravdy, jež apelují na naši zdravou soudnost. Aby se naše práce pohybovala ve zdravých, prostých a přímých kolejích, musíme si všímat podmínek, jimž je podrobena lidská rodina. MM 288.3
Moudrost při vyučování
Bůh připraví v různých zemích světa různé životní podmínky. Kdo chce být Božím spolupracovníkem, musí pečlivě a opatrně uvažovat o tom, jak hlásat zdravotní reformu na velké vinici Páně. Musí opatrně rozhodnout, které jídla se mají jíst, a která je třeba zavrhnout. Lidský činitel se musí spojit se svým Božím pomocníkem, aby bylo hlásáno poselství spásy a milosrdenství zástupcům lidu, jež Bůh chce spasit. MM 288.4
Musíme předstoupit před masy lidu. Kdybychom jim hlásali zdravotní reformu v její extrémní podobě, nadělali bychom více škody než užitku. Požadujeme na nich, aby zanechali jedení masa a pití čaje a kávy. A to je správné. … MM 288.5
Všechno maso musí být z jídelníčku zavrženo, ale zeleninu nutno připravit chutně s přidáním trochy mléka, smetany nebo něčeho, co se tomu vyrovná. Chudí, když se jim káže o zdravotní reformě, říkají: „Co máme jíst? My si nemůžeme dovolit drahá jídla z ořechů.“ A když chudým hlásám zvěst Písma, je mi nařízeno, doporučovat jim jídla, jež jsou výživná. Já jim nemohu říkat: „Nesmíte jíst vejce, mléko nebo smetanu. Při přípravě jídel nesmíte používat máslo.“ Chudým musí být hlásáno evangelium a nenadešla ještě doba, kdy se smí předpisovat nejpřísnější dieta. MM 288.6
Ještě přijde doba, kdy ze své diety vyloučíme některé potraviny, jež dnes užíváme, např. mléko, smetanu a vejce. Ale moje rada zní – nesmíte se vrhnout do obtíží dříve, než je zapotřebí, a tím se zasvětit smrti. Čekejte, až Pán pro vás připraví cestu. – Letter 37, 1901 MM 289.1
Světlo, jež zasvitlo z lásky a ze soucitu
Náš nejmilovanější nebeský Otec vidí politování hodné podmínky, v nichž lidstvo žije, a z nichž mnozí vědomě a jiní nevědomě porušují zákony, jež jim Bůh přikázal. A z lásky a ze soustrasti k lidstvu nechává svítit své světlo na zdravotní reformu zjevuje své zákony a tresty, jež následují, když jsou přestoupeny, aby všichni znali a žili v souladu s přirozenými zákony života. On své zákony hlásá tak srozumitelně a činí je tak nápadné, že jsou jako město na kopci. Všichni lidé se zdravým rozumem jim mohou rozumět, když chtějí. Duševně nevyvinutí za to nebudou zodpovědní. Hlásat prosté přírodní zákony a naléhat na to, aby byly dodržovány a nebyly přestupovány, to je naléhavá práce, která musí doprovázet hlásání třetího andělského poselství, aby lid byl připraven na příchod našeho Pána. – 3T 161 MM 289.2
*****
Pro další studium:
Dieta a zdraví: CH 107-161 (2T 63, 362-364, 368-380, 374, 375, 412-414, 602, 603); 9T 153-166; MH 295-336; Ed 202
Zdravé vaření a kuchařské školy: CH 135 (9T 161); CH 143-147 (1T 681-687; 2T 370, 373); CH 443, 450, 451, 551, 552; 2T 537; 7T 112, 113
Vztah zdravotních návyků k charakteru: CH 43-48 (2T 354-359); CH 64-70, 107-121; MH 130; 1T 487, 618; 2T 404; 3T 162; 7T 199, 257
Potřeba reformy: CH 575-579
Zhoubné následky hovění chuti: 3T 164, 165
Prostá dieta: CH 42 (2T 352)
Prostá výživa příčinou Danielova úspěchu: 4T 515, 516
Dieta pro děti: 2T 365, 366; FE 20, 143, 150
Ochuzená dieta: CH 151,152 (2T 366-368); 2T 254; GW 241
Tekutinová dieta není nejlepší: FE 226, 227; 3T 74
Dietní extrémy: CH 153-156; 1T 205; 2T 538
16. Zdraví pracovníků
Jsme Božím vlastnictvím
Naše tělo patří Bohu. On zaplatil cenu za vykoupení našeho těla jakož i ducha. „Nejste sami svoji, nebo koupeni jste za mzdu. Oslavujte tedy Boha tělem svým a duchem svým, kteréžto věci Boží jsou.“ „Ale tělo ne smilstvu, ale Pánu, a Pán tělu.“ Stvořitel bdí nad lidským tělem a udržuje je v chodu. Kdyby nebylo jeho neustálé péče, puls by nebil, činnost srdce by se zastavila mozek by přestal plnit svou funkci. MM 291.1
Mozek je nástrojem a orgánem mysli a kontroluje celé tělo. Mají-li být zdrávy ostatní části těla, musí být zdráv mozek. A aby byl mozek zdráv, musí být čistá krev. Je-li správnými návyky v jídle a pití krev udržována v čistotě, bude mozek správně vyživován. MM 291.2
Nedostatek harmonické činnosti v lidském organismu, vyvolává nemoc. Představivost může působit na jiné části těla k jejich škodě. Všechny části těla musí pracovat v naprostém souladu. Různé části těla, obzvláště ty, které jsou od srdce vzdálenější, musí dostat hojný přívod krve. Končetiny vykonávají důležitou funkci a musí být o ně vhodně pečováno. MM 291.3
Bůh je velký udržovatel lidského organismu. V péči o své tělo musíme s ním spolupracovat. Láska k Bohu je podstatná pro život i pro zdraví. Abychom se těšili dokonalému zdraví, naše srdce musí být naplněno láskou, nadějí a radostí. MM 291.4
Do mysli našich lékařů bych chtěla vnést skutečnost, že si nemohou počínat podle svých myšlenek a své představivosti a přitom si být naprosto jisti svým povoláním. Satan ničí, Kristus obnovuje. Chtěla bych, aby to lékaři plně chápali. Správným použitím poznatku, jichž se jim dostalo, mohou duše zachránit před záhubou anebo mohou pracovat proti Velkému Staviteli. Mohou pracovat s Bohem, nebo mohou pracovat proti Němu a proti Jeho plánům, Jestliže nepracují v souladu s Ním. MM 291.5
Důležitost pravidelných návyků
Všichni lékaři by se měli podřídit kontrole Velkého Lékaře. Pod Jeho vedením budou konat to, co mají vykonávat. Ale Pán neudělá zázrak, aby zachránil lékaře, který bezohledně zneužívá Jeho chrám. Pokud to jen jde, lékaři by se měli snažit o pravidelnost v jídle. Měli by denně dostatečně cvičit. Měli by rozhodně spolupracovat s Velkým Mistrem. Bůh pracuje a člověk se musí k Němu připojit, aby s Ním spolupracoval, neboť On je Spasitelem těla. MM 292.1
Lékaři si musí více než ostatní uvědomit vztah, který má mít člověk vůči Bohu, chce-li si uchovat své zdraví a život. Musí proto bedlivě studovat Boží Slovo, aby nezapomínali žít podle zdravotních zákonů. Nesmějí být slabí ani nevyrovnaní. Pod vedením a ochranou svrchovaného Pána mohou postupovat vpřed po přímých a jasných cestách. Musí však věnovat co nejvážnější pozornost Božímu zákonu. Ať si uvědomí, že jsou Božím vlastnictvím, že byli koupeni za mzdu, a že jej musí oslavovat ve všem. – Manuscript 24, 1900 MM 292.2
Svědomití strážci vlastních sil
Ti, kteří vkládají celou svou duši do zdravotně misijního díla, kteří pracují v nebezpečí, odříkání, ve bdění, příliš často v únavě a horlivosti jsou vystaveni nebezpečí, že zapomínají na sama sebe a nejsou svědomitými strážci duševních i tělesných sil. Nemohou to prostě dovolovat, aby přepínali své síly. Avšak jsou naplněni horlivostí a snaživostí a někdy se příliš nezodpovědně vystavují velkému nervovému vypětí. Jestliže takoví pracovníci se ve své horlivosti nezmění, brzy bude jejich údělem nemoc a zhroucení. MM 292.3
Jako Boží pracovníci jsou naplněni ušlechtilým nadšením a rozhodnutím, že budou následovat příkladu toho božského Pracovníka, velkého zdravotního Misionáře, ale zapomínají, že nesmějí naplnit denní rozvrh velkým množstvím úkolů. Jestliže to činí, brzy musí úplně opustit svou práci následkem zhroucení, poněvadž nesli příliš těžké břímě. Můj bratře, je to od tebe správné, jestliže co nejlépe využíváš darů svěřených ti Bohem, v usilovné práci pro ulehčení a pro spásu duší. Ale neobětuj své zdraví. MM 292.4
Máme mnohem vyšší povolání, než je obvyklá vlastní zájmová činnost, a to takovým měřítkem, o kolik jsou nebesa výše než země. Avšak tato úvaha nesmí vést ochotné, těžce pracující Boží služebníky k tomu, aby nesli všechnu tíži, kterou mohou unést, bez jediného údobí odpočinku. MM 293.1
Jak by to bylo velkolepé, kdyby mezi všemi, kteří jsou ustanovení, aby prováděli skvělý Boží plán pro spásu duší, nebyli žádní leniví lidé! O kolik více by se dalo dosáhnout, kdyby si každý pro sebe řekl: „Bůh chce, abych s plným vědomím konal svou práci a tak aby výsledky hovořily pro pravdu, kterou vyznávám a v níž věřím. Musím být praktickým dělníkem a nikoliv snílek.“ A právě proto, že je mnoho snílků, opravdoví pracovníci musí nést dvojnásobné břímě. – Letter 291, 1904 MM 293.2
Zhroucení následkem vypětí sil
O našich pracovnících slyším, že jejich zdraví se hroutí pod tíhou práce, kterou vzali na svá bedra. To by nemělo být. Bůh chce, abychom nezapomínali, že jsme smrtelní. Nesmíme chtít svou prací všechno obsáhnout. Nesmíme se prací udržovat v takovém napětí, že naše fyzická a duševní síla se opotřebuje až do úplného vyčerpání. MM 293.3
Potřebujeme více pracovníků, aby některé školy byly převzaty od těch, kteří se dnes pod nimi ohýbají. Pán si žádá, aby se naši pracovníci s bohatými zkušenostmi v Jeho službě stali vychovateli. Všichni musíme být žáky ve škole Kristově, abychom mohli učit druhé a moudře šířili Boží dílo. – Manuscript 71, 1903 MM 293.4
Lékař si musí zachovat sílu
Někteří lékaři, kteří si dobrovolně zvolili své povolání, jsou příliš snadno odváděni od plnění povinností, jež spočívají na bedrech lékaře. Jiní opět přílišným zneužíváním oslabují své síly tak, že nemohou Bohu sloužit v plné dokonalosti. Zaujmou síly tak, že nemohou Bohu sloužit v plné dokonalosti. Zaujmou místo, na němž nemohou vykonávat své povolání v plné síle, taktně a moudře a neuvědomují si, že přehlížením zdravotních zákonů se stávají slabšími a tím olupují a zneuctívají Boha. MM 293.5
Lékaři si nesmí dovolit, aby jejich plný zájem byl odvrácen od jejich povolání. Na druhé straně se nesmějí tak těsně svázat se svou prací, aby tím utrpělo jejich zdraví. V Boží bázni musí moudře používat sil, jež mají od Pána. Ale neměli by zapomínat na všechny dary od Boha, jimiž lze zdraví udržovat na dokonalé výši. Každou sílu, kterou je Bůh obdařil, musí lékař ovládat svou rozumností. MM 293.6
Ze všech lidí je to právě lékař, jenž musí, pokud to je možné, dodržovat své hodiny odpočinku. To mu dodá sílu a vytrvalost, aby unesl vyčerpávající námahu svého povolání. Ve svém rušném zaměstnání lékař brzy shledá, že vyhledávání povzbuzujících míst v Písmu Svatém a horlivá modlitba dodají sílu jeho mysli a charakteru neochvějnost. – Manuscript 53, 1907 MM 294.1
Duševní ztráty následkem nadměrné únavy
Mnozí lékaři dovedou s úspěchem zastávat jistý úsek své práce, ale nahrne-li se na ně větší množství práce, než mohou fyzicky a duševně zvládnout, stanou se podrážděnými, nevrlými a netrpělivými. Ve svých srdcích ztrácejí lásku k Bohu, ztrácejí víru, odvahu a neprovází je Boží požehnání. Jsou lékaři, kteří pozbudou svou duševní sílu, poněvadž vykonávají dvakrát tolik práce, než ve skutečnosti měli dělat. Když takové lékaře někdo žádá, nebo vyzve, aby na sebe vzal určitou povinnost, rozhodně má říci: To nejsem schopen vykonat. Nemohu vykonat více, než na kolik stačím. – Manuscript 44, 1903 MM 294.2
Povinnost kazatele jako strážce svého zdraví
Bůh od svých služebníků nežádá, aby měli jen důvěru v práci na Jeho institucích. On si přeje, aby se šlo dále. Chce, aby si všichni uvědomili, že On ustanovil, aby byli živými příklady toho, co znamená být naprosto tělesně i duševně zdráv. Chce jim ukázat, že pravda pro ně znamená velkou práci. MM 294.3
Členové, kteří se sjíždějí na naše konference, nejsou vždy v nejlepším stavu, aby mohli moudře usuzovat. Mnozí z nich trpí návaly krve do hlavy. Kdo přijíždí do takových shromáždění, má se především starat o to, aby byl vyrovnán s Bohem a zdráv. Je-li mozek překrven, zjistěte si, kde to není v pořádku. Mozek je ve své funkci porušen, poněvadž se něco děje se žaludkem. Ať si dají s tím práci a zjistí, co je nesprávné. Naše těla jsou chrámem Ducha Svatého, a jestliže nečiníme všechno, abychom své tělo udrželi v nejlepším zdravotním stavu, olupujeme Boha o úctu, která Mu patří od bytostí, jež stvořil. MM 294.4
Když jste pozváni na schůzi, ptejte se sami sebe, jste-li v takovém rozpoložení, abyste mohli o všem řádně uvažovat. Nejste-li v dobré kondici, je-li váš mozek rozrušen, nemáte práva tam jít. Jste svárliví? Je vaše nálada klidná a přívětivá, anebo jste rozrušeni a nesnášenliví tak, že budete nakloněni činit ukvapená rozhodnutí? Máte chuť se s někým hádat? Pak nikam nechoďte, neboť půjdete-li, nebudete činit čest svému Bohu. Vezměte si sekeru, jděte štípat dříví, nebo dělejte nějakou jinou tělesnou práci, až se vaše nitro zklidní a budete přístupní rozumnému jednání. Právě tak jako váš žaludek vytváří pobouření ve vašem mozku, budete i vy vyvolávat bouři ve shromáždění. Porušeným zažíváním je vyvoláváno mnohem více neklidu a potíží, než si mnozí lidé uvědomují. MM 295.1
Vždy jezme jen tu nejprostší stravu. Často se jí dvakrát tolik pokrmů, než organismus potřebuje ke své funkci. Pak se vaše přirozenost musí namáhat, aby se zbavila tohoto nadbytku. Zacházejte s žaludkem jak se sluší, a on vás za to odmění. … MM 295.2
Ať si to uvědomují nebo neuvědomují, Bůh všem lidem ukládá povinnost, aby dobře pečovali o chrám duše. Tělo má být udržováno čisté, neposkvrněné. Duše musí být posvěcena a zušlechtěna. Potom Bůh řekl: Přijdu k němu a učiním si u něho příbytek. Jsme zodpovědní za své vlastní spasení a musíme klást účty z vlivu, kterým působíme na lidi kolem nás. Musíme být v takovém tělesném a duchovním stavu, abychom již svým zjevem doporučovali náboženství Ježíše Krista. Svá těla musíme zasvětit Bohu. MM 295.3
Bůh od svých kazatelů požaduje, aby zaujímali vysoké a svaté postavení. Kdo vykládá Boží Slovo jiným, dříve než vystoupí na kazatelnu, má se tázat sám sebe, jestli si dovede odepřít svou žádostivost, bylo-li jeho jídlo prosté, aby mohl žaludek snadno zažívat, a aby jeho mozek nebyl zatemněn. Přečtěte si, prosím, první kapitolu druhé epištoly Korintským. Celá kapitola je poučením pro všechny věřící. – Manuscript 62, 1900 MM 295.4
Posilujte duševní a mravní síly
Dostala jsem příkaz, abych našim kazatelům a předsedům našich sdružení řekla: Vaše užitečnost, jakožto Božích pracovníků při zachraňování hynoucích duší, ve značné míře závisí na tom, s jakým úspěchem dovedete překonávat svoji chuť. Buďte silní v ovládání svých choutek na uspokojování své chuti a učiníte-li to, budete snadněji ovládat své vášně. Pak vaše duševní a mravní síla zesílí. „Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého.“ – Letter 158, 1909 MM 296.1
V teplém podnebí
V teplém, horkém podnebí, mají naši pracovníci, ať pracují v kterémkoliv oddělení, mít méně práce než v podnebí poněkud svěžejším. Pán nám připomíná, že jsme prach… MM 296.2
Čím méně cukru používáme k přípravě svých jídel, tím méně těžkostí budeme mít v horkém pásmu. – Letter 91, 1898 MM 296.3
Zahrádka a zdraví
Muži a ženy by měli pracovat na polích v sadech a na zahradě. To přináší sílu nervům i svalům. Zdržovat se stále pod střechou a hrát si na invalidu, je velmi ubohé zaměstnání. Jestliže nemocní dopřejí svým nervům, svalům a šlachám vhodné cviky na čerstvém vzduchu, jejich zdraví se jim vrátí. MM 296.4
Kupodivu je velmi mnoho neznalosti o tom, jak lze uvést mozek, kosti a svalstvo do činorodé práce. Každá část lidského organismu by měla být úměrně zatížena činností. Toho je zapotřebí pro harmonický rozvoj všech částí organismu. MM 296.5
Jsou lidé, kteří nedovedou ocenit důležitost obdělávání půdy, pěstování ovoce a zeleniny, aby jejich stoly byly těmito pokrmy zásobeny. Musím prohlásit každé rodině a každému sboru: Bůh vám požehná, jestliže s bázní a s třesením budete usilovat o své spasení a vyhnete se nemoudrému zacházení se svým tělem, abyste nemařili plán našeho Pána. MM 296.6
Lidé se chovají tak, jakoby zdraví a nemoc byly věci, které na jejich chování vůbec nezávisí a nespadají pod jejich kontrolu. Neuvažují o následcích, podrobují se slabosti a chorobě jako nějaké nevyhnutelnosti. Prudké útoky nemoci na jejich organismus si vykládají jako zvláštní Boží zásah nebo jako důsledek nějaké svrchované, neúprosné síly a pak se uchýlí k léčbě drogami. Avšak droga, brané jako lék, oslabují organismus. MM 296.7
Pravidelné cvičení
Kdyby nemocní, muži i ženy konali pravidelná, denní cvičení na čerstvém vzduchu, pracovali pod širým nebem a používali k té práci svého mozku právě tak, jako svých kostí a svalů, slabost a ochablost by zmizely. Tam, kde byla dříve nemoc, by se rozhostilo zdraví a kde byla mdloba, nastalo by posilnění. MM 297.1
Nechť nemocní podle svých nejlepších sil uplatňují správnou životosprávu v jídle, pití i v odívání a s rozvahou, ale vytrvale konají své denní cviky, aby opět nabyli zdraví. Pacienti, přicházející do našich sanatorií, se musí naučit vyhledávat spolupráci s Bohem, aby opět nabyli zdraví. „Boží jsme zajisté pomocníci; Boží rolí, Boží vzdělání jste.“ Bůh stvořil nervy a svaly k užívání. A právě jejich nečinností a nepoužíváním vzniká utrpení a nemoc. – Letter 5, 1904 MM 297.2
*****
Pro další studium:
Povinnost si zachovat zdraví: CH 563-566
Výkon je závislý na zdraví: CH 193, 194 (4T 264-270) CH 407; MH 219
Cena zdraví: CH 595 (4T 408-409) Cviky a dieta: CH 572-574 (3T 489-492)
Výsledky nečinnosti při studiu: CH 184-188 (3T 148-152) 201 (4T MM 297
Rekreace: CH 198, 197 (1T 514-515)
Pozor na rekreaci, jež vyčerpává a neosvěžuje: Ed 277, 278
Pravidelné hodiny odpočinku: CH 361 
Příležitostné ulehčení v práci pro sanatorijní lékaře: CH 354; 3T 182
Tělesná práce pro studenty: CT 285-293
Obživující účinek kombinované tělesné a duševní práce: 3T 157
Správné používání hlasu prospívá zdraví: 4T 404, 405
17. Zdravotně misijní dílo ve velkých městech
Práce pro Krista ve velkých i menších městech
Pán promlouvá ke svému lidu v této době a říká: Získejte si přístup do velkých měst a v prostotě a víře zvěstujte pravdu. Duch Svatý bude vaši námahu podporovat, abyste získali lidská srdce. Nevnášejte do svých promluv žádná cizí učení, nýbrž mluvte prostými slovy evangelia Ježíše Krista, jimž budou rozumět mladí i staří. Nestudování i studování pochopí pravdu třetího andělského poselství, ale musí být podávána ve vší prostotě. Chcete-li se k lidu přiblížit, aby vás chápal, pokořte svá srdce před Pánem a poznáte Jeho cesty. MM 299.1
Pro svou práci se můžeme mnohému naučit, budeme-li studovat Kristovu pracovní metodu a Jeho způsob, jak se setkávat s lidmi. V evangeliích nalezneme zprávu, jak pracoval pro všechny třídy a jak byly tisíce z velkých měst a městeček k Němu přitahovány, aby vyslechly Jeho učení. Mistrova Slova byla jasná, zřetelná a byla promlouvána v soucitu a milosrdenství. Spočívala v nich jistota, že zde je ukryta pravda. Byla to Jeho opravdovost a prostota ve slovech i činech a ty k Němu připoutávaly tak mnoho lidí. MM 299.2
Velký Učitel měl pro svou práci plán. Studujte tento plán. Vidíme, jak putuje od místa k místu, následován zástupy dychtivých posluchačů. Když mohl, vyvedl je ven z přelidněných měst do ticha venkova. A zde se s nimi modlíval a vyprávěl jim o věčných pravdách. MM 299.3
Soucit, který vždy měl pro fyzické potřeby svých posluchačů, vyvolal u mnohých zájem o pravdu, kterou se snažil vyložit. Nebylo Jeho evangelium poselstvím s největší důležitostí pro onen zástup pěti tisíců, který jej po celé hodiny následoval a poslouchal každé Jeho slovo? Většina nikdy předtím neslyšela o pravdě, jako tenkrát, když naslouchali Jeho slovům. A přece Kristovo úsilí, aby je poučil o duchovní pravdě, nezmenšilo Jeho zájem o jejich tělesné potřeby. – RH Jan. 18, 1912 MM 299.4
Zdravotní evangelizace ve velkých městech
Nyní je vhodná doba, abychom pracovali ve velkých městech, neboť tam musíme získat lidi. Jako lidé jsme byli blízcí toho, že bychom příliš mnoho zájmu soustředili do jednoho místa. To bylo nebezpečné a neprojevovalo to ani dobrý úsudek ani moudrost. Svůj zájem musíme přenést do velkých měst, hlavních a nejpřednějších velkých měst. Raději musíme vybudovat mnoho malých středisek, než několik málo velkých středisek. … MM 300.1
Nechť naši misionáři pracují v různých částech velkých měst vždy po dvojicích. V každém městě mají mít pracovníci časté schůzky, porady a společné modlitby, aby jim byla propůjčena moudrost a Boží milost, a aby jejich práce byla harmonická a úspěšná. Ať jsou všichni na stráži, aby každou příležitost vyučili co nejvíce. Náš lid musí být obrněn a zakládat střediska ve všech velkých městech. Satanovi spolupracovníci jsou v pilné práci na celém pracovním poli, snaží se v myslích lidí vyvolat zmatek a naplnit je samolibou představou, že žádnou pravdu nepotřebují. … MM 300.2
Snažila jsem se vzbudit zájem u našich lidí o práci na nezpracovaných úsecích našeho velkého misijního pole, ale jen málo, jak se zdá, odpovědělo na výzvu Ducha Božího. My si stále neujasňujeme, do jaké míry jsou satanovi služebníci zapojeni do práce v těchto velkých městech. Dílo zvěstování poselství přítomné pravdy lidu je stále obtížnější. Potřebujeme proto moudré pracovníky, aby se spojili k usilovné práci pro lid. Kdyby tíha těchto nezpracovaných velkých měst doléhala na srdce našich lidí tak, jak by měla, vzchopili by se k velkému dílu, které dosud nevykonali, aby zachránili duše hynoucí v hříchu. … MM 300.3
Poselství, jež mi bylo přikázáno, abych je nesla našemu lidu v této době žní: Bezodkladně pracujte ve velkoměstech, neboť doba je krátká. Pán nás na to naléhavě upozorňuje po více než dvacet let. Něco málo bylo vykonáno na několika místech, ale mohlo být vykonáno mnohem více. Dnem i nocí mne tíží břímě, těžké, poněvadž se činí tak málo, aby obyvatelé našich velkých měst byli varováni, že na ty, kdož přestupují Boží zákony, Boží soud dopadne. – Letter 168, 1909 MM 300.4
Příprava pracovníků
V každém velkém městě musí být skupina organizovaných, dobře ukázněných pracovníků; ne jeden nebo dva, ale dvacítky lidí by se měly dát do práce. Ale stále ještě nebyla rozřešena ožehavá otázka, kdo je bude podporovat. MM 300.5
Bylo mi naznačeno, že naše námaha pro osvícení lidu ve velkých městech nebyla tak dobře organizována, a že naše metody nebyly tak úspěšné, jak v jiných církvích, jimž nebylo dáno ono velké světlo, jež my považujeme za nejcennější. Proč to je? Protože velká většina našich pracovníků ráda káže a mnozí, kteří nebyli plně kvalifikováni pro kazatele, byli zařazeni do práce, a tak velká část této námahy spočívala právě jenom v kazatelství. MM 301.1
Musíme věnovat mnohem větší pozornost přípravě a výchově misionářů se zvláštním zřetelem k práci ve velkých městech. Každá skupinka pracovníků musí být podřízena schopnému vůdci a neustále jim musí být připomínáno, že se mají stát misionáři v nejvlastnějším slova smyslu. Bude-li taková práce prováděna moudře a systematicky, nemůže se minout požehnáním a úspěchy. MM 301.2
Něco již bylo v tomto směru vykonáno, ale příliš často se práce scvrkla, až z toho nezůstalo nic trvalého. Nyní je nejvyšší čas pro nejhouževnatější práci na tomto poli. Mladí lidé, kteří z pověření Generální konference jsou vysíláni ven, musí tomu rozumět, že nejsou jenom kazatelé, nýbrž duchovní, chovající se a vystupující, jako mužové s vážným slavnostním posláním, aby hledali a zachraňovali, co zahynulo. MM 301.3
Cílem našich pracovníků by nemělo být, aby předložili seznam kázání, jež vykonali, ale co učinili pro záchranu duší, co pro výchovu nových pracovníků? To vyžaduje zvláštní, vážnou, osobní námahu. To vyžaduje, aby pracovník byl často spojen s Bohem při vážné modlitbě, a aby hledal moudrost pilným, neúnavným studiem Písma Svatého. – Letter 34, 1892 MM 301.4
Potíže se budou zvětšovat
Stále mám před očima důležitou věc, abychom nalezli svou cestu ke vstupu do velkých měst. Po mnoho let nám Pán ukládal tuto povinnost a přece vidíme, že jen málo bylo dosaženo ve velkých centrech naší populace. Nechopíme-li se této práce rozhodně, satan znásobí těžkosti takovým způsobem, že bude obtížné je překonat. Jsme velmi pozadu s naší prací, která měla být vykonána v dlouho opomíjených velkých městech. V městech bude práce ztížena ještě více než před několika málo lety. Avšak ujmeme-li se této práce, hráze budou prolomeny a rozhodná vítězství budou naše. MM 301.5
Pro tuto práci potřebujeme lékaře a kazatele. Musíme se obrátit s prosbami na našeho Pána a musíme naléhat se vší možnou energií na to, abychom se usadili se svým posláním ve velkých městech. Kdybychom v minulosti byli pracovali podle plánu našeho Pána, mnohá světla, jež jsou na zhasnutí, by dnes jasně svítila. – Letter 148, 1909 MM 302.1
Není vhodná doba pro usídlení
Nyní není vhodná doba pro usídlování. Práce musí být nesena od jednoho města ke druhému městu. Světlo musí být vybráno zpod kbelíku a postaveno na svícen, aby svítilo všem, kteří jsou v domě. MM 302.2
Tisíce lidí ve velkých městech jsou ponechány v temnotách a satan se z tohoto odkladu velmi raduje, neboť toto zpoždění mu dává příležitost, aby na tomto poli pracoval pomocí vlivných lidí, kteří podporují jeho plány. Můžeme nyní spoléhat na naše muže ve vysokém a zodpovědném postavení, že budou pokorně a ušlechtile vykonávat svou část práce? Probuďme strážné. Nechť nikdo nezůstane lhostejný při pohledu na tuto situaci. Musíme dokonale vyburcovat k bdělosti všechny naše bratry a sestry ve všech našich sborech. MM 302.3
Po celá léta jsem upozorňována na práci ve velkých městech a v tomto směru jsem naléhala na naše lidi. Bylo rozhodnuto zřídit nová pracoviště. Objevil se dokonce i žárlivý strach, aby někdo, kdo chtěl jít do nových polí, nebyl podporován prostředky, jež podle jejich mínění měly být dány na jiné dílo. Někteří vedoucí na důležitých místech měli zato, že se nic nesmí podnikat bez jejich vědomí a osobního schválení. A tak úspěšní pracovníci museli čekat a byly jim činěny obtíže, a kola vozu pokroku a vstupu na nová působiště byla brzděna a zpomalena. MM 302.4
V každém velkém městě už měla být silná skupina pracovníků, kteří by lidem dávali vážné varování. Kdyby se tak bylo dělo v pokoře a víře, Kristus by šel před těmito pracovníky a Boží spasení by bylo zvěstováno. MM 302.5
Vysílejte nyní urychleně skupinky pracovníků, vždy dva a dva, aby v Duchu Ježíše Krista pracovali a naplnili Jeho plány. I když se mezi pracovníky vloudí nějaký Jidáš, Pán se o dílo postará. Jeho andělé půjdou vpřed a připraví cestu. Již dávno mělo každé velké město slyšet naše varovné poselství a tisíce již měly znát pravdu. Probuďte se, sbory a vyjměte svíci zpod kbelíku! MM 303.1
Naše opomenutí je satanovou příležitostí
Kdo jsou ti muži, kteří by pracovali, učili a tak se modlili, jak to činil Kristus? Nemůžeme omezit své úsilí na několik málo míst. „Když se pak vám budou protivit v tom městě, utecte do jiného.“ Sledujme Kristův plán. On vždy vyhledával příležitosti, aby se osobně zapojil do práce, objevoval zájem a nabádal ke studiu Písem. Trpělivě se obíral lidmi, nemajícími hlubšího poznání. A zatímco my nejsme připraveni, mnoho času ubíhá naším plánováním, jak zachránit hynoucí duše. Satan pilně pracuje, aby nám znemožnil cestu. MM 303.2
Poněvadž je tolik opomíjených velkých měst od jednoho konce Spojených Států ke druhému, mohu si dovolit říci, že příliš mnoho práce a námahy bylo vloženo do zařízení a budování několika upřednostněných míst. Nechť se už nikdy nevynakládá tolik prostředků a tolik času, jako bylo věnováno na – a na některá jiná místa. Neboť budou použita jako důkazy, že ve skutečnosti nevěříme na brzký konec všech věcí. Satan ví, jak využít každou nedůslednost a ovlivní lidi, aby na nás ukazovali a říkali: „Oni nevěří v to, co učí.“ – Manuscript 21, 1910 MM 303.3
Misie v každém městě
V každém velkém městě by mělo být městské misijní středisko, jež by bylo připravenou školou pro pracovníky. Mnoho našich bratří bude zatraceno před tváří Páně, poněvadž nevykonali toto dílo, jež si Bůh žádal, aby ho vykonali. MM 303.4
Budou-li naši bratři využívat své schopnosti, které dal Bůh, aby varovali velká města, mohou si být jisti, že Boží andělé budou kráčet před nimi, aby ovlivnili srdce lidí, pro něž se obětují. Pán má mnoho tisíc lidí, kteří nikdy nesklonili svá kolena před Bálem. Nechť naši kazatelé a lékaři nejsou zbaveni odvahy. – Letter 56, 1910 MM 303.5
Mohutné hnutí
V poselství, která Bůh dal v minulosti, se dosud nezměnilo. Práce ve velkých městech je pro tuto dobu nejpodstatnější. Až budou opracována velká města, jak si to žádá Bůh, vnikne mohutné hnutí, jehož jsme dosud nebyli svědky. Bůh žádá sebeobětavé muže, kteří jsou přesvědčeni o Boží pravdě, aby jejich světlo vyzařovalo jasnými, zřetelnými paprsky. … MM 304.1
Jako lid nejsme ještě ani z poloviny probuzeni k vědomí toho, co je třeba vykonat v době, v níž žijeme. Strážcové probuďte se. První úkol, který musíme vykonat, je prozkoumání vlastního srdce a obrácení. Nemůžeme se rozptylovat s méně důležitými věcmi a podřadnými záležitostmi. – Letter 46, 1910 MM 304.2
Spolupráce
Ve snaze o získání velkých měst potřebujeme spolupráci pracovníků všech tříd. zejména potřebujeme pomoc, kterou nám mohou poskytnout lékaři jako hlasatelé evangelia. Kdyby kazatelé a lékaři plánovali své úsilí společně, zasáhli by ve velkých městech lidi s poctivým srdcem, lékaři i duchovní by se dostali do výhodného postavení. Budou-li pracovat ve vší skromnosti a pokoře, Bůh před nimi otevře cestu a mnozí z nich budou obdařeni spasitelnými vědomostmi o pravdě. – Manuscript 9, 1910 MM 304.3
Kráčejte vpřed
Zásady zdravotní reformy musí být ve velkých městech hlásány jako část díla. Hlas třetího andělského poselství musí zaznít mocně. Nauky zdravotní reformy se musí objevit v každém pokusu, aby lidem zasvítilo světlo pravdy. Vybírejte si takové spolupracovníky, kteří jsou schopni zvěstovat lidu pravdu moudře v jasných a prostých rysech. Nečekejme se začátkem této práce do doby, až celá naše práce bude jasná. Víra hovoří: kráčejte kupředu. Kristus říká: „A aj, já s vámi jsem po všecky dny až do skonání světa.“ Jděte kupředu, krok za krokem a neuchylujte se od ducha posvěcení v pravdě, kterého získáte přítomností Ducha Božího a poslušností pravdy. – Manuscript 1, 1910 MM 304.4
Příklad, jak by to mělo vypadat
Když mi Dr. Paulson ukázal místo, které bylo zvoleno pro sanatorijní práci v Hinsdale, byla jsem naprosto spokojena, neboť toto místo plně odpovídalo předpokladům, jež mi byly určeny a které musí být naším lidem splněny, má-li být sanatorijní práce založena při velkém městě. Během času se ukáže, že taková stavební místa, jaká jsou tato, mohou být využita s mnohem většími výhodami, než budovy v Chicagu; neboť hříšnost Chicaga je jako v Sodomě a Gomoře. Bylo mi ukázáno, že jsou ještě jiná místa blízko Chicaga, avšak mimo města a Pán si přeje, aby je Jeho lid zabezpečil. Jsou tam duše, jež třeba získat. Poselství musí být hlásáno. Toto světlo mi bylo dáno. MM 305.1
Takto jsem byla poučena, že Slovo Pravdy musí být hlásáno jasně a mocně na mnoha místech, kde ještě nikdy nebylo slyšeno. Pán si přeje, aby lid byl varován. Vždyť velké dílo bude v krátké době dovršeno. Slyšela jsem hlásání Božího Slova na mnoha místech kolem města Chicaga. Bylo mnoho hlasů, které hlásaly pravdu s velkou silou. To, co prohlašovaly, nebyly fantastické teorie a výmysly, nýbrž varovná poselství. A zatímco skutečná biblická pravda splývala se rtů mužů, kteří se neutápěli ve fantastických teoriích nebo v bludném učení, byli tam i jiní, kteří se ze všech sil snažili dokazovat nepravdivé teorie o Bohu a Kristu. Byly konány zázraky, aby, kdyby to bylo možné, byli svedeni i vyvolení. MM 305.2
A slyšela jsem, jak muži, kteří nebyli vychováni v ___, hlásali poselství s velkou mocí. A mezi těmi, kteří pracovali, byli mladí lidé od pluhů a z polí, kteří šli hlásat pravdu, která je v Ježíši Kristu. Do srdcí těch, kdož byli povoláni a vyvoleni, byla vnuknuta neochvějná víra v Pána Boha na nebesích, „to vše“, řekl můj Učitel, „je podobenství o tom, co by mělo být a co bude“. MM 305.3
Strážní na venkově
V současné době bude muset několik pracovníků pracovat v Chicagu; ale měli by připravovat pracovní střediska ve venkovských okresech, z nichž se bude zasahovat do města samého. Pán si přeje, aby se jeho lid rozhlížel a zajišťoval nenápadná a příliš nenákladná místa jako střediska pro tuto práci. A někdy poznají větší místa, jež budou moci získat za překvapivě nízkou cenu. – Manuscript 33, 1906 MM 305.4
Zdravotní restaurace
Bůh prohlásil, že mají být zakládány sanatoria a zdravotní jídelny, aby svět poznal Jeho zákon. Zavírání našich restaurací v sobotu bude svědčit o tom, že existuje lid, který pro světský zisk, nebo aby se zalíbil hostům, neznesvětí Boží svatý den odpočinku. Tyto restaurace mají být zakládány v našich velkých městech, aby pravda byla ukázána mnohým, kdož jsou vtržení do obchodu a zábavy tohoto světa. Mnozí z nich jsou vyznavači křesťanství, ale jsou „rozkoší milovníci více nežli milovníci Boha“. Ti mají poznat, že Bůh má lid, jenž se Ho bojí a zachovává Jeho přikázání. Musí se naučit vybírat a připravovat prostou stravu, která je vhodná pro výživu těla a uchovává zdraví. – Manuscript 115, 1903 MM 306.1
Nebezpečí, že se mineme cílem
Při zakládání restaurací vzniká nebezpečí, že ztratíme ze zřetele práci, na jejíž vykonání záleží nejvíce. Je nebezpečí, že pracovníci ztratí ze zřetele práci pro spásu duší, když budou zaneprázdněni obchodními starostmi svého podniku. Je nebezpečí, že obchodní stránka jejich práce vytlačí z jejich zájmu duchovní stránku. MM 306.2
Práce v restauracích přináší něco dobrého. Muži i ženy se ve své dietě naučí zbavovat se masa a jiných škodlivých jídel. Kdo je však sycen chlebem života? Je splněn účel našeho Pána, jestliže touto prací nezískáme žádné obrácení? Pak je na čase, abychom zvolali: „Zastavte!“ neboť svou energií vynakládáme na práci, který připravuje málo lidí na příchod našeho Pána. MM 306.3
Jediným cílem při zakládání restaurací bylo odstranit z myslí mužů i žen předsudky a získat je pro pravdu. Tatáž námaha, vynaložená na propagaci našich publikací, na práci spojenou s hlásáním evangelia, by pro spásu duší znamenala mnohem více. MM 306.4
Konejte osobní práci
Naši pracovníci v restauracích nekonají osobní práci, která je potřebná proto, aby se pravda dostala k těm, kdož přijdou, aby se najedli. V některých odvětvích jsou v myslích našich pracovníků jisté názory, jež nejsou příznivé pro růst v Boží milosti. MM 307.1
Jídlo samo neposvětí duši těch, kterým se jím poslouží. Jsou opravdu naplněna tato slova? „Nebo evangelium naše k vám nezáleželo toliko ve slovu, ale i v moci, i v Duchu svatém a v jistotě mnohé,… takže jste učiněni příkladem všem věřícím, … Nebo od vás rozhlásilo se slovo Páně… na všelikém místě.“ MM 307.2
To je dílo, které Bůh pro nás určil. Děláme ho? Jsou v našich restauracích pracovníci s dostatečnou duchovní silou, aby odolávali pokušením, která na ně číhají ve velkém městě? MM 307.3
Měli bychom více toužit o Ducha Svatého, a méně po světském způsobu práce, kde jejich schopnosti mohou být využity nejlépe. MM 307.4
Ať stojí pevně tam, kde se nezaleknou Kristovy práce pro spásu duší. Nechť nejsou drženi na místech, kde stále ztrácejí půdu pod nohama; na místech, kde nemohou přivést žádné duše k poznání pravdy. MM 307.5
Užitečnost se pozná podle výsledků
Počet podávaných jídel, která by byla k oslavě Boží není velký. Co z toho máme jestliže nebyla obrácena ani jedna duše, aby se potěšila srdce našich pracovníků? MM 307.6
Jsou kladeny otázky: Co nám vynesla všechna ta práce, kterou jsme vykonali? Měla posvěcující a očistný vliv na nitro našich pracovníků, anebo je přivedla jen do pokušení, která ničila jejich klid a naději? MM 307.7
Nechť kazatelé a lékaři uvažují od příčiny k důsledkům. Nepřinese-li naše práce s restauracemi příznivé duchovní výsledky, ať si svět opět sám ústrojí a obsluhuje jídelní stoly a lid Páně nechť začne práci, v níž jeho talenty vyniknou v nové kráse. MM 307.8
Pro lid Páně nastala doba, kdy se má ujmout práce, ve které lze rozšiřovat dobro a ničit zlo. Kdo se zasvětil práci v církvi, musí vykonávat dílo, ve kterém se jeho duchovní síla nezmenšuje, ale roste. Nemají sloužit na místech, kde není příležitost k růstu v Boží milosti. – Manuscript 84, 1903 MM 308.1
Sanatoria blízko New Yorku
V blízkosti města New Yorku potřebujeme sanatorium a školu. Čím déle s tím budeme otálet, tím větší budou obtíže. MM 308.2
Bylo by dobré, kdybychom získali domov pro naše misijní pracovníky někde mimo města. Je důležité, aby měli dostatek čisté vody, prosté vší nákazy. Z této příčiny je často výhodné hledat nějaké místo uprostřed hor. Měl by tam být kousek půdy, kde by pracovníci mohli pro svou potřebu pěstovat ovoce a zeleninu. Pokud možno, naše misie by měla být umístěna v co nejzdravějším prostředí, aby se s ní mohlo spojit malé sanatorium. V městě by se také mělo získat místo, kde by se mohly konat prosté léčebné úkony. MM 308.3
Takový domov by pro naše pracovníky byl vítaným útulkem, kde by se mohli skrýt před shonem a zmatkem velkoměsta. Také určité cvičení, jako je horská turistika, by bylo velkým dobrodiním pro naše lékaře, kazatele i ostatní pracovníky, kteří jsou v nebezpečí nedostatku tělesných cviků. MM 308.4
Takové domovy bychom si měli zabezpečit v blízkosti několika velkých měst a schopní lidé by měli vyvinout velmi vážné a neohrožené úsilí, aby se těmto městům dostalo našeho varovného poselství, a aby pak šlo do celého světa. My jsme se dosud jenom dotkli několika velkých měst. MM 308.5
Určete rozvážné lidi a s rozhledem, kteří, aniž by příliš rozhlašovali svůj úmysl, vyhledají na venkově takové domovy s dobrým dopravním spojením s městem, v nichž by se zřídila malá výcviková střediska pro naše pracovníky, a kde by mohlo být zařízení pro jednoduché léčebné úkony nemocných a unavených duší, jež dosud nepoznaly pravdu. Hledejte takové nemovitosti v blízkosti velkých měst, kde by bylo možno získat vhodné stavení za přiměřenou cenu či jako dar od majitele nebo od našich bratří. Nestavte budovy v hlučných velkoměstech. MM 308.6
Získávání budovy
V každém městě, ve kterém hlásáme pravdu, vybudujte modlitebny. Ve zvlášť velkých městech musí být modlitebny v různých částech města. V některých místech se nabízejí k prodeji domy, vhodné pro shromáždění, za mírnou cenu a je třeba je výhodně získat. V některých důležitých městech budou opět na prodej budovy, vhodné pro zřízení sanatorií. Vždy je třeba opatrně uvažovat, bylo-li by to výhodné. MM 309.1
Abychom v některých z těchto měst mohli zakotvit, je nutné pečlivě shromažďovat prostředky, ale nedělat nadměrná nebo dokonce přemrštěná vydání pouze na jednom místě. Skutečná jednoduchost budov, které získáme, bude na jednom místě. Skutečná jednoduchost budov, které získáme, bude poučením o souzvuku s pravdou, kterou můžeme zvěstovat. Pro svá sanatoria máme mít budovy, jejichž zevnějšek i vnitřní uspořádání budou ukázkou zdravotních zásad. MM 309.2
Rozmístění pracovníků
Bude to velmi výhodné, budeme-li mít své budovy, pokud to bude možné, v odlehlejších místech. Musíme klást důraz na zdravé okolí, a proto budou vždy mimo hluk velkoměsta. Pracovníci ve velkoměstech musí mít vždy nějaké výhody, aby zbytečně neobětoval svůj život nebo zdraví. MM 309.3
Píši o těchto věcech, poněvadž mi to bylo naprosto nevyhnutelně zdůrazňováno, že svým pracovníkům musíme odstranit z cesty, pokud to bude možné, vše, co by ohrožovalo jejich zdraví. V těchto věcech musíme opravdu používat rozvahu a zdravý rozum. Slabí a věkem obtížení mužové a ženy by neměli být posíláni do nezdravých velkých měst, aby tam pracovali. Nechť jsou umístěni na takových místech, kde zbytečně nebude obětováno jejich zdraví. Naši bratři, kteří nesou poselství pravdy do velkoměst, nechť nejsou nuceni ohrožovat svůj zdravotní stav hlukem, shonem a zmatkem, je-li jim možné zajistit odlehlejší místa. MM 309.4
Všichni, kteří jsou zaujati obtížnou a vyčerpávající prací ve velkoměstě, potřebují posilu a povzbuzení. Nechť nejsou podrobováni nevlídné kritice ze strany našich bratří. Musíme mít ohled na pracovníky našeho Pána, kteří roznášejí světlo pravdy do prostor temna a omylů. Udržujme je i jejich práci na vysoké mravní úrovni. MM 309.5
Každý kazatel evangelia by měl být přítelem chudých, nemocných a zklíčených mezi Božím věřícím lidem. Kristus byl vždy přítelem chudých a náš zájem o chudé musí být svatě udržován. Často je vidět zvláštní nedostatek Kristova soucitu a laskavého zájmu o chudé a postižené. Láska, svatá, zušlechtěná láska, se cvičí při zájmu o chudé a nešťastné. – Letter 168, 1909 MM 310.1
Vykupujte čas
Strašné neštěstí, jež se řídí na velkoměsta, by nás mělo vyburcovat k horečné činnosti, abychom dali výstražné poselství lidem v přelidněných oblastech, dokud k tomu ještě máme příležitost. Nejpříznivější doba k ohlášení našeho poselství ve velkých městech už pominula. Hřích a zločinnost se rychle rozmáhají a proto je nyní na nás, abychom pracovali tím usilovněji a vykupovali čas. – Letter 148, 1906 MM 310.2
Vyhledávejte venkovské domovy
Rodičům bydlícím ve velkých městech posílá Pán varovné poselství: „Shromáždíte své děti ve svých domovech. Shromáždíte je, aby se vzdálili od lidí, přestupujících Boží zákony, a kteří učí a páchají zlo. Odejděte z velkých měst tak rychle, jak jen je možno.“ MM 310.3
Rodiče by si měli opatřit venkovská stavení, kousek půdy pro pěstování ovoce v sadech, zeleniny v zahradách a tím nahrazovat maso, které znečišťuje krev, proudící v cévách. V takových sídlech děti nebudou obklopeny vlivem mravně zkaženého života velkoměsta. Bůh pomůže svému lidu najít takové domovy mimo velkoměsta. – Manuscript 133, 1902 MM 310.4
Umísťování ústavů na venkově
Pokud to je možné, zakládejte naše instituce mimo velká města. V těchto institucích musíme mít pracovníky a jsou-li ve velkých městech, to znamená, že rodiny našich pracovníků musí bydlit nablízku. Ale to není vůle Páně, aby se jeho lid usazoval ve velkých městech, kde je neustálý zmatek a ruch. Jejich děti mají být toho ušetřeny; neboť celý organismus je ničen spěchem, shonem a hlukem. MM 310.5
Pán si přeje, aby se Jeho lid vystěhoval na venkov, kde se může usídlit na pozemku, pěstovat své vlastní ovoce a zeleninu a kde jejich děti mohou vyrůstat v přímém styku s Božím dílem v přírodě. Jděte se svými rodinami ven z velkoměst, tak zní mé poselství. – Letter 182, 1902 MM 311.1
Práce pro vyhnance
V nedávné době (1899) byl vzbuzen velký zájem o chudé a vyhnance. Byla započata usilovná, velká práce pro povznesení padlých a ponížených. To je samo o sobě dobrá práce. Vždy máme kráčet v duchu Kristově a máme konat práci, kterou konal i On pro trpící lidstvo. Pán si přeje, aby se něco vykonalo pro vyhnance. Zde přece nemůže být otázkou, zda je to povinností, aby se mezi nimi pracovalo a abychom se pokusili o spásu duší, jež hynou. To musí mít své místo ve spojení s hlásáním třetího andělského poselství a s přijetím biblické pravdy. Ale je nebezpečí, že každý pracovník bude velmi přetížen, jakmile se do ní pustí, následkem intenzity, kterou tato práce pro sebe vyžaduje. Je nebezpečí, že muži soustředí svou energii jen na tuto práci, zatímco Pán od nich žádá jiné povinnosti. MM 311.2
Velká otázka našich povinností k lidstvu je velmi závažná a budeme potřebovat velkou dávku Boží milosti, máme-li rozhodnout, jak pracovat, abychom vykonali co největší díl práce. Všichni nejsou povoláni k tomu, aby pracovali mezi nejnižšími třídami. Bůh nežádá od svých dělníků, aby získali vzdělání a výcvik jen proto, aby se věnovali výlučně těmto třídám. MM 311.3
Boží dílo se projevuje takovým způsobem, že vzbuzuje důvěru, že práce jde podle Jeho plánu, a že je podložena zdravými zásadami i v každém nejmenším činu. Pán mi však ukázal, že při práci pro vyhoštěné je nebezpečí, že se stane vzrušeným a křečovitým hnutím. Pak by se nedostavily skutečně blahodárné výsledky. Je nevyhnutelně zapotřebí podnítit a posílit každé odvětví této práce k harmonické činnosti. MM 311.4
Pozvání, plynoucí z evangelia, se vztahuje na bohaté právě tak, jako na chudé, na lidi ve vysokém postavení, i s nejnižší životní úrovní a my musíme nalézt prostředky, jak vnést pravdu do nových míst a ke všem společenským třídám. Pán nás nabádá: „Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.“ On říká: „Začněte na hlavních cestách. Připravte společnost, která by společně s námi kráčela kupředu a činila právě to dílo, které konal Kristus, hledejte ztracené a zachraňte je.“ MM 312.1
Kristus kázal evangelium chudým. Ale své dílo neomezil jen na tuto třídu. Pracoval pro všechny, kteří byli ochotni slyšet Jeho slova – nejen pro publikány a vyděděnce, ale i pro bohaté a uhlazené farizeje, pro židovská knížata, pro setníka i pro římského vládce. To je ta práce, jak jsem to vždy viděla, jež by měla být konána. Nesmíme napínat každý duchovní nerv a sval v práci pro nejnižší třídy a úplně se v této práci vyčerpávat. Jsou ještě jiní, které musíme přivést k Mistrovi – duše, které potřebují pravdu, jež nesou odpovědnost a budou se vší posvěcenou schopností pracovat pro vysoce postavené, jako i pro ty, kteří jsou na nejnižších místech. MM 312.2
Práce pro chudší třídu nezná mezí. Nikdy s ní nebudete u konce, a proto ji musíme řadit jako část práce z celku našeho díla. Budeme-li svůj hlavní zřetel obracet jen na tuto práci, zatímco nesmírné rozlohy na vinici Páně, připravené pro pěstitelskou péči, zůstanou netknuty, znamenalo by to začínat znovu a na opačném konci. Jak tělo potřebuje pravou paži, tak je zdravotně misijní dílo potřebné třetímu andělskému poselství. Pravá paže se však nemůže stát celým tělem. Práce, spojená s vyhledáváním vyhnanců, je důležitá, ale nesmí se stát hlavním břemenem našeho poslání. – Manuscript 3, 1899 MM 312.3
Bděte nad mládeží
Musíme být velmi opatrní při práci pro vyhnance. Mladé muže ani mladé dívky nesmíme posílat do nejzapadlejších a nejtemnějších míst v našich velkých městech. Mladí lidé nemají vnímat zlo ani očima ani ušima. Mládež může vykonat pro našeho Mistra velmi mnoho. Budou-li bdít, modlit se a učiní-li Boha svým důvěrníkem, budou připraveni vykonávat pod dohledem zkušených pracovníků vynikající práci. – Manuscript 33, 1901 MM 312.4
Překonání těžkostí
V nočním vidění mi byly objasněny potíže, s nimiž se nevyhnutelně setkáme, když budeme konat své varovné dílo pro obyvatele velkých měst. Ale přes všechny obtíže a veškerá zklamání vynaložíme největší úsilí, abychom hlásali pravdu všem třídám. … MM 313.1
Pán si žádá, aby se jeho lid vzchopil a vykonal dílo, které mu je přikázáno. Odpovědnost, aby svět byl varován, nespočívá jen a jen na našich duchovních. Laičtí členové naší církve se musí podílet na práci pro spásu duší. Misijními návštěvami a rozumným rozšiřováním naší literatury budou zařazeni mnozí, kteří nikdy nebyli varováni. Vytvořte malé kroužky, které budou vyhledávat duše. Ať členové církve navštěvují své sousedy a zasvětí je do tajů Písma Svatého. Někteří se mohou pustit do práce mezi ploty a tak moudrým plánováním práce bude pravda kázána na všech stranách. MM 313.2
Vytrvalou houževnatostí v práci porostou schopnosti a dovednosti v tomto díle, a tak mnohý spatří ovoce své námahy při spáse duší. Tito obrácení budou učit další. Na mnoha místech bude zaseto símě a všem bude zvěstována pravda. – RH Jan. 25, 1912 MM 313.3
*****
Pro další studium:
Lékařské misijní dílo ve velkoměstech: CH 549-553 (7T 110-114)
Práce ve velkých městech: 7T 34-36
Práce ve velkém New Yorku: 7T 37-39; 9T 137-151
Zvláštní práce ve střediscích cestovního ruchu: CH 500, 501
Sanatoria jako přední městské hlídky: CH 554-556
Městské sbory mají mít ošetřovny: CH 468 (6T 113)
Městské misijní stanice: CH 443, 444 (9T 112,113)
Záchranné práce jsou často povrchní a neuspokojující: 8T 184-5
Zdravotní potraviny a práce v restauracích: CH 471-496 (7T 54-57, 60, 115-120, 121-126, 128, 129, 132-137)
18. Rozsah díla
Kristovi spolupracovníci
Kdo věří v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele, má být Jeho spolupracovníkem, spojen s nekonečnou láskou Ježíšova srdce; má s Ním spolupracovat v díle sebezapírání a dobrotivosti. Ten, komu Kristus zjevil své odpouštějící milosrdenství, bude při provádění Jeho díla spjat s Kristem. Bůh povolává ty, pro něž přinesl nekonečnou oběť, aby zaujali svá místa jako Jeho spolupracovníci a rozvíjeli dílo Boží dobrotivosti. MM 315.1
Kristus odešel ze země, ale Jeho následovníci jsou nadále na světě. Jeho církev, skládající se z těch, kdož Ho milují, má slovem i činem v nesobecké lásce a dobrotě být vzorem Kristovy lásky. Oni mají být prostředkem, jenž svým sebezapíráním a uchopením kříže vštípí lásku do srdcí těch, kdož se Spasitelem neprožili vlastní zkušenosti. MM 315.2
Účel církve
Bůh uložil všem věřícím úkol zakládat sbory výslovně k účelu, aby se muži i ženy naučili užívat svých schopností a svého nadání ve prospěch světa, a tak projevili slávu Toho, který jim je propůjčí a obdařil je jimi. Lidi povolal za své služebníky. Mají radostně a velkodušně využívat hřivny a pravdu. Své duchovní dary mají zasvětit budování Jeho díla a rozšíření Jeho království na zemi. MM 315.3
Kazatelé jako zdravotní misionáři
Naše sbory, velké i malé, se nemají chovat tak, aby byly bezmocně odkázány na pomoc kazatelů. Členové mají být tak zakotveni u víře, že budou mít rozumné znalosti o zdravotně misijním díle. Mají následovat Kristův příklad, posluhujíce těm, kdož jsou kolem nich. Svědomitě a věrně mají plnit svůj slib, učiněný při křtu, že budou v praktickém životě uskutečňovat naučení, která získali z Kristova života. Posvěcení pravdou, která dlí v Ježíši Kristu, mají do srdcí vštěpovat zásady spásné víry. Musí pracovat společně, aby v církvi byly živě uplatňovány zásady sebezapření a sebeobětování, které Kristus, přioděl své Božství lidstvím, uplatňoval ve své zdravotně misijní práci. Je to právě vědomí Kristovy lásky a něhy, jež dodá jejich misijnímu úsilí výrazný úspěch. MM 315.4
Armáda pracovníků
Pán Ježíš si přeje, aby členové Jeho církve tvořili armádu pracovníků, kteří pro Něj pracují podle svých rozličných schopností tím, že žijí podle zásad sebezapírání a sebeobětování, zachovávajíce k Bohu onu lásku, jež je oddělila od světa, a která je shromáždila, aby se nespolčovali do zvláštních odchylných a uvolněných společností a stran. Práce musí být jedna jediná, velkolepá, harmonická a celistvá práce v Ježíši Kristu. Víra, jež pracuje v lásce a očišťuje duši, je svatým, povznášejícím a posvěcujícím činitelem, jenž obměkčí a potlačí hašteřivou lidskou přirozenost. Věřící má spojit láska ke Kristu, aby vytvořili souladný celek u golgotského kříže. Když žijí podle zásad jimiž se oddělili od světa, budou k sobě připoutáni posvátným svazkem křesťanské lásky. MM 316.1
Konejme dílo Kristovo
S milostí Boží ve svých srdcích mají věřící konat Kristovo dílo opravdově, duší, tělem i duchem se mají postavit po Jeho boku a šířit lásku mezi těmi, kdož jsou mimo Jeho náruč. Věřící se mají sdružovat v křesťanské společenství a jeden druhého mají pokládat za bratry a sestry v Kristu. Mají se navzájem milovat, jak je miloval Kristus. Mají být Bohu světlem, jež svítí v církvi i ve světě. Přijímat milosrdenství za milosrdenství, jež prokazují jiným. Tím jsou nepřetržitě udržováni v duchovní blízkosti k Bohu. Odrážejí Kristův obraz. MM 316.2
Posvěcená láska se rozmáhá a nechce se upoutat na domov nebo církev. Ona chce zachránit hynoucí duše. Každé srdce, jež pocítilo Spasitelovu lásku odpouštějící hříchy, cítí, že je spojencem každého jiného křesťanského srdce. Opravdoví věřící se navzájem spojí, aby pracovali pro záchranu hynoucích duší. Nechť naši kazatelé neplýtvají časem a energií ve své práci pro ty, kteří pravdu již znají. Na místo toho ať vyhledávají ty, kdož jsou mimo ovčinec, a každý má nabádat druhého k usilovné práci v přesně stanovené posvěcené snaživé práci na záchraně ubohých duší, jež hynou ve svých hříších. MM 316.3
Živá církev
Splní-li naše církev poslání, jež jí je uloženo, budou to oživená, činná střediska pro našeho Mistra. Projevy křesťanské lásky naplní srdce hlubší, opravdovější horlivostí k práci pro Toho, jenž vydal svůj život pro záchranu světa. Budou-li Kristovi následovníci dobří a budou-li konat jen dobře, vypudí ze svých duší sobectví. I velká oběť se jim bude zdát laciným darem. Budou vidět rozsáhlou vinici, kterou je třeba obdělat a uvědomí si, že musí být připraveni Boží milostí, aby mohli trpělivě a usilovně pracovat v době příznivé i nepříznivé na obrovském poli, které nezná mezí. Budou sklízet vítězství za vítězstvím, sbírat zkušenosti a úspěchy a na všech stranách budou získávat duše pro Krista. S největším zadostiučiněním budou své zkušenosti rozšiřovat a jejich srdce budou roztavena Kristovou láskou. MM 317.1
Příležitosti
Všichni mohou pracovat pro spásu těch, kdož nejsou v arše bezpečnosti. Když se všichni členové církve slavnostně zaváží k práci pro Pána, když se zaváří, že budou konat misijní dílo, když k dílu přikročí nesobecky, jen z lásky k duším, za něž Kristus položil svůj život a své síly spojí s velkým Lékařem-Misionářem, náš Pán jim bude po boku, aby je vedl a dával jim pokyny. Život má mnoho příležitostí pro praktické misijní snahy. Každý muž, žena i dítě mohou denně zasít semínko laskavého slova a nesobeckého skutku. MM 317.2
Tisíce pramenů
Uvidíme, jak lékařské misijní úsilí vroste do šíře i do hloubky na každém kroku svého postupu, poněvadž se do něho budou vlévat stovky a tisíce proudů, až jimi bude pokryta celá země tak, jako vody pokrývají moře. Naši kazatelé nenaplňují Pána Boha radostí, když se tak chabě přičiňují k tomu, aby světlo Jeho pravdy šířilo svůj jas po celém světě. Pro sbory není nic tak povzbudivé, jako to, když vidí, jak se dílo šíří do jiných částí vinice. Až naši kazatelé pochopí ohromné požehnání, jež jim poplyne z práce pro ty, kdož neznají pravdu, pak opustí hranice sboru, když předtím přesvědčili své členy, jak je pro ně důležité, aby si načrtli rozvrh práce a metody, podle nichž budou uvnitř konat druh práce, kterou kazatelé evangelia konají mimo sbory. MM 317.3
Životní dílo jako škola
Svět není kroketovým hřištěm, na němž bychom se pobavili; je to škola, v níž musíme usilovně a důkladně studovat naučení Božího slova. Zde se může každý naučit, jak přijímat a jak dávat. Zde se každý může naučit, jak lze na cestách a cestičkách života vyhledávat duše. Jak závažné jsou hry, do nichž nás život zapřádá! A kdyby všichni, kdož jsou v nich zúčastněni, usilovali o nehynoucí a nepomíjitelnou korunu životu, jaká vítězství by z toho vyplynula! Stali by se lékařskými misionáři a teprve pak by shledali, kolik se toho dá udělat pro trpící lidstvo. Jakým požehnáním by mohli být. Všem je nám zapotřebí praktické výchovy. Kazatelé i prostí členové, uskutečňujte v životě poučení, jehož se vám dostalo od Ježíše Krista v Jeho slovech a pak budete ve své povaze podobní Kristu. – Manuscript 32, 1901 MM 318.1
Pravda má být podávána mnoha způsoby
Církev ne na Kristu závislá celou svou existencí. Jen od Něho může nepřetržitě přijímat život a sílu. Její členové musí neustále udržovat nejintimnější, živé společenství se Spasitelem. Musí chodit v Jeho šlépějích sebeodříkání a sebeobětování. Musí vykročit na cesty a cestičky života, aby pro Něho získali duše a použít všech možných prostředků, aby práva zazářila před zraky světa ve své pravé podobě. MM 318.2
Pravdu třeba hlásati nejrůznějším způsobem. Někteří z vyšších společenských vrstev ji pochopí, bude-li jim předložena názorně a v podobenstvích. Když se budete namáhat rozvinout před svými posluchači pravdu v její nejčistší podobě, abyste jejich srdce zasáhli, Pán bude s vámi, jak to přislíbil. A budete-li pokračovat ve svém poslání, učíce všemu, co Kristus přikázal, bude splněno zaslíbení: „A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do konání světa.“ A všichni, kdož jsou čistého srdce, postihnou důležitost přítomné pravdy a zaujmou svá místa v řadách těch, kdož zachovávají a učí zachovávat přikázání Boží. – Letter 323, 1905 MM 318.3
Jak zjevovat Krista
Máme před sebou veliké dílo, které je třeba vykonat. Jak máme zjevovat Krista? Neznám lepšího způsobu, než chopit se zdravotně misijního díla a přitom zvěstovat evangelium. Kamkoliv vkročíte, tam začněte s touto prací. Mějte upřímný, osobní zájem o ty, kdož jsou kolem vás a potřebují pomoci a osvícení. Můžete povstat a kázat těm, kdož znají pravdu. Můžete ji kázat jedno kázání za druhým, ale dovedou si to oni vůbec ocenit? Proč asi ne? Poněvadž nejdou lidmi činu. Každý, kdo je schopen vykročit a pracovat, měl by k základnímu kameni přinést nikoliv seno, dříví nebo odpadky, ale zlato, stříbro a drahé kamení. – GCB 1901, Extra No. 18 MM 319.1
Nový prvek
Do své práce musíme vnést nový prvek. Lid Boží musí být varován a musí pracovat pro duše tam, kde právě jsou. Lidé si neuvědomují, čeho se jim nedostává a v jakém se ocitají nebezpečí. Kristus vyhledal lidi tam, kde právě byli a přinášel jim pravdu o svém království. A jak kráčel od místa k místu, žehnal a utěšoval trpící a uzdravoval nemocné. To budiž naší prací. Bůh si přeje, abychom ulehčili úděl opuštěných. Důvod, proč náš Pán neprojevoval svou moc a sílu důrazněji, tkví v tom, že mezi těmi, kdož o sobě tvrdí, že věří pravdě, je tak málo skutečné oduševnělosti. – Letter 42, 1898 MM 319.2
Příležitost pro všechny
„A oni vyšedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slova potvrzoval znameními, kteráž je doprovázela.“ (Mr 16,20) MM 319.3
Slova pronesená k učedníkům, jsou pronášena i k nám. Ať se nikdo nedomnívá, že dny, v nichž apoštolé pracovali, jsou jen dávnou minulostí. Muži a ženy dneška mohou pracovat tak, jak nám dal Kristus příklad. Nám se všem naskytne příležitost, abychom posloužili hříchem obtížené duši a těm, jimž je zapotřebí tělesného uzdravení. Tělesně nemocných uzdravení je věda, zrozená v nebesích, jež je spojena s příkazem hlásat evangelium. – Manuscript 16, 1904 MM 319.4
Obrození církve
Získejte mladé muže a ženy, aby pracovali v církvi. Spojujte zdravotně misijní dílo s třetím andělským poselstvím. Pravidelně a promyšleně se snažte členy církve vyburcovat z jejich mrtvé úrovně, v níž se po léta nacházeli. Vysílejte do sborů pracovníky, kteří žijí přísně podle zásad zdravotní reformy. Vysílejte takové, kteří jsou přesvědčení, že jen sebeodpíráním lze odvrátit nástrahy zvrácené chutě, jinak církev upadne do osidel zla. Pak poznáte, že chléb života bude skutečně pokrmem členů našich sborů. – 6T 267 MM 320.1
Buďte praktickými misionáři
Na každém místě lze nalézt choré a ty, kdož vycházejí mezi lid jako pracovníci Kristovi, musí být skutečnými přívrženci zdravotní reformy, schopní provést s bezmocnými prosté léčebné úkony, jimiž se jim uleví, a pak se s nimi pomodlí. Tak otevřou pravdě dveře. Taková práce bude mít dobré výsledky. Naše rodiny, světící sobotu, mají mít svou mysl zcela upnutou na reformu životosprávy a na jiná naučení, plynoucí z vědomí pravdy a mají být ku pomoci svým sousedům. Buďte praktickými misionáři. Nashromáždíte si všechny vědomosti, jež vám pomohou zdolávat choroby. To dokáží jen ti, kdož jsou velmi pilnými žáky. MM 320.2
Jenom několik málo zájemců může se plně věnovat studiu v našich lékařských institucích. Všichni však mohou studovat naši zdravotní literaturu a být opravdu sběhlými pomocníky v tomto důležitém odvětví. – Manuscript 19, 1911 MM 320.3
Práce pro děti a mládež
Bůh si vybral mládež, aby byla Jeho pomocnou rukou. Kdyby se mládež v každém sboru zasvětila Jemu, kdyby doma dodržovali zásady sebeodříkání a ulehčili práci ustarané matce, i ona by pak nelezla čas, aby mohla navštěvovat sousedky, a když by se naskytla příležitost, mohli by sami přiložit pomocnou ruku a udělat malé úsluhy a dílo ochoty a lásky. Po domech by mohly být roznášeny knihy a časopisy, pojednávající o otázkách zdraví a střídmosti v jídle a pití. Cirkulace literatury takového druhu je důležitým činitelem; neboť vzácné vědomosti o přírodním léčení mnoha chorob mohly by tímto způsobem vejít ve známost. Tyto vědomosti by se staly hotovým požehnáním pro lidi, kteří si nemohou dovolit přepych lékařovy návštěvy. – 7T 64, 65 MM 320.4
V dobách pronásledování
Jelikož útoky na náboženství rozvrací svobodu našeho národa, všichni bojovníci za svobodu svědomí jsou postaveni do nevýhodného postavení. Kvůli sobě samým a pokud mají ještě čas a příležitost, měli by se obeznámit s přírodním léčením chorob, jejich příčinami, jejich zabraňováním a jejich léčením. A kdo tak učiní, najde všude příležitost k práci. Bude mnoho trpících, celé zástupy těch, jimž nutně třeba pomoci, nejenom mezi přívrženci našeho vyznání, ale většinou mezi těmi, kdož neznají pravdu. Krátkost času vyžaduje vynaložení zvýšené energie, která se dosud v dostatečné míře neprojevila mezi těmi, kdo o sobě tvrdí, že mají vědomosti o dnešní pravdě. – CH 506 MM 321.1
Výzva beznadějných pracovišť
Podle pokynů, jež mi byly dány naším Pánem, neměli bychom se vyhýbat místům s neblahou pověstí. Tento svět byl poskvrněn a znetvořen kletbou, a přece zde Kristus přišel. On, Syn nejvyššího Boha, vzal na sebe lidskou podobu a přebýval mezi námi. Ze své vůle ochotně opustil vysoké postavení, aby se postavil v čele padlého pokolení; stal se chudým, abychom skrze Jeho chudobu zbohatli. – An Appeal for the Medical Miss. College, pp. 11, 12 MM 321.2
Soběstačnost v práci
Macedonské volání zaznívá ze všech končin světa. Mají být vysíláni pracovníci s „oficiálním posláním“, aby zjistili, zda jim bude dovoleno pracovat, anebo mají jít do pole bez pověření pracovat, jak nejlépe umí, spoléhajíce jen na své schopnosti a pomoc našeho Pána, začínajíce ve skromných začátcích a vzbuzujíce zájem o pravdu na místech, kde se dosud nic nepodniklo, aby bylo zvěstováno varovné poselství? MM 321.3
Pán povzbudil a posílil ty, kteří vyšli do pole na svou vlastní zodpovědnost, aby pro Něj pracovali se srdcem plným lásky k duším, jež jsou na cestě k zatracení. Je to opravdový misijní duch, jenž je nadchl, aby usilovně hledali Boha a Ježíše Krista, který Jím byl poslán. Pán žije a kraluje. Mladí muži, jděte kupředu do míst, na něž jste byli posláni Duchem našeho Pána. Pracujte tělesně svýma rukama, abyste se uživili a byli soběstační a jakmile se vám naskytne příležitost, hlásejte varovné poselství. – Letter 60, 1901 MM 321.4
Lékařská misie do každého velkého města
Náš zajisté otevírá pro nás jako svůj lid cestu, abychom dělili a dále rozdělovali naše sbory, jež nadměrně vzrostly, aby spolupracovaly mezi sebou ke svému prospěchu. Toto dělení má být prováděno dále, nejen ve prospěch studentů, ale aby z toho měli užitek i učitelé, aby jejich zdraví a životy byly ochráněny. Raději založte další školu; to bude lepší, než abyste zvětšili další školu v ___. Dopřejte také jinému městu výhody mít jednu z našich výchovných institucí. Zajistěte pro ni nejlepší pedagogické talenty a chraňte ji před nebezpečím, aby se z ní nestalo přeplněné, příliš rozsáhlé učiliště. – Letter 253, 1908 MM 322.1
Výhody malých škol
--- MM 322.2
Mnoho výchovných středisek
Vyhledejme lidi, kteří by hledali novou půdu, aby se zakládala nová střediska, z nichž by se šířil náš vliv, kdokoliv se k tomu naskytne příležitost. Shromažďujte pracovníky s opravdovým misijním zápalem a vysílejte je, aby šířili světlo a vědomosti do blízka i daleka. Nechť vznášejí živé zásady zdravotní reformy do obcí a usedlostí, jež většina z těchto zásad vůbec nic neznají. … MM 322.3
Po čase, jak se práce rozroste, založíme v mnoha velkých městech školy a střediska, kde pracovníci budou moci být urychleně vychováváni a připraveni pro službu. Studenti i jejich učitelé mohou roznášet naše publikace a šířit pravdu pomocí potištěných stránek. Mohou se opatřit vhodné místnosti pro schůze, aby lidé mohli být pozváni ke shromáždění. Nech ti, kdo se pro práci hodí, mladí a středního věku, nesobecky a nezištně pracují na dosud nedotčených polích, na nichž se běli úroda, připravená ke žni. – Manuscript 11, 1908 MM 323.1
Sanatoria spojená se školami
V každém městě, kde jsou zřízeny školy, měli bychom přemýšlet, jaký tam založit průmysl, abychom studentům mohli poskytnout zaměstnání. U velkých škol by měla být malá sanatoria, aby studenti měli příležitost seznámit se s lékařskou misijní prací. Tento druh práce musíme zavést do svých škol jako část pravidelné učení osnovy. – Letter 25, 1902 MM 323.2
Mnoho malých sanatorií
Proto, aby žíznící duše byly přivedeny k prameni živé vody, nepřimlouvám se za drahá, obří sanatoria, ale ústav zřízené jako domovy, v krásném a půvabném prostředí. MM 323.3
Nikdy, nikdy nebudujte veliké instituce. Nechť jsou tyto ústavy malé a nechť je jich hodně, abychom mnoho duší získali pro Krista. Snad bude často zapotřebí, abychom sanatorijní práci započali v některém velkém městě, ale ve velkoměstě nikdy nebudujte velká sanatoria. Najměte budovu a ohlížejte se po vhodném místě mimo velkoměsta. Nemocné nedosáhnete nějakou masivní stavbou, nýbrž zřízením noha malých sanatorií, která budou jako světélka svítit v tmavém místě. Všichni, kteří budou pracovat v tomto díle, musí vyzařovat sluneční jas Kristovy tváře. Musí býti solí, jež neztratila svou chuť a nebyla zmařena. Vhodně vedenou sanatorijní prací se vliv pravého, čistého náboženství dostane k mnoha duším. MM 323.4
Z našich sanatorií budou vycházet školení pracovníci do míst, kde pravda nikdy nebyla hlásána, a budou konat misijní dílo pro svého Mistra. – Letter 17, 1905 MM 323.5
Příležitost ke koupi pozemků pro sanatoria
Právě jsem si znovu přečetla váš dopis z 25. dubna 1905 a pokusím se napsat něco jako odpověď. Nebude to dlouhý dopis, neboť pošta odchází v poledne. MM 324.1
Chtěla bych zdůraznit, že nevidím žádné překážky, proč by se neměly koupit budovy, o nichž se zmiňujete. Bylo mi ukázáno, že nám budou nabízeny budovy za cenu daleko pod jejich hodnotou, takže je budeme moci koupit. To se stalo, když jsme zřizovali zdravotní dílo v Jižní Kalifornii a bude tomu tak i na jiných místech. Musíme se vždy chopit příležitosti, abychom založili a rozšířili evangelizační zdravotně misijní dílo, neboť čas je krátký a my musíme rozsévat símě zásad zdravotní reformy. MM 324.2
Naskytne-li se příležitost zakoupit za nízkou cenu budovy, v nichž lze naši práci vykonávat, nenechme si tuto příležitost ujít. Kdyby to byli udělali naši vedoucí zdravotního oddělení v –, byly by dnes instituce v mnohých amerických velkoměstech, jež dosud nebyly prosvětleny pravdou o zdravotní reformě. Proto nevěřte těm, kteří chtějí šířit zdravotně misijní dílo do jiných částí Austrálie. Adelaide je daleko do Sydney. Kdyby tam bylo sanatorium, jistě by nepřekáželo práci sanatoriu ve Wahroongu. MM 324.3
Sanatoria by měla být všude v blízkosti velkých měst. Využijte příležitostí k zakoupení budov v příznivém prostředí, aby prapor pravdy zavlál na mnoha místech. MM 324.4
Byla jsem poučena, abychom neotáleli s prací, jež musí být vykonána v oblasti zdravotní reformy. Touto prací dosáhneme duše, jež jsou na cestách a cestičkách života. Byla jsem obzvláště poučena o tom, že v našich sanatoriích se dostane mnoha duším osvícení pravdou, již budou přítomnou pravdou, již budou naslouchat. V těchto institucích budou mužové i ženy vychováváni k řádné péči o své tělo a současně k tomu, jak utvrdit a prohloubit svoji víru. Musí být jasné, co znamená jíst tělo a pít krev Syna Božího. Kristus řekl: „Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.“ MM 324.5
Sanatoria mají vychovávat
Naše ústavy mají být školami, v nichž se bude přednášet o zdravotně misijní vědě, která musí přinášet duším, obtěžkaným hříchy, listy ze stromu života, jež v nich obnoví mír, naději a víru v Ježíše Krista. Nebraňte nikomu, kde chce rozšířit toto naše dílo. Nechť se světlo šíří dál. Všechny hodnotné zdravé potraviny vzbudí zájem o zdravotní reformu. Nezapuzujte je. Pán si přeje, abychom využili každou příležitost, jež se nám naskytne k rozšíření našeho díla. … MM 325.1
V každém velkém městě má být zastoupeno opravdové zdravotně misijní dílo. Zásady zdravotní reformy musí být jasně v našich zdravotních časopisech a v přednáškách, jež se pro naše pacienty konají v sanatoriích. V každém velkém městě jsou lidé, jež by rádi šli do sanatoria, kdyby bylo nablízku a nešli by, kdyby bylo příliš daleko. Mnoho z nich bude přesvědčeno a obráceno, i když dnes jsou ještě lhostejní. Tyto věci vidím ve velice ostrém světle. MM 325.2
Mnozí by se měli tázat: „Pane, co chceš, abych činil?“ Je to vůle Páně, aby Jeho způsob léčení bez medikamentů našel široké uplatnění ve velkých městech skrze naše zdravotní instituce. Ty, kteří léčí nemocné Jeho mocí obdaří Bůh svatou důstojností. Nechť se světlo šíří dál a dále do každého místa, kde mu je možno zjednat přístup. Satan nám bude všemožně překážet, ale Boží moc a síla ochrání každého oddaného a upřímného pracovníka. Chráněni rukou nebeského Otce kráčejme vpřed a využijme každou příležitost, abychom šířili Boží dílo. MM 325.3
Stále budeme pracovat s velkými potížemi, ale přesto naše zanícení neochabne. V bibli není uznán věřící, který neumí být vrcholně čilý, nechť je jeho povolání sebevyšší. – Letter 203, 1905 MM 325.4
Nikoliv pro obchodní spekulaci
V několika málo posledních měsících jsem měla nesmírně mnoho práce, když jsem psala všechna nařízení, jež mi, jako služebnici a poslu Páně, byla dána. Často jsem napsala i deset stránek dříve, než se ostatní probudili ze spánku a vstali. Musela jsem poslat naléhavé poselství mnoha osobám. … MM 325.5
Bůh zná každé nebezpečí, kterým jsme v této době odklopeni. Zná, čeho je nám zapotřebí. On ví, jaké síly je nám zapotřebí, máme-li vyvyšovat pravdu v její vznešenosti a svatosti, a dodá nám všechno, čeho se nám nedostává. Nesmíme být malomyslní, přijdou-li na nás těžké zkoušky. MM 326.1
Chtěla bych vám říci, že jestliže Bůh zjeví našim bratřím v Austrálii cestu k zakoupení nějaké nemovitosti, jíž by se mohlo užít pro sanatorijní práci v jiných částech země, a to takové, jak o nich psal bratr –, nezakazujte jim to. Je mnoho míst a velkých měst, kde je třeba pracovat a zdravotně misijní dílo se nemůže omezit jen na několik málo středisek. MM 326.2
Po dlouhou dobu sanatorium v Battle Creek bylo jediným ústavem spravovaným našimi lidmi. Ale po mnoho let jsem byla napomínána, že by se měla zřizovat sanatoria v blízkosti každého velkého města. Sanatoria by se měla zřídit nedaleko takových měst, jako Melbourne a Adelaide. A když se vám naskytne taková příležitost, abyste založili takovou práci ještě v dalších městech, nikdy nevztáhněte ruku a neříkejte: Nikoliv, nesmíte zakládat zájmové sféry v jiných městech, aby se nesnížil okruh přátel. MM 326.3
Je-li sanatorijní dílo takovým dílem, jemuž se otevírá cesta k zvěstování pravdy, povzbuzujte a nesrážejte ty, kdož chtějí naši práci vésti kupředu. MM 326.4
Je zapotřebí víry
Kéž Pán posílí naši víru a pomůže nám nahlédnout, že si přeje, abychom se všichni obeznámili s Jeho zdravotní službou a s Jeho velkým milosrdenstvím. Přeje si, aby světlo Jeho lásky a milosti zazářilo z mnoha míst. Žijeme v posledních dnech. Před námi je doba nesmírných těžkostí. Kdo rozumí tomu, čeho doba vyžaduje, zařídí to tak, aby se různým pracovníkům na různých místech dostaly takové příležitosti, aby mohli účinně vzbudit zájem lidí. On ví, čeho je třeba i tomu nejslabšímu z Jeho stáda a posílá své poselství na cesty a mezi ploty. On nás miluje věčnou láskou. … MM 326.5
Nechť světlo svítí
V našich sanatoriích musíme pomáhat uplatňovat pravdy, nikoliv je zapuzovat nebo skrývat. Světlo musí svítit jasnými, zřetelnými paprsky. Tyto instituce jsou zařízením našeho Pána pro obnovení čisté a povznášející mravnosti. My je nezakládáme na spekulaci, nýbrž proto, abychom pomohli mužům i ženám sledovat správný způsob životosprávy. MM 326.6
Kristus, velký Lékař-Misionář, již nedlí osobně mezi námi. On však nezanechal svět v temnotách. Svým následovníkům dal příkaz: „Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření,“ „učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa.“ Tyto velké otázky biblické pravdy musí vstoupit do samého srdce lidské společnosti, aby reformovaly a obracely muže i ženy a přiváděly je k tomu, aby viděli nevyhnutelnou nutnost připravit se na ty mnohé příbytky, o nichž Kristus svým učedníkům řekl, že je připravil pro ty, kteří Ho milují. … MM 327.1
Společné dílo
Naše dílo spočívá v tom, abychom o Něm, jenž je cesta, pravda i život, získali všechny vědomosti. U lidí musíme vzbudit zájem o zdraví těla právě tak, jako o zdraví duše. Věřící mají zvěstovat přesně stanovené poselství, aby byla připravena cesta pro království Boží. Na zemi je nutno konat vůli Páně. Ani chviličku nesmíme promrhat v neplodných spekulacích. „Připravte cestu Páně, přímé čiňte stezky Jeho“, tak zní poselství, jež musíme hlásat. Ve všem tom zmatku, kterým je dnes svět naplněn, je slyšet jasné, rozhodné poselství. MM 327.2
Někdo je upoután jednou částí evangelia, jiný druhou. Náš Pán nám dal příkaz, abychom pracovali tak, aby byly zasaženy všechny třídy. Naše poselství ať jde do celého světa. Naše sanatoria jsou k tomu, aby nám pomáhala k rozhojnění lidu Božího. Nezakládejme několik málo mamutích ústavů; pak by nám nebylo možno dobře poskytovat pacientům poselství, jež přináší zdraví jejich duším. Na mnoha místech musí být zakládána malá sanatoria. MM 327.3
Bděte
Satan přijde s každým druhem podvodu, aby se mu podařilo odvést duše od díla, jež musí být v těchto posledních dnech vykonáno. Musíme probudit ohromný zájem o důležité otázky, které zvěstujeme. Rozhovory o duších jsou jedním z témat našich nynějších rozhovorů. Každou věc, která prospěje Božímu dílu, musíme nyní využít, aby Jeho vůle se konala na zemi tak, jako se koná na nebi. Nyní není čas na to, abychom byli lhostejnými, nebo dokonce bezbožní. A právě teď je doba, v níž je třeba výhodně využít prostředky, jež Pán vložil do našich rukou, abychom pokročili v lékařském misijním díle. Touto prací budou nevěrci přivedeni k pravé víře. Případy mocného uzdravování v našich sanatoriích budou duše vedeny k tomu, aby vzhlížely ke Kristu jako k Velkému Lékaři duše i těla. – Letter 233, 1905 MM 327.4
Jednejte s porozuměním
Kéž vás, kteří přemýšlíte o založení sanatoria, formuje a přetváří sám Duch Boží. Takoví mužové nebudou při vytváření svých charakterů zkreslovat Kristův vzor. Nechť všichni, jimž je svěřeno místo nejvyšší důvěry, jsou pomazáni posvěceným olejem milosti Boží na svém duchu, ve svých slovech i při svých činech. Měli byste vykonat dílo pro očištění chrámu duše, abyste měli nejvyšší porozumění pro dílo, jež zamýšlíte podniknout, abyste mohli zasít semínko pravdy do nespočetných srdcí. V jedné ruce neste evangelium pro ulehčení hříchem obtíženým duším, v druhé mějte prostředky pro ulehčení tělesného utrpení. Pak budete pro Boha pravými lékařskými misionáři. – Manuscript 41, 1902 MM 328.1
Splňte Boží plány
Bylo mi nařízeno, abych řekl našim lidem, že bude zapotřebí, aby vydali všechny prostředky, jichž mohou použít, na založení sanatorií, která vykonají ono dílo, jež musí být podle vůle našeho Pána uskutečňováno. Tato sanatoria budou pod dohledem mužů, řízených Duchem Svatým; mužů, kteří nebudou provádět svou vlastní vůli, nýbrž Boží plány. … MM 328.2
Je na nás, abychom spolupracovali s Pánem Ježíšem ve velkém díle hlásání pravdy, potřebné pro tuto dobu, lidem celého světa. Je nám zapotřebí zdraví, je nám zapotřebí zmužilosti; potřebujeme čistou, nepadělanou víru v poselství evangelia. Je nám zapotřebí studovat knihu Zjevení, obzvláště ta důležitá poselství, jež musí být přinášena světu. Kdy tedy, mají být tato poselství zvěstována světu, jestliže ne nyní? MM 328.3
Nyní a po všechny časy musíme vynikat jako významný a zvláštní lid, prostý vší světské politiky, nezapletený do žádných spolků s těmi, kteří nejsou dost moudří, aby rozeznali Boží požadavky tak jasně vyslovené v Jeho zákonech. – Letter 110, 1902 MM 329.1
Zajistěte si podporu bohatých
Máme mnoho zájmových oblastí, jež je třeba rozvinout. Dnes vlastníme instituce v nejrůznějších městech. V Jižní Kalifornii máme tři sanatoria, jež se stala velkým požehnáním pro mnoho lidí. A Pán ve své prozřetelnosti zařídí, že budeme vlastnit další sanatoria na nejrůznějších místech. Náš vliv musí být co nejvíce rozšířen. … MM 329.2
Je mnoho bohatých mužů, jimž jsou svěřena peníze Páně, a my máme právo je žádat, aby nám pomohli v naší misijní činnosti. Naše práce se musí rozšířit do všech částí světa a musíme na to mít prostředky. Nepřijde nám některý z těchto bohatých mužů ku pomoci? Písmo Svaté, jež jsme četli (Iz 60), nás povzbuzuje, abychom věřili, že se tak stane. Někteří z nich to budou považovat za přednost. – Manuscript 113, 1908 MM 329.3
Vědomí vlastních potřeb
Svou prací musíme podporovat obzvláště ty, kteří jsou na zodpovědných místech. Pán povolává ty, jimž svěřil své statky, aby v Jeho službách uplatňovali své hřivny, svůj intelekt a své prostředky. Někteří budou osvíceni Duchem Svatým, aby prostředky našeho Pána byly použity tak, že naše práce bude postupovat. Tito splní Jeho přání tím, že budou nápomocni při zakládání vlivných středisek v našich velkých městech. Naši pracovníci by měli těmto mužům prostě říci, čeho se nám nedostává, nechť jim je známo, co potřebujeme, abychom mohli pomáhat chudákům a ubožákům, a abychom svou práci založili na pevných základech. – Manuscript 79, 1900 MM 329.4
Zásahy do cizích pracovišť
Když si zástupci našeho zdravotně misijního díla uvědomí, že musíme zasáhnout na mnoha místech, Boží dílo bude pokračovat i na nejobtížnějších pracovištích. Když budou vidět, že je zapotřebí založit lékařské misijní dílo v Americe, nepostřehnou snad, že tatáž práce je nutné na nových pracovištích, kde nebude nic, co by toto dílo zvýraznilo? MM 329.5
Když pošlete misionáře do cizích krajů, aby tam konali své misijní dílo a nedáte jim žádné vybavení ani prostředky, je to tak, jako byste chtěli vyrábět cihly bez hlíny. MM 330.1
Nechť se Boží služebníci chovají jako moudří mužové a nechť si uvědomují, že práce v kterékoliv části světa podporuje dílo ve všech ostatních částech světa. „Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.“ (Ef 5,17)… MM 330.2
Pracovníci na nových místech, kde není ani jediného věřícího v přítomnou pravdu, by měli být opatřeni prostředky, aby mohli pomáhat potřebným. Setkají se s mnohými nemocnými a potřebujícími pomoc. Když jim ulehčí v jejich časné nouzi, otevírá se jim možnost mluvit o Spasiteli a Jeho vzácné pravdě. Tito pracovníci mají být opatřeni prostředky, aby připravili cestu Páně, a aby přímo na poušti vybudovali cestu pro našeho Pána. Naše vydavatelství pomohou svými dary knih a letáků a sanatoria dodají pomůcky pro péči o nemocné. … MM 330.3
Ti, kteří vykročili do nových polí, aby na nich rozorali hroudy a připravili půdu pro zasetí semene pravdy,musí být povzbuzováni, musíme se za ně modlit a musíme je vydržovat. Je to Boží vůlí, aby každý pracovník, vyslaný na nové pracoviště, byl vybaven pomůckami a prostředky pro úspěšné započetí díla. Musí obdržet pomoc a povzbuzení od těch, kdož zůstali na domácí půdě, aby měli dostatek odvahy překonávat těžkosti, jež se jim staví do cesty. – Letter 92, 1902 MM 330.4
Zdravotní instituce do mnoha zemí
Bůh uzpůsobil svůj lid, aby osvítil svět. Svěřil mu schopnosti, jimiž rozšíří Jeho dílo tak, že obejme celou zemi. Ve všech částech světa se musí zakládat sanatoria, školy, vydavatelství a podobná zařízení, aby Jeho dílo bylo dokonáno. MM 330.5
Poslední poselství evangelia je nutno zvěstovat „všelikému národu i pokolení i jazyku i lidu“ (Zj 14,6). V cizích zemích musí být rozšiřování tohoto poselství započato s mnoha podniky aby se mohlo nésti dále. Otevírat restaurace podle zásad zdravotní reformy a mít po ruce pokojíky pro moderní léčbu, zakládat sanatoria pro léčení nemocných a trpících, je v Evropě právě tak zapotřebí, jako v Americe. V mnoha zemích musí zdravotně misijní dílo zahájit svou činnost, aby byla pomocnou rukou našeho Boha při službě postiženým. MM 330.6
Kristus spolupracuje s těmi, kdož jsou zaujati zdravotně misijní prací. Muži i ženy, kteří se nesobecky snaží založit sanatoria a pokojíky pro léčbu v mnoha zemích, budou bohatě odměněni. A kdo se odevzdá do péče těchto ústavů, bude z toho mít prospěch tělesný, duševní i duchovní – unavení naleznou osvěžení, nemocní znovu nabudou své zdraví a hříchem obtížení budou hříchu zbaveni. Ve vzdálených zemích budou ze rtů těch, jejichž srdce byla těmito činiteli odvrácena od služby hříchu ke službě spravedlnosti, znít slova díkuvzdání a chvalozpěvy. Jejich vděčné chvalozpěvy budou světu nadšeným svědectvím pro získání dalšího spojení a úzkého společenství s Kristem. – CH 215 MM 331.1
Jděte vpřed
Vzpomínám-li na dějiny našeho díla během posledních desíti let, mohu jen říci: Hle, co všechno náš Pán vykonal. Jeho světlo zářilo milostivě na cestu Jeho lidu. Přes všechny překážky, jež se stavěly do cesty našeho díla, nemůžeme pociťovat zármutek, i když se někdy v řadách lidu Božího klopýtá na cestě za vlastním Vůdcem krok za krokem. … MM 331.2
Práce ve velkých městech je podstatným úkolem pro tuto dobu a nyní ji máme pevně v rukou, poněvadž máme hlubokou víru. Budou-li velká města dostatečně opracována, jak si to Pán přeje, výsledkem bude mohutné hnutí, jakého jsme dosud nebyli svědky. Kéž Pán svou moudrostí vyzbrojí bratry, aby uměli pracovat podle Jeho vůle. V našich přelidněných centrech zazní mohutné volání: „Aj ženich jde, vyjděte proti Němu.“ (Mt 25,6) MM 331.3
Místo pro každého
Vysvěcení kazatelé sami nestačí na úkol varovat svět. Bůh se obrací nejen na kazatele, ale i na lékaře, ošetřovatelky, propagátory, biblické pracovníky a jiné zasvěcené laiky nejrůznějších darů a schopností, kteří poznají přítomnou pravdu, aby uvážili naléhavou potřebu velkých měst, jež dosud nebyla varována. Stovky činných pracovníků, kteří budou osobně konat misijní dílo, musí nastoupit tam, kde je dosud pouze jeden. Čas úžasně kvapí. Veliké dílo musí být vykonáno dříve, než satanova opozice nám bude chtít uzavřít cestu. Každá složka musí rozvinout úžasnou činnost, aby nynější možnosti byly co nejmoudřeji využity. MM 331.4
Pán povolává muže i ženy, osvícené přítomnou pravdou, aby se zapojili do opravdového osobního misijního díla. Obzvláště členové naší církve, žijící ve velkých městech, mají ve vší pokoře používat svých, od Boha jim daných hřiven, k práci mezi těmi, kdož jsou ochotni vyslechnout poselství, jež musí být dnes světu zvěstováno. Je připravena celá zásoba požehnání pro ty, kdož uposlechnou volání Páně, a cele se postaví do Jeho služeb. A když tito pracovníci se budou snažit získávat duše pro Ježíše, zjistí, že mnoho těch, kteří žádným jiným způsobem nemohli být získáni, ochotně přijmou inteligentní, osobní výzvu. MM 332.1
Pracující církev je žijící církev. Členové církve, šiřte zářící světlo. Nechť vaše hlasy zní v pokorné modlitbě jako svědecké vyznání proti nestřídmosti, obžerství a jako osvědčení pravdy pro tuto dobu. Váš hlas, váš vliv, váš čas, to vše jsou dary od Pána a je nutno je zužitkovat pro získání duší pro Krista. Navštěvujte své sousedy a ukažte jim, že máte zájem o jejich spasení. Probuďte všechny své duševní síly k činnosti. Řekněte jim, že konec všech věcí je blízko. Pán Ježíš otevře jejich srdce a učiní nesmazatelný dojem na jejich mysl. MM 332.2
Vyburcuje muže i ženy z jejich duchovní bezcitnosti. Řekněte jim, jak jste nalezli Ježíše a jak jste od té doby šťastní, že smíte pro Něho pracovat. Řekněte jim o tom štěstí, jež pociťujete, když sedíte u Jeho nohou a nasloucháte vzácnému poučení z Jeho slov. Vykládejte jim o radosti a spokojenosti, kterou lze nalézt v křesťanském životě. Vaše horlivá slova je přesvědčí, že jste nalezli perlu nesmírné ceny. Povzbudivými slovy ukažte jim radost, jak se vaše duchovní hodnoty rozvinuly a rozhojnily. To je ta pravá misijní služba, schopna mnohého probudit ze snu. MM 332.3
Slyšíte Ježíšův hlad, jak zní přes staletí do našich dnů a obrací se na věřící křesťany, kteří nečinně stojí na tržišti. „Proč tu stojíte celý den zahálejíce? … Jdětež i vy na vinici.“ Pracujte, dokud je den. Přichází noc, kdy žádný nebude moci dělat. … MM 332.4
Čas soustředěného zájmu
Brzy vzplane mezi národy takový boj, o němž si dnes nedovedeme učinit představu. Přítomná doba, je dobou soustředěného zájmu všech lidí. Vládcové a státníci, lidé na vysokých státních a obchodních místech, myslící mužové i ženy všech tříd, mají svou pozornost upjatou na události odehrávající se kolem nás. Sledují napjaté, zneklidňující vztahy, jež panují mezi národy. Pozorují sílu, která zachvacuje všechny pozemské prvky a z toho usuzují, že se bude dít něco velikého a rozhodujícího, že svět je na přelomu neslýchané krize. MM 333.1
Naším Pánem nám byla milostivě poskytnuta krátká chvilka oddechu. Každá pomoc, seslána nebem, musí být nyní použita k záchraně těch, kdož hynou v nevědomosti. Nepromeškejme ani okamžik. Musíme zvěstovat pravdu na temných místech země. Setkáme se s obtížemi, jež musíme zdolat. Bude vykonáno veliké dílo a bylo svěřeno právě těm, kdož znají pravdu pro tuto dobu. MM 333.2
Jako hořící pochodeň
Mám říci našemu lidu slova, jež mu dodají odvahy, aby bedlivě a pilně vykonal dílo, jež mu je uloženo v těchto naléhavých dnech. Mám zdůraznit osobní posvěcení a odevzdání celé bytosti Bohu. Ať se každý táže našeho Pána: „Co chceš, abych činil, aby z mého života zazářila Kristova bdělost, abych následoval Jeho příkladu a promlouval upřímná slova, které pomohou duším v temnotách? O, jak si přeji spatřit členy církve oděny v překrásné roucho, aby mohli jít v ústrety ženichovi. Mnoho jich očekává, že zasednou ke svatební hostině s Beránkem, ale nejsou připraveni na příchod Krále. Jsou jako slepci, kteří nepostřehli nebezpečenství, jež na ně číhá. MM 333.3
Pán volá tebe, církvi, která jsi byla požehnána poznáním pravdy, abys vědomostí o pravdě sdělila těm, kteří je nemají. Zpráva o brzkém Kristově příchodu musí být zvěstována od jednoho konce světa k druhému. Třetí andělské poselství – poslední poselství milosrdenství hynoucímu světu – je tak drahocenné a tak slavné. Nechť pravda jde vpřed jako hořící pochodeň. Tajemství, do něhož chtějí nahlédnout andělé, které chtěli poznat proroci, králové a spravedliví muži, bylo zjeveno Boží církvi. MM 333.4
Výzva k většímu sebezapření
Je naší předností, že smíme vidět, jak Boží dílo ve velkých městech je na postupu. Kristus čeká; On očekává, až vstoupíme na nová místa. Kdo se připravuje na toto dílo? Nemůžeme říci, že bychom měli nedostatek pracovníků. Pracovníky máme a jsme tomu rádi. Ale ve velkoměstech je stále ještě ohromná práce, která čeká, že ji někdo vykoná. V životě je třeba uplatňovat větší sebezapření, aby slovo života mohlo být neseno od místa k místu, od domu k domu. MM 334.1
Více a více mužů i žen vychází do světa s poselstvím evangelia. Děkujeme za to Bohu. Je nám však třeba většího probuzení. Ujíždíme zpět a hovíme svým choutkám. Neuplatňujeme až do nejkrajnější míry ony ctnosti, jež nám Kristus přislíbil. Budeme-li o ně prosit v pevné víře, pak to, čeho se nám od Krista dostane, musíme dávat jiným. Právě tak jistě, jako se nám dostává, musíme také dávat. Nikdo, koho Kristus obdaří svou milostí, nesmí si ji ponechat pro sebe. Jakmile Kristus nalezne v našem srdci svůj stánek, nebudeme moci klidně hledět na duše hynoucí v neznalosti pravdy. Přineseme každou oběť, abychom k nim přistoupili. A nikdo z nás není tak chudý, aby pro Krista denně nemohl přinášeti oběti. MM 334.2
Účinek práce, kterou konáme, bude pociťován po celou věčnost. Budeme-li pracovat v souladu jeden s druhým a se zákony nebes, Bůh zjeví svou moc, jíž nás podpírá, jak ji zjevil i apoštolům o letnicích. Během dnů přípravy, kdy se učedníci modlitebně připravovali, aby každá neshoda mezi nimi byla odstraněna, přivedla je do takového vztahu k Bohu, že mohl pro ně a skrze ně pracovat zázračným způsobem. Bůh chce i dnes dokázat velké věci vírou a prací Jeho věřícího lidu. Ale musíme k Němu nalézti svůj správný vztah, abychom až k nám bude promlouvat, rozuměli Jeho hlasu. MM 334.3
Ať se mezi nás nevkrádá nevěra, neboť Boží dílo musí pokračovat od města k městu, od země k zemi. Plány Božích nepřátel jsou na to, aby Jeho dílo bylo rozvráceno. Mějte však víru, neboť Hospodin odstraní všechny překážky jeho rozmachu. Hovořte o víře, pracujte s vírou, pokračujte ve víře. Překážky budou odstraněny, jakmile se chopíme Božích zaslíbení. Nechť Boží lid kráčí kupředu a jeho srdce bude posíleno. MM 335.1
A jaké je zaslíbení pro ty, kdož žijí v těchto posledních dnech? „Navraťtež se k ohradě, vězňové v naději postavení. Také dnes oznamuji, že dvojnásobně nahradím tobě… Žádejte od Hospodina deště v čas jarní, Hospodin tvoří blýskání, a dá jim déšť hojný.“ (Za 9,12; 10,1) – RH Oct. 17, 1910 MM 335.2
*****
Pro další studium:
Do celého světa: CH 215-220 (7T 51-60)
Rozsah zdravotně misijního díla není pochopen: CH 509,510 (8T 203, 204)
Varování před centralizací: CH 223-227 (7T 99-102); 8T 204, 205
Jeruzalémská střediska mají být rozptýlena: CH 299, 300
Střediska do všech velkých měst: CH 214 (8T 204, 205)
Poměr škol k sanatoriím: CH 242, 243, 301, 542; 9T 178
Nesobecký zájem všech odvětví pole: 8T 170, 171
Prosperující instituce mají pomáhat druhým: CH 220 (7T 59, 60); CH 308-311 (8T 136-144) 
Sebevýcvik pracovníků: CH 154-156, 479-481; 7T 23, 24, 227, 254; 8T 18
Evangelium zdraví musí mít své místo: 6T 327
